Václav Skoblík: Fosilní paliva po roce 2050 nikam nezmizí

Ropa, plyn a uhlí si i po roce 2050 udrží 41-55 % podílu na globální spotřebě energie. Důvod? Rychle rostoucí poptávka po elektřině, kterou táhne digitalizace, průmysl a zejména datová centra, poroste rychleji než výstavba bezemisních zdrojů a sítí. Vyplývá to z výhledu poradenské společnosti McKinsey - Global Energy Perspective 2025. Zpráva zároveň předpokládá, že elektřina z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 pokrýt 61-67 % světové výroby elektřiny, ale alternativní paliva, například zelený vodík se bez regulatorních povinností široce neprosadí dříve než po roce 2040. Odborníci z McKinsey upozorňují, že poptávka po ropě pravděpodobně nedosáhne vrcholu dříve než ve 30. letech, zatímco zemní plyn bude posilovat roli ve výrobě elektřiny i ve finální spotřebě. Spotřeba uhlí pak může v některých scénářích klesat pomaleji, než se dříve čekalo. Hlavní hybnou silou změn je mix energetické bezpečnosti, dostupnosti a geopolitiky, který v řadě zemí přebíjí tempo dekarbonizace.

Podle McKinsey poroste spotřeba elektřiny datových center v USA téměř o 25 % ročně do roku 2030, globálně pak v letech 2022-2030 zhruba o 17 % ročně, především v zemích OECD. Další analýza McKinsey kvantifikuje, že americká poptávka po napájení datacenter by se měla do roku 2030 více než ztrojnásobit.

McKinsey připomíná nepříjemnou, ale realistickou skutečnost: přechod k nízkouhlíkové energetice nebude tak rychlý, jak bychom si přáli. Je důležité to ale brát v celém kontaxtu. Neznamenají návrat k uhlí, ale spíše realitu energetické transformace, která musí zajistit spolehlivost, dostupnost i bezpečnost dodávek. Růst spotřeby totiž zatím překonává tempo výstavby obnovitelných zdrojů a infrastruktury. A právě tady bude klíčová role plynu, akumulace a chytrého řízení sítí, které umožní stabilizovat systém během přechodného období.

Z obchodního hlediska to potvrzuje, že energetický sektor zůstane velmi investičně aktivní – nejen v oblasti OZE, ale i v technologiích, které propojují různé zdroje. Dekarbonizace nebude rychlý skok, ale dlouhý proces. A kdo to dokáže správně uchopit, může vyhrát. Pro Česko to znamená, že bychom měli přestat vést debatu v rovině „fosilní versus zelené“, a místo toho hledat vyvážený mix, který umožní firmám i domácnostem fungovat spolehlivě a ekonomicky udržitelně. Jádro, plyn, obnovitelné zdroje i akumulace musí tvořit jeden systém - ne soupeřit mezi sebou.

---

reklama

---