Martin Mach: Trvale udržitelné džíny
Předpokládám, že vědci chtěli svou prací přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelný rozvoj se ale jistě nemá zvrhnout ve výčet přikázání a zákazů, nemá se stát diktaturou, která bude ordinovat, kdy vzít na sebe džíny a kdy je vyprat. Trvale udržitelný rozvoj spoléhá na svobodné rozhodování každého jednotlivce, který je informován o dopadech svého chování a je za své chování odpovědný. Proto se asi vědci pustili do výzkumu džín: aby nás vytrhli z naši všednodenní samozřejmosti a upozornili nás, že i taková věc, jako nošení džín, má vliv na životní prostředí. A že tento vliv lze zmenšit, třeba tím, že nebudu prát džíny každý den, ale jen (jak říkávala moje maminka), když už to opravdu potřebují. Že je šetrnější nepoužívat sušičku, ale nechat prádlo uschnout na vzduchu, že ne všechno se musí žehlit.
A ještě jedna věc mi vadí. Bojím se, že současnost zapomíná na jednu důležitou ideu trvale udržitelného rozvoje - dobrovolnou skromnost. Je pozitivní, že se výroba začíná zajímat i o ekologická hlediska, že existují nejrůznější ekoznačky nebo certifikáty pro "ekologické" firmy. Ale i když bude firma mít sebevíc ekoznaček a certifikátů, vždy bude potřebovat své zboží nebo služby prodat. Můžeme se pak octnout v paradoxu, že všechno bude eko, ale trvale udržitelné to nebude, pokud zároveň nebudeme skromní ve své spotřebě. A to je také to, co mi v článku "Praní džín..." chybí. Škoda, že to vědci nepodali třeba takto: Tady máte informace o tom, co znamenají jedny džíny pro životní prostředí a vy se teď zamyslete. Skutečně potřebuje prát džíny dvakrát týdně? Skutečně potřebujete sedmery džíny? Nestačily by vám třeba jen dvoje, troje?
Protože dokud se nebudeme ochotni každý sám o své vůli uskromnit i v takových zdánlivých drobnostech jako jsou džíny, zůstane trvalá udržitelnost jen hezkou ideou.
reklama
Online diskuse
Trvale udržitelný rozvoj - 19. 6. 2006 - Martin Mach/EkoListObávám se, že pojem udržitelný rozvoj naplňujete obsahem, který mu nenáleží. Začnu od konce: TUR jistě není jen ekonomickým pojmem, týká se i duchovních hodnot, sociálních potřeb, kvality životního prostředí.To, že hovoříte o nutnosti expandovat do okolního vesmíru, ukazuje, že si udržitelný rozvoj pletete s udržitelným růstem. Jde o záměnu kvality a kvantity. Udržitelný rozvoj se zabývá tím, jak to udělat, abychom na téhle planetě mohli žít teď i v budoucnu, abychom nepřišli o kulturní, přírodní a jiné hodnoty, ale rozvíjeli je. Úběžníkem je kvalita a respektování limitů, které naše konečná planeta. Kolonizace okolního vesmíru je znakem kvantity - Země nám nestačí, šup na jinou planetu, lidský genom je nedokonalý, šup do laborky, vytvoříme nadčlověka. Osobně se domnívám, že lidstvo má šanci přežít bez genetických modifikací člověka, bez kosmického výzkumu. Výzkum v oblasti energetiky je jistě důležitý, byť FV články kolem Slunce mi přijdou opět mimo. Zmiňujete, že úloha jednoho člověka je malá, jako mravence v mraveništi. Úloha jednoho člověka je taková, jak dalece si uvědomuje svůj podíl na stavu tohoto světa. Myslím, že v tom je naděje i bolavé místo TUR. Dokud si lidé nebudou uvědomovat svou spoluzodpovědnost za stav světa, zůstane TUR jen ideou. A teď nemluvím o bezejmené mase, ale o konkrétních jednotlivcích. Dokud většina mravenců v mraveništi nebude chtít, mraveniště dříve nebo později zanikne, i kdyby se nakrásně povedlo osadit vedlejší louku. Jde totiž o změnu myšlení a změnu hodnot. Přestat chtít víc, ale dbát kvalitu života, kvalitu životního, kulturního a sociálního prostředí. |
