Ing. Rudolf Kunzmann, CSc: Systém parkingu ve městech řešit komplexně
V případě, že se společným tlakem měst a regionů podaří zařazení APD do definic cílů programů EU, lze očekávat v tomto případě z EU jednoznačně podporu výstavbu těchto ekologických APD. Hned v úvodu uveďme, že pro jejich činnost je zásadní: 1. Nepřítomnost řidičů a jejich spolucestujících, či jakýchkoli osob, uvnitř APD. 2. Veškeré operace s vozidly při parkování, jakož i při výjezdu, jsou prováděny s vypnutými motory. Za APD však nelze považovat takové hybridní uspořádání Vjezdového parkovacího domu(dále jen VPD), kde se přesunují vozidla s řidiči do etáží pomocí výtahů. Nevýhody VPD a výhody APD byly publikovány v předchozích článcích autora, kde byl proveden jejich detailní rozbor.
Bez nároku na úplnost jsou dále předloženy v poznámkách některé názory k možnému obsahu systému komplexního řešení parkingu ve městech:
a). Je účelné si ujasnit, kterou oblast příslušného města považujeme za takové centrum, kam chceme zastavit, nebo zásadně omezit vjezd vozidel z ekologických a i dalších důvodů. Omezení a povolení vjezdu za účelem dovozu zboží, na příklad na pěších zónách, může být termínováno před otevřením obchodů a po jejich uzavření.
b). Uvnitř a v nejbližším okolí centra města( kde chceme zastavit ,nebo zásadně omezit vjezd vozidel) je žádoucí, aby byly povolovány a realizovány právě, z důvodů ekologických, výhradně APD, které mohou být nadzemní a podzemní a to různých typů.
c). APD je účelné dislokovat do takových míst , kde je největší frekvence pohybu vozidel při jejich
parkování, což zajistí i rychlou návratnost investice. Poznané frekvenci pohybu vozidel pro danou
lokalitu musí odpovídat i volba optimálního systému a typu APD z nabízených různými výrobci..
Požadavek rychlosti odbavování vozidel v času v APD pro příslušnou lokalitu se považuje za
jedno z hlavních kriterií.
Zpravidla se rychlost odbavování dělí na velkou,střední a komerční. Optimální typy a druhy APD
pro danou lokalitu je vhodné předem konzultovat, například i s autorem tohoto článku. Pomoci
může i již dříve publikovaný článek autora “ Možná kriteria pro volbu vhodného typu
Automatizovaného parkovacího domu.“ (Ekolist 19. 1. 2006)
Pozn.1.:Připomeňme si podobný přístup na železnici. Dnes si mnozí ani neuvědomují, že již také nejezdí dýmající lokomotivy a železnice je i z ekologických důvodů elektrifikována. Takový přístup je nezbytný i pro parking ve městech.
d). Záměr by měl upřednostňovat ty projekty, u kterých je předpoklad odlehčení městského centra prostřednictvím APD napojených na dopravní uzly s možností přestupu na prostředky veřejné městské dopravy a možná i parkovišť vybavených rovněž zónami upravenými pro parkování jednostopých vozidel.
e). Součástí systému komplexního řešení musí být pochopitelně i realizace vymístění vozidel z centra a okolí centra města. To lze především zajistit:
- Poplatky za povrchové parkování budou stanoveny vyšší nežli poplatky v APD za stejný čas.
- Na povrchových parkovištích budou poplatky opravdu za dobu parkování kontrolovány a
vybírány. V současné době si řidič na příklad zaplatí ½ hod.Ve skutečnosti tam parkuje za tuto
částku více hodin, aniž je kontrolován, a aniž by doplatil poplatek v plné výši. Tím samozřejmě
také unikají finanční prostředky provozovateli parkoviště, kterým bývá zpravidla město.
- Poplatky bydlících majitelů vozidel v daných lokalitách v APD lze řešit sníženými poplatky a je
vhodné tyto majitele vozidel chápat jako stabilní rezidenty v APD.
- Rozmístěním značek příkazů zákazů parkování a kontrola plnění těchto příkazů s postihy vůči
neukázněným řidičům.
Pozn.2.: Pro ČR je totiž typické přijímání velkého množství zákonů, jejichž plnění je sporadicky kontrolováno, spíše vůbec ne!
f). V zahraničí lze pozorovat u některých měst, která mají městkou dopravu, že na vnějších okrajích měst realizují záchytná parkoviště, a zde PD různých typů, přičemž lístek z uložení vozidla slouží pro řidiče i jako celodenní jízdenka v městské dopravě příslušného města, což se ukázalo pro řidiče přitažlivé.
g). Průjezdy některých měst (na příklad v Londýně) stojí řidiče značné poplatky. V rámci systému komplexního řešení by měla i naše města ke snížení vjezdů a průjezdů vozidel městem zaujmout organizačním opatřením (na příklad stanovení tras objezdů) propojeném na platby jednoznačně stanovisko ve prospěch města s postihy vůči neukázněným řidičům.
h). Na zásadních vjezdech do města je však nezbytné vybudovat informační systém, který řidičům
sdělí: - jaké jsou poplatky za průjezd městem, způsob platby a výše postihu za jejich nezaplacení,
- kde je nejbližší odstavné parkoviště pro daný vjezd do města a jeho stávající obsazenost,
- kde jsou APD ve městě a jejich stávající obsazenost,
ch). V příloze dokumentu systému komplexního řešení parkingu ve městě by měl být plán a v něm zakreslena vytipovaná místa s vysokou frekvencí parkujících vozidel . V těchto místech pak plánovaná realizace odůvodněně vybraných typů APD se stanovenou kapacitou parkovaných vozidel a s plánovanými termíny jejich výstavby. Zakresleny by měla být i povrchová parkoviště a záchytná parkoviště ne vnějších okrajích měst s plánovanou kapacitou parkujících vozidel. V plánu by měly být také zakresleny i prvky plánovaného informačního systému s termíny realizace v návaznosti na postupnou realizaci APD.
Žijeme již v novém století. Problém životního prostředí, zvláště v centrech velkých měst, je dnes závažný, realitou a je nutné jej řešit nově, moderně a ekologicky. Je nezbytné urychleně nyní zvážit jaké kroky učinit z centra ČR k zajištění pomoci z prostředků EU městům a obcím v realizaci výhradně APD v centrech měst, a legislativní kroky k zastavení staveb VPD v centrech měst z výše uvedených důvodů. Mezinárodní závazky ČR jsou závazné i pro města a obce, kde povolování a realizace staveb VPD probíhá. Vyžaduje to však urychlenou pomoc městům a řešení z centra. Především zahrnutím požadavku stavby APD v centrech měst do cílů NRP 2007-2013 a do OPI a SROP 2007-2013. Nicméně a bez ohledu na stávající situaci by odpovědní pracovníci měst měli již nyní přistupovat uvážlivě a komplexně k řešení parkingu svého města.
reklama
Online diskuse
aspoň kapička k řešení - 6. 4. 2006 - majdosZdá se, že však vůbec není řešena otázka, zda zabezpečit parkovací místa pro vozidla je povinností státu a obcí, a když, v jakém rozsahu. Pomineme-li placená parkoviště, existuje řada veřejných parkovacích míst (na sídlištích apod.), jejichž užívání je bezplatné, a jsou používána nejen občany rezidenty, nýbrž velmi často jako místa pro garážování podnikatelů. Domnívám se, že právě podnikatelská vozidla patří mezi ty, jejichž počet především narostl, a která zvýšila krizi v parkování. Mám zato, že zamezení využívání takových míst podnikatelskými subjekty k odstavení právě nepoužívaných vozidel, tedy ke garážování, by aspoň částečně zmírnilo tlak vyvíjený na obce na rozšířování parkovacích míst a ploch, jež se zpravidla děje na úkor veřejné zeleně, a zvýšil by poptávku i po garážovacích prostorách, a tedy třeba i APD by byly financovány podnikateli, ať už pro svou potřebu nebo jako předmět podnikání. Pro města by pak asi zbývalo vytvářet parkovací plochy (domy) pro krátkodobé parkování pro nerezidenty.Zdá se, že ani autor nerozlišuje mezi garážováním prostých obyvatel rezidentů a vozidly firem a podnikatelů, a krátkodobým parkováním nerezidentů, a pro všechny navrhuje využití objektů dotovaných prostřednictvím EU, státu či obcí. Jsou tedy obce a stát povinni zabezpečit stálé parkování a garážování soukromých vozidel, vč.podnikatelských? Jaký je klíč k rozdělení pro uživatele bezplatného či parkovacího místa pod širým nebem "rezidenty" občany a "rezidenty" podnikateli a vztah radnic k povinnosti taková místa zabezpečit? |