Martin Mach: Trvale udržitelné džíny

Předpokládám, že vědci chtěli svou prací přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelný rozvoj se ale jistě nemá zvrhnout ve výčet přikázání a zákazů, nemá se stát diktaturou, která bude ordinovat, kdy vzít na sebe džíny a kdy je vyprat. Trvale udržitelný rozvoj spoléhá na svobodné rozhodování každého jednotlivce, který je informován o dopadech svého chování a je za své chování odpovědný. Proto se asi vědci pustili do výzkumu džín: aby nás vytrhli z naši všednodenní samozřejmosti a upozornili nás, že i taková věc, jako nošení džín, má vliv na životní prostředí. A že tento vliv lze zmenšit, třeba tím, že nebudu prát džíny každý den, ale jen (jak říkávala moje maminka), když už to opravdu potřebují. Že je šetrnější nepoužívat sušičku, ale nechat prádlo uschnout na vzduchu, že ne všechno se musí žehlit.

A ještě jedna věc mi vadí. Bojím se, že současnost zapomíná na jednu důležitou ideu trvale udržitelného rozvoje - dobrovolnou skromnost. Je pozitivní, že se výroba začíná zajímat i o ekologická hlediska, že existují nejrůznější ekoznačky nebo certifikáty pro "ekologické" firmy. Ale i když bude firma mít sebevíc ekoznaček a certifikátů, vždy bude potřebovat své zboží nebo služby prodat. Můžeme se pak octnout v paradoxu, že všechno bude eko, ale trvale udržitelné to nebude, pokud zároveň nebudeme skromní ve své spotřebě. A to je také to, co mi v článku "Praní džín..." chybí. Škoda, že to vědci nepodali třeba takto: Tady máte informace o tom, co znamenají jedny džíny pro životní prostředí a vy se teď zamyslete. Skutečně potřebuje prát džíny dvakrát týdně? Skutečně potřebujete sedmery džíny? Nestačily by vám třeba jen dvoje, troje?

Protože dokud se nebudeme ochotni každý sám o své vůli uskromnit i v takových zdánlivých drobnostech jako jsou džíny, zůstane trvalá udržitelnost jen hezkou ideou.