Vědci: Proč budování 800 vodních ploch na jižní Moravě není bojem se suchem

njn, nestačí jen stavět ale i přemýšlet...ono to ochlazování nefunguje způsobem, že do vodní plochy pálí slunce celý den...to je zkrátka o té krajině jako celku

tak jsem se od vědců dozvěděl ,že za problémy se suchem mohou vodní nádrže které se vybudovaly v celé historii země ,dokonce i rybníky co se stavěly před stovkami let jsou škodlivéa a zavinily sucho,
nádrže mohou i za špinavou vodu ,
řešení je potom jednoduché, pro úspěšný boj se suchem stačí zlikvidovat všechny nádrže a rybníky které člověk vybudoval,
zdravý rozum už ze společnosti zcela vymizel

Ne. Jen jste nepochopil text a skutečnost, že že i z volné hladiny oproti minulosti razantně zvedl odpar. Velké nádrže tak vysušují území, navíc pokud nejsou propojeny s revitalizováným tokem a není řešeno povodí nad nimi a obnoven i mokřad.

Ten odpar je na škodu přírodě ?

Někdy ano, protože ta louže vyschne. I ta velebená jezera v Podkrušnohoří po dolech mají podobný problém. Musí mít přítok, jenže, kde ho vzít, když je sucho a nic moc nepřitéká. Ale hodně se odpařuje. Asi to není tak jednoduché.

http://rybnikarstvi.news/archiv/brezen-2019-37/jak-vysychame-aneb-opravdu-kazi-rybniky-hydrologickou-bilanci

...a jeste jde o nesmyslne vyhozeni penez a dotaci na "ekologii" bez uzitku. Pritom existuji projekty, ktere se sice ekologicky netvari, ale krajine, ekonomice a lidem by v rozumne mire prospely vic nez tato jezirka.

Prominete, to nahore bylo doplneni odpovedi na vaber, ne Vam.

Jak můžou hladiny vodních nádrží proboha "vysušovat území"??
Ta vode se přece odpařuje z hladiny a ne z okolí!!

Naopak větší odpar udržuje malý vodní cyklus, takže velká část odpařené vody se zase ve formě letních bouřek i jiných srážek vrací do krajiny.

Každá vodní plocha je zadržením vody v krajině a je plus, nejhorší jsou regulované toky stylem "rychle s vodou pryč".

proč velké nádrže vysušují a proč malé nádrže ne?, naopak nad hladinou velkých nádrží se udělá větší koncentrace vodní páry a zpomalí se vypařování ,nad malými se pára těsně nad hladinou snadněji odfoukne , zjistěte si jaké je vypařování do suchého vzduch a do vlhkého,
nevím co jsem nepochopil ,článek je proti stavbě vodních nádrží a vyjmenovává proč,
ale všechny vyjmenované mínusy musí platit i pro nádrže již postavené ,nebo ne?
když je všechny zrušíme, situace se dle logiky článku musí zlepšit, ,
zelení zase excelují

Ekologie je proti rozvinutejsim vedam - jako je fyzika - zatim jeste ve vicemene embryonalnim stadiu. Chybi ji dokonce i schopnost poradne a bezesporne definovat zakladni pojmy potrebne pro popis zvoleneho problemu. Zde je to konkretne treba ta otazka, jak ruzne typy krajiny ovlivnuji vypar vody. Pole, louka, les, vodni plocha - a hlavne take rozhrani mezi temito prvky krajiny. Mame li maly rybnicek v polich s mokrou loukou a rakosim na okraji- bude vypar z neho jiny, nez z betonove hasicske nadrze stejne plochy. A merny odpar z betonoveho velkeho koupaliste bude uplne jiny - asi mensi - nez z maleho betonoveho brouzdaliste. Nize ukazuji priklad jednoducheho a presneho vypoctu merneho odparu z velke plochy napr. Kaspickeho jezera - necetl jsem prislusnou literaturu ale domnivam se, ze byt i priblizne urceni podobnych velicin pro male vodni plochy, nebo naopak pro oceany bude znacne obtiznejsi :) a obavam se, ze to budou spis jen - vzajemne se velmi lisici - "kvalifikovane nazory odborniku" nez skutecna mereni
ktera by snesla prisnejsi pohled napr. toho experimentalniho fyzika. Treba se mylim, opravdu jsem na toto tema necetl zadnou odbornou literaturu. Z vykriku "specialistu" jako napr. i u tohoto clanku se ale obavam, ze literatury, ktera by zaslouzila oznaceni "odborna" v tomto ohledu moc ani nebude... Ona to totiz vubec neni jednoducha otazka. Jak chcete zmerit treba ten odpar z nejake lesni oblasti kdyz treba i tamni rocni srazkove uhrny "litaji" s rozptylem az 50% rok od roku?

Nevím, čeho jste chtěl vaším výrokem o ekologii dosáhnout, ale pokud si myslíte, že ekologie jako věda je mladá (v embryonálním stadiu), tak se pletete. Podívejte se například na Theophrastuse (4. st. př. n.l.) nebo na Haeckela který jako první definoval ekologii jako vědní obor.

http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/138_prednaska-eko-zoo-1-2014-.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie

Řekl bych, že jste nepochopil text...

Basnici tim mozna chteli rict, ze se stavba jezirek apod. v soucasnosti pod plastikem ekologie dela castecne bez rozmyslu a pak ani nejsou penize a zajem na udrzbu, protoze priroda. Voda, ktera je zadrzena v jezirkach nebo se odpari, nekde chybi a to v rece. Takze by casto bylo lepsi udelat revitalizaci nebo jinou udrzbu rek. Jinak jsem to taky nepochopila.

V řece nechybí, řekou velmi rychle odteče pryč. To je nejhorší varianta.
Teoreticky bychom mohli zadržet všechnu vodu, která u nás spadne a pak by k sousedům řekami nedoteklo ani ťok.

V článku se píše o hydrologickem suchu pod nastavěnými ekologickými kalužemi, podzemní voda se prostě zadrží v nádrži a nenateče do řeky, vo tom to je, tuším. Je to skoro kacířský článek. K vašemu příspěvku předtím, rybník krajinu opravdu "vysušuje", proto je Krčín zakládal, místo močálů. O hladinách ten článek snad primárně není.

Tohle nechápu. Jakákoliv nadržená voda se vsakuje do okolí a tím zvyšuje hladinu podzemní vody.
Ják může proboha vysušovat okolí, když je dotuje vodou??
Voda v řece odtéká pryč, nedotuje své okolí a vysušováním by se dala nazvat depresní křivka hladiny spodní vody, která se k řece sklání dolů. Na tom principu přece fungují meliorace.
Naopak zvýšení hladiny jde ta křivka nahoru a voda prosakuje ven, do krajiny.

Krčín zakládal rybníky tam, kde byl vhodný terén a hlavně dost vody.
Nikdy by ho nanapadlo znásilňovat krajinu nesmysly typu DOL.

Ale napadlo. Kdyby mel lode, tak by si nejaky kanal postavil a nemluvim o naddimenzovanych zbytecnych 50 m sirky. 30 m max by muselo stacit. On taky koukal na prirodu a rybniky budoval tam, kde videl kaluz, ne na kopci. Rybnik udrzuje stalou hladinu podz. vody, napaji se zespoda i z nebe, stejne tak klesani hladinky se reguluje zespoda i z deste. Proste zase bylo nekolikalete sussi obdobi, zadna tragedie, proto byly hladiny nizsi, spodni vody mene a vypar vyssi,behem vlhcich let se to vyrovna. Rybnik je tady druh meliorace.

Tomu fakt nerozumím.
Krčín nestavěl na kopci kanály, ale DOL by ho napadl, přitom velkou částí je na kopci.
Několikaleté sušší období nebyla trgédie, jenom na něm pomřela snad čtvrtina našich smrkových lesů.
Meliorace má za úkol stáhnout z půdu vodu, rybník ji naopak v půdě udržuje.
Pokud by v daném místě rybník nebyl, hladina potůčku bude o metry níže a tím se okolí melioruje - odvodňuje.

Ukol lidi je lesy obnovit a postarat se treba lepe. Sucha byly periodicky s clovekem vzdycky. Vypar je z cele plochy, i kdyz nesviti slunko. Meliorace nadbytecnou vodu odvede, rybnik ji vyrovnava a voda zustane. Clanek pise o nizkych prutocich pod temi kaluzemi, tak nemam duvod neverit, ze s prutokem v rekach ty kaluze nic neprovadi, zalezi taky na vybagrovane hloubce. Pro me je lepsi 1 promyslena i vetsi stavba, i liniova, nez nekoncepcni nic neresici trpaslici, o ktere se navic nikdo nestara, takze jsou to zbytecne utracene penize.

Otázka zní, jestli se podaří naše lesy aspoň částečně obnovit, nebo bude devastace pokračovat, třeba na úroveň lesostepi.
O tom rozhodne klimatická změna, člověk na to vliv nějaký má, ale nikdy není jasné, že kladný.
Průměrná teplota se bude stále zvyšovat (a tím i odpar), pokud by se srážky udržely na průměru (což je silně optimistická prognóza), tak se bude krajina vysušovat pomalu stále. Pokud ale klesnou i srážky (roky 2015 - 2019) tak bude devastace lesů rychle pokračovat.

V téhle situaci hovořit o "obnově lesů", je zcela iluzorní naivita.

Za predpokladu, ze jsme v te strasne situaci. Taky muzem hodit vidle uplne do vseho a zbytky lidi budou zit jak nomadi. Takze je lepsi normalne zit, pracovat a neplasit.

Samozřejmě je nutno se chovat normálně a obnovovat lesy už bez smrků a hlavně spolíhat, že to nějak dopadne.

Pokud normální člověk se chová úsporně a ekologicky ve svém dosahu a volí proekologické strany, tak asi víc udělat dnes nemůže.
Je to rozjeté v úplně jiných výškách a ten systém musí být celoplanetární.

Dnes už malé vodní nádrže/rybníčky do velikosti 1ha, lze stavět bez povolení, jen nahlásit. To lze téměř na každém potoce a kaskádovitě.

Jen chtít ! Zelený se můžou předvést.

Jak vidno, těch co nepochopili tento článek, je zde víc...

Možná kdyby vědci překročili svůj stín a článek napsali srozumitelněji obyčejným lidem, byl by lépe chápán.

Velmi se mýlíte. Pokud má taková nádrž hráz a výpustní zařízení potřebujete povolení pro nakládání s vodami a klasické vodoprávní řízení (projekt, vyjadřovačky účastníků řízení...) vás nemine. Na ohlášení nebo bez povolení lze budovat pouze zemní tůně (bez hráze, bez výpustního zařízení, nespojené s vodním tokem).

Ta novela tedy neplatí ?

Nevím o jakou novelu by mělo jít. Znáte její číslo nebo název?

ohlášení znamená mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která se téměř svým rozsahem blíží dokumentaci pro stavební povolení. Oproti stavebnímu povolení je to pouze rychlejší, ale zase musíte mít podepsaný situační výkres od všech mezujících sousedních vlastníků pozemků, což je někdy neřešitelné a je jednodušší nechat udělat stavební řízení. To, že to jde na každém potoce-to je trochu zjednodušující pohled na věc.

Nu, nezbývá, než aby vědci - ekologové začali budovat vodní nádrže na vlastních pozemcích a podle vlastních požadavků, aby to bylo správně. Nemyslím si, že by při plánování tak rozsáhlého projektu nebyli zapojeni nějací ekologičtí odborníci - asi to byli špatní ekologové? A jak se tedy pozná ten skutečně dobrý ekolog, kterému takový projekt svěřit? Nebo, že by to bylo co ekolog, to jiný názor? Nebo, že by při tak rozsáhlém projektu hrály roli finanční možnosti a dostupnost pozemků? Ale strhali to hezky.

Není potřeba řešit, kdo je dobrý ekolog a kdo ne. K plánování tak rozsáhlého projektu skutečně nebyli přizváni žádní ekologiční odborníci. Plán je připraven na základě analýzy vhodných míst, dostupných pozemků a oslovení obcí. Bez jakéhokoli hodnocení dopadu staveb na přírodu. Toto byl první dotaz, který jsme na jednání se zástupci Kraje měli. A je to také důvod, proč jsme se rozhodli prezentovat zmíněné argumenty vycházející z výsledku našich studií.

Tak to mě tedy překvapuje, to by mě opravdu u tak rozsáhlého projektu nenapadlo.

No chce to jen pořádně číst a to jste nedělala...

Ještě mě napadá jedna věc - EK se dohodla o nutnosti zavedení krajinného plánování v jednotlivých zemích EU = budeme razantně omezovat práva vlastníků půdy a diktovat, co na jejich pozemcích bude. Tak vám nevím, proč se lidi v 89. roce s tou revolucí tak dřeli?

Souhlas, chci žít svobodně (v polopoušti). Ne, vážně, bylo by krásný, kdyby samotní vlastníci půdy, velcí hráči i jednotlivci pochopili, kam se řítíme a sami trvali na tom, že chtějí svou půdu ochránit před nevratným znehodnocením a postupnou desertifikací.

S tou polopouští značně přeháníte, krajinu máme krásnou a bohatou a živou. Jen se člověk musí dívat vlastníma očima a nemít na kulturní krajinu stejné požadavky, jako na tropický prales. Ale souhlas s tím, že největší vliv na zvýšení pestrosti krajiny, jak je moderní to nazývat, mají vlastníci půdy. Když vlastník rozhodne, že na jeho parcele bude mez a vysadí si ji, tak tam mez bude. Ale zase nebude nájem za ornou půdu ani lukrativní stavební parcela. Centrálního krajinného plánování bych se obávala (centrální plánování pamatuju a jeho výsledky máme v krajině dodnes), protože jednak může být špatné, jednak bude opravdu významně omezovat práva vlastníků půdy. Ovšem vzhledem k neustálé potřebě půdu něčím zastavět je možné, že než se k centrálnímu krajinnému plánování dostaneme, nebude kde centrálně plánovat a moje obavy o právu nakládat s půdou a vaše obavy o desertifikaci půdy budou bezdůvodné.

ono i v kulturní krajině může být prales. Rozdíl je v tom, že v pralese se les obnovuje přirozeně a také přirozeně zaniká. Krajinu máme možná bohatou ale pokud u toho moc nekoukáme, pak by jsme viděli monokultury lesů, půdu biologicky mrtvou, leckde žádné keře a polokeře a plantáže agrovýroby, jenž nějakým způsobem se podepisuje na erozi půdy ať větrné, či vodní.

Plánovat je potřeba i dneska ale leckkde se prohrává s byznysem...někdy šikovaný člověk či pár lidí dokáže udělat víc užitečného i nezištného něž kdejaké organizace.

Je pravda, že některá místa na jihu Moravy polopoušť občas připomínají, když na 100 ha lánu půl roku po žních neroste ani lišejník.

Vedci by nemeli "bojovat se suchem" ci proti povodnim, oteplovani atd. vedci by meli misto mlaceni prazdne slamy prinaset uzitecna data a zajimava pozorovani, v pokrocilejsim pripade vtelena do uzitecne teorie. Toho tihle "ekologove" schopni ocividne nejsou, a tak se v tisicich clanku o "boji proti suchu" atd. nikdy nedozvite zakladni fakta. Jak se napriklad lisi ruzne typy povrchu zeme co se odparu vody z nich tyce. Mam hektar rybnika, hektar mokvajiciho mokradu, hektar louky, psenice a kukurice na zacatku leta, jehlicnateho a listnateho lesa ci hektar zorane vlhke pudy. Jak se lisi odpar z takovychto ploch pri ruznem pocasi a rekneme v letnim ci rocnim prumeru? "Nazory" odborniku a ruznych eko aktivistu na tohle cteme casto, to zda nekdo udelal nejaka poradna, nesaskovska mereni v tomto smeru se nedozvime. A takovato fakta by prave ekolist mohl take prinaset, ne?

lidi jsou...jen se neslyší nebo nevidí...Lubor Křížek
Pomáhá uchovávat vodu v krajině
Pevnina vysychá. Jen v Česku se za posledních 70 let odvodnilo kolem milionu hektarů mokřadů. A přesto, že je úbytek vody v krajině jedním z nejdiskutovanějších ekologických témat současnosti, potíže s nedostatkem vody řeší čím dál více lidí. Jedním z nich byl i Lubor Křížek ze Sedlčanska, který před časem zjistil, že hladina vody v jeho studni dramaticky klesá. Proto začal okamžitě jednat a problém vzal do vlastních rukou. Za použití běžného nářadí, s pomocí bagristy a s vynaložením pár tisíc korun na svém pozemku vybudoval 11 tůní, díky kterým se do okolí nastěhovali čolci, hmyz a přes 50 druhů ptáků a nové druhy rostlin i živočichů stále přibývají. Místa, která byla ještě nedávno suchá, jsou nyní zarostlé bujnou zelení a překypují životem.

https://spolecneprotisuchu.cz/model-ziva-krajina/

Ještě připomínám realizace tůní na nevyužívaných lesních cestách v Beskydech po zalesnění pomocí jednoho kráčejícího bagru, metoda se aplikuje i v jiných pohořích u nás. Je to levné a jde to i bez velkých dotací...

Krásná metoda, jak si zničit staré lesní cesty a v případě potřeby obnovení cesty získat odbyt na další desítky tun štěrku, kterým bude třeba podloží té cesty znova vyspravit.
Což vůbec nezatěžuje životní prostředí a ten štěrk vůbec nechybí jinde, třeba na stavbách.

To by ste nebol vy, aby ste neznosil nejakú aktivitu pod zem. Prídite sa pozrieť niekedy do lesov na Slovensko, ako lesné cesty vyzerajú - sú vymleté až na kameň, obvykle je tam 2 metre hlboký tobogan. Neviem ako u vás, u nás už niekoľko dedín vytopilo bahno valiace sa zo zvážnic. 90% tých starých ciest nikto nepotrebuje a revitalizáciu takých nepoužívaných lesných máte v zákone.

Takže pan Zahradník tady opět plácá své nesmysly, není schopen pochopit trochu odbornější text a ani nezná lidi, co jsou pod ním podepsaní. My jíní je známe. Tož tak...

Asi bychom se neshodli, co kdo z nas dvou povazuje za "trochu odbornejsi" text. Vy si slovo "odborny" ocividne pletete se slovem "odborne politicky. Ja mam vychovu v exaktnich vedach - matematika a fyzika - a misto odkazu na ruzne |ramcove smernice" bych rad videl nejake kvantitativni udaje vcetne strucne a vystizne informace, jak se k prislusnym cislum dospelo. Aby to totiz nebyla hausnumera jako je v nekterych oborech, kde se misto snahy logicky argumentovat jen zvani, dobrym zvykem :) Odborny clanek si prectu, az mi ho nekdo kdo mne zaujal svym zpusobem argumentace a zjevnou znalosti tematu, doporuci. (Vy to nejste.) Vypar vody na ruznych povrsich - to je samozrejme hlavne fyzikalne - meteorologicke tema a predpokladal bych, ze pri takovemto vyzkumu to bude na presentaci prislusnych vysledku i videt

Takové tabulky jsou samozřejmě dávno zpracované a určitě byste je v odborné literatuře našel.

Ja si radeji takoveto veci, jde li to jednoduse udelat, odvodim sam viz vypocet nize

No tak to je zase výživná diskuze. Opět se tu vyrojili různí odborníci, kteří nepochopili text a potřebují si ulevit a vyřvat se na ty ,,zlé ekology,,. No prostě (j)jelita diskuzí zde na ekolistu. :-)

Otázka je kdo je jelito? Několik let pan ministr ŽP poskytuje dotace na boj se suchem, budování kde čeho, nákupy nádrží ke každé stavbě, i zahrádkářům...takže teď vážně. O kolik se po vydaných mld. zvýšili zásoby povrchové vody v česku po letošních výdatních děštích?????

Jsem spoluautorem komentovaného návrhu 800 malých vodních ploch. Obsah článku je velmi správný dobře popsaný, díky za něj. Mrzí mě však nedůvěra jeho autorů.

Komentovaná témata byla v rámci průběhu zpracování řešitelským týmem důsledně probírána. Z celkového výběru 11.000 vhodných depresí v krajině s potenciálem vodozádržné funkce s infiltrací srážkových vod do horninového prostředí byla zvolena varianta předloženého úzkého výběru 800 ploch s možností trvalejšího zadržení vody na území Jihomoravského kraje. Zúžený výběr lokalit znamená možnost soustředit se jen na ty, kde lze opatření provést rychleji, prioritněji.

V doprovodných textech k výběru 800 lokalit MVP a v rámci všech propagačních aktivit vůči zastupitelům obcí i novinových článcích, které k tématu vycházely, rezonovala myšlenka provádět návrhy poblíž stávajících mokřadních biotopů, vodotečí a vodních ploch přírodě blízkým a udržitelným přístupem, naopak návrhy na zemědělské půdě či v zástavbě umožňují techničtější podobu finálního návrhu. Zásadní je jednat. Nebuďme zamčeni ve vlastních tématech.

Návrh upozornil na:
- potenciál území JMK k zadržování vody v kulturní krajině
- politickou prioritu tato opatření plánovat a uskutečňovat
- existenci dotačního titulu JMK financujícího projektovou přípravu i realizaci MVP
- ukázal na vůli starostů opatření realizovat
- informoval širokou veřejnost o nutnosti hospodařit se srážkovými vodami

Jsme připraveni pokračovat ve snaze zadržet vodu v Jihomoravské krajině? Spojme síly! oprchal@geotest.cz

Je to jistě fajn projekt, ale pořád tam nevidím žádná číselná očekávání.

Komplexita návrhu v přímém protikladu s očekáváním finanční náročnosti řešení k očekávaným přínosům, což zná vcelku každý, kdo se přípravou jakékoliv investice zabývá. Pak nastupují levná řešení, neodborná či nepromyšlená a časově uspíšená, s výsledky, které situaci řeší velmi málo, či nikoliv ( v krajním případě dokonce jsou zhoršující ). Jde vždy o vyváženost, o rozumnost, o promýšlení a o neuspěchanost. Nyní končí volební období, tak se dláždí chodníky. Po povodních se budou stavět hráze, po uragánu snad sadit větrolamy, ale co dojde po tom, až zjistíme, že už není co zhuntovat, nevím. Ale částky za IZS budou vyjímečně vysoké, občan to rád zaplatí.
K tématu MVP (MVN) - mělo by to být vyvážené, vždy i s novou lesní výsadbou, a řešením okolí, zatím vždy jen "tématické" řešení podle vizuálního pohledu pana starosty a nějakého architekta a jeho vizualizace (obvykle). Čest řešením, kde se zvažuje soubor faktorů, a kde se koná týmová práce. <rl>

Na jednání s JMK jsme se předběžně dohodli na spolupráci. Tento článek je shrnutím odborných argumentů, které jsme zástupcům JMK představili, a rádi bychom, aby nezapadly. Rozhodně není cílem kontroverze, ale spíše sbližovaní technicistního a biologického pohledu na věc.

Příroda nás vždy něčím překvapí a dokáže vyvrátit spoustu vědeckých názorů. Předloni a předpředloni se bojovalo proti suchu a nyní máme nadprůměrné srážky a povodně. Drobné vodní plochy nejsou určitě na škodu a pomohou zadržet nějaké množství vody.

Tohle není žádné překvapení, klimatičtí alarmisté tohle "divoké" počasí předpovídali už v minulém století.
Všichni se smáli, jenže dnes je takových hlupáků stále příliš mnoho.

Problém je, že se boj se suchem (které teda letos není) stal především jen bojem politickým. Politikům stačí vyvinout nějakou činnost, to samé pro úředníky pod nimi. Když to vyjde do prázdna, tím lépe, protože kdo nic neudělá, nic nepokazí a kdo nic nepokazí, bývá pochválen atd.

Babišistán není žádný univerzální světový systém, spíš zcela marginální.

Článek jsem přečetl, pochopil (předpokládám, že se najde chytrysta, co mi bude tvrdit opak) a napadají mne otázky, asi diletantské či až kacířské, k této neuvěřitelně odborné diskusi. A to:
Aby mohlo pršet, aby voda mohla téci, nemusí se nejdříve odpařit?
A když teče, neopustí krajinu dříve, než jako odpar rybníka či tůně?
Jsou všechny tyto programy (nejen udržující vodu v krajině) dotované?
A dá se jakékoliv "odborné" hledisko aspoň trošku přizpůsobit, aby bylo dosaženo cíle splnění dotačních podmínek, či vytvořen tlak na vyhlášení dotačního potřebného programu?
Všem děkuji za odpověď

Ještě mě napadá jeden argument. Pokud vysychající potok vyschne (byť na kratší dobu), kde se napijí zvířata žijící v okolí? Není lepší vodu zadržet v nádrži, byť za takovou cenu, že potok pod ní vyschne na o něco delší dobu?

Je třeba zmeandrovat dříve napřímené toky, projděte se v době sucha některým podobným tokem v malých gumácich a zjistéte, že je v němo často vody dost, Mnohe ani neprojdete. Protože voda rychle neodtéká, jsou tam tůně, kde se voda drží..Zmeadrování i malých toků vidím daleko přínosnější než tento záměr. Samozřejmě náklady by byly vyšší.

A viete koľko času bude trvať, než sa znovu toky vrátia do zmeandrovaného stavu. V okolí potokov máte dnes nastavané sídla a poľnohospodársku pôdu, priamo v záplavovom území. To a vlastníctvo by ste museli vyriešiť ako prvé a to potrvá mnoho rokov. V stredoveku ste mali dobrých 150 tisíc rybníkov, zrazu je problém je vytvoriť niekoľko tisíc nádrží ? Možno sú tie nádrže len príliš malé a nikto sa o ne nestará.

Na svém pozemku a svoje peníze hodlám postavit dva rybníčky 600m2 a 800m2. Hodlám v nich extenzivně chovat ryby a taky se v nich koupat. Současně bych rád vytvořil jednu bezodtokou tůň pro obojživelníky. Podle článku jsem zřejmě jedním ze škůdců naší krajiny. K veřejnému lynči se dobrovolně hlásím. Pokud se na to dívám z pohledu hydrologa tak čím je vodní nádrž mělčí tím více se v ní voda prohřeje a více se jí odpaří. Páni vědci by se tedy měli zamyslet co chtějí. Chtějí bránit výparu? Potom je nejlepší budovat "hluboké vany" a ještě lépe podzemní nádrže. Chtějí vysychající tůně pro listonohy? Potom bude nezbytně akceptovat zvýšený výpar. Dovolil bych si polemizovat i s těmi bilancemi výparu. On výpar z volné hladiny (jihočeské rybníky +-300mm/rok dle polohy, počasí...) bude možná stejný nebo i menší než výpar z listové plochy lesa, doprovodné vegetace vodního toku nebo bažinné vegetace rostoucí na stejné ploše. Ona totiž ta vegetace má na stejné ploše násobně větší povrch. Navíc výpar z půdy a vegetace se velmi obtížně měří. Více k problematice zde: https://theses.cz/id/sd6nl1/BP_Houdek.pdf nebo zde http://www.cbks.cz/sbornik03/prispevky/Kohut.pdf Pro lesy různí autoři udávají roční výpar v rozmezí 300-600mm/rok (http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Toky/Predmety/YRIM/Seminarni_prace+prezentace/2017/seminarni_%20prace/SOU%C4%8CEK_%20Vliv_Les%C5%AF_na%20SO_parametry.pdf). Takže zakažme nádrže a sázejme lesy a nebo ne? A jsme zpět u základní otázky - čeho chceme dosáhnout?

Myslím, že článek není o kritice stavění tůní. Je o kritice stavění tůní bezhlavě a jako samospásné opatření. A to zejména pokud bereme do úvahy eutrofizaci krajiny, která je na jižní Moravě silným hráčem. Cokoli uměle postavíte musí mít nějaké řešení živinového zatížení. Proto je pod nádržemi horší ekologický stav toku, proto nádrže nekontrolovatelně zarůstají řasami a rákosinami, ...atd. Nemůže být jediným kritériem zadržení vody, je potřeba se také podívat v jaké kvalitě ta voda je. Druhá věc je to anekdotické bagrování tůní za mnoho milionů hned vedle totálně zdevastovaných kanalizovaných toků. Velmi doporučuji si prohlídnout revitalizační projekty na jižní Moravě, které jsou starší 7-10 let.
Proti výparu v tom článku není nic, to jste asi špatně četl.

Četl jsem tohle: "Vzhledem k významnému výparu z volné hladiny navíc nádrže významně přispívají k prodlužování délky suché epizody v toku pod nimi. Zatímco toky nad sledovanými nádržemi vysychaly jen asi 20 dní v roce, tytéž toky byly pod nádrží na suchu průměrně téměř 100 dní ročně (obr. 2). Souhlasí to s již dříve zjištěnou skutečností, že díky výparu z volné hladiny prohloubily chovné rybníky v jižních Čechách hydrologické sucho v povodí Lužnice (Kašpárek, Beran, Pistulka, 2016)" Jde o doslovnou
citaci z článku.

no ano, ovšem kde tam vidíte něco proti výparu? Výpar není ani dobrý, ani zlý, nevím, proč se stal takovým červeným hadrem na býka. Je potřeba prostě s ním počítat a vždycky zvážit, zda za dané situace je výhodné stavět na toku nádrž či ne. A to zejména, když máme dobře změřené, že nádrže prohlubují sucho na tocích pod nimi, zhoršují kvalitu vody a ekologický stav toku dle WFD. Stačí si představit třeba 50 takových nádrží na tocích ... (ani ne stovky, jak je v plánech)

Nádrže na tokoch sú problém, na Hrone máme sústavu nádrží a celá rieka šla do hája. https://plus7dni.pluska.sk/domov/foto-boj-rieku-hron-ohrozuju-male-vodne-elektrarne Asi najlepšie bude vybudovať jazierka a mokrade v depresiách.

Orientacni hodnotu celkoveho vyparu "prumerne stredoceske krajiny" ziskame i pohledem na ricni a potocni sit ruznych uzemi. Zatimco v Jizerkach ci na pohranicnim hrebenu Sumavy prekracujete pri chuzi tou krajinou potoky jeden po druhem tak napriklad uz v okoli Prahy je potoku malo a jejich celkovy rocni odtok (jen tak placam- nepocital jsem to z udaju Povodi) cini zrejme jen velmi maly zlomek tamnich - chudych- celorocnich srazek. Jedna stredni povoden na Botici za nekolik let tohle konstatovani mov neovlivni.
Cili - vidme ze celkovy vypar pudy rekneme v tom okoli Prahy muze klidne obnaset velkou vetsinu tamnich rocnich srazek kolem 500 mm
To uz neplati v oblastech, kde naprsi nad 700 mm (tyto oblasti tedy taky vetsinou lezive vyssi nadmorske vysce s nizsimi teplotami)
Kolik se - pro srovnani - odpari z velkeho rybnika? Z toho co pisete to vypada na podobne velkou sumu. Z oceanu se asi odparuje vody mene na jednotku jeho plochy, a na rozdil od rybnika nebo jeste lepe takoveho Lipna - kde jsou k dispozici pfresna data o odtoku a priblizna data o pritoku a kde se tedy celkovy rocni vypad da nejspis urcit pomerne presne

a na rozdil od takoveho Lipna se to u oceanu asi urcuje obtizne :)

Pokud máte hlubší zájem pročtěte si ty uvedené odkazy. Z vodní hladiny (jihočeské rybníky) se odpaří asi 300mm/rok. Z českého lesa udávají různí výzkumníci pro různé podmínky a lokality 300-600mm/rok. Je velmi obtížné to pro půdu pokrytou vegetací změřit přesněji. Na rozdíl o výparu změřit srážky je snadné. Tipnu si, že z oceánu ve srovnatelných klimatických podmínkách se odpaří více (vlny zvyšují plochu hladiny a výpar roste s rychlostí větru, která je nad oceány obecně vyšší).

Podivam se. Prijde mi, ze u vodnich nadrzi se to da merit pomerne presne v pripade, ze odpar je radove srovnatelny s odtokem (coz tedy v pripade Orliku a Slap jiste neplati, ani pro to Lipno ne, nejlepsi by byl nejaky nebesky rybnik s elektrarnou :) U more by to mereni muselo byt asi o hodne duvtipnejsi. Je pravda ze nad morem vic fouka ale zas tam nejsou tak vysoke teploty/nizsi relativni vlhkost jako nad rybnikem. Nakonec ten pohled na prumerny rocni odtok z hektaru stredo/jiho/atd. ceske krajiny - ktery v principu snadno a relativne presne reknemena 30% zjistime z udaju Povodi by byl asi relativne jeste tak nejjednodussi



Děláte dobře, pan Zahradník má evidentní mezery ve vzdělání, já na to nemám čas...

Tak tropchu aritmetiky po ranu:
Kaspicke more ma priblizne 400 000 km^2. Rok ma priblizne 40 millionu vterin. Pritok do nej odhaduji 10 000 kubiku/sec (z toho 8 Volha a 2 dalsi mensi reky + dest) - tohle je samozrejme nejmene presny udaj z tech tri. Kdyz to patricne vynasobim a vydelim vyjde mi zhruba metr odparene vody z hladiny Kaspiku za rok. Je to tam v lete horka sucha step/poust skoro vsude kolem ci na velkem moravskem ci polabskem rybniku bych to odhadem videl radove na polovimu - 500 mm za rok

cili na velkem moravskem rybniku to bude radove polovina. Pardon pokud jsem v rozespalosti udelal nejakou aritmetickou chybu, ale zaokrouhlovat je OK ten prumerny prutok Volhy je sice znam na pomery jinych rek velmi presne (maj tam proti proudu velke hydroelektrarny Kujbysevskou a Saratovskou a tam jiste meri vyrobenou elektrinu) ale i tak bych tam ocekaval (urcitou nejistotu pridaji napr. i ty srazky primo nad morem) chybu rekneme 30%

Tohle se dobre pamatuje. V suchych teplych oblastech se z velkych vodnich ploch odpari vertikalniho kolem metru vody za rok. Kaspicke more je jeste pomerne dost sladke, opravu ve vyparu smerem dolu pro slanejsi more udelat nemumim

Uz i z tohoto udaje - rocni odpar srovnatelny, spis mensi, s rocnimi srazkami - je videt, jak pustou demagogii je nejspis napriklad to tvrzeni, ze kanal DOL by nejakym podstatnym zpusobem pripravoval odparem z vodni hladiny jizni Moravu o vodu

Musím se opravit. Ten výpar z vodní hladiny je u nás v rozmezí 850-600mm/rok dle nadmořské výšky a dalších faktorů... Špatně jsem to odečetl. Omlouvám se za
matení.

Ja takovemu udaji stejne uverim teprve pote, co mi bude jasne, jak k nemu dospeli :) Jak rikam - museli merit na nejake vodni plose z presne urcitelnym odtokem. Ta plocha ale nemuze byt prilis mala protoze rozhrani mezi sousi a vodni hladinou ma nejspis velmi odlisnou charakteristiku jak ve srovnani s vlastnostmi souse, tak i vodni hladiny. Ve fyzice mate v takovychto pripadech "objemovy" (2 dim) a "povrchovy" clen a abyste ten "objemovy" clen presneji urcili musi byt "objem" (2 dim cili plocha) toho rybniku mnohem vetsi nez "oblast kolem brehu" Jak siroka? To je taky nejednoducha otazka... Jine to bude u betonoveho koupaliste a jine u rybnika s sirokou okrajovou vrstvou rakosi ci blata. Cili pokud u maleho rybnicku namerite v prumeru 800 mm tak u velke hladiny to muze byt polovina i mene. Z toho plyne moje temer jistota (ac mam dle Pavelky mezery ve vzdelani ale statisticke fyzice ja trochu rozumim) ze zmerit vypar nad morem (Mediteran? Atlantik severni ci jizni? bude se to velmi lisit) je velice obtizne a nedivil bych se, kdyby o tom nebylo skoro nic znamo...

Udelejme pokus. Postavit hoodne vysokou prehradu u Hrenska zaplavujici rekneme polovinu Cech. Naplnme ji vodou - a podivejme se, zda v Labi potom potece aspon nejaka voda. Pokud ne, tak merny vypar na tehle hladine bude pres 1200 mm protoze prumerne srazky v Cechach jsou nejspis kolem 600 mm... :)

K tomu dodam, co kazdeho kdo o tom problemu umi trochu premyslet urcite jiz davno napadlo. Idealnim objektem pro mereni takovychto velicin jsou bezodtoka jezera. Kde lze dobre zmerit pritok (a pripadne odhadnout i srazky nad hladinou, nejsou li realtivne zanedbatelne) Treba takove Kaspicke more. Samozrejme ale pri prenosu udaju z Kaspickeho more na rybnik ci kanal DOL na Morave je treba opatrnosti :)

Muj vypocet pro Kaspicke more vys vyse :)

Z 95% se pod článek rád podepíši. Byť autoři na první pohled vypadají jako suchopární hnidopichové zalezlí v kancelářích, v základních věcech mají naprostou pravdu.

1) zoufale nám schází institut krajinného plánování
/ pro nevědomé -podívejte se na některé články Ing.Kláry Salzmann,Ph.D. /

2/ dekretování světlých zítřků krajem (plán na 800 vodních ploch) administrativním způsobem skutečně ukrývá možné problémy v článku zmiňovaných

3/ velkým problémem skutečně je, že se z veřejných prostředků něco vybuduje a tím to zhasne. Následná péče a údržba tůní,mokřadišť,rybníků,jezírek...se neprovádí - nejsou na to vyčleněny zdroje

4/ napadlo někdy někoho proč historická vodní díla , ještě lépe přírodní výtvory velmi často fungují velmi ,velmi dlouho ? Obvykle se jedná o harmonii vzájemně provázaných ekosystémů, které se skutečně dokáží regulovat i obnovovat

5/ poučení - není přece i teď problém , aby si lidé z kraje sedli s odborníky a udělali revizi plánů. Něco se dá nechat, něco se dá upravit a něco se dá prostě vybudovat i jinde a jinak

Ad 5/ Kéž by, snad pro to budou mít úředníci prostor. P.S. Autoři nejsou suchopární hnidopichové zalezlí v kancelářích, jsou to terénní biologové a jak jen mohou, nazují holínky a brodí se vodou, popř. bahnem. Takže spíš bahňáci než suchopárové. Paní spoluautorku nevyjímajíc😉.

Mno, já naopak s většinou argumentů nemohu souhlasit. V lese, kam na plochu nepraží, by to prospělo minimálně obojživelníkům, jakož i průběžnému napájení půdyústromů (zadržení zimní vláhy), zejména na jaře. U fota "nádrž zarostená rákosem" - chybělo dopsat: nepřístupná brodivým, že?-) Bohajeho, pokud je tam voda, je v ní nějaká vegetace, rákos je původní a přirozený, uvítá ho zejména rákosník, sýkořice aj!! A odpar má být trestný, nebo jak?? Prostě jak v té veselé písničce...

https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM

Pane Zvářal, Vy na tohle posuzení nemáte žádnou odbornost, nezlobte se...V článku jsou jasná data a odkazy na vědecké články....Takže Vaše vyjádření nesouhlasu je zcela irelevantní..

Od takové těžké nuly mi to věčné uštěkané shazování naprosto nevadí. Jinak to dobře napsali DM, RP a M.

Díky Karle za písničku, je výstižná.
A mám řešení :
https://www.youtube.com/watch?v=E8ZRMhpyYEM

Já tady hlavně vidím problém u zelených aktivistů, s tím, že někdo jiný se rozhodl budovat vodní plochy, na což mají podle sebe monopol oni a že to dělá jinak než chtějí oni a tudíž automaticky špatně.
Jinak prakticky každá vodní plocha působí kladně, chrání proti suchu a zvyšuje diverzitu. Konkrétně svým výparem udržuje v období sucha a při správném počasí, chladných nocích rosou dostatek vláhy pro okolní rostliny, případně umožňuje přežít rostlinám citlivějším na sucho i v jinak úplně suché půdě. Okolo vodní plochy, tak na vzdálenost 2 - 5 až 10 průměrů vodní plochy a přilehlých mokrých úseků tak v příapodě velkého sucha vytváří odstrůvek suchem enspáleného a neodumřelého orstlinstva, které v případě ukončení sucha srážkami prostě dál znova rostou a vyvíjí se, zatímco jinde rostliny spálené suchem musí nejdříve regenerovat.A vliv na živočišstvo, hlůavně hmyz bude ještě větší.

Tohle je zajímavý názor a věřím, že leckde to takto i je. Na jižní Moravě máme mnoho vodních nádrží, většinu s děsivou kvalitou vody, která výrazně narušuje i kvalitu vody v tocích pod nimi a ekologický stav toků (jak bylo vidět i na grafu). Tyto biotopy podporují prakticky pouze biodiverzitu vázanou na rákosiny. O biodiverzitě samotného vodního tělesa a okolí samozřejmě rozhoduje i jak je těleso postavené, ale většinou je to bída, ať je to postavené jak chce, protože eutrofizace vítězí. Data k tomuto tématu teď sbíráme. Opět je potřeba vzít v potaz živinové zatížení.

Holt ty nádrže, ale i mokřiny se musí projektovat tak, aby vydržely dlouho v +- stabilním stavu. Neboli musí být robustní, i když tak jsou výrazně dražší. Nestačí jen sebrat bagr a někde udělat do země díru takovou, až se dosáhne spodní vody. A nechat si to proplatit jako ekoakci.

Ano, a tím se otevírá téma, že je potřeba údržba těch mokřadů v letech po revitalizaci - většina těch, které sledujeme to potřebuje jako sůl. V eutrofní "odpřírodněné" zemědělské krajně (o které je tu především řeč) nelze spoléhat na "sílu přírody" - mimo jiné i proto, že nefungují řeky, které jsou totálně zkanalizované.

Teda já tam nadělal překlepů! Psal jsem to ráno ve spěchu před cestou do práce a už jsem to nezkorigoval.
Omlouvám se.

Toto vůbec neřeším. Na Ekolist chodí inteligentní lidé, kteří jedno ulítlé písmenko ve větě jsou schopni správně doplnit.

Na téma eutrofizace jednoho velkého žabince nad Brnem jsem se zeptal, ještě mi neopověděli. Řeší se od roku 2008, a je to nálevka na peníze. A po důvodech se nepátrá, když zanikne problém, úředník ztratí práci. Výkrm lidovců pokračuje. <rl>

Velká sucha bývala ještě před příchodem milénia, např. v r. 93 zcela vyschly některé potoky (NAD nádrží!!!). Bylo zjevné, že rybí osádka a raci nepřežili. Bude-li na toku nádrž, je šance, že se v ní zachránivší jedinci stanou pokračovateli rodu, až se zase rozprší. Pokud někdo řeší kvalitu těchto vod, je to podle mne marginální problém. Pro spoustu zvěře v okolí je to jediné napajedlo, díky kterému přežijí. Pro člověka to není ani na koupání, natož k pití, ale pro přírodu mají takové rezervoáry nesmírný význam. A jelikož je u nás převolavkováno, přečápováno a převydrováno, poskytuje rákosí obojživelníkům i rybám dobrý kryt, navíc v něm hnízdí spousta ptačích druhů. Takže kritizovat rákosí v nádrží považuji za chucpe, to jako by mi v lese měli vadit stromy. Vědci nechť vyprojektují vlastní návrh, projednají s vlastníky, a uvidíme, jak má vypadat stoprocentní projekt. Můj názor je ten, že v dnešní době každá voda v krajině navíc je ohromné plus, není možné bazírovat na "historických lokalitách". Řada z nich úplně zanikla, nebo je již naprosto nevhodná. Takže buďme rádi za tento, řekněme, kompromisní, návrh. P.S. Hnidopichům jsem nikdy nerozuměl.

Vědci budou projektovat a jednat s vlastníky, projektanti a úředníci budou dělat výzkumy? To vypadá jako dobrý nápad...

Uvedl jsem podstatnější věci, ne které nenacházíte odpověď, a to mi stačí... Tato zem má teoretiků, jako když naseje. Ano, vědci zjistili, že nejlepší by bylo uvést přírodu do původního stavu, vytvořit meandry s bobřími hrázemi, niva plná mokřadů, rozdrobit obří bloky polí, snížit počet obyvatel, aby nedocházelo ke znečišťování vod jak z půdy, tak zástavby. Vytvořit idylická zákoutí plná života, a čím víc jich bude, tím lépe. Atp. atd.

Sny se od reality někdy diametrálně liší, proto by měli vědci vybádat způsob, jak svých představ dosáhnout. Vždyť to nic těžkého není, stačí jen chtít, nu ni? A o peníze jde až v prvnní řadě.

Předvedl jste svůj způsob uvažování: pokud reaguji jen na jednu věc, tak dovozujete, že na ostatní vámi zmíněné nenacházím odpověď. Jak jste na to přišel? Ale ne, neptám se doopravdy, na plané debaty je škoda času.

Jsem téhož názoru.

Kolik znáte vědců-badatelů, kteří jsou ochotni věcně diskutovat a opačný názor chápou jako inspiraci a nikoliv jako urážku?

K účelnému zadržení vody v části údolní nivy řeky Moravy v úseku od Uherského Ostrohu až po Rohatec lze využít existující vodní díla - pomoravní závlahové a odvodňovací systémy "Veselí - Vnorovy" a "Strážnice - Rohatec". Tato díla byla zřízena v 30. letech minulého století, současně s plavebním a závlahovým (Baťovým) kanálem a jejich regulační objekty byly prokazatelně udržovány ve funkčním stavu ještě v době existence bývalé Zemědělské vodohospodářské správy. Před kolektivizací zemědělství byly využívány k závlaze (formou výtopy a přeronu) stovek hektarů pomoravních luk - vždy jen v době, kdy "přebytečná" využitelná voda v řece byla, tj. při jarním tání a při mírných povodňových průtocích v letním období. Louky velmi dobře snášely krátkodobé zaplavení (sloupcem vody cca 30 cm), nemusely být vůbec hnojeny a poskytovaly 2 seče ročně. K odběru vody pro závlahy dokonce existuje stále platné povolení vodoprávního úřadu, viz: https://www.moravskypisek.cz/pomoravni-zavlahove-a-odvodnovaci-systemy-straznice-rohatec-a-veseli-vnorovy/d-38521
Nechápu, proč nejsme schopni využít to, co naši předci vybudovali už před II. sv. válkou a proč musí zemědělci za každou cenu sít pšenici a kukuřici až na břehy Moravy.

Konečně záblesk zdravého rozumu ! Něco podobného již dávno bylo vybudováno na Metují ,od Jaroměře po Nové Město nad Metují.
Kaskády přeronových polí, které v případě vyššího toku rozváděly vodu na luka. Podle dobových údajů dokázali místní dělat seno i 5x !!! ročně ve vynikající kvalitě.
Investor : kníže Schaumberg-Lippe , idea údajně převzata ze Švýcarska.
Škoda, že toto skvělé dílo bylo bolševiky a následně i novým režimem zdevastováno a zapomenuto.
Být funkční dnes, tak ani na chvíli nepochybuji, že by aspirovalo na zápis památek UNESCO.