Vladimír F. Mana: Bláboly z Práva a z agrární komory
18.11.2019
Zasypte ho Stutoxem! Ilustrační snímek.
Jinými slovy nám pan Jandejsek sděluje, že on sám považuje sypání jedu STUTOX II na pole nejenom za správný, ale dokonce za jediný možný postup v případě výskytu hrabošů na českých polích.
To je názor jako vystřižený z Rudého Práva z poloviny 70. let minulého století. A nepřijde mu to dokonce divné ani v případě, kdy napíše text, ve kterém mimo jiné zmiňuje kvalitu potravin a zdravé životní prostředí.
Pravděpodobně jej ani na chvíli nenapadlo, že MŽP je povinno upozorňovat veřejnost na rizika kolize s platnými zákony této země, zvláště pak v případech, kdy tak nekonají profesionálně placení představitelé organizací typu Agrární komory.
Za takové upozornění by měli běžní zemědělci MŽP pochválit, protože je ochránilo před naprosto zbytečnými sankcemi. Vzhledem ke skutečnosti, že MŽP nemá kompetence zakázat ani povolit používání jedů na českých polích a ani nestanovuje pravidla zemědělského hospodaření v české krajině, jsou snahy zemědělských svazů přehazovat zodpovědnost za kalamitní přemnožení hrabošů a za způsobené škody na MŽP naprosto trapným pokusem vykřičet si ze státního rozpočtu další miliardy k těm desítkám miliard korun, které jim stát v rámci dotační politiky každoročně rozdá.
Kriminalizaci MŽP výrokem o braní rukojmích je proto nutné považovat nejen za hloupé sdělení pana Jandejska, ale především za naprosto skandální vyjádření představitele významné profesní komory. Ta svým amatérským přístupem k řešení mimořádné situace kalamitního přemnožení hrabošů, o které věděla mnoho měsíců před tím, než začala veřejně prosazovat plošnou povrchovou aplikaci jedu na pole, nezajistila zemědělcům kvalitní informační a poradenské služby a dnes hystericky útočí na každého, kdo ji nutí dodržovat platné zákony České republiky.
Přečtěte si také |
Úřad Agrární komory: Hraboši a pan náměstek na čtyři
reklama
Vladimír F. Mana
Autor vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V oboru ekologie, ochrana dřevin a ochrana přírody a krajiny pracuje od roku 1992.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Asociace: Definice rodinných farem sníží byrokracii a podpoří lokální produkci
Ministerstvo zemědělství zjednoduší žádosti o dotace, zemědělcům ubude byrokracie
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Další články autora |
Vladimír F. Mana: Nejvyšší správní soud konečně odpověděl na otázku, kdy mohou být spolky účastníky stavebního řízení
Vladimír F. Mana: Jednotné environmentální stanovisko na prahu cesty parlamentem
Vladimír F. Mana: Jeden úřad, jedna stavba, jedno razítko? Realita nebo vychytralý populistický slogan?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Miroslav Vinkler
18.11.2019 13:53Na rozdíl od pana Many považuji prezidenta AK ČR pana Jandejska za ještě solidního zástupce zemědělců v ČR, který má v řadě svých názorů pravdu.
Faktem je, že v tomto konkrétním případě hrabošů a udělení plošné výjimky se dotyčný skutečně "uťal" a pravdu neměl.
Výhrady však mám k práci MŽP a jemu podřízených organizací, konkrétně AOPK ČR i ČIŽP,v tomto případě OI Olomouc.
U AOPK ČR se jedná o zcela kontroverzní přístup k tabuizování vlka jako nedotknutelné modly českých lesů,hájů a luhů. O tom se v Ekolistu již napsalo dost a lze odkázat na Diskuzi.
Součástí AOPK je však také Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky , která se dopouští podobných lapsusů jako prezident AK a pod vedením vedoucího správy Mgr. Šaje udělováním různých výjimek pochybného charakteru podlamuje důvěru v její nestrannost u dotčené veřejnosti.
Co mám jako předseda místního ekologického spolku říct na skutečnost ,že nezákonným způsobem se na území naší obce nechalo navézt cca 30tis. tun odpadů a výsledkem čtyřletého řízení ČIŽP se stavebníkem bylo rozhodnutí MŽP ČR ,které zrušilo udělení pokuty(původně 700 tis.Kč) v přestupkovém řízení ?
Co si máme myslet o tom, že byly u odpadů překročeny limity závadných látek (PAU) , konstatována přítomnost karcinogenního azbestu , olova ,ale dodnes stavebníkovi nebyla uložena žádná nápravná opatření?
Takže s tou chválou MŽP i jejich organizací bych se držel trochu zpátky. MŽP stejně jako Mze rádo kritizuje ostatní , ale někdy by si mohlo najít čas ,aby si udělalo pořádek ve vlastních řadách.
Odpovědět
Faktem je, že v tomto konkrétním případě hrabošů a udělení plošné výjimky se dotyčný skutečně "uťal" a pravdu neměl.
Výhrady však mám k práci MŽP a jemu podřízených organizací, konkrétně AOPK ČR i ČIŽP,v tomto případě OI Olomouc.
U AOPK ČR se jedná o zcela kontroverzní přístup k tabuizování vlka jako nedotknutelné modly českých lesů,hájů a luhů. O tom se v Ekolistu již napsalo dost a lze odkázat na Diskuzi.
Součástí AOPK je však také Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky , která se dopouští podobných lapsusů jako prezident AK a pod vedením vedoucího správy Mgr. Šaje udělováním různých výjimek pochybného charakteru podlamuje důvěru v její nestrannost u dotčené veřejnosti.
Co mám jako předseda místního ekologického spolku říct na skutečnost ,že nezákonným způsobem se na území naší obce nechalo navézt cca 30tis. tun odpadů a výsledkem čtyřletého řízení ČIŽP se stavebníkem bylo rozhodnutí MŽP ČR ,které zrušilo udělení pokuty(původně 700 tis.Kč) v přestupkovém řízení ?
Co si máme myslet o tom, že byly u odpadů překročeny limity závadných látek (PAU) , konstatována přítomnost karcinogenního azbestu , olova ,ale dodnes stavebníkovi nebyla uložena žádná nápravná opatření?
Takže s tou chválou MŽP i jejich organizací bych se držel trochu zpátky. MŽP stejně jako Mze rádo kritizuje ostatní , ale někdy by si mohlo najít čas ,aby si udělalo pořádek ve vlastních řadách.
Karel Zvářal
18.11.2019 14:04Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Svaz požadoval po státu kompenzace za splavenou ornici, protože nezajistil rovnoměrný zahradnický deštíček, ale nečinně přihlížel přívalovým zničujícím srážkám... Co mě opravdu dojalo, že stát měl likvidovat hnízda hraboše mimo zemědělskou půdu... Hraboš polní vs. hraboš největší...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:26Tady jde o spor, o němž bylo diskutováno v jiné zprávě o hraboších, a totiž nakolik je legitimní požadovat, aby se k polím přistupovalo jako ke přírodě, a nakolik je to tak umělý biotop, že by měl být vůbec z gesce MŽP vyloučen a nechán jen pod zemědělstvím. Dtto "pralesy" uměle vysazených smrkových monokultur.
Jsem toho názoru, že jde spíš o politický než odborný spor, a měl by se řešit nějakou formou účasti široké veřejnosti, třeba referendem.
Odpovědět
Jsem toho názoru, že jde spíš o politický než odborný spor, a měl by se řešit nějakou formou účasti široké veřejnosti, třeba referendem.
Jakub Graňák
19.11.2019 17:36 Reaguje na Jan ŠimůnekZase se vám do toho navezu: myslím, že jde spíš o to aby si společnost více uvědomovala mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví a ruku v ruce s tím byla ochotna ty zodpovědné za jejich přístup náležitě ocenit
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.11.2019 19:01 Reaguje na Jakub GraňákJe mi líto, ale ty mimoprodukční funkce mohou uvedené obhospodařované plochy plnit bez ohledu na to, zda k nim budeme přistupovat jako k přírodě nebo jako k "nepřírodě".
Odpovědět
Jakub Graňák
19.11.2019 19:23 Reaguje na Jan ŠimůnekA v tom se právě neshodneme, já se domnívám, že se současnou úrovní hospodaření tyto plochy své mimoprodukční funkce přestávají plnit.
Kupříkladu kůrovcem sežraný smrkový les nezadržuje vodu, neváže atmosférický oxid uhličitý, nezachytává prachové částice, netranspiruje...
Naopak smíšený les(to je ten, co je blíže přírodnímu stavu), i když některý z taxonů z jakéhokoli důvodu přestane "fungovat" díky pestré druhové skladbě výše uvedené funkce nadále plní.
Totéž platí i o polních kulturách.
Zaklínat se tím, že dosud to fungovalo, tak to bude fungovat nadále nás může v budoucnu šeredně mrzet. Klima se mění, musíme se přizpůsobit. To je přece princip evoluce: ten kdo se adaptuje na změnu podmínek přetrvá, kdo se nepřizpůsobí bude mít krásný otisk v sedimentárních horninách.
Odpovědět
Kupříkladu kůrovcem sežraný smrkový les nezadržuje vodu, neváže atmosférický oxid uhličitý, nezachytává prachové částice, netranspiruje...
Naopak smíšený les(to je ten, co je blíže přírodnímu stavu), i když některý z taxonů z jakéhokoli důvodu přestane "fungovat" díky pestré druhové skladbě výše uvedené funkce nadále plní.
Totéž platí i o polních kulturách.
Zaklínat se tím, že dosud to fungovalo, tak to bude fungovat nadále nás může v budoucnu šeredně mrzet. Klima se mění, musíme se přizpůsobit. To je přece princip evoluce: ten kdo se adaptuje na změnu podmínek přetrvá, kdo se nepřizpůsobí bude mít krásný otisk v sedimentárních horninách.
Karel Zvářal
18.11.2019 16:04V rámci objektivity musím doplnit, že na odkazu ze Zpravodaje jsem zmiňované pasáže o hraboši nenašel, článek celkově se mi líbí. Ale na jiném místě jsou stesky zemědělců, že jim úředníci neodpovídají na žádost aplikace jedu do nor, což je samozřejmě špatně. To však nic nemění na vyjádření mluvčího, které se mi hrubě nelíbilo (tj. požadavek na hubení hraboše "státem" mimo zemědělskou půdu).
Odpovědět
Vladimír Mana
19.11.2019 17:54 Reaguje na Karel ZvářalDobrý večer. Kritiku MŽP v souvislosti s hrabošem obsahoval článek v sobotním vydání Práva ze dne 2.11.2019, na který také reaguje můj komentář. Zkrácená verze článku uveřejněná ve zpravodaji AK ČR již 25.10.2019 tuto pasáž skutečně neobsahuje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.11.2019 20:09Nějak jsem pane Mano nezaznamenal, že by kdokoliv kromě Agrární komory, ač k ní mám velké výhrady, se postiženým zemědělcům snažil pomoci. Vaše psaní o ždímání dotací je drzost, nezdá se vám? Uvědomujete si ve své hlavičce, že zemědělci dotacemi dostávají pouze to, na co mají nárok, když ceny za komodity jsou tady pomalu stejné jako před třiceti lety a jediní, kdo ždímají, jsou obchodníci a řetězce? Zjistěte si propříště fakta, než začnete psát pitomosti. Trapný a amatérský pokus tady předvádíte pouze vy.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.11.2019 17:30 Reaguje na pavel peregrinDovoluji si vám vyseknout poklonu za zdvihnutí tématu, který příliš často prostor nedostává. S cenami komodit jsme se s otcem při hospodaření potýkali neustále. Např. u vepřového je situace opravdu tristní. Pamatuji jak jsme úpěli, když jsme se skrz devadesátá léta a počátek tisíciletí snažili tu "živku" udržet. Netuším zda se situace v posledních letech změnila (už to bude cca 15 let co jsme farmaření vzdali), ale pamatuji jak můj otec vždycky láteřil, naposledy kdy jsme to počítali tak cena kila živé váhy stoupla o nějakých 80% zatímco cena vstupů stoupla o 700%. Hlavní problém vidím na straně státu, který není schopen výrazněji podpořit citlivé komodity. Ten rozklad živočišné výroby pak vede k nedostatku organické složky v půdě, kvůli které tady všichni piští jak zemědělci plundrují pole... ono je to u řady subjektů pravda, ale na druhou stranu co jim zbývá? Na třetí stranu by mě zajímalo kolik hnoje skončí místo pole v bioplynkách.
Odpovědět
Hu
Hunter
19.11.2019 11:36Osobně jsem velmi překvapen formou vyjadřování vysoce postaveného státního úředníka MŽP, kdy označuje argumenty (věcné a konkrétní) ve vyjádření prezidenta agrární komory za bláboly a používá argumenty ad hominem namísto nějaké věcné reakce. Je otázka, zda lze mít důvěru v MŽP, kdy náměstek ministra MŽP je schopen vést jakýsi "třídní boj" tímto způsobem a divím se, že ekolist je ochoten něco takového publikovat (ale čemu se divím, když ekolist nepohodlné komentáře maže, ačkoliv si hraje na seriozní a nezávislý web umožňující svobodné vyjadřování, což je zřejmě vyjádřeno umožněním publikování urážek a nadávek jistého kašpárka). Stejně jako K.Zvářal jsem si pozorně přečetl článek Ing. Jandejska a zmiňované pasáže jsem nenašel, stejně tak vyjádření o abiotice lze jistě chápat zcela jinak, než zde autor prezentuje. Ale nedivím se ničemu, článek autora přesně zapadá do mého názoru na ekologisty a zachraňbrouky, který jsem si utvořil za několik desítek let zkušeností s touto vyhraněnou skupinou, kdy víra převažuje nad jakýmikoliv věcnými argumenty. Ale to, že tohle si dovolí náměstek ministra ŽP je už podle mého názoru hodně za čárou.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.11.2019 16:56 Reaguje na HunterNehažte prosím všechny "zachraňbrouky" do jednoho pytle. Já jsem strávil polovinu života s vidlemi v ruce u krav a přesto si myslím, že je brouky a ostatní hmyz třeba chránit, a myslel si to i můj otec - celoživotní agronom.
Hmyz je základním kamenem potravní pyramidy, asi nemusím vysvětlovat co se stane jakmile tento základní kámen zmizí. Uměřenost je zase základním kamenem smysluplné a věcné diskuse, neškodila by u všech zůčastněných stran.
Odpovědět
Hmyz je základním kamenem potravní pyramidy, asi nemusím vysvětlovat co se stane jakmile tento základní kámen zmizí. Uměřenost je zase základním kamenem smysluplné a věcné diskuse, neškodila by u všech zůčastněných stran.
mr
michal rysavy
2.12.2019 18:15Pecka se tak jenom tak dohadovat. Ale něco užitečného vymyslet, to ne.. Ono to všechno neni jen tak jednoduché říct, ale v podstatě. Nakázali jste zemedělci, použít jen ty staré známe opatření, které znepříjemní, něco málo populace vyredukuje. Ale pak je do toho necháte znovu zasít? Takže si zadělávají na ztráty.
Kdyby byly opatření proti hraboši, více prozkoumané. Věděli by jsme, jak orat, či kypřit. Sledovat dravce, či je lákat..
Jak jsem psal, nechali jste je to osít. Místo toho, aby se vymyslelo. Jak by mohly plochy vymezit mi zájem produkce (krátkodobě). Tak aby mechanické opatření proti hlodavci, se dalo opakovat dle nejvhodnějších dobách po celý rok. A přitom neztratit dotaci na plochu a s tím společné další užívací souvislosti s tím spojené (nároky na zel. naftu).. Ale raději se jen někdo pořád hádá bez výsledku a bez zodpovědnosti..
Odpovědět
Kdyby byly opatření proti hraboši, více prozkoumané. Věděli by jsme, jak orat, či kypřit. Sledovat dravce, či je lákat..
Jak jsem psal, nechali jste je to osít. Místo toho, aby se vymyslelo. Jak by mohly plochy vymezit mi zájem produkce (krátkodobě). Tak aby mechanické opatření proti hlodavci, se dalo opakovat dle nejvhodnějších dobách po celý rok. A přitom neztratit dotaci na plochu a s tím společné další užívací souvislosti s tím spojené (nároky na zel. naftu).. Ale raději se jen někdo pořád hádá bez výsledku a bez zodpovědnosti..
