Martin Mach: Trvale udržitelné džíny
Předpokládám, že vědci chtěli svou prací přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelný rozvoj se ale jistě nemá zvrhnout ve výčet přikázání a zákazů, nemá se stát diktaturou, která bude ordinovat, kdy vzít na sebe džíny a kdy je vyprat. Trvale udržitelný rozvoj spoléhá na svobodné rozhodování každého jednotlivce, který je informován o dopadech svého chování a je za své chování odpovědný. Proto se asi vědci pustili do výzkumu džín: aby nás vytrhli z naši všednodenní samozřejmosti a upozornili nás, že i taková věc, jako nošení džín, má vliv na životní prostředí. A že tento vliv lze zmenšit, třeba tím, že nebudu prát džíny každý den, ale jen (jak říkávala moje maminka), když už to opravdu potřebují. Že je šetrnější nepoužívat sušičku, ale nechat prádlo uschnout na vzduchu, že ne všechno se musí žehlit.
A ještě jedna věc mi vadí. Bojím se, že současnost zapomíná na jednu důležitou ideu trvale udržitelného rozvoje - dobrovolnou skromnost. Je pozitivní, že se výroba začíná zajímat i o ekologická hlediska, že existují nejrůznější ekoznačky nebo certifikáty pro "ekologické" firmy. Ale i když bude firma mít sebevíc ekoznaček a certifikátů, vždy bude potřebovat své zboží nebo služby prodat. Můžeme se pak octnout v paradoxu, že všechno bude eko, ale trvale udržitelné to nebude, pokud zároveň nebudeme skromní ve své spotřebě. A to je také to, co mi v článku "Praní džín..." chybí. Škoda, že to vědci nepodali třeba takto: Tady máte informace o tom, co znamenají jedny džíny pro životní prostředí a vy se teď zamyslete. Skutečně potřebuje prát džíny dvakrát týdně? Skutečně potřebujete sedmery džíny? Nestačily by vám třeba jen dvoje, troje?
Protože dokud se nebudeme ochotni každý sám o své vůli uskromnit i v takových zdánlivých drobnostech jako jsou džíny, zůstane trvalá udržitelnost jen hezkou ideou.
reklama
Online diskuse
ekonomické vyjádření vítry - 22. 6. 2006 - Lukáš RytířVíru lze samozřejmě pojmout z ekonomického hlediska.Vírou cosi získáváte - pocit sounáležitosti, lásky, porozumění, budoucnost ve formě spásy, apod. Což jsou statky. Oproti tomu za tyto věci platíte např. formou méně volného času, nutností dodržování zákonů, přikázání, atd. je to tedy ryze standardní ekonomický vztah podobně třeba jako když si jdete koupit automobil... Stejné jsou i jakékoliv jiné mezilidské vztahy - partnerské, příbuzenské, přátelské, obchodní, atd. Číslo nevyjde, dnešní ekonomie se kloní spíše k ordinalistické teorii užitku, který je přímo neměřitelný, můžete ho však měřit porovnáváním s užitkem jiných statků (tzv. indiferenční křivky). Příkladem může být to, zda byste byla ochotna porušit přikázání víry ve prospěch jiného statku. Např. "nepokradeš" v případě situace, že hladovíte. Zde porovnáváte užitek z jídla (který je v tomto případě velmi vysoký) s užitkem víry. Co to bude znamenat a pro koho to bude důležité? S ekonomií a vírou se můžeme setkat v řadě obchodních vztahů mezi různými kulturami. Příkladem jednámi mezi Evropany a muslimy. Musíte uvažovat jiný "hodnotový žebříček", tedy jiné preference užitku a tu zohlednit v dané ekonomické nabídce. Nestačí například dodat pouze kvalitní konzervu s masem, ale musíte se zaručit, že nebude obsahovat hovězí. |