Václav Skoblík: Co čeká českou a světovou energetiku v roce 2026?
Pokračovat budou také projekty výstavby plynových elektráren. Vzhledem k několikaletým dodacím lhůtám klíčových komponent, zejména plynových turbín, však vstoupí do provozu až po roce 2030. Významný dopad bude mít i postupné odstavování uhelných elektráren. Při nižších cenách plynu a vysokých cenách emisních povolenek bude výroba elektřiny z plynu výhodnější než z uhlí. Očekávám rovněž pokračování modernizace distribučních sítí a přípravu změn tarifní struktury regulované složky cen.
Klíčovým tématem pro Evropu i globální energetiku zůstane geopolitická situace, která bude zásadně ovlivňovat ceny zemního plynu a s nimi i velkoobchodní ceny elektřiny. V posledních týdnech sledujeme největší pokles cen plynu v kontinentální Evropě na úroveň před rokem 2022. Významný dopad může mít také finální rozhodnutí Německa o kompenzacích nákladů na elektřinu pro energeticky náročné podniky. To by mohlo podpořit růst spotřeby v celé Evropě, včetně Česka. Otázkou zůstává, zda půjde o izolované opatření, nebo o krok, který se promítne do jednotného evropského trhu.
Z globálního pohledu bude energetiku ovlivňovat zejména ekonomická kondice největších světových spotřebitelů a poptávka po komoditách v Číně a Indii. Sledovat se vyplatí i vývoj ve Venezuele. Očekávám zpomalení tempa výstavby obnovitelných zdrojů, a naopak další oživení projektů výstavby jaderných elektráren.
Tržní ceny elektřiny a plynu budou nadále ovlivňovat dva zásadní faktory. Prvním je – doufejme – konec válečného konfliktu na Ukrajině, kdy již samotný výhled na mírová jednání přinesl výrazný pokles cen obou komodit. Ceny plynu na úrovni 20–25 EUR/MWh jsme dlouho neviděli. U regulovaných cen za distribuci naopak nelze očekávat pokles. Náklady spojené s dekarbonizací a rostoucím podílem nestabilních zdrojů vyžadují masivní investice do přenosové a zejména distribuční infrastruktury, které se vždy promítnou do cen pro konečné zákazníky. Významný vliv na snížení celkové ceny elektřiny bude mít avizovaný přesun plateb za podporu obnovitelných zdrojů ze zákazníků na státní rozpočet.
reklama
Dále čtěte |
Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Karel Zvářal
10.1.2026 05:55Petr
10.1.2026 08:12Jaroslav Řezáč
10.1.2026 08:33 Reaguje na PetrKarel Zvářal
10.1.2026 08:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
10.1.2026 09:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
10.1.2026 09:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJan Šimůnek
10.1.2026 09:41Elektřina je ovšem přirozený monopol, nicméně pokud bude dodávka špatná, tak lidé prostě odejdou od rozvodné sítě a budou ji získávat jinak. Nebo se vrátí ke svíčkám a petrolejkám.





Václav Skoblík: AI a energetika. Datacentra spotřebují do roku 2030 více elektřiny než Japonsko
Václav Skoblík: Španělská lekce z Granady. Jsme na blackout v Česku připraveni?
Václav Skoblík: Když vítr narazí na odpor. Příběhy z Francie, Španělska i Norska