Štěpán Chalupa: Utrum pro statisíce domácností, firem a obcí

Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Aleš Erber

Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.

Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE.

Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty).

Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.

Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.

Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.

Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.