Václav Zemek: Půl roku ministra Pavla Drobila
Co lze tedy říci o půlročním působení Pavla Drobila v roli ministra životního prostředí? Není to lehké, zvláště po událostech posledního týdne, které gradovaly jeho odstoupením. Pokusím se stručně zhodnotit některé jeho kroky.
Nástup do funkce byl mediálně velkolepý, ať už to byly „zákazy výstřihů“, výroky o „odzelenění“ ministerstva či „notování si“ se známým bojovníkem proti environmentalismu V. Klausem. Méně efektní už byly některé jeho výroky související s neznalostí problematiky. Toto vše lze přejít s jistou nadsázkou, co však bylo mnohem podstatnější, byla poměrně problematická personální politika, na kterou jsem nejen já, ale i řada dalších opakovaně upozorňovali. Je přirozené, že nový ministr si přivede „své“ lidi, mělo by však být pravidlem, že jsou to odborníci, zvláště když sám ministr nemá potřebné zkušenosti v oboru, jako tomu bylo u Pavla Drobila. Bohužel v tomto případě převážila jiná kritéria než odborná. Je ironií osudu, že se mu vše jako bumerang vrátilo v okamžiku, kdy jím dosazení spolupracovníci zapříčinili jeho pád.
Naopak ministrovy aktivity v oblasti ochrany ovzduší lze hodnotit veskrze kladně, ačkoli se mu nepodařilo prosadit nový zákon o ochraně ovzduší. Jako přínosné lze vnímat například jednání s polskou stranou o přeshraničním znečišťování či malou novelu zákona č.86/2002 Sb. O ochraně ovzduší. Za velmi rezervovaný postoj k problematice globální změny klimatu však pochvalu vyslovit nelze.
Velké obavy vzbuzovaly plány v oblasti ochrany přírody a krajiny, především fatální ořezání Programu péče o krajinu, kde akutně hrozil a hrozí zánik řady významných přírodních lokalit, krach řady dlouhodobých úspěšných projektů a ve finále nenávratné škody na našem přírodním dědictví. Rovněž tak poněkud nevýrazný postoj k národním parkům vzbuzoval rozpaky.
S čím však musím rozhodně nesouhlasit byl pokus o vyvedení finančních prostředků z Operačního programu životní prostředí (prioritní osa 6) do resortu dopravy na financování dopravních staveb. Záminkou se staly takzvané ekologické stavby (např. ekodukty, terénní úpravy, výsadby izolační zeleně apod.), které jsou součástí velkých dopravních staveb a které financuje investor. Byla zde patrná snaha zachovat objem financí v dopravních stavbách (po ohlášených slevách) tak, aby byly zachovány zisky. Peníze by pak chyběly v projektech na údržbu krajiny, což je nepřípustné.
Příslovečnou třešničkou na dortu je pak samotná aféra s podivnými toky peněz na Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Pokud se potvrdí všechny skutečnosti, tak je to neodpustitelné. Ukazuje se, že ministerstvo bylo poníženo do role zdroje financí, které byly určeny na účely nesouvisející s činností ministerstva. Navíc byla otřesena důvěra v práci fondu a úsilí řady lidí tím přijde vniveč. Rovněž se vznáší otazníky nad dalším financováním z fondu a řada významných projektů tak může být ohrožena. Můžeme také očekávat problémy s EU, neboť většina peněz v SFŽP pochází právě z fondů EU.
Jak tedy shrnout hodnocení? Je třeba konstatovat, že Pavel Drobil je bezesporu schopný manager a organizátor, i když ve volbě blízkých spolupracovníků neměl šťastnou ruku. Nelze mu upřít i určité pozitivní kroky, především v ochraně ovzduší, ale vše je nyní zastíněno již zmíněnou aférou na Státním fondu životního prostředí, která naprosto degraduje jeho působení v roli ministra.
reklama
Online diskuse
Vládní koalice a MŽP - 30. 12. 2010 - V.J.Mně přijde na celé téhle věci vtipná jedna věc - když jsem před volbami četl programy politických stran, tak z budoucí vládní koalice jediné Věci veřejné měly rozumnou politiku (podle mého názoru) ŽP. Po volbách se VV ve vší tichosti na tohle vykašlaly a obsadily ministerstvo vnitra, kde si zatím utrhly pěknou ostudu a dopravy, kde Bárta jako neodborník funguje podobně jako Drobil na MŽP - opět člověk, který se v dané problematice nikdy neorientoval, ale zřejmě chtěl být ministrem, tak to rád vzal.Kdybych VV ve volbách volil, asi bych z toho měl docela špatný pocit, ale slibům těchto "nových" stran jsem od začátku nevěřil, takže se nijak podvedený necítím. Mimochodem málokdo ještě ví, že ODS měla původně na post ministra ŽP nachystaného Vodrážku, který v jednom rozhovoru řekl něco ve smyslu "že proti ŽP v zásadě nic nemá". Jeden zajímavý rozhovor s ním je tady, je tam pěkně vidět jak je některými otázkami docela zmaten a není na ně schopný účinně reagovat: http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=10606 Na závěr dodám - pokud Nečas od začátku chtěl na MŽP někoho jako je Drobil, kvůli "odidealizování" MŽP, tak by bylo zajímavé sledovat jeho motiv, v zásadě je několik možných variant. a) Nečasovi vadilo že MŽP řízené lidmi z oboru by ne vždycky souhlasilo se stanovisky ministerstva průmyslu - a Drobil pro něj byl ideální kandidát. To je samozřejmě dost možné, ale právě fakt že MŽP a ministerstvo průmyslu proti sobě stojí dost často v opozici je podle mě stejně charakteristickým rysem demokratické společnosti, jako to, že tisk se vyjadřuje ke vládě i kriticky a nejde ji jenom na ruku jako třeba u nás před listopadem. Ať se to komu líbí nebo ne, tak neomezený rozvoj průmyslu devastuje životní prostředí a naopak prosazování jen politiky MŽP by brzdilo rozvoj průmyslu. Pokud fungují obě ministerstva nezávisle, je to jedině dobře. Současná situace na MŽP by pro mě byla stejně nepřijatelná, jako kdyby třeba volby vyhráli zelení a na ministerstvo průmyslu se dosadil někdo, kdo by fungoval jako druhý ministr ŽP (netvrdím, že by to Zelení udělali, jen to chci nahodit jako příklad). b) Kvůli vnitřním bojům o místa přišel Drobil před volbami o post ministra průmyslu, dostal post MŽP jako revanš a Nečas mluvil o jeho skvělých schopnostech hlavně proto, aby chudáka Drobila, který se těšil na řízení průmyslu trochu utěšil (řečeno s nadsázkou). c) Nečas měl od začátku zájem aby někdo zajistil z MŽP zdroj financování pro ODS a řeči o "odiedalizování" byly jen zástěrka. Téhle variantě příliš nevěřím, ale je teoreticky samozřejmě taky možná. Sečteno podtrženo - ať už byl důvod pro Drobil na MŽP jakýkoliv kámen úrazu je postoj ministerského předsedy - Nečase, a ten nejspíš neumožní dosadit na funkci ministra ŽP odborníka, ať už je to z jakýchkoliv důvodů, bohužel. I když jsem rád že v čele ODS je Nečas a ne Topolánek, tak je pro mě díky téhle politice nevolitelnou stranou. |