Vladimír F. Mana: Nejvyšší správní soud konečně odpověděl na otázku, kdy mohou být spolky účastníky stavebního řízení
Vydání závazného stanoviska jako podkladu pro stavební řízení podle stavebního zákona neprobíhá ve správním řízení a spolky, kterým zákon o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) stále dává právo účastnit se správních řízení vedených podle ZOPK, požadovaly, aby jim účastenství v takovém stavebním řízení stavební úřad přiznal. Byl to požadavek zcela legitimní, protože stavební úřad v případě diskutovaného soudního sporu vydával rozhodnutí o povolení kácení dřevin podle ZOPK, nikoli, jak tvrdil stavební úřad i odvolací krajský úřad, podle stavebního zákona.
V letech 2019 až 2021 upozorňovalo Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) opakovaně Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), že je nutné, aby MMR v rámci metodického vedení stavebních úřadů upozornilo na jejich povinnost respektovat platné znění ZOPK a připouštět v obdobných situacích účast spolků ve stavebních řízeních. MMR tato opakovaná písemná upozornění ze strany MŽP nejen nerespektovalo, ale dokonce je dosti arogantním způsobem odmítalo. A byť to MMR naprosto nepříslušelo, dovolilo si v rámci svých metodických sdělení vykládat příslušná ustanovení ZOPK v rozporu s právním názorem MŽP.
Došlo tak k situaci, kdy MŽP vydalo v září 2021 ve svém Věstníku sdělení, že pokud stavební úřad vede v rámci stavebního nebo územního řízení také řízení podle ZOPK, náleží spolkům postavení účastníka řízení podle § 70 odst. 3 ZOPK v rozsahu povolování kácení dřevin nebo povolování výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Současně se náměstek pro řízení Sekce státní správy na MŽP obrátil dopisem na všechny krajské úřady s prosbou, aby ve své územní působnosti seznámili stavební úřady s tímto právním výkladem. Ne všechny krajské úřady na tuto výzvu reagovaly a výsledkem byl nejednotný postup stavebních úřadů.
Dnes je tedy díky NSS postaveno najisto, že stavební úřady, které účast spolků na základě vadného metodického vedení ze strany MMR v posledních letech nepřipouštěly, postupovaly protizákonně. A pokud bude chtít investor stavby „Rezidenční dům sv. Jan“ v Hradci Králové najít viníka, kvůli kterému přišel o pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a po bezmála dvou letech je opět na začátku povolovacího procesu, měl by se poptat na MMR.
Letošní a dosud poslední novela nového stavebního zákona se mj. rovněž zabývala účastí spolků ve stavebních řízeních. V rámci pozměňovacích návrhů byl nakonec dohodnut kompromis, kterým bylo do ustanovení § 70 odst. 3 doplněno, že s účinností od 1. 1. 2024 budou mít ekologické spolky zajištěnu účast v případech, kdy stavební úřad bude rozhodovat otázky kácení dřevin a výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů na základě jednotného environmentálního stanoviska.
S odkazem na aktuální rozsudek NSS tak můžeme konstatovat, že snaha zákonodárců z první poloviny letošního roku, kdy část z nich chtěla posílit právo účasti veřejnosti ve stavebních řízeních, vedla, bohužel, naopak k oslabení tohoto práva.
Pokud by totiž nedošlo ke změně zmíněného ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK, měly by spolky od začátku příštího roku právo stát se účastníkem všech řízení, ve kterých by na základě jednotného environmentálního stanoviska bylo stavebními úřady rozhodováno o jakýchkoli oblastech, které jsou předmětem ochrany podle ZOPK (typicky ochrana krajinného rázu, VKP apod.), nikoli pouze v řízeních, kde bude posuzována ochrana dřevin nebo zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Za této situace je na místě co nejdříve otevřít diskuzi o zvláštní úpravě účasti veřejnosti v zákoně o jednotném environmentálním stanovisku.
Celý rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2023 najdete pod sp. zn. 4 As 33/2023.
reklama