Adin Vyhlídka: Tisíc let české myslivosti

13.3.2010 - Pochlubit se tím, kolik na Drahanské vrchovině postříleli zvěře, by chtěli o víkendu myslivci v kulturním domě v Žárovicích na Prostějovsku. Na výstavě by mělo být paroží srnců či muflonů i lebky lišek. U guláše a u piva, s nostalgií a snad i slzou v oku, zavzpomínají kovaní střelci, kolik toho zabili. Do teď příroda živořila! Celé miliony nekonečných dlouhých let! Až do teď! Dokud se neobjevili myslivci, postarali se o ní a ukázali jí cestu. Během „tisíce let (české) myslivosti“ téměř zmizely všechny druhy přirozených predátorů, ale „s puškou v ruce, ohněm v srdci“ se patřičně namnožil predátor v kamizolce zelené, který si naprosto nesmyslně nárokuje právo na zastřelení (otrávení) čehokoliv živého, dle vlastního, většinou pokřiveného myšlení. Nárokuje si právo obhospodařovat rozlehlá území jiných vlastníků včetně státu a prakticky omezuje přístup veřejnosti do volné krajiny. Zpravidla způsobem, který se dá přirovnat k veřejnému ohrožení. Ani za těch tisíc let nedokázali přinutit své mozky k pozitivnímu modernímu přístupu k ochraně rozmanitosti druhů všech živých tvorů, včetně původních predátorů, v naší středoevropské oblasti.

21. 3. 2010 - Je první jarní den, vyjíždím od Přerova po levém břehu řeky Bečvy směrem k Oseku nad Bečvou. Mám v úmyslu podívat se, které druhy našich opeřenců se vrací do naší přírody z jižních krajin. Využívám tzv. „cyklostezky Bečva“, stále řádně neoznačené a tedy užívané i motorovými nadšenci, dostávám se biokoridorem Bečvy až k renaturované části koryta řeky, k nově vybagrovaným vodním plochám a ke starému slepému korytu Bečvy. Zatímco během cesty pozoruji několik druhů drobného zpěvného ptactva zahajujících přípravy na zahnízdění a několik kroužících dravců, tak vybagrované vodní plochy včetně slepého ramene Bečvy jsou pusté a prázdné. Důvod jsem zakrátko objevil. V 10°° hodin dopoledne obcházel jeden z neohrožených střelců tyto vodní plochy a střílel z brokovnice. Nevím, zda jsem nebyl „veřejně ohrožen“, netuším jestli po něčem konkretním střílel, nevím zda pouze plašil několik odlétajících kormoránů. Pravdou je že vyplašil nepochybně všechny potencionální ptačí zájemce, mající v úmyslu využít tyto vodní plochy k odpočinku.

V minulém roce jsem si v těchto místech všimnl několika kontejnerů s krmivem, které členové mysliveckého spolku sypali na břehy bagrovišť, na vodních plochách byly vysazeny mladé kachny divoké, uměle odchované, bylo jich kolem 300 ks. Na tato místa se začalo slétat mnoho druhů vodního ptactva. Objevili se zde volavky šedé, bílé, čápi černí, bílí a řada bahňáků, později i labutě. Od 1. září jsem zjistil, že střelci chodí každé ráno střílet kachny, kterých během dvou měsíců zůstalo na vodní hladině sotva 20 ks. Tímto chováním odhání veškeré druhy ptactva z této zajímavé lokality. Kdo mě dokáže přesvědčit, že tento způsob nějak souvisí s jejich „mysliveckou etikou“? Vždycky se jedná o zabíjení za účelem naplnění jejich břicha. K bezohlednému zabíjení užívají místa, kde se nabízí potrava a to samo o sobě je odsouzení hodné. Je nejvyšší čas na modernizaci zákonných norem souvisejících s životním prostředím a krajinou, ovšem jak to dokázat, jestliže ministerstvo životního prostředí spadá pod ministerstvo zemědělství, které vedou osoby zpravidla vlastnící brokové a kulové zbraně a doma mají po zdech rozvěšené trofeje zastřelených kusů zvěře.

---

reklama

---