Vladimír F. Mana: Jeden úřad, jedna stavba, jedno razítko? Realita nebo vychytralý populistický slogan?
17.5.2022
Bagr v akci Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Víte, co nebo kdo je “vlastník technické nebo dopravní infrastruktury”? A víte, jakou roli hraje při povolování staveb? Pokusím se vám to vysvětlit.
Když potřebujete povolení stavby, nestačí vám jenom rozhodnutí stavebního úřadu. Potřebujete také vyjádření organizací, které mají zákonné pověření starat se o silnice, vodní toky, vodní nádrže, vodovody, kanalizace, elektrovody, plynovody a další technické objekty, které jsou označovány oním pojmem “technická a dopravní infrastruktura”. V těchto případech se nejedná o státní úřady. Jsou to velmi často obchodní korporace (akciové společnosti a jiné typy organizací), pro které platí jiná pravidla než pro správní orgány. Bez jejich “razítka” se ale v případě, kdy žádáte o povolení stavby, neobejdete. A v případě jedné stavby potřebujete takových razítek 8 až 30.
Pokud si někdo myslí, že mu nový stavební zákon schválený minulou poslaneckou sněmovnou především hlasy ANO a SPD umožní získat povolení pouze rozhodnutím stavebního úřadu a nebude k tomu potřebovat žádná další razítka, tak se hluboce mýlí. Těch 8 až 30 razítek od vlastníků technické nebo dopravní infrastruktury bude potřebovat i nadále a bude je muset na stavební úřad přinést společně s žádostí o povolení stavby. Nový stavební zákon v této oblasti stavebníkům nic nového nepřináší. Stavebník bude dál “obíhat” správce plynovodů, elektrovodů, podniky Povodí, správce silnic a další organizace, a bude je žádat o souhlas s realizací jeho stavby. A stejně jako dnes bude na tato vyjádření čekat. V těchto případech totiž nový stavební zákon uvedené organizace nijak nenutí vyjádřit se v zákonem stanovené lhůtě, dokonce jim ani neukládá povinnost připojit se na tzv. portál stavebníka a umožnit tak digitalizaci vyřizování těchto několika desítek vyjádření.
Je jisté, že si žádný stavební úřad nedovolí povolit stavbu, pokud nebude mít k dispozici souhlas těchto organizací. Zajištění těchto souhlasů je ale i podle nového stavebního zákona zcela na stavebníkovi. Heslo o “jednom razítku”, které jsme v posledních letech i v posledních dnech mohli z úst propagátorů nového stavebního zákona opakovaně slyšet, není tedy nic jiného než snaha obalamutit veřejnost líbivým sloganem. Sloganem, který byl od počátku naprosto nepravdivý. Text nového stavebního zákona je toho nejlepším důkazem. Doufejme proto, že se současné vládě podaří nový stavební zákon opravit i v částech, které se týkají těchto dalších několika desítek “razítek”.
reklama
Vladimír F. ManaAutor vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V oboru ekologie, ochrana dřevin a ochrana přírody a krajiny pracuje od roku 1992.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
jedno razítko na všechno je populismus. Do procesu schvalování prostupují různé zájmové skupiny a ty mají své "úřady" jde o to, aby se veškeré připomínky vyřizovali na jednou a neobstruovalo, což je zásadní problém, problém počtu razítek je marginální
Odpovědět
Právě proto je nutné utnout zájmovým skupinám tipec. Vlastním stavební pozemek? Tudíž můžu stavět. Hotovo, žádná další byrokracie, žádné projekce přání různých "a co z toho budu mít já?". Ani to jedno razítko není potřeba.
Odpovědět
Při vší úctě, pokud byste byl můj soused, resp. vám patřil sousední pozemek, tak bych nebyl úplně happy, kdybyste si tam mohl postavit opravdu úplně co chcete. A myslím, že nejsem sám a není to ani nějaká malá česká úchylka:-).
Odpovědět
velkou část ceny pozemku tvoří sousedé. s tím nic nenaděláme. před hovadem sousedem Vás žádný úřad neochrání.
v nějakých těch nesporných případech by to ovšem úřad jedním razítkem vyřešit mohl. třeba porovnáním shody mezi záměrem a územním plánem, na pozemku (části pozemku) bez sítí s ochranným pásmem, na území bez přírodní, hygienické či památkové ochrany.
Odpovědět
To jsou japka a hrušky. Jedna věc je CO mi majitel sousední parcely vedle té mé vystřihne ... a zde je role státní správy jasná (jak je naplňována je zejména u nás věc jiná). Druhá je pak KDO tím majitelem je, resp. jak se chová, a tam jistě, až na úplné excesy to není něco, co by měla státní správa řešit.
Odpovědět
ano, nerozporuji, že by nás měl úřad ochránit před tím, aby si metr od plotu neudělal soused práškovou lakovnu, koksárnu nebo spalovnu, nebo aby nevyšvihl osmipatrový činžák půl metru od hranice pozemku a tři metry od mé chaloupečky. od toho jsou regulativy, třeba územní plán, a tam stát (stavební úřady) mají svou roli.
Odpovědět
To by byl omyl, já nenavrhuji zrušení regulací co se týká typu a rozsahu staveb. Ty by klidně mohly v základu zůstat tak jak jsou, v lepším případě se zákazem změnit majiteli bez jeho souhlasu pod rukama status pozemku :-) Jde mi jen o to, že úřadu je například kulový do toho, jestli budu mít záchod od kuchyně oddělený dvěma dveřmi nebo jestli si při stavbě nepřekopnu svůj vlastní kabel. A o tom, že mám barák hotový, se úřad dozví podle toho, že si objednám svoz popelnic.
Odpovědět
Je fakt, že třeba do toho co je "uvnitř" by mělo být všem, stát a obec nevyjímaje, tak nějak úplné .... Ostatně, když mi to spadne na hlavu, je to můj problém, když v důsledku drobného domácího kutění manželce:-), tak ... no, to by záleželo zda bych se stal vdovcem či nikoli:-))).
Samozřejmě u obytných staveb, ne u fabriky.
Odpovědět
|
|