Rita Simon: Příliš optimistická aktualizace Národního programu snižování emisí České republiky?

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NO_x a SO₂, a to mezi lety 2005–2020. Oproti tomu emise NH₃ a PM_2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NO_x se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily. Vedle koncentrace rizikových látek v ovzduší by se ovšem analýza Národního programu snižování emisí měla také zabývat otázkou, zda dosažení imisních limitů v současné době stanovených je v souladu s novým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší z roku 2021 a jestli je zaručena dostatečná ochrana lidského zdraví.   Aktualizace Národního programu snižování emisí (NPSE) konstatuje, že Česká republika dodržela v roce 2020 národní závazky snižování emisí u všech znečišťujících látek, které stanoví Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284, o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. Tabulka ukazuje vývoj emisí NO_x (oxidy dusíku), NMVOC (nemetanové těkavé organické sloučeniny), SO₂ (oxid siřičitý), NH₃ (amoniak) a PM_2,5 (jemné částice menší než 2,5 μm) v kilotunách (kt) v roce 2020 a 2021 a srovnává tyto hodnoty s referenčním rokem 2005. Zároveň v procentech (%) uvádí, o kolik se Česká republika zavázala snížit emise k roku 2020, 2025 a 2030, a to opět ve srovnání s referenčním rokem 2005.

Jak je z tabulky patrné, klesly emisní hodnoty NO_x (oxidy dusíku) a SO₂ (oxid siřičitý) ve skutečnosti v 2021 oproti referenčnímu roku 2005 velmi výrazně. Přesněji došlo ke snížení emisí NOx o 48 %, čímž se již k roku 2021 téměř podařilo naplnit závazek stanovený pro rok 2025. U emisí SO₂ je pokles ještě výraznější, a to o 70 % oproti roku 2005, čímž se České republice opět prakticky podařilo naplnit budoucí závazek, tentokrát stanovený pro rok 2030. Další tři kontrolované látky (NMVOC, NH₃ a PM_2,5) bohužel tak pozitivní trend nevykázaly, přestože se i u nich podařilo České republice dostát svým závazkům. Emise NMVOC (nemetanové těkavé organické sloučeniny) a PM_2,5 (jemné částice menší než 2,5 μm) klesly mezi lety 2005-2021 toliko o 22 %, u amoniaku (NH₃) byl pokles ještě nižší, pouze 10%.

Oproti dlouhodobým trendům nejsou ty krátkodobé (mezi roky 2020 a 2021) bohužel tak pozitivní. Mezi roky 2020 a 2021 klesla pouze hodnota SO_x, emise NH₃ a PM_2,5 stagnovaly a koncentrace NO_x se dokonce v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšila. Vzhledem k těmto ne příliš pozitivním trendům je překvapující závěr národní emisní projekce, která je součástí NPSE, a která indikuje, že i v roce 2025 a 2030 se bez problémů podaří dodržet všechny stanovené národní závazky snižování emisí, ačkoliv by Česká republika měla tyto hodnoty do konce roku 2025 snížit ve stejném objemu, v jakém je snižovala mezi lety 2005-2020. Závazku stanoveného pro rok 2025 se podařilo téměř dosáhnout pouze u látek SO_x a NO_x. U dalších látek (NMVOC, NH₃ a PM_2,5) bude nutné emise snížit zcela zásadním způsobem, aby bylo dosaženo závazků pro rok 2030. Na optimistický závěr analýzy je právě kvůli aktuální stagnaci emisních trendů a kvůli vysokým závazkům stanovených u emisí NMVOC, NH₃ a PM_2,5 pro rok 2030 nutné nahlížet kriticky.

Aktuální NPSE mezi nejproblematičtější oblasti mající negativní vliv na NMVOC, NH₃ a PM_2,5 řadí: lokální vytápění domácností, zemědělství a dopravu. Sektor „lokální vytápění domácností“ – zahrnující spotřebu paliv pro vytápění, vaření a ohřev teplé vody – představuje v současné době více než 56 % celkových emisí NMVOC, více než 83 % celkových emisí primárních částic PM_2,5 (asi 71 % celkových emisí primárních částic PM₁₀) a 95 % celkových emisí benzoapyrenu. Tento sektor je rovněž největším zdrojem emisí „černého uhlí“. Vedle lokálního vytápění domácností je druhým nejvýznamnějším sektorem zdrojů emisí NMVOC sektor zahrnující nakládání s rozpouštědly.

Zemědělství je nejvýznamnějším producentem emisí amoniaku. Ze sektoru „Chov hospodářských zvířat“ pocházelo v roce 2021 přibližně 40 % emisí amoniaku, ze sektoru „Pěstování plodin a zemědělské půdy“ pak přibližně 55 % emisí. Třetinu těchto emisí je možné připsat „Aplikaci minerálních dusíkatých hnojiv“.

Sektor „Silniční doprava“ představuje v současné době přibližně 28 % celkových emisí oxidů dusíku, 4 % celkových emisí NMVOC, téměř 5 % celkových emisí primárních částic PM_2,5 a PM_10, z nichž téměř polovina pochází z otěru brzd a pneumatik. V uplynulých letech výrazně klesl vliv nákladní a autobusové dopravy na emise většiny sledovaných znečišťujících látek. Celkové snížení by však mohlo být ještě vyšší, nebýt rostoucího vlivu osobní automobilové dopravy.

Ačkoliv NPSE zahrnuje tzv. SWOT analýzu, jež identifikuje silné a slabé stránky těchto tří sektorů a seznam opatření sloužících ke snížení emisí znečišťujících látek, nelze odhadnout, jaký reálný přínos budou mít již přijatá a budoucí opatření. SWOT analýza, stejně jako předkládaná opatření, jsou uvedena velmi obecně, chybí údaje o tom, jak byly stanoveny přínosy jednotlivých opatření, což v konečném důsledku znemožňuje jejich kontrolu.

Nadto je nutné zdůraznit, že Analýza o vývoji kvality ovzduší a dosažení imisních limitů, která rovněž tvoří součást NPSE, nereflektuje probíhající revizi Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (dále jen „Směrnice“), která stanovuje hodnoty pro látky znečišťující ovzduší tak, aby bylo chráněno lidské zdraví. Směrnice například stanovuje povinnost pro města vydat smogové varování při případném překročení limitů, vytvořit tzv. plány kvality ovzduší, a hlavně stanovit opatření tak, aby bylo období překročení limitů co možná nejkratší. Je také základem pro vymezení cílů kvality vnějšího ovzduší určených k zabránění a předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí jako celek.

Aktualizace NPSE se revizí Směrnice nezabývá, protože panují nejistoty ohledně jejího výsledného znění, které prozatím názorově rozděluje členské státy EU. Přestože návrh Směrnice ještě není finální, lze při predikování finálního znění revize vycházet z aktuálního doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2021 (tzv. Světové standardy kvality ovzduší), které jednoznačně poukazuje na to, že aktuální limity znečišťujících látek nejsou určeny takovým způsobem, aby dokázaly ochránit lidské zdraví.

Aby byla zajištěna adekvátní ochrana zdraví, doporučuje Světová zdravotnická organizace snížit hodnoty pro částice PM_2.5 a PM₁₀ a hodnoty oxidu dusičitého přibližně na čtvrtinu současného limitu. V tuto chvílí sice návrh směrnice počítá s přibližně polovičními hodnotami oproti aktuálním evropským standardům kvality ovzduší, toto snížení je však z pohledu WHO stále nedostačující a můžeme proto předpokládat, že se Evropská unie bude snažit prosadit limity přísnější. Lze předpokládat, že nové znění směrnice bude pro NPSE znamenat nutnost zásadně přepracovat část „Analýza úrovní znečištění ovzduší“ (tzv. imisní analýza), která popisuje kvalitu ovzduší podle koncentrací vybraných znečišťujících látek v atmosféře, ale také novelizovat zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

---

reklama

---