Vladimír F. Mana: Jednotné environmentální stanovisko na prahu cesty parlamentem

Nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES) se letos nejen úspěšně narodil, ale má za sebou také pomyslný křest v podobě mezirezortního připomínkového řízení (MPŘ) a biřmování ve Strakově akademii, kde jej projednala a doporučila Legislativní rada vlády a následně požehnala, resp. schválila sama Vláda ČR. Nyní jej čeká další cesta legislativním procesem na půdě Parlamentu ČR.

Nejen v průběhu MPŘ, ale také při projednávání ve vládě byl návrh zákona postupně upravován. Jeho současná podoba, kterou se snad v tomto týdnu začnou zabývat poslanci dolní parlamentní komory, je výsledkem nutných kompromisů.

Cílem zákona o JES je zásadní zjednodušení a zrychlení posuzování přijatelnosti stavebních a některých jiných záměrů z hlediska ochrany životního prostředí. Vedle procesu posouzení vlivů na životní prostředí (známý jako proces EIA), který se týká pouze malého okruhu záměrů, budou všechna další posouzení v oblasti ochrany životního prostředí, která dnes probíhají odděleně a často prostřednictvím různých úřadů, v budoucnu provedena pouze jedním úřadem. Existujícím úřadem, který je k tomu již dnes personálně i odborně vybaven.

Hlavními správními orgány v případě jednotného environmentálního stanoviska budou krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, tedy úřady, které ve všech případech disponují již dnes funkčními útvary, do jejichž agendy spadá ochrana životního prostředí. Odpadne tak zásadní obava, kterou přinesl nový stavební zákon, že odborné otázky ochrany životního prostředí budou při povolování staveb řešit stavební úřady.

Konstrukce zákona o JES je mj. zajímavá také tím, že by po určitých úpravách mohla být využitelná i ve spojitosti s aktuálně účinným stavebním zákonem. I v tomto případě by zavedení zákona o JES přineslo naprosto zásadní zjednodušení procesu povolování staveb. Byť není v současné době pravděpodobné, že by bylo nutné k podobným krokům přistoupit, je jistě na místě zde na tuto skutečnost upozornit.

Významným tématem při projednávání návrhu zákona ve vládě byla účast veřejnosti v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Ministerstvo životního prostředí navrhovalo upravit v souvislosti s návrhem zákona o JES také ZOPK, a to tak, aby se příslušné ustanovení týkající se účasti veřejnosti ve věcech ochrany přírody a krajiny vrátilo ke znění před rokem 2018. Novela stavebního zákona z roku 2017, jejíž součástí byla i změna ZOPK, totiž nebyla vůbec zdařilá. A to včetně úpravy ustanovení týkajícího se účasti veřejnosti ve správních řízeních. Slibované zrychlení povolování staveb nepřinesla, místo toho však přinesla nové nejasnosti při aplikaci stavebního zákona i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterých budou muset udělat jasno teprve správní soudy.

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku je určitě skvělá příležitost vyřešit systémově a jednotně vedle integrace mnoha samostatně prováděných posouzení v oblasti ochrany životního prostředí také otázku účasti veřejnosti v souvisejících správních řízeních. Nejedná se totiž pouze o oblast ochrany přírody a krajiny, kterou řeší ZOPK, jedná se o ochranu všech potenciálně dotčených složek životního prostředí, kterou řeší další složkové zákony (ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana ovzduší, lesní zákon atd.), které se v současné době účastí veřejnosti nezabývají. Pro takové řešení by však musela existovat široká politická shoda.

Návrh zákona o JES stojí na začátku své parlamentní cesty a není možné dnes říct, zda to bude pouze cesta trnitá, nebo přímo cesta křížová. Jisté je, že to nebude cesta jednoduchá. Na cestu se vydává ruku v ruce s vládní novelou nového stavebního zákona, která je masivně kritizována ze strany opozice. Doufejme proto, že vládní koalice zůstane koalicí i v případě projednávání obou těchto zákonů a že na konci jejich legislativní cesty budou zdařilé právní předpisy, které stavební řízení skutečně zjednoduší a zrychlí.

---

reklama

---