Pavel Karas a Jan Kondziolka: Světelné znečištění a plýtvání energií
Před časem jsem se vydal za město fotit letní Mléčnou dráhu svým foťákem Sony DSC-F717. Bydlím v Příboře na Severní Moravě a přesto, že se v okolí nalézá několik velkých měst, obloha zde vždycky byla poměrně slušná. Zároveň studuji v Brně a ve srovnání s ním je to nebe a dudy.
Doma jsem se už dlouho nedostal k pozorování, a tak jsem se rozhodl, že si to vynahradím. Jaké bylo mé překvapení, když jsem nad jižním obzorem spatřil mohutnou záři neznámého původu! Vydal jsem se na kopec za město a jakmile se pode mnou otevřela krajina, spatřil jsem pachatele – Průmyslový park Kopřivnice. Ostatně posuďte na obrázcích. Na prvním snímku je pro našince důvěrně známé panoráma Kopřivnice s Bílou horou a Štramberskou trúbou, na snímku druhém samotný Průmyslový park fotografovaný s naprosto stejnou expozicí a nastavením (30 vteřin na ISO 100 a clonu 2.4).
 |
|
| Kopřivnice a Štramberská trúba... | |
| Foto: Jan Kondziolka/www.ian.cz |
Rozdíl je vidět na první pohled. Záře parku je tak oslnivá, že na objektivu vznikají silné odlesky.
 |
|
| ... a Průmyslový park Kopřivnice. | |
| Foto: Jan Kondziolka/www.ian.cz |
S výstavbou Průmyslového parku započala Kopřivnice na sklonku minulého století, v roce 2003 byl park akreditován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Většina nákladů (2 mil. EUR z celkových 2,8 mil.) byly dotovány z grantu Evropské Unie. Park o rozloze 80 ha byl vyhlášen Průmyslovou zónou roku 2004 v ČR a působí v něm momentálně 5 zahraničních firem.
A nyní již bližší pohled k tomu co že to tam vlastně svítí...
Nejvíc do očí bijící jsou asi reflektory, které osvětlují některé haly zespod. Z dálky jdou vidět dokonce výrazné artefakty, které vznikají kvuli jejich špatnému směrování!
 |
|
| Spodní osvětlení hal. | |
| Foto: Jan Kondziolka/www.ian.cz |
Okolí jiné haly je naopak osvětleno starými lampami s vypouklým krytem, které ještě tak často vídáváme v našich městech. Instalovány jsou dokonce s původními šikmými stožáry a svítidla jsou osazeny velmi silnými výbojkami.
Ale abychom nebyli tak kritičtí, najdou se zde i správné příklady osvětlení - tato hala má okolí osvětlené lampami s vodorovným sklem, takže z dálky jsou téměř nepostřehnutelné a veškeré světlo směřuje pouze pod lampu. Shodou okolností je to tatáž hala, jejíž reflektory z přední strany nejvíc přispívají k onomu světelnému artefaktu:-(
 |
||
| Řada lamp se správným směrováním. | ||
| Foto: Jan Kondziolka/www.ian.cz |
V první řadě chci podotknout, že jsem poslední člověk, který by chtěl podobný projekt kritizovat, a myslím, že na Severní Moravě je nových pracovních míst potřeba jako sůl. Bohužel tento způsob výstavby, resp. osvětlení zdá se být poněkud nešťastný. Areál o rozloze sotva kilometr čtvereční vydává do širokého okolí záři zvící statisícového města. Za všechno mohou lampy nasvětlující jednotlivé průmyslové haly. Nevím, zda mají sloužit jako prevence proti zlodějům, jejich provedení však nasvědčuje tomu, že firmy se obávají zřejmě i útoku helikoptérou.
Sečteno a podtrženo, Průmyslový park Kopřivnice je přímo čítankovým příkladem toho, jak kilowatty elektřiny bez užitku tečou do všech směrů, ačkoli by mohly svítit pouze tam, kam je potřeba. Zejména v soukromém sektoru, ve kterém by měla vládnout tvrdá, racionální ruka trhu, mě to docela překvapilo. Za všechny astronomy v Beskydech bych si moc přál, aby v tomto směru byla co nejdříve zjednána náprava.
Na závěr pár odkazů na informace ohledně Průmyslového parku:
Oficiální web města Kopřivnice
Portál rozvoje podnikání Kopřivnicka
Minulé díly O svícení
Článek byl převzat z Istantních astronomických novin ze dne 27. 08. 2007.
reklama
Autoři jsou redaktory Instantních astronomických novin.
Online diskuse
Jsou další souvislosti. - 15. 9. 2007 - M.Š.Vážená paní Dano,nevím, jestli jste někdy byla v provozované průmyslové zoně např. v automobilce TPCA v Kolíně nebo Škoda v Mladé Boleslavi a dalších. Tam se jede na 3 směny, celý provoz musí být dokonale osvětlen, aby bylo vidět na každý šroubek, jinak taková pokročilá technologie není schopna provozu, nehledě k množství úrazů při nedostatečném osvětlení. Jiná otázka je osvětlování neprovozovaných objektů a kumunikací. Máte pravdu v tom, že ta silnice na obrázku je nadměrně osvětlena a to už je plýtvání, kterému by se dalo zamezit. Podobných objektů bude více. A jak z toho ven? Pokud se odstraní plýtvání, pak je pořád problém s velkou spotřebou ve výrobních provozech, kde je to nutné. Např. rozjezdem TPCA se zvýšila spotřeba elektrické energie v ČR o 1,6%, to odpovídá cca 150 MW výkonu, to je jedna menší elektrárna a podobně by to bylo s každým novým hypermarketem, akvaparkem, zimním stadionem atd. Jak to řešit? Jedna možnost je průmyslové zóny, hypermarkety, akvaparky atd. nestavět. Jenomže problém je v tom, že každý chce mít svého miláčka automobil nebo nakoupit v 10 hodin večer nebo mít dovezená čerstvá rajčata v únoru, každý se chce dobře bavit atd. Každý to považuje za samozřejmost jako vymoženost dněšní civilizace a nikdo se svého pohodlí nechce vzdát. Jako "Vzor" se předkládá Německo, které před 10 roky vyhlásilo program úspor, ale při tom jejich spotřeba energie každý rok soupá o 2%. Není se čemu divit, vyrůstají tam letní lyžařské areály, už stavějí osmý, lidé létají na víkend na Malorku atd. Přitom všichni volají po úsporách energie, ale ... kromě mě. V tom je to velké pokrytectví dnešní doby. |
