Martin Bursík: S Obamovou Amerikou proti změnám klimatu
7.11.2008
Desetina energie z obnovitelných zdrojů do roku 2012. Snížení emisí skleníkových plynů o čtyři pětiny do roku 2050. Investice do úspor, které by v následující dekádě měly ušetřit tolik ropy, kolik jí dnes Spojené státy ročně dovážejí ze Středního východu a Venezuely dohromady.
To není pokus o rekonstrukci snu blouznícího ekologického aktivisty, ale vize nového nejmocnějšího muže planety - nastávajícího amerického prezidenta Baracka Obamy.
A to ještě zdaleka není vše. Obama dále hovoří o energetických standardech pro nové budovy, přísnější ochraně ovzduší a životního prostředí před kontaminací rtutí a olovem. Navíc počítá s finanční injekcí 150 miliard dolarů, která by mohla vytvořit v oblasti zelených technologií až 5 milionů nových pracovních míst. A konečně slibuje také globální energetické fórum, stejně jako ochranu pralesů a mokřadů.
Samozřejmě, předvolební sliby a realita se mohou podstatně lišit. Barack Obama se stal hlavou země, kde si většina lidí na skromnost doopravdy nepotrpí. USA patří mezi největší znečišťovatele planety. Pokud něco přiměje Američany k nižší spotřebě, bude to právě a především finanční krize. Té ale může nová americká administrativa využít a pokusit se vyzvat ke změně zažitých vzorců neefektivního chování, které jsou pro Spojené státy tak typické. Je totiž jasné, že s vysokou energetickou náročností si USA udrží konkurenceschopnost na globálních trzích jen velmi obtížně.
Nové Obamovy Spojené státy daly jasně najevo, že se chtějí stát lídrem v nových technologiích a nízkouhlíkové ekonomice. Pro EU je Obamovo vítězství velmi významné mimo jiné proto, že získává silného partnera pro mezinárodní klimatická vyjednávání, která vyvrcholí v prosinci 2009 v Kodani jednáním o nové světové dohodě o ochraně klimatu.
Až manifestační nadšení z Baracka Obamy souvisí s úzkostí z toho, jak rychle se svět mění. Ve Spojených státech pak také se špatným svědomím z toho, že země nebyla ochotna a schopna za republikánů převzít odpovědnost za největší globální problém lidstva - klimatické změny. Svou roli hraje jistě i víra, že Spojené státy vyjdou z mezinárodní izolace a stanou se (spolu s Evropskou unií) přirozeným lídrem globálních politických změn.
Vítání globálního prezidenta změny tak ukazuje na důležitost politiky. Politika není jen praktická správa veřejných věcí, ale stejně důležité jsou na ní také dodávání naděje, formulování vize, schopnost vést a snímat úzkost z těch, kteří nám věří.
Nadšení z Baracka Obamy dokládá, že v Americe i Evropě cítíme neudržitelnost současného způsobu života. Budoucí spojenectví Ameriky a Evropy dává naději a perspektivu, že na konci příštího roku dojde k největší světové dohodě o životním prostředí, která kdy byla uzavírána - k dohodě o nové klimatické politice.
Text vyšel v dnešních Hospodářských novinách a na blogu Martina Bursíka na serveru Aktuálně.cz.
reklama
A to ještě zdaleka není vše. Obama dále hovoří o energetických standardech pro nové budovy, přísnější ochraně ovzduší a životního prostředí před kontaminací rtutí a olovem. Navíc počítá s finanční injekcí 150 miliard dolarů, která by mohla vytvořit v oblasti zelených technologií až 5 milionů nových pracovních míst. A konečně slibuje také globální energetické fórum, stejně jako ochranu pralesů a mokřadů.
Samozřejmě, předvolební sliby a realita se mohou podstatně lišit. Barack Obama se stal hlavou země, kde si většina lidí na skromnost doopravdy nepotrpí. USA patří mezi největší znečišťovatele planety. Pokud něco přiměje Američany k nižší spotřebě, bude to právě a především finanční krize. Té ale může nová americká administrativa využít a pokusit se vyzvat ke změně zažitých vzorců neefektivního chování, které jsou pro Spojené státy tak typické. Je totiž jasné, že s vysokou energetickou náročností si USA udrží konkurenceschopnost na globálních trzích jen velmi obtížně.
Nové Obamovy Spojené státy daly jasně najevo, že se chtějí stát lídrem v nových technologiích a nízkouhlíkové ekonomice. Pro EU je Obamovo vítězství velmi významné mimo jiné proto, že získává silného partnera pro mezinárodní klimatická vyjednávání, která vyvrcholí v prosinci 2009 v Kodani jednáním o nové světové dohodě o ochraně klimatu.
Až manifestační nadšení z Baracka Obamy souvisí s úzkostí z toho, jak rychle se svět mění. Ve Spojených státech pak také se špatným svědomím z toho, že země nebyla ochotna a schopna za republikánů převzít odpovědnost za největší globální problém lidstva - klimatické změny. Svou roli hraje jistě i víra, že Spojené státy vyjdou z mezinárodní izolace a stanou se (spolu s Evropskou unií) přirozeným lídrem globálních politických změn.
Vítání globálního prezidenta změny tak ukazuje na důležitost politiky. Politika není jen praktická správa veřejných věcí, ale stejně důležité jsou na ní také dodávání naděje, formulování vize, schopnost vést a snímat úzkost z těch, kteří nám věří.
Nadšení z Baracka Obamy dokládá, že v Americe i Evropě cítíme neudržitelnost současného způsobu života. Budoucí spojenectví Ameriky a Evropy dává naději a perspektivu, že na konci příštího roku dojde k největší světové dohodě o životním prostředí, která kdy byla uzavírána - k dohodě o nové klimatické politice.
Text vyšel v dnešních Hospodářských novinách a na blogu Martina Bursíka na serveru Aktuálně.cz.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
fafnir jako potkan průzkumník ? - 14. 11. 2008 -Traduje se, že potkani jsou zvířátka s velkou inteligencí a když najdou nějaký neznámý zdroj potenciální potravy vyšlou průzkumníka, který nalezenou hmotu ochutná. Ostatní pozorují, jestli přežije a výsledek zanesou do své paměti.Také lidstvo na svých cestách se setkávalo s různými zdroji potravy a chovalo se zprvu podobným způsobem. Jenže paměť lidstva je přece jen dlouhodobější a kromě bezprostředního nebezpečí po konzumaci lidé dospěli posléze k poznání že značné nepřímé nebezpečí hrozí i s odstupem času následkem migrace nežádoucích souputníků (parazitů) potenciálních zdrojů potravy nebo invazí úplně cizích druhů. Následkem bylo množství obětí z těch prvních generací konzumentů, než se do společenské paměti vrylo, že je nutné postupovat při šíření rostlinných a živočišných druhů obezřetně, což vyústilo v rozvoj vědy zvané ekologie, zabývající se studiem ekosystémů, jejich vznikem, stabilitou a zánikem. Nejsem si jist, zda by M.Z. nebo fafnir přijali roli potkanů průzkumníků, ačkoli se v ní mohou nevědomky ocitnout konzumací potravin (ryby, ovoce, zelenina aj.)dovezených ze zahraničí. Naše těla totiž nejsou uzpůsobeny na nezvyklou cizí stravu. Ono to platí i opačně, obyvatelstvo Afriky např. nesnášelo sušené kravské mléko (chybějící laktáza ve střevě), které se jim dodávalo jako potravinová pomoc při hladomorech. Následky byly fatální. Ze středověku jsou známy hromadné otravy lidí chlebem upečeným z obilí napadeného námelem (houba paličkovice nachová). Kupodivu se tyto otravy vyskytují občas i v současnosti. Pověstný je případ z Francie z r.1951. kde byla mouka na chleba kontaminována slučeninou ergotaminem obsaženou v námelu. Onemocnělo více než 200 lidí. Otrava vzbudila pozornost tím, že ergotamin vyvolává halucinace a bludy. Pověrčiví lidé v tom spatřovali čertovské reje a žádala církev, aby satany vymýtila. Chemické analýzy však jednoznačně prokázaly obsah ergotaminu. |
