Vladimír F. Mana: Nejvyšší správní soud konečně odpověděl na otázku, kdy mohou být spolky účastníky stavebního řízení

Na konci června letošního roku rozhodl Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) důležitý právní spor, na jehož vyřešení jsme čekali od roku 2018. Odpověděl na otázku, zda mohou být ekologické spolky účastníkem stavebního řízení v situaci, kdy stavební úřad rozhoduje o ochraně přírody na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody. Typicky se v současné době může jednat o situaci, kdy v souvislosti se stavbou povoluje stavební úřad kácení dřevin nebo uděluje výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, což je od roku 2018 možné. Stavební úřad je při takovém správním úkonu povinen nejenom respektovat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, ale podle judikatury NSS rovněž připustit do řízení ekologické spolky.

Vydání závazného stanoviska jako podkladu pro stavební řízení podle stavebního zákona neprobíhá ve správním řízení a spolky, kterým zákon o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) stále dává právo účastnit se správních řízení vedených podle ZOPK, požadovaly, aby jim účastenství v takovém stavebním řízení stavební úřad přiznal. Byl to požadavek zcela legitimní, protože stavební úřad v případě diskutovaného soudního sporu vydával rozhodnutí o povolení kácení dřevin podle ZOPK, nikoli, jak tvrdil stavební úřad i odvolací krajský úřad, podle stavebního zákona.

V letech 2019 až 2021 upozorňovalo Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) opakovaně Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), že je nutné, aby MMR v rámci metodického vedení stavebních úřadů upozornilo na jejich povinnost respektovat platné znění ZOPK a připouštět v obdobných situacích účast spolků ve stavebních řízeních. MMR tato opakovaná písemná upozornění ze strany MŽP nejen nerespektovalo, ale dokonce je dosti arogantním způsobem odmítalo. A byť to MMR naprosto nepříslušelo, dovolilo si v rámci svých metodických sdělení vykládat příslušná ustanovení ZOPK v rozporu s právním názorem MŽP.

Došlo tak k situaci, kdy MŽP vydalo v září 2021 ve svém Věstníku sdělení, že pokud stavební úřad vede v rámci stavebního nebo územního řízení také řízení podle ZOPK, náleží spolkům postavení účastníka řízení podle § 70 odst. 3 ZOPK v rozsahu povolování kácení dřevin nebo povolování výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Současně se náměstek pro řízení Sekce státní správy na MŽP obrátil dopisem na všechny krajské úřady s prosbou, aby ve své územní působnosti seznámili stavební úřady s tímto právním výkladem. Ne všechny krajské úřady na tuto výzvu reagovaly a výsledkem byl nejednotný postup stavebních úřadů.

Dnes je tedy díky NSS postaveno najisto, že stavební úřady, které účast spolků na základě vadného metodického vedení ze strany MMR v posledních letech nepřipouštěly, postupovaly protizákonně. A pokud bude chtít investor stavby „Rezidenční dům sv. Jan“ v Hradci Králové najít viníka, kvůli kterému přišel o pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a po bezmála dvou letech je opět na začátku povolovacího procesu, měl by se poptat na MMR.

Letošní a dosud poslední novela nového stavebního zákona se mj. rovněž zabývala účastí spolků ve stavebních řízeních. V rámci pozměňovacích návrhů byl nakonec dohodnut kompromis, kterým bylo do ustanovení § 70 odst. 3 doplněno, že s účinností od 1. 1. 2024 budou mít ekologické spolky zajištěnu účast v případech, kdy stavební úřad bude rozhodovat otázky kácení dřevin a výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů na základě jednotného environmentálního stanoviska.

S odkazem na aktuální rozsudek NSS tak můžeme konstatovat, že snaha zákonodárců z první poloviny letošního roku, kdy část z nich chtěla posílit právo účasti veřejnosti ve stavebních řízeních, vedla, bohužel, naopak k oslabení tohoto práva.

Pokud by totiž nedošlo ke změně zmíněného ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK, měly by spolky od začátku příštího roku právo stát se účastníkem všech řízení, ve kterých by na základě jednotného environmentálního stanoviska bylo stavebními úřady rozhodováno o jakýchkoli oblastech, které jsou předmětem ochrany podle ZOPK (typicky ochrana krajinného rázu, VKP apod.), nikoli pouze v řízeních, kde bude posuzována ochrana dřevin nebo zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Za této situace je na místě co nejdříve otevřít diskuzi o zvláštní úpravě účasti veřejnosti v zákoně o jednotném environmentálním stanovisku.

Celý rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2023 najdete pod sp. zn. 4 As 33/2023.

---

reklama

---