https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/urad-agrarni-komory-hrabosi-a-pan-namestek-na-ctyri
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úřad Agrární komory: Hraboši a pan náměstek na čtyři

20.11.2019
Agrární komora rozhodně nepožadovala plošné rozhazování jedu po celé republice. Ilustrační snímek.
Agrární komora rozhodně nepožadovala plošné rozhazování jedu po celé republice. Ilustrační snímek.
Tento týden v pondělí 18. listopadu se konalo jednání tripartity, kde se kromě zvýšení minimální mzdy projednávalo snad ještě výbušnější téma letošního roku, a tím je přemnožení hraboše polního. Ten zemědělcům v tomto roce způsobil doposud miliardové škody, kterým navíc z větší části nešlo dost dobře předejít, protože využití běžných postupů ochrany rostlin nebylo v tomto případě vzhledem k postoji Ministerstva životního prostředí (MŽP) možné. O tomto jsme psali také v našem měsíčníku Agrobase, který, jak se zdá nabývá na popularitě, a který ve volném čase studují také náměstci rezortu MŽP. Jeden z našich čtenářů, jehož jméno nechť zůstane utajeno, neboť argumenty ad hominem považujeme za poněkud nehodné dospělé konverzace a už vůbec ne vysokých státních úředníků (nicméně pro zvídavé daňové poplatníky a bystré luštitele křížovek se jeho jméno shoduje s „božským pokrmem na 4“) působí dokonce jako náměstek. Pan náměstek se do Agrobase začetl s takovým zaujetím, že se ujal role korektora a napsal o tom dokonce článek, který publikoval web Ekolist.
 

Kde se to v něm vzalo? Možná, že přemýšlí o další profesionální dráze. Kdo ví. Evidentně není na současné pozici dostatečně využit jeho potenciál. Perspektivní zaměstnance je třeba prověřit, proto jsme si pro zajímavost přečetli několik mediálních výstupů pana náměstka na Twitteru a třeba takové „jednou z hodnost demokratického systému“ určitě také stojí za zmínku. Že by pan náměstek myslel „hodnot“? Možná je to stejně jako s abiotickými faktory a tvory, na kterých si jako správný korektor tak smlsnul. Zkrátka chybička (v tomto případě neodhalený odklon od pravidelné větné stavby) se může vloudit, nicméně jak praví parafráze starého přísloví: „Kdo jsi bez překlepů, první hoď klávesnicí.“

Na Twitteru pana náměstka mimo zmíněného článku, ve kterém se hned v nadpisu uchyluje k poněkud infantilnímu a pejorativnímu slovu „blábol“, však najdeme kromě výpadů směrem k Ministerstvu zemědělství, AK ČR a zemědělcům vůbec, kteří by podle měj měli chodit na všechny akce, kterých se účastní i on, také několik argumentačních lapsů (což je něco jako blábol, pokud by pan náměstek potřeboval slovník). Jeden za všechny se týká právě „hraboší kalamity“, citace: „Sklizeň obilí a brambor bude lepší než loni - no vida! Jenom pak nerozumím prohlášením šéfů Agrární Komory, ZSČR, MZe a Zemědělského výboru, kteří hovoří o miliardových škodách způsobených hrabošem polním.“

Pan náměstek evidentně skvěle chápe co je to statistika a jak přesně funguje zemědělské hospodaření. Toto vyjádření má asi stejnou vypovídající hodnotu jako tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že klimatická změna neexistuje, protože zrovna padá sníh. Data je zkrátka nutné umět interpretovat a správně „číst“. Bohužel právě výše zmíněné biotické a abiotické faktory ovlivňují zemědělské hospodaření do takové míry, že dva roky za sebou nelze srovnávat s velkou vypovídací hodnotou, a proto se mnohem častěji statistici v zemědělství přiklánějí k víceletým (dlouhodobým průměrům), navíc se hraboší kalamita projevuje lokálně, respektive regionálně, což celková statistika nedokáže dost dobře zachytit. Škody se projevují nejvíce u samotných zemědělců, tedy těch, kteří měli tu smůlu a s hrabošem se museli potýkat. Miliardové škody, o kterých jsme hovořili, navíc vyplývají z velké části také likvidací na podzim založených ozimů, kdežto statistika zmíněná panem náměstkem se týká marketingového roku 2018/2019. To všechno je nicméně těžké vysvětlovat někomu, kdo mimo jiné nechápe rozdíl mezi plošnou (míněno cílenou povrchovou aplikací) a preventivní aplikací i na nezasažené porosty a dokonce mimo zemědělskou půdu. Takto rostlinolékařství skutečně nefunguje.

A jak to tedy s tou aplikací je? V první řadě je třeba říci, že Agrární komora rozhodně nepožadovala plošné rozhazování jedu po celé republice. Ano, hovořilo se o likvidaci mimo zemědělské pozemky ve spolupráci s místní samosprávou, případně ŘSD, ale myšlena tím byla lokálně aplikace v refugiích tak, aby se podařilo populaci hraboše omezit a nebylo nutné na zemědělských pozemcích aplikovat vícekrát (jen pro představu ošetření 50 ha vyžaduje celodenní práci přibližně 50 pracovníků), přičemž přirozenou snahou zemědělce je i vzhledem k finanční a personální náročnosti aplikace počet těchto aplikací omezit.

Bohužel podobně nepřesnými nebo snad záměrně zavádějícími informacemi rezort MŽP vyvolal společenskou hysterii, kterou postavili zemědělce do role veřejného nepřítele číslo jedna s cílem získat si vlastní „politické body“, v čemž zdatně pokračuje i komentář pana náměstka.

Jaký je rozdíl mezi cílenou povrchovou a „plošnou celorepublikovou aplikací“, kterou si vysnili kdesi na MŽP, jsme vysvětlovali již několikrát, nicméně evidentně to mnozí nemohou nebo nechtějí pochopit. Cílená povrchová aplikace jako součást integrované ochrany rostlin funguje následovně: jedná se o cílený přesný -strojový (v množství cca 6 granulí na metr čtvereční) rozhoz granulí do zapojeného porostu a to ještě pouze v místech, kde byla na základě monitoringu zjištěn kalamitní výskyt hraboše a to až v okamžiku, kdy byly vyčerpány všechny jiné způsoby ochrany rostlin, tedy ty nechemické jako je hluboká orba, podrývání nebo využití přirozených antagonistů. Integrovaná ochrana rostlin tyto jednotlivé principy využívá ve vzájemné synergii, nikoli s vyloučení některých postupů, tudíž není možné rostliny před škůdci chránit jen chemicky, stejně jako nelze jenom nechemicky (i ekologické zemědělství využívá ochranné látky pro tento způsob hospodaření certifikované). Oproti tomu aplikace do nor je nejen v mnoha případech fakticky neproveditelná (více jak sto tisíc nor na hektar), ale také prokazatelně méně účinná, a proto je jí nutné opakovat, což vzhledem k tomu, že je třeba mimo jiné na mnoha místech žádat o její povolení velkou administrativní překážkou.

Pan náměstek ve zmíněném článku Agrární komoře vyčítá, že obviňuje rezort životního prostředí z toho, že „si vzalo zemědělce jako rukojmí a mediálními tlaky znemožnilo jakoukoli obranu před škůdcem“. Ano, za tímto prohlášením si stojíme a kromě výše zmíněného překrucování našich prohlášení to dokazuje to mimo jiné skutečnost, že první (často zamítavá) rozhodnutí orgánů ochrany přírody a krajiny v případech povolení aplikace byla vystavena po více než dvou měsících od podání žádosti. Na drtivou většinu rozhodnutí dodnes zemědělci čekají. Tomu říkáme rychlost a efektivita. Možná by měli zástupci rezortu MŽP méně tweetovat a číst webové magazíny a více dělat „svoji práci“. Zdá se Vám to jako laciný výpad? Z toho, že AK ČR, MZE a zemědělci vůbec svoji práci nedělají tak, jak mají, a že jsou „neprofesionální“ je pan náměstek na svém Twitteru obviňuje s velkou oblibou. Evergreenem pro něj je argument, že zemědělci kalamitu s hraboši zaspali, a že se probudili až v srpnu, kdy už bylo pozdě. To v žádném případě není pravda, první signály o velmi závažném problému s hraboši přicházely už od května, což je vzhledem k podmínkám v dubnu (velké sucho, které hrabošům vyhovuje) pochopitelné.

Z textu, který byl zveřejněn na webu „Ekolist“, dále vyplývá, že pan náměstek rád hovoří o penězích. Nezapomněl totiž ve svém poněkud neoriginálním a laciném výpadu připomenout, že zemědělci ročně pobírají „desítky miliard korun“, které jim stát „rozdá“. Správný výraz je nicméně „proplatí“. Zemědělci totiž musejí k tomu, aby byli prostřednictvím dotačních podpor motivováni právě i k lepší ochraně životního prostředí plnit řadu podmínek a opatření, mezi které například patří zákaz zimní orby na pozemcích s vyšší sklonitostí nebo pěstování meziplodin. To se potom hraboši „nechemicky“ nelikvidují úplně nejsnáze. Stejné by to bylo i v případě „peněz za hraboše“, o kterých se mluvilo na zmiňované tripartitě. Zemědělci by za zvažovaných 1,5 miliardy museli mimo jiné vybudovat přirozená útočiště pro dravce a dále tak ozdravit krajinu, která by si dokázala do větší míry poradit s kalamitou sama. Na druhou stranu přesvědčení, že peníze se rozdávají zadarmo minimálně ze strany rezortu MŽP chápeme. Přeci jen i ten „nebeský pokrm na čtyři“ padal z nebe bez poplatků. Ještě, že tehdy neexistovalo na Sinajském poloostrově Ministerstvo životního prostředí, možná by povrchovou aplikaci many ani nepovolilo a vyvolený národ by se nedostal ani na Sinaj.


reklama

Úřad Agrární komory

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

21.11.2019 20:01
Pro laika je těžké rozlišit, který postoj je lepší a kde je ta zapeklitá pravda. Ano, mana bezpracně padá hlavně prostřednictvím MŽP a bezpracně padá hlavně eko organizacím. Na druhou stranu dotace na zemědělství, pokud vím, měli být původně určeny pro malé a střední zemědělce na zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A k hrabošům. Tak četnost jejich nor na hektar není určitě víc jak stotisícová. Ono by to chtělo v první řadě si neplést noru se vsukem , vchodem, "dírou". Jedna nora může mít desítky vchodů a určitě se nemusí jed sypat do každého. Jeden člověk projde za den hektar? To je 100 x 100 m. Co tam bude proboha ten celý den dělat? Pokud jde o orbu tak mě celkem zaráží,že první o čem je v jejím případě řeč je " zákaz zimní orby na pozemcích s vyšší sklonitostí " V době kdy převažují ( alespoň z mého laického pohledu) bezorební postupy a neorá se ani v době kdy to jde? Navíc z různých fotek či různých reportáží z postižených oblastí jsem snad neviděl jedinou, která by byla z pole s vyšší sklonitostí. Poškozené ozimy? Proběhla hluboká orba ? Jak prosím vypadaly ty jiné způsoby ochrany rostlin , včetně hluboké orby , které měly být před použitím jedu vyčerpány? Nezdá se mi, že by se nějak více oralo.
Odpovědět
RN

Radek Novák

21.11.2019 23:25 Reaguje na Jarek Schindler
Tady si dovolím nesouhlasit ohledně smyslu dotací. Představa, že velký zemědělec by se bez nich měl u nás obejít protože má to čemu se říká úspora z rozsahu je z mého pohledu v podmínkách ČR nereálná. Už jen to, že ten velký z principu funguje na 100% zaměstnaneckém poměru a malý bude většinou OSVČ včetně daňových a soc. a zdrav pojištění tuto výhodnost dosti převrací, to je ale stejné pro všechna odvětví v ČR. Ano velký teoreticky vyjedná lepší ceny atd. ale tam bych odhadl rozdíl třeba 3-5% tj. v poměru k zemědělským dotacím celkem marginální. (Proto taky uvažované zastropování EU dotací není o rovných podmínkách ale o likvidaci 70% českého zemědělství).
Ohledně děr/nor. Já nepoznám která díra vede do jaké nory, ale hektar má 10000 m2 a já si 10 děr na 1m2 dovedu představit velmi živě. Co si ale nedovedu představit že i kdybych měl dát jen do 3 děr na metr granuli jedu tak je to 30000x zastavit, nabrat, namířit, položit...(nedej bože se při tom ohnout). Dále je nutno vzít v úvahu, že dnes dejme tomu je 1 zemědělec na 100 ha který ovšem má svojí práci tj. nemá volný čas chodit po poli. Rovněž jednorázová aplikace asi nebude dostatečná tj. dejme tomu třeba po týdnu opakovat...
Pokud jde o orbu. Pravda je taková, že mnohde je orba skutečně zakázaná (nebo podmíněn jinými opatřeními), některé podniky které uplatňují bezorebnou technologii už ani nemusí mít pluhy, Hlavně ale toto opatření má také jen omezenou účinnost na nemůžete ho provádět opakovaně třeba po dvou měsících kdy se ty hraboši znovu přemnoží. Tj. pokud budou klimaticky vhodné podmínky tak to žádná orba nebo bidýlka pro káňata nemůžou zastavit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2019 06:12 Reaguje na Radek Novák
Tak ony ty zemědělské podniky už ani nemusí mít pluhy?! Zajímavé. Já myslím, že diskutujeme pod článkem, kde se píše něco o tom, že jedy se používají až ve chvíli, "kdy byly vyčerpány všechny jiné způsoby ochrany rostlin, tedy i ty nechemické, jako je hluboká orba". Čím , pokud již nemusí mít pluhy, tu hlubokou orbu asi zemědělci prováděli? Nebo se by se spíš nevyčerpaly ty jiné způsoby? Pamatuji doby kdy za každým pluhem byla hejna racků,havranů, vran. Proč asi? Pochybuji, že to bylo hlavně kvůli žížalám. Pochybuji také o tom, že pokud provedu hlubokou orbu, bude po ni stav hrabošů takový aby se za dva měsíce znovu přemnožili. Byla na podzim před setím ozimů ta orba provedena? Vím kolik m2 má hektar ale nevím proč bych měl na m2 dávat jed hned do tří děr, když plošně to má být na m2 šest granulí.Řekl bych, že v těch dírách (mají to přímo u nosu) si ty granule najdou hraboši stejně rychle jako na povrchu. Viděl jsem reportáž, soukromý zemědělec a dávkovač domácí výroby z novodurové trubky. Ohnout se musel snad jen v případě, že se mu rozvázala tkanička u boty . A dotace? Opravdu nevím proč by neměli být drobní či ekologicky hospodařící zemědělci více podporovani dotacemi něž jsou podporovány megalány řepky či kukuřice? Zaměstnanec 8 hodin, pět dní v týdnu. Ten soukromý, malý, pravděpodobně tedy to OSVČ od nevidím do nevidím a to od neděle do neděle. A perlička na závěr. Tak on již zemědělec pro samou práci nemá čas chodit po poli? To je asi to samé, když lesníkovi pro samé papírování a práci na PC nezbývá čas chodit po lese.
Odpovědět
RN

Radek Novák

24.11.2019 17:51 Reaguje na Jarek Schindler
A kolik ha za den by jste s tím dávkovačem dokázal naaplikovat do děr Vy? Já osobně bych za 15 min nevěděl kde jsem byl a kde ne, možná ještě koukat na nějakou navigační apku. Neznám tak šťastné zemědělce, kteří by v sezoně dělali 40 hod týdně ani jako zaměstnanci. Eko zemědělci samozřejmě berou dotace vyšší, drobní jsou také i dnes zvýhodnění, jde o to, že bez dotací by v Evropě zemědělství nemohl dělat ani sebevětší podnik. Nevím jestli má čas na chození po poli ten OSVČ od slunka do slunka sedm dní v týdnu. Pokud by chtěl sypat jed do děr, tak na 1ha projde min 10 km (2hodiny volná chůze bez zastávek) tak nevím jestli bude mít čas prochodit si těch svých 100ha mimo svojí běžnou práci. (protože ten zaměstnanec co bere tak 70% platu státního zaměstnance to určitě nestihne.)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2019 22:42 Reaguje na Radek Novák
Tak oproti článku jsme si již vysvětlili, že hraboší díra, vsuk ještě neznamená noru a naopak nora může mít desítky či stovky takových vsuků, Nyní jste dokonce, oproti článku, pomalu čtyřikrát zvýšil produktivitu práce při aplikaci jedu do nor. Dobrý výkon. K dotacím asi tolik, že nároková dotace na plochu i když se mluví o ekozemědělství s tím eko asi nemá moc co dělat. No a pokud jsou drobní zvýhodněni tak prosím odkaz. Žádné zvýhodnění jsem nenašel. V článku se jasně píše, že použití jedu je možné "až v okamžiku, kdy byly vyčerpány všechny jiné způsoby ochrany rostlin, tedy ty nechemické jako je hluboká orba, podrývání nebo využití přirozených antagonistů. Integrovaná ochrana rostlin tyto jednotlivé principy využívá ve vzájemné synergii, nikoli s vyloučení některých postupů". Od vás se dovídám, že některé podniky již mechanizaci potřebnou k orbě vlastně ani nevlastní a orbu nedělají. Kam se poděla ta synergie?
Odpovědět
RN

Radek Novák

26.11.2019 12:57 Reaguje na Jarek Schindler
Já jsem produktivitu práce nezvýšil. Já napsal že za 15 min bych byl... ztracený. A dále, že lze volnou chůzí "prochodit" 1 ha za dvě hodiny, nikoliv že bych v této rychlosti dokázal provádět cílenou aplikaci do děr dle představ úředníků MŽP ani to, že bych za den/směnu dokázal ujít 40 km. Vy jste svůj odhad "co budou dělat celý den na 1 ha" bohužel nijak neupřesnil. Zvýhodnění drobných namátkou: SZIF/jednotná žádost/ke stažení/ příručka žadatele např. program ANC, nebo třeba v minulosti výpočet sazby dotace na sucho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.11.2019 08:41 Reaguje na Jarek Schindler
1.Dotace pro podniky dorovnávají to, o co jsme při výkupu komodit okradeni.
2.při kalamitním výskytu hrabošů byste neměl vůbec šanci něco sypat do nor, protože vůbec nevíte, kde jste sypal a kde ne, navíc to časově je celé nesmysl a i pracovně.
3.Pod ozimy se hluboká orba neprovádí a střední orbu lehce nahradí hlubší kypření se stejným efektem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2019 22:10 Reaguje na pavel peregrin
1.Výkup komodit s narovnáním jejich ceny a nárokové dotace na plochu. To asi k sobě moc nejde.
2 a 3. Při kalamitním výskytu, navíc v článku je jasně napsané, že "integrovaná ochrana rostlin funguje tak, že aplikace jedu přichází v úvahu až v okamžiku, kdy byly vyčerpány všechny jiné způsoby ochrany rostlin, tedy ty nechemické jako je hluboká orba, podrývání nebo využití přirozených antagonistů. Integrovaná ochrana rostlin tyto jednotlivé principy využívá ve vzájemné synergii, nikoli s vyloučení některých postupů, tudíž není možné rostliny před škůdci chránit jen chemicky" atd. Dotaz potom směřuje na to, jestli to hlubší kypření nahradí se stejným efektem například tu hlubokou orbu?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.11.2019 08:06 Reaguje na Jarek Schindler
Nárokové dotace na plochu, SAPS, při dnešních cenách nájmu za půdu ve velké většině padnou právě jen na ten nájem. Cena pšenice se pohybuje dlouhodoběji okolo 360,- Kč za metrák, za ozimý ječmen to bylo dokonce 300,- Kč, řepka je nyní okolo 990,-, ale ještě před měsícem 940,-. Ceny před třiceti roky se pohybovaly plus minus stejně, ale za těch třicet let náklady stouply dost podstatně. Takže bohužel ta dotace vyrovnává ten sociální smír u potravin a tak je tomu v celé Evropě s tím rozdílem, že ty státy, které chtějí podpořit vlastní zemědělce a vývoz komodit,např. Polsko, Německo, země Beneluxu apod. ještě podstatně navyšují dotaci ze státního rozpočtu. Tomu nemáte moc šanci konkurovat a nezhodnotíte nic, když jsme vše pustili do cizích rukou.
Hloubkové kypření hlubokou orbu nahradí s jediným rozdílem, a to že nedojde k tak dokonalému zaklopení posklizňových zbytků. Na rozdíl od orby ale dojde k daleko lepšímu rozrušení spodku, bez nebezpečí vynesení podorničí. Radlici pluhu plaz udržuje v konstantní hloubce a bez střídání nastavení hloubky v podstatě spodek "utáhne".
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist