Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy

Vývar z tygra a 126 kg slonoviny. Výsledek operace Kostka, na které spolupracovalo oddělení Pavly Říhové.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Kdo jsou tedy lidé, kterých se chce k 1. říjnu pan ředitel Geuss zbavit? Oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES je elitní útvar ČIŽP, vedený již 17 let Pavlou Říhovou. Má vynikající pověst nejen u nás, ale i ve světě a je leaderem řady mezinárodních snah o zlepšení kvality vyšetřování obchodu s ohroženými druhy (např. projekt Tigris ID). Obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin je přitom jeden z největších nelegálních byznysů na světě a jeho roční zisky se odhadují na stovky miliard dolarů. Tímto obchodem jsou přímo ohroženy stovky rostlinných a živočišných druhů, od slonů, nosorožců, tygrů, primátů a luskounů až po řadu bezobratlých a rostlin.

I když se zdá, že jako malá středoevropská země nemůžeme hrát významnou roli v nelegálním obchodu s převážně exotickými zvířaty, opak je pravdou. I u nás je tento nelegální byznys rozšířen a chapadla chobotnice sahají hodně daleko, jak ukázala nedávná odhalení v kauze Trophy. Oddělení Pavly Říhové u nás ve spolupráci s policisty a celníky po mnohaletém vyšetřování rozkryli organizovanou skupinu lidí, která nelegálně nakládala se vzácnými zvířaty. Při zásahu našli mimo jiné čerstvě zastřeleného tygra, kůže velkých kočkovitých šelem nebo desítky zmrazených těl dalších chráněných živočichů. A to je, bohužel, jen špička ledovce z toho, co se u nás děje.

Přečtěte si také |

Vývar z tygra a 126 kilogramů slonoviny – českým celníkům a inspektorům se podařilo rozbít dva pašerácké gangy

Aby toho nebylo málo, koronavirová pandemie situaci v oblasti obchodu s ohroženými druhy ještě dramaticky zhoršila. Africké i asijské národní parky jsou financované zejména z turistického ruchu a ve chvíli, kdy turisté kvůli pandemii nedorazí, čelí obrovským finančním problémům. Jejich rangeři jsou přitom jediní, kdo ještě fyzicky stojí mezi pytláky a posledními populacemi slonů, nosorožců a dalších velkých savců. V Africe se mluví dokonce o „pandemii pytláctví“. Situace je velice vážná a ve válce o přežití velkých afrických savců v současnosti s pytláky spíše prohráváme.

Ale ani u nás není situace s pytláctvím ohrožených druhů nijak růžová. Já a další kolegové, kteří se věnujeme ochraně velkých šelem u nás, dobře víme, že rys, vlk a medvěd je u nás primárně ohrožen nelegálním lovem (stejně jako napříkald vydra, bobr, los a další druhy…). Vyšetřování těchto případů je přitom mimořádně obtížné a vyžaduje většinou spolupráci ČIŽP, Policie, Celní správy a odborníků na daný druh. Bez mnohaletých zkušeností, know how a vzájemné důvěry je šance na úspěšné vyšetření těchto případů naprosto mizivá.

O to víc zarážející je, že jen tak, bez pořádného důvodu a vysvětlení, ředitel ČIŽP rozpustí takto úspěšný tým vyšetřovatelů. Nevyhnutelně to vyvolává otázky o motivaci celé této „reorganizace“ a o tom, kdo vlastně bude z celé situace profitovat. Jedno je jisté – ohrožené druhy to nebudou.