https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-proc-budovani-800-vodnich-ploch-na-jizni-morave-neni-bojem-se-suchem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Proč budování 800 vodních ploch na jižní Moravě není bojem se suchem

20.7.2021
Obr. 4. Polní rozliv ve tvaru meandru na Domovních loukách u Moravského Písku.
Obr. 4. Polní rozliv ve tvaru meandru na Domovních loukách u Moravského Písku.
Foto | Jindřiška Bojková
Vedení Jihomoravského kraje nedávno zveřejnilo záměr vybudovat po celém kraji 800 malých vodních ploch a představilo databázi potenciálních lokalit. Vhodné lokality byly vybrány na základě digitálního modelu terénu, jako plochy, které by z hlediska reliéfu byly potenciálně vhodné pro opatření na zadržení vody, a podle vlastnických poměrů (aby byly ve vlastnictví státu či obce) a vyjádření zástupců obcí. Plánovaným opatřením je výstavba malých vodních nádrží definovaných dle ČSN 75 2410 jako nádrže s celkovým objemem nepřesahujícím 2 miliony m3 a maximální hloubkou do 9 m, kterými by měly být především ochranné (retenční) nádrže (poldry, protierozní, dešťové, vsakovací, nárazové), nádrže krajinotvorné a nádrže v obytné zástavbě (hydromeliorační, okrasné, návesní rybníčky, umělé mokřady) a nádrže na ochranu bioty. Vzhledem k tomu, že je zmíněný záměr prezentován jako součást přizpůsobení dopadům klimatických změn, především tedy jako boj se suchem, rozhodli jsme se na něj reagovat a s následujícími argumenty vycházejícími z výsledků našich studií jsme seznámili zástupce Jihomoravského kraje na společném jednání v květnu tohoto roku. Krajina jižní Moravy je dlouhodobě předmětem našich výzkumných aktivit, mimo jiné i v rámci studia vlivu dopadů sucha na vodní ekosystémy.
 
Převážná většina plánovaných vodních ploch se nachází na tocích nebo v jejich těsné blízkosti (viz mapový podklad navržených lokalit). Na vodní toky má výstavba nádrží významný vliv, který nesmí být podceňován. Zásadním poznatkem našeho výzkumu dopadů sucha je, že malé vodní nádrže umístěné na toku zhoršují ekologický stav toků podle Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES), působí negativně na biodiverzitu toků a dokonce prodlužují délku suché periody ve vysychavých tocích pod nádržemi. Při výzkumu vlivu malých vodních nádrží umístěných na jinak nedegradovaných vysychavých tocích jsme zjistili, že ve většině případů dochází ke snížení hodnot tzv. Ecological Quality Ratio (EQR) a ve třetině případů i ke zhoršení ekologického stavu na odtoku z nádrže o jednu až dvě třídy oproti přítoku (obr. 1). Pod výpustí i malých nádrží tak potoční organismy nenachází útočiště proti suchu a jsou vystaveny nepříznivým podmínkám z hlediska živinové zátěže, teplotního režimu a změnám v chodu plavenin.

Obr. 1. Vliv malých vodních nádrží na toky pod nimi. Barevnými linkami jsou spojeny odpovídající páry lokalit nad a pod nádrží; červeně jsou ty případy, kdy došlo ke zhoršení celkového stavu o jednu až dvě třídy, šedě případy, kdy i přes pokles v EQR nedošlo k posunu o třídu dolů a zeleně výjimka potvrzující pravidlo: nárůst o jednu třídu. Vyznačeny jsou hranice tříd: 0.6 pro dobrý/střední a 0.4 pro střední/špatný ekologický stav (orig. Marek Polášek).
Obr. 1. Vliv malých vodních nádrží na toky pod nimi. Barevnými linkami jsou spojeny odpovídající páry lokalit nad a pod nádrží; červeně jsou ty případy, kdy došlo ke zhoršení celkového stavu o jednu až dvě třídy, šedě případy, kdy i přes pokles v EQR nedošlo k posunu o třídu dolů a zeleně výjimka potvrzující pravidlo: nárůst o jednu třídu. Vyznačeny jsou hranice tříd: 0.6 pro dobrý/střední a 0.4 pro střední/špatný ekologický stav (orig. Marek Polášek).

Vzhledem k významnému výparu z volné hladiny navíc nádrže významně přispívají k prodlužování délky suché epizody v toku pod nimi. Zatímco toky nad sledovanými nádržemi vysychaly jen asi 20 dní v roce, tytéž toky byly pod nádrží na suchu průměrně téměř 100 dní ročně (obr. 2). Souhlasí to s již dříve zjištěnou skutečností, že díky výparu z volné hladiny prohloubily chovné rybníky v jižních Čechách hydrologické sucho v povodí Lužnice (Kašpárek, Beran, Pistulka, 2016). Argument, že výstavba nádrží má pozitivní vliv nadlepšováním průtoků pod nimi, tak rozhodně neplatí univerzálně, a naopak může být pro zadržení vody a ekologický stav vodních biotopů vyloženě kontraproduktivní. Je nutné podotknout, že v mapě Krajem navrhovaných nádrží najdeme celé kaskády nádrží na drobných tocích (obr. 3), které by v případě realizace znamenaly významně negativní zásah snad ze všech možných úhlů pohledu. Zhoršily by kvalitu vody, negativně ovlivnily společenstva organismů a jako bonus by v případě nedostatku vody způsobily, že by v tocích neteklo už téměř nic, nebo vůbec nic.

Obr. 2. Vliv malých vodních nádrží na délku sucha v tocích pod nimi (orig. Michal Straka)
Obr. 2. Vliv malých vodních nádrží na délku sucha v tocích pod nimi (orig. Michal Straka)

Dalšími místy, kde chce Kraj budovat vodní plochy mimo toky, jsou deprese v zemědělské krajině, obvykle přímo na orné půdě. V takovém případě se jako ideální jeví lokality, kde dochází k opakovanému zavodnění po vydatných srážkách či tání sněhu. Ty však právě na jižní Moravě představují unikátní biotopy, které již dnes nemají obdoby v celé republice. Díky paměti krajiny se zde vrací voda na místa, kde byly původní aluviální mokřady a podmáčené louky zničené kolektivizací, melioracemi a intenzifikací zemědělství v minulém století. Často jde i o místa bývalých koryt a meandrů dřívějších toků a přítoků větších řek, proto někdy mají polní rozlivy doslova tvar meandrů (obr. 4). Tyto vysychavé biotopy jsou ostrůvky biodiverzity v homogenní zemědělské krajině. Hostí významná společenstva ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, přičemž jejich vlajkovými skupinami jsou velcí lupenonozí korýši, jako jsou žábronožky a listonozi, obojživelníci a mokřadní ptáci, např. bahňáci. Tyto organismy mají společné to, že jsou vázány na otevřené biotopy, díky pravidelným disturbancím (na polích orbou) obvykle v raných sukcesních stádiích. Jako zásadní refugia fungují i díky absenci ryb, které nepřežívají jejich vysychání. Kromě cíleného zavážení zeminou či odvodňování je největším ohrožením pro popisované biotopy právě jejich převod na nádrže či tůně trvalého charakteru. Vegetace i fauna vzniklých vodních těles se pak nevymyká běžným eutrofním mokřadům jižní Moravy, z nichž cenné druhy vymizí, a díky své permanenci představují velmi vhodný biotop pro ryby. Jejich vysazení je u nás obvykle jen otázkou času. V mapě Krajem navrhovaných lokalit pro výstavbu vodních ploch je celá řada míst s cennými vysychavými rozlivy, např. u Lanžhota nebo na tzv. Koňském pastvisku u východního břehu rybníka Nesyt.

Obr. 3. Výřez z mapy návrhu umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji – vodní plochy plánované v povodí Plenkovického potoka v katastru obce Šumná na Znojemsku.
Obr. 3. Výřez z mapy návrhu umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji – vodní plochy plánované v povodí Plenkovického potoka v katastru obce Šumná na Znojemsku.

Jak by tedy rozsáhlé budování tůní po celém Jihomoravském kraji dopadlo? Nemusíme jen teoretizovat, protože zde v posledních letech vzniklo a stále vzniká velké množství malých vodních ploch i mimo záměr Kraje, nejčastěji financovaných z Operačního programu Životní prostředí. Abychom získali představu, jak takovéto nově vzniklé mokřady vypadají, vybrali a navštívili jsme 32 lokalit vzniklých po roce 2010 na Znojemsku, Brněnsku, Břeclavsku a Hodonínsku. Asi polovina z těchto „revitalizací“ spočívala ve vybudování jednoho až dvou vodních těles, přičemž celá řada z nich má dnes charakter „velké vany na vodu“ (obr. 5) se strmými břehy, fádními rákosinami a špatnou kvalitou vody. Tyto lokality jsou téměř k nerozeznání od produkčních rybníků. Dalším problémem je, že budované tůně často zůstávají bez údržby. V eutrofní krajině jižní Moravy to znamená, že velmi rychle zarůstají rákosem či orobincem a v případě mělčích vodních těles zcela zmizí volná vodní hladina (obr. 6). Přitom tyto tůně jsou často bezprostředně po vybudování velmi pěkné a bohaté z pohledu biodiverzity. To je ale dáno vysokou biologickou hodnotou již zmíněných raných sukcesních stádií. S postupným zazemňováním se zhoršuje kvalita vody i v nezarostlých tůních, zvláště v těsné návaznosti na ornou půdu či na lokalitách na bývalých polích.

Obr. 5. Lokální biocentrum Polešovice - Zadní louky na Uherskohradišťsku.
Obr. 5. Lokální biocentrum Polešovice - Zadní louky na Uherskohradišťsku.
Foto | Jan Sychra

Většina sledovaných tůní vybudovaných v rámci revitalizací se nachází do 500 metrů od toku. Zarážející však je, že se při jejich budování prakticky nikdy neřeší i tyto toky. Typický nově vybudovaný mokřad na jižní Moravě leží hned vedle toku, který kolem protéká v narovnaném zahloubeném korytu. Pokud bychom se chtěli přiblížit přírodě blízkému stavu aluviálních tůní a mokřadů, měly by být při vyšších průtocích propojeny s tokem a díky záplavám by v nich docházelo k dostatečným disturbancím udržujícím je v příznivém stavu. V takové situaci by aluvium toku mělo výrazně větší retenční kapacitu a opravdu mohlo přispět k boji proti suchu. Pokud už je k dispozici pozemek pro budování tůní v aluviu toku, je tedy zásadní zapojit do revitalizace i samotný tok, nikoliv jen vedle něj vybagrovat tůně.

Obr. 6: Vybudovaná tůň u Starovic na Břeclavsku sedm let po realizaci je zcela zarostlá rákosem.
Obr. 6: Vybudovaná tůň u Starovic na Břeclavsku sedm let po realizaci je zcela zarostlá rákosem.
Foto | Jindřiška Bojková

Mezi budovanými mokřady je i řada příkladů dobré praxe. Jde o případy, kdy jsou kromě hlavních vodních těles, které mají pozvolné břehy a heterogenní litorál, vytvořeny v jejich těsném okolí podmínky pro nepravidelné zaplavení po větších srážkách. V takovém případě dochází k periodickému propojování tůní a vznikají dočasné tůně, jež postupně vysychají a fungují také jako zásakové plochy (obr. 7). Velmi žádoucí je i budování a podpora vysychavých tůní a poldrů, kde lze díky jejich vysychání či vymrzání udržet na uzdě živiny determinující kvalitu vody. Obecně právě živiny jsou při budování vodních těles v úživné krajině jižní Moravy jedněmi z hlavních limitů. Tůně s nepravidelným zaplavením jsou významné i z pohledu biodiverzity, především díky absenci ryb, raným sukcesním stádiím či prostorem pro slabší konkurenty, ale to už se opakujeme. V této souvislosti je vhodné uvést, že právě biodiverzita či ochrana přírody, např. v podobě vzniku lokálního biocentra, jsou bezkonkurenčně nejčastěji uváděnými cíli budování mokřadů a tůní na jižní Moravě (obr. 8).

Obr. 7. Vybudovaný mokřad v lokalitě Lipovský rybník na Hodonínsku.
Obr. 7. Vybudovaný mokřad v lokalitě Lipovský rybník na Hodonínsku.
Foto | B. Jagoš

Cílem tohoto příspěvku není kritika záměru Jihomoravského kraje bojovat se suchem. Naopak tohoto záměru si velmi ceníme a jsme rádi, že se toto závažné téma konečně dostává i mezi politické priority. Chceme však poukázat na to, že změnit odtokové poměry a tím alespoň částečně zmírnit dopady klimatické změny v současné krajině jižní Moravy neřeší bagrování tůní a nádrží. Problém současné zemědělské krajiny je hlubší a především komplexní. Jako takový vyžaduje komplexní, nikoliv jednoduché izolované řešení, a to na úrovni krajinného plánování. Jednotlivá opatření mají smysl, jen pokud jsou vzájemně propojena a realizována na širším území, např. jako komplex opatření v dané části povodí. Ta mohou zahrnovat např. revitalizaci drobných toků, trvalé zatravnění údolnice, zasakovací pásy, svodné průlehy či suchou nádrž. Za příhodných podmínek pak mohou přijít na řadu i trvalejší tůně. V této souvislosti je vhodné připomenout, že na úrovni Evropské komise již byla dosažena shoda ohledně nutnosti zavedení systému krajinného plánování v jednotlivých zemích, včetně ČR. Inspiraci, jak plánovat opatření pro zmírnění dopadů sucha, přináší např. projekt Živá krajina, který si klade za cíl vytvořit komplexní přístup k nápravě krajiny, či katalog přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině (dostupný na portálu Sucho v krajině).

Obr. 8. Cíle budování tůní uváděné v dokumentaci záměru na prvním a druhém místě na 23 sledovaných lokalitách v Jihomoravském kraji.
Obr. 8. Cíle budování tůní uváděné v dokumentaci záměru na prvním a druhém místě na 23 sledovaných lokalitách v Jihomoravském kraji.
Foto | Jindřiška Bojková

Na závěr bychom rádi shrnuli, proč tedy záměr budování 800 vodních ploch podle našeho názoru není bojem se suchem a může naopak dopady sucha prohlubovat. Se suchem lze úspěšně bojovat pouze systémovým řešením na úrovni krajiny, a ne pomocí izolovaných opatření, která navíc neberou v potaz limity eutrofizované zemědělské krajiny. Budování nádrží na jihomoravských tocích přináší reálné nebezpečí zhoršení hydrologického sucha a ekologického stavu toků, čímž se dostává do konfliktu s Rámcovou směrnicí o vodách. Malé vodní plochy jakéhokoli typu nelze stavět na místech kvalitních vodních biotopů, jako jsou vysychavé polní rozlivy, což je vzhledem k výskytu zvláště chráněných druhů organismů v konfliktu jak se zákonem 114/1992 Sb., tak i se Směrnicí o stanovištích (směrnice č. 92/43/EHS). Budování nádrží by mělo probíhat jen pro dobře definované účely, jako jsou např. závlahy (ale jen pokud kolem existují závlahové systémy a je jasně dán provoz a provozovatel závlah), rekreace, chov ryb a podobně. Jako takové však nezmírňují sucho v krajině. V dobré víře budované malé nádrže, často prezentované jako tzv. multifunkční, nejčastěji končí jako eutrofní produkční rybníky nebo vany na vodu velmi pochybné kvality, které celkovou situaci ještě zhoršují.

Autoři:
Jan Sychra (Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno; Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické, pobočný spolek)
Michal Straka (Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno; Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Brno)
Jindřiška Bojková (Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno)
Marek Polášek (Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno; Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Brno)
Gašpar Čamlík (Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické, pobočný spolek)


reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (103)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 07:21
njn, nestačí jen stavět ale i přemýšlet...ono to ochlazování nefunguje způsobem, že do vodní plochy pálí slunce celý den...to je zkrátka o té krajině jako celku

Odpovědět
va

vaber

20.7.2021 08:29
tak jsem se od vědců dozvěděl ,že za problémy se suchem mohou vodní nádrže které se vybudovaly v celé historii země ,dokonce i rybníky co se stavěly před stovkami let jsou škodlivéa a zavinily sucho,
nádrže mohou i za špinavou vodu ,
řešení je potom jednoduché, pro úspěšný boj se suchem stačí zlikvidovat všechny nádrže a rybníky které člověk vybudoval,
zdravý rozum už ze společnosti zcela vymizel
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.7.2021 09:21 Reaguje na vaber
Ne. Jen jste nepochopil text a skutečnost, že že i z volné hladiny oproti minulosti razantně zvedl odpar. Velké nádrže tak vysušují území, navíc pokud nejsou propojeny s revitalizováným tokem a není řešeno povodí nad nimi a obnoven i mokřad.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 09:34 Reaguje na Jiří Malík
Ten odpar je na škodu přírodě ?
Odpovědět
JV

Josef Volfík

20.7.2021 15:29 Reaguje na smějící se bestie
Někdy ano, protože ta louže vyschne. I ta velebená jezera v Podkrušnohoří po dolech mají podobný problém. Musí mít přítok, jenže, kde ho vzít, když je sucho a nic moc nepřitéká. Ale hodně se odpařuje. Asi to není tak jednoduché.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 20:20 Reaguje na smějící se bestie
http://rybnikarstvi.news/archiv/brezen-2019-37/jak-vysychame-aneb-opravdu-kazi-rybniky-hydrologickou-bilanci
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 12:24 Reaguje na Jiří Malík
...a jeste jde o nesmyslne vyhozeni penez a dotaci na "ekologii" bez uzitku. Pritom existuji projekty, ktere se sice ekologicky netvari, ale krajine, ekonomice a lidem by v rozumne mire prospely vic nez tato jezirka.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 12:25 Reaguje na Jiří Malík
Prominete, to nahore bylo doplneni odpovedi na vaber, ne Vam.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2021 15:59 Reaguje na Jiří Malík
Jak můžou hladiny vodních nádrží proboha "vysušovat území"??
Ta vode se přece odpařuje z hladiny a ne z okolí!!

Naopak větší odpar udržuje malý vodní cyklus, takže velká část odpařené vody se zase ve formě letních bouřek i jiných srážek vrací do krajiny.

Každá vodní plocha je zadržením vody v krajině a je plus, nejhorší jsou regulované toky stylem "rychle s vodou pryč".
Odpovědět
va

vaber

21.7.2021 09:45 Reaguje na Jiří Malík
proč velké nádrže vysušují a proč malé nádrže ne?, naopak nad hladinou velkých nádrží se udělá větší koncentrace vodní páry a zpomalí se vypařování ,nad malými se pára těsně nad hladinou snadněji odfoukne , zjistěte si jaké je vypařování do suchého vzduch a do vlhkého,
nevím co jsem nepochopil ,článek je proti stavbě vodních nádrží a vyjmenovává proč,
ale všechny vyjmenované mínusy musí platit i pro nádrže již postavené ,nebo ne?
když je všechny zrušíme, situace se dle logiky článku musí zlepšit, ,
zelení zase excelují
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 10:21 Reaguje na vaber
Ekologie je proti rozvinutejsim vedam - jako je fyzika - zatim jeste ve vicemene embryonalnim stadiu. Chybi ji dokonce i schopnost poradne a bezesporne definovat zakladni pojmy potrebne pro popis zvoleneho problemu. Zde je to konkretne treba ta otazka, jak ruzne typy krajiny ovlivnuji vypar vody. Pole, louka, les, vodni plocha - a hlavne take rozhrani mezi temito prvky krajiny. Mame li maly rybnicek v polich s mokrou loukou a rakosim na okraji- bude vypar z neho jiny, nez z betonove hasicske nadrze stejne plochy. A merny odpar z betonoveho velkeho koupaliste bude uplne jiny - asi mensi - nez z maleho betonoveho brouzdaliste. Nize ukazuji priklad jednoducheho a presneho vypoctu merneho odparu z velke plochy napr. Kaspickeho jezera - necetl jsem prislusnou literaturu ale domnivam se, ze byt i priblizne urceni podobnych velicin pro male vodni plochy, nebo naopak pro oceany bude znacne obtiznejsi :) a obavam se, ze to budou spis jen - vzajemne se velmi lisici - "kvalifikovane nazory odborniku" nez skutecna mereni
ktera by snesla prisnejsi pohled napr. toho experimentalniho fyzika. Treba se mylim, opravdu jsem na toto tema necetl zadnou odbornou literaturu. Z vykriku "specialistu" jako napr. i u tohoto clanku se ale obavam, ze literatury, ktera by zaslouzila oznaceni "odborna" v tomto ohledu moc ani nebude... Ona to totiz vubec neni jednoducha otazka. Jak chcete zmerit treba ten odpar z nejake lesni oblasti kdyz treba i tamni rocni srazkove uhrny "litaji" s rozptylem az 50% rok od roku?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.7.2021 11:39 Reaguje na Miloš Zahradník
Nevím, čeho jste chtěl vaším výrokem o ekologii dosáhnout, ale pokud si myslíte, že ekologie jako věda je mladá (v embryonálním stadiu), tak se pletete. Podívejte se například na Theophrastuse (4. st. př. n.l.) nebo na Haeckela který jako první definoval ekologii jako vědní obor.

http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/138_prednaska-eko-zoo-1-2014-.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.7.2021 11:33 Reaguje na vaber
Řekl bych, že jste nepochopil text...
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 12:20 Reaguje na vaber
Basnici tim mozna chteli rict, ze se stavba jezirek apod. v soucasnosti pod plastikem ekologie dela castecne bez rozmyslu a pak ani nejsou penize a zajem na udrzbu, protoze priroda. Voda, ktera je zadrzena v jezirkach nebo se odpari, nekde chybi a to v rece. Takze by casto bylo lepsi udelat revitalizaci nebo jinou udrzbu rek. Jinak jsem to taky nepochopila.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2021 16:02 Reaguje na Jarka O.
V řece nechybí, řekou velmi rychle odteče pryč. To je nejhorší varianta.
Teoreticky bychom mohli zadržet všechnu vodu, která u nás spadne a pak by k sousedům řekami nedoteklo ani ťok.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 19:26 Reaguje na Pavel Hanzl
V článku se píše o hydrologickem suchu pod nastavěnými ekologickými kalužemi, podzemní voda se prostě zadrží v nádrži a nenateče do řeky, vo tom to je, tuším. Je to skoro kacířský článek. K vašemu příspěvku předtím, rybník krajinu opravdu "vysušuje", proto je Krčín zakládal, místo močálů. O hladinách ten článek snad primárně není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 07:29 Reaguje na Jarka O.
Tohle nechápu. Jakákoliv nadržená voda se vsakuje do okolí a tím zvyšuje hladinu podzemní vody.
Ják může proboha vysušovat okolí, když je dotuje vodou??
Voda v řece odtéká pryč, nedotuje své okolí a vysušováním by se dala nazvat depresní křivka hladiny spodní vody, která se k řece sklání dolů. Na tom principu přece fungují meliorace.
Naopak zvýšení hladiny jde ta křivka nahoru a voda prosakuje ven, do krajiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 07:36 Reaguje na Jarka O.
Krčín zakládal rybníky tam, kde byl vhodný terén a hlavně dost vody.
Nikdy by ho nanapadlo znásilňovat krajinu nesmysly typu DOL.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.7.2021 09:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale napadlo. Kdyby mel lode, tak by si nejaky kanal postavil a nemluvim o naddimenzovanych zbytecnych 50 m sirky. 30 m max by muselo stacit. On taky koukal na prirodu a rybniky budoval tam, kde videl kaluz, ne na kopci. Rybnik udrzuje stalou hladinu podz. vody, napaji se zespoda i z nebe, stejne tak klesani hladinky se reguluje zespoda i z deste. Proste zase bylo nekolikalete sussi obdobi, zadna tragedie, proto byly hladiny nizsi, spodni vody mene a vypar vyssi,behem vlhcich let se to vyrovna. Rybnik je tady druh meliorace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 09:29 Reaguje na Jarka O.
Tomu fakt nerozumím.
Krčín nestavěl na kopci kanály, ale DOL by ho napadl, přitom velkou částí je na kopci.
Několikaleté sušší období nebyla trgédie, jenom na něm pomřela snad čtvrtina našich smrkových lesů.
Meliorace má za úkol stáhnout z půdu vodu, rybník ji naopak v půdě udržuje.
Pokud by v daném místě rybník nebyl, hladina potůčku bude o metry níže a tím se okolí melioruje - odvodňuje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.7.2021 09:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Ukol lidi je lesy obnovit a postarat se treba lepe. Sucha byly periodicky s clovekem vzdycky. Vypar je z cele plochy, i kdyz nesviti slunko. Meliorace nadbytecnou vodu odvede, rybnik ji vyrovnava a voda zustane. Clanek pise o nizkych prutocich pod temi kaluzemi, tak nemam duvod neverit, ze s prutokem v rekach ty kaluze nic neprovadi, zalezi taky na vybagrovane hloubce. Pro me je lepsi 1 promyslena i vetsi stavba, i liniova, nez nekoncepcni nic neresici trpaslici, o ktere se navic nikdo nestara, takze jsou to zbytecne utracene penize.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 10:13 Reaguje na Jarka O.
Otázka zní, jestli se podaří naše lesy aspoň částečně obnovit, nebo bude devastace pokračovat, třeba na úroveň lesostepi.
O tom rozhodne klimatická změna, člověk na to vliv nějaký má, ale nikdy není jasné, že kladný.
Průměrná teplota se bude stále zvyšovat (a tím i odpar), pokud by se srážky udržely na průměru (což je silně optimistická prognóza), tak se bude krajina vysušovat pomalu stále. Pokud ale klesnou i srážky (roky 2015 - 2019) tak bude devastace lesů rychle pokračovat.

V téhle situaci hovořit o "obnově lesů", je zcela iluzorní naivita.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.7.2021 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Za predpokladu, ze jsme v te strasne situaci. Taky muzem hodit vidle uplne do vseho a zbytky lidi budou zit jak nomadi. Takze je lepsi normalne zit, pracovat a neplasit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 14:06 Reaguje na Jarka O.
Samozřejmě je nutno se chovat normálně a obnovovat lesy už bez smrků a hlavně spolíhat, že to nějak dopadne.

Pokud normální člověk se chová úsporně a ekologicky ve svém dosahu a volí proekologické strany, tak asi víc udělat dnes nemůže.
Je to rozjeté v úplně jiných výškách a ten systém musí být celoplanetární.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 09:37
Dnes už malé vodní nádrže/rybníčky do velikosti 1ha, lze stavět bez povolení, jen nahlásit. To lze téměř na každém potoce a kaskádovitě.

Jen chtít ! Zelený se můžou předvést.
Odpovědět
F

F. J.

20.7.2021 10:04 Reaguje na smějící se bestie
Jak vidno, těch co nepochopili tento článek, je zde víc...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.7.2021 15:34 Reaguje na F. J.
Možná kdyby vědci překročili svůj stín a článek napsali srozumitelněji obyčejným lidem, byl by lépe chápán.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 10:25 Reaguje na smějící se bestie
Velmi se mýlíte. Pokud má taková nádrž hráz a výpustní zařízení potřebujete povolení pro nakládání s vodami a klasické vodoprávní řízení (projekt, vyjadřovačky účastníků řízení...) vás nemine. Na ohlášení nebo bez povolení lze budovat pouze zemní tůně (bez hráze, bez výpustního zařízení, nespojené s vodním tokem).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 11:20 Reaguje na Dalibor Motl
Ta novela tedy neplatí ?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 15:43 Reaguje na smějící se bestie
Nevím o jakou novelu by mělo jít. Znáte její číslo nebo název?
Odpovědět
M

Martin Kysela

21.7.2021 09:01 Reaguje na smějící se bestie
ohlášení znamená mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která se téměř svým rozsahem blíží dokumentaci pro stavební povolení. Oproti stavebnímu povolení je to pouze rychlejší, ale zase musíte mít podepsaný situační výkres od všech mezujících sousedních vlastníků pozemků, což je někdy neřešitelné a je jednodušší nechat udělat stavební řízení. To, že to jde na každém potoce-to je trochu zjednodušující pohled na věc.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.7.2021 10:44
Nu, nezbývá, než aby vědci - ekologové začali budovat vodní nádrže na vlastních pozemcích a podle vlastních požadavků, aby to bylo správně. Nemyslím si, že by při plánování tak rozsáhlého projektu nebyli zapojeni nějací ekologičtí odborníci - asi to byli špatní ekologové? A jak se tedy pozná ten skutečně dobrý ekolog, kterému takový projekt svěřit? Nebo, že by to bylo co ekolog, to jiný názor? Nebo, že by při tak rozsáhlém projektu hrály roli finanční možnosti a dostupnost pozemků? Ale strhali to hezky.
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

20.7.2021 11:34 Reaguje na Marcela Jezberová
Není potřeba řešit, kdo je dobrý ekolog a kdo ne. K plánování tak rozsáhlého projektu skutečně nebyli přizváni žádní ekologiční odborníci. Plán je připraven na základě analýzy vhodných míst, dostupných pozemků a oslovení obcí. Bez jakéhokoli hodnocení dopadu staveb na přírodu. Toto byl první dotaz, který jsme na jednání se zástupci Kraje měli. A je to také důvod, proč jsme se rozhodli prezentovat zmíněné argumenty vycházející z výsledku našich studií.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.7.2021 13:24 Reaguje na Jindřiška Bojková
Tak to mě tedy překvapuje, to by mě opravdu u tak rozsáhlého projektu nenapadlo.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:00 Reaguje na Marcela Jezberová
No chce to jen pořádně číst a to jste nedělala...
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.7.2021 10:47
Ještě mě napadá jedna věc - EK se dohodla o nutnosti zavedení krajinného plánování v jednotlivých zemích EU = budeme razantně omezovat práva vlastníků půdy a diktovat, co na jejich pozemcích bude. Tak vám nevím, proč se lidi v 89. roce s tou revolucí tak dřeli?
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

20.7.2021 11:35 Reaguje na Marcela Jezberová
Souhlas, chci žít svobodně (v polopoušti). Ne, vážně, bylo by krásný, kdyby samotní vlastníci půdy, velcí hráči i jednotlivci pochopili, kam se řítíme a sami trvali na tom, že chtějí svou půdu ochránit před nevratným znehodnocením a postupnou desertifikací.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.7.2021 13:35 Reaguje na Tiziana M
S tou polopouští značně přeháníte, krajinu máme krásnou a bohatou a živou. Jen se člověk musí dívat vlastníma očima a nemít na kulturní krajinu stejné požadavky, jako na tropický prales. Ale souhlas s tím, že největší vliv na zvýšení pestrosti krajiny, jak je moderní to nazývat, mají vlastníci půdy. Když vlastník rozhodne, že na jeho parcele bude mez a vysadí si ji, tak tam mez bude. Ale zase nebude nájem za ornou půdu ani lukrativní stavební parcela. Centrálního krajinného plánování bych se obávala (centrální plánování pamatuju a jeho výsledky máme v krajině dodnes), protože jednak může být špatné, jednak bude opravdu významně omezovat práva vlastníků půdy. Ovšem vzhledem k neustálé potřebě půdu něčím zastavět je možné, že než se k centrálnímu krajinnému plánování dostaneme, nebude kde centrálně plánovat a moje obavy o právu nakládat s půdou a vaše obavy o desertifikaci půdy budou bezdůvodné.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 15:16 Reaguje na Marcela Jezberová
ono i v kulturní krajině může být prales. Rozdíl je v tom, že v pralese se les obnovuje přirozeně a také přirozeně zaniká. Krajinu máme možná bohatou ale pokud u toho moc nekoukáme, pak by jsme viděli monokultury lesů, půdu biologicky mrtvou, leckde žádné keře a polokeře a plantáže agrovýroby, jenž nějakým způsobem se podepisuje na erozi půdy ať větrné, či vodní.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 15:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Plánovat je potřeba i dneska ale leckkde se prohrává s byznysem...někdy šikovaný člověk či pár lidí dokáže udělat víc užitečného i nezištného něž kdejaké organizace.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2021 19:01 Reaguje na Marcela Jezberová
Je pravda, že některá místa na jihu Moravy polopoušť občas připomínají, když na 100 ha lánu půl roku po žních neroste ani lišejník.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 10:56
Vedci by nemeli "bojovat se suchem" ci proti povodnim, oteplovani atd. vedci by meli misto mlaceni prazdne slamy prinaset uzitecna data a zajimava pozorovani, v pokrocilejsim pripade vtelena do uzitecne teorie. Toho tihle "ekologove" schopni ocividne nejsou, a tak se v tisicich clanku o "boji proti suchu" atd. nikdy nedozvite zakladni fakta. Jak se napriklad lisi ruzne typy povrchu zeme co se odparu vody z nich tyce. Mam hektar rybnika, hektar mokvajiciho mokradu, hektar louky, psenice a kukurice na zacatku leta, jehlicnateho a listnateho lesa ci hektar zorane vlhke pudy. Jak se lisi odpar z takovychto ploch pri ruznem pocasi a rekneme v letnim ci rocnim prumeru? "Nazory" odborniku a ruznych eko aktivistu na tohle cteme casto, to zda nekdo udelal nejaka poradna, nesaskovska mereni v tomto smeru se nedozvime. A takovato fakta by prave ekolist mohl take prinaset, ne?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 15:27 Reaguje na Miloš Zahradník
lidi jsou...jen se neslyší nebo nevidí...Lubor Křížek
Pomáhá uchovávat vodu v krajině
Pevnina vysychá. Jen v Česku se za posledních 70 let odvodnilo kolem milionu hektarů mokřadů. A přesto, že je úbytek vody v krajině jedním z nejdiskutovanějších ekologických témat současnosti, potíže s nedostatkem vody řeší čím dál více lidí. Jedním z nich byl i Lubor Křížek ze Sedlčanska, který před časem zjistil, že hladina vody v jeho studni dramaticky klesá. Proto začal okamžitě jednat a problém vzal do vlastních rukou. Za použití běžného nářadí, s pomocí bagristy a s vynaložením pár tisíc korun na svém pozemku vybudoval 11 tůní, díky kterým se do okolí nastěhovali čolci, hmyz a přes 50 druhů ptáků a nové druhy rostlin i živočichů stále přibývají. Místa, která byla ještě nedávno suchá, jsou nyní zarostlé bujnou zelení a překypují životem.

https://spolecneprotisuchu.cz/model-ziva-krajina/
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ještě připomínám realizace tůní na nevyužívaných lesních cestách v Beskydech po zalesnění pomocí jednoho kráčejícího bagru, metoda se aplikuje i v jiných pohořích u nás. Je to levné a jde to i bez velkých dotací...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 04:30 Reaguje na Karel Pavelka
Krásná metoda, jak si zničit staré lesní cesty a v případě potřeby obnovení cesty získat odbyt na další desítky tun štěrku, kterým bude třeba podloží té cesty znova vyspravit.
Což vůbec nezatěžuje životní prostředí a ten štěrk vůbec nechybí jinde, třeba na stavbách.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.7.2021 14:41 Reaguje na Radim Polášek
To by ste nebol vy, aby ste neznosil nejakú aktivitu pod zem. Prídite sa pozrieť niekedy do lesov na Slovensko, ako lesné cesty vyzerajú - sú vymleté až na kameň, obvykle je tam 2 metre hlboký tobogan. Neviem ako u vás, u nás už niekoľko dedín vytopilo bahno valiace sa zo zvážnic. 90% tých starých ciest nikto nepotrebuje a revitalizáciu takých nepoužívaných lesných máte v zákone.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:02 Reaguje na Miloš Zahradník
Takže pan Zahradník tady opět plácá své nesmysly, není schopen pochopit trochu odbornější text a ani nezná lidi, co jsou pod ním podepsaní. My jíní je známe. Tož tak...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 23:53 Reaguje na Karel Pavelka
Asi bychom se neshodli, co kdo z nas dvou povazuje za "trochu odbornejsi" text. Vy si slovo "odborny" ocividne pletete se slovem "odborne politicky. Ja mam vychovu v exaktnich vedach - matematika a fyzika - a misto odkazu na ruzne |ramcove smernice" bych rad videl nejake kvantitativni udaje vcetne strucne a vystizne informace, jak se k prislusnym cislum dospelo. Aby to totiz nebyla hausnumera jako je v nekterych oborech, kde se misto snahy logicky argumentovat jen zvani, dobrym zvykem :) Odborny clanek si prectu, az mi ho nekdo kdo mne zaujal svym zpusobem argumentace a zjevnou znalosti tematu, doporuci. (Vy to nejste.) Vypar vody na ruznych povrsich - to je samozrejme hlavne fyzikalne - meteorologicke tema a predpokladal bych, ze pri takovemto vyzkumu to bude na presentaci prislusnych vysledku i videt
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 07:40 Reaguje na Miloš Zahradník
Takové tabulky jsou samozřejmě dávno zpracované a určitě byste je v odborné literatuře našel.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 08:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Ja si radeji takoveto veci, jde li to jednoduse udelat, odvodim sam viz vypocet nize
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.7.2021 11:37
No tak to je zase výživná diskuze. Opět se tu vyrojili různí odborníci, kteří nepochopili text a potřebují si ulevit a vyřvat se na ty ,,zlé ekology,,. No prostě (j)jelita diskuzí zde na ekolistu. :-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.7.2021 12:50 Reaguje na Petr Eliáš
Otázka je kdo je jelito? Několik let pan ministr ŽP poskytuje dotace na boj se suchem, budování kde čeho, nákupy nádrží ke každé stavbě, i zahrádkářům...takže teď vážně. O kolik se po vydaných mld. zvýšili zásoby povrchové vody v česku po letošních výdatních děštích?????
Odpovědět
JO

Jan Oprchal

20.7.2021 12:57
Jsem spoluautorem komentovaného návrhu 800 malých vodních ploch. Obsah článku je velmi správný dobře popsaný, díky za něj. Mrzí mě však nedůvěra jeho autorů.

Komentovaná témata byla v rámci průběhu zpracování řešitelským týmem důsledně probírána. Z celkového výběru 11.000 vhodných depresí v krajině s potenciálem vodozádržné funkce s infiltrací srážkových vod do horninového prostředí byla zvolena varianta předloženého úzkého výběru 800 ploch s možností trvalejšího zadržení vody na území Jihomoravského kraje. Zúžený výběr lokalit znamená možnost soustředit se jen na ty, kde lze opatření provést rychleji, prioritněji.

V doprovodných textech k výběru 800 lokalit MVP a v rámci všech propagačních aktivit vůči zastupitelům obcí i novinových článcích, které k tématu vycházely, rezonovala myšlenka provádět návrhy poblíž stávajících mokřadních biotopů, vodotečí a vodních ploch přírodě blízkým a udržitelným přístupem, naopak návrhy na zemědělské půdě či v zástavbě umožňují techničtější podobu finálního návrhu. Zásadní je jednat. Nebuďme zamčeni ve vlastních tématech.

Návrh upozornil na:
- potenciál území JMK k zadržování vody v kulturní krajině
- politickou prioritu tato opatření plánovat a uskutečňovat
- existenci dotačního titulu JMK financujícího projektovou přípravu i realizaci MVP
- ukázal na vůli starostů opatření realizovat
- informoval širokou veřejnost o nutnosti hospodařit se srážkovými vodami

Jsme připraveni pokračovat ve snaze zadržet vodu v Jihomoravské krajině? Spojme síly! oprchal@geotest.cz
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.7.2021 17:26 Reaguje na Jan Oprchal
Je to jistě fajn projekt, ale pořád tam nevidím žádná číselná očekávání.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

21.7.2021 08:10 Reaguje na Jan Oprchal
Komplexita návrhu v přímém protikladu s očekáváním finanční náročnosti řešení k očekávaným přínosům, což zná vcelku každý, kdo se přípravou jakékoliv investice zabývá. Pak nastupují levná řešení, neodborná či nepromyšlená a časově uspíšená, s výsledky, které situaci řeší velmi málo, či nikoliv ( v krajním případě dokonce jsou zhoršující ). Jde vždy o vyváženost, o rozumnost, o promýšlení a o neuspěchanost. Nyní končí volební období, tak se dláždí chodníky. Po povodních se budou stavět hráze, po uragánu snad sadit větrolamy, ale co dojde po tom, až zjistíme, že už není co zhuntovat, nevím. Ale částky za IZS budou vyjímečně vysoké, občan to rád zaplatí.
K tématu MVP (MVN) - mělo by to být vyvážené, vždy i s novou lesní výsadbou, a řešením okolí, zatím vždy jen "tématické" řešení podle vizuálního pohledu pana starosty a nějakého architekta a jeho vizualizace (obvykle). Čest řešením, kde se zvažuje soubor faktorů, a kde se koná týmová práce. <rl>
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

22.7.2021 09:37 Reaguje na Jan Oprchal
Na jednání s JMK jsme se předběžně dohodli na spolupráci. Tento článek je shrnutím odborných argumentů, které jsme zástupcům JMK představili, a rádi bychom, aby nezapadly. Rozhodně není cílem kontroverze, ale spíše sbližovaní technicistního a biologického pohledu na věc.
Odpovědět
BM

Bedřich Moudrý

20.7.2021 13:07
Příroda nás vždy něčím překvapí a dokáže vyvrátit spoustu vědeckých názorů. Předloni a předpředloni se bojovalo proti suchu a nyní máme nadprůměrné srážky a povodně. Drobné vodní plochy nejsou určitě na škodu a pomohou zadržet nějaké množství vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2021 16:04 Reaguje na Bedřich Moudrý
Tohle není žádné překvapení, klimatičtí alarmisté tohle "divoké" počasí předpovídali už v minulém století.
Všichni se smáli, jenže dnes je takových hlupáků stále příliš mnoho.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

20.7.2021 13:23
Problém je, že se boj se suchem (které teda letos není) stal především jen bojem politickým. Politikům stačí vyvinout nějakou činnost, to samé pro úředníky pod nimi. Když to vyjde do prázdna, tím lépe, protože kdo nic neudělá, nic nepokazí a kdo nic nepokazí, bývá pochválen atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2021 16:05 Reaguje na Martin Vlk
Babišistán není žádný univerzální světový systém, spíš zcela marginální.
Odpovědět
Pája Žížala

Pája Žížala

20.7.2021 16:09
Článek jsem přečetl, pochopil (předpokládám, že se najde chytrysta, co mi bude tvrdit opak) a napadají mne otázky, asi diletantské či až kacířské, k této neuvěřitelně odborné diskusi. A to:
Aby mohlo pršet, aby voda mohla téci, nemusí se nejdříve odpařit?
A když teče, neopustí krajinu dříve, než jako odpar rybníka či tůně?
Jsou všechny tyto programy (nejen udržující vodu v krajině) dotované?
A dá se jakékoliv "odborné" hledisko aspoň trošku přizpůsobit, aby bylo dosaženo cíle splnění dotačních podmínek, či vytvořen tlak na vyhlášení dotačního potřebného programu?
Všem děkuji za odpověď
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 16:48 Reaguje na Pája Žížala
Ještě mě napadá jeden argument. Pokud vysychající potok vyschne (byť na kratší dobu), kde se napijí zvířata žijící v okolí? Není lepší vodu zadržet v nádrži, byť za takovou cenu, že potok pod ní vyschne na o něco delší dobu?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:07 Reaguje na Dalibor Motl
Je třeba zmeandrovat dříve napřímené toky, projděte se v době sucha některým podobným tokem v malých gumácich a zjistéte, že je v němo často vody dost, Mnohe ani neprojdete. Protože voda rychle neodtéká, jsou tam tůně, kde se voda drží..Zmeadrování i malých toků vidím daleko přínosnější než tento záměr. Samozřejmě náklady by byly vyšší.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.7.2021 14:49 Reaguje na Karel Pavelka
A viete koľko času bude trvať, než sa znovu toky vrátia do zmeandrovaného stavu. V okolí potokov máte dnes nastavané sídla a poľnohospodársku pôdu, priamo v záplavovom území. To a vlastníctvo by ste museli vyriešiť ako prvé a to potrvá mnoho rokov. V stredoveku ste mali dobrých 150 tisíc rybníkov, zrazu je problém je vytvoriť niekoľko tisíc nádrží ? Možno sú tie nádrže len príliš malé a nikto sa o ne nestará.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 16:36
Na svém pozemku a svoje peníze hodlám postavit dva rybníčky 600m2 a 800m2. Hodlám v nich extenzivně chovat ryby a taky se v nich koupat. Současně bych rád vytvořil jednu bezodtokou tůň pro obojživelníky. Podle článku jsem zřejmě jedním ze škůdců naší krajiny. K veřejnému lynči se dobrovolně hlásím. Pokud se na to dívám z pohledu hydrologa tak čím je vodní nádrž mělčí tím více se v ní voda prohřeje a více se jí odpaří. Páni vědci by se tedy měli zamyslet co chtějí. Chtějí bránit výparu? Potom je nejlepší budovat "hluboké vany" a ještě lépe podzemní nádrže. Chtějí vysychající tůně pro listonohy? Potom bude nezbytně akceptovat zvýšený výpar. Dovolil bych si polemizovat i s těmi bilancemi výparu. On výpar z volné hladiny (jihočeské rybníky +-300mm/rok dle polohy, počasí...) bude možná stejný nebo i menší než výpar z listové plochy lesa, doprovodné vegetace vodního toku nebo bažinné vegetace rostoucí na stejné ploše. Ona totiž ta vegetace má na stejné ploše násobně větší povrch. Navíc výpar z půdy a vegetace se velmi obtížně měří. Více k problematice zde: https://theses.cz/id/sd6nl1/BP_Houdek.pdf nebo zde http://www.cbks.cz/sbornik03/prispevky/Kohut.pdf Pro lesy různí autoři udávají roční výpar v rozmezí 300-600mm/rok (http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Toky/Predmety/YRIM/Seminarni_prace+prezentace/2017/seminarni_%20prace/SOU%C4%8CEK_%20Vliv_Les%C5%AF_na%20SO_parametry.pdf). Takže zakažme nádrže a sázejme lesy a nebo ne? A jsme zpět u základní otázky - čeho chceme dosáhnout?
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

20.7.2021 17:24 Reaguje na Dalibor Motl
Myslím, že článek není o kritice stavění tůní. Je o kritice stavění tůní bezhlavě a jako samospásné opatření. A to zejména pokud bereme do úvahy eutrofizaci krajiny, která je na jižní Moravě silným hráčem. Cokoli uměle postavíte musí mít nějaké řešení živinového zatížení. Proto je pod nádržemi horší ekologický stav toku, proto nádrže nekontrolovatelně zarůstají řasami a rákosinami, ...atd. Nemůže být jediným kritériem zadržení vody, je potřeba se také podívat v jaké kvalitě ta voda je. Druhá věc je to anekdotické bagrování tůní za mnoho milionů hned vedle totálně zdevastovaných kanalizovaných toků. Velmi doporučuji si prohlídnout revitalizační projekty na jižní Moravě, které jsou starší 7-10 let.
Proti výparu v tom článku není nic, to jste asi špatně četl.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 19:20 Reaguje na Jindřiška Bojková
Četl jsem tohle: "Vzhledem k významnému výparu z volné hladiny navíc nádrže významně přispívají k prodlužování délky suché epizody v toku pod nimi. Zatímco toky nad sledovanými nádržemi vysychaly jen asi 20 dní v roce, tytéž toky byly pod nádrží na suchu průměrně téměř 100 dní ročně (obr. 2). Souhlasí to s již dříve zjištěnou skutečností, že díky výparu z volné hladiny prohloubily chovné rybníky v jižních Čechách hydrologické sucho v povodí Lužnice (Kašpárek, Beran, Pistulka, 2016)" Jde o doslovnou
citaci z článku.
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

21.7.2021 12:37 Reaguje na Dalibor Motl
no ano, ovšem kde tam vidíte něco proti výparu? Výpar není ani dobrý, ani zlý, nevím, proč se stal takovým červeným hadrem na býka. Je potřeba prostě s ním počítat a vždycky zvážit, zda za dané situace je výhodné stavět na toku nádrž či ne. A to zejména, když máme dobře změřené, že nádrže prohlubují sucho na tocích pod nimi, zhoršují kvalitu vody a ekologický stav toku dle WFD. Stačí si představit třeba 50 takových nádrží na tocích ... (ani ne stovky, jak je v plánech)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.7.2021 14:55 Reaguje na Jindřiška Bojková
Nádrže na tokoch sú problém, na Hrone máme sústavu nádrží a celá rieka šla do hája. https://plus7dni.pluska.sk/domov/foto-boj-rieku-hron-ohrozuju-male-vodne-elektrarne Asi najlepšie bude vybudovať jazierka a mokrade v depresiách.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 19:38 Reaguje na Dalibor Motl
Orientacni hodnotu celkoveho vyparu "prumerne stredoceske krajiny" ziskame i pohledem na ricni a potocni sit ruznych uzemi. Zatimco v Jizerkach ci na pohranicnim hrebenu Sumavy prekracujete pri chuzi tou krajinou potoky jeden po druhem tak napriklad uz v okoli Prahy je potoku malo a jejich celkovy rocni odtok (jen tak placam- nepocital jsem to z udaju Povodi) cini zrejme jen velmi maly zlomek tamnich - chudych- celorocnich srazek. Jedna stredni povoden na Botici za nekolik let tohle konstatovani mov neovlivni.
Cili - vidme ze celkovy vypar pudy rekneme v tom okoli Prahy muze klidne obnaset velkou vetsinu tamnich rocnich srazek kolem 500 mm
To uz neplati v oblastech, kde naprsi nad 700 mm (tyto oblasti tedy taky vetsinou lezive vyssi nadmorske vysce s nizsimi teplotami)
Kolik se - pro srovnani - odpari z velkeho rybnika? Z toho co pisete to vypada na podobne velkou sumu. Z oceanu se asi odparuje vody mene na jednotku jeho plochy, a na rozdil od rybnika nebo jeste lepe takoveho Lipna - kde jsou k dispozici pfresna data o odtoku a priblizna data o pritoku a kde se tedy celkovy rocni vypad da nejspis urcit pomerne presne
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 19:40 Reaguje na Miloš Zahradník
a na rozdil od takoveho Lipna se to u oceanu asi urcuje obtizne :)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 20:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Pokud máte hlubší zájem pročtěte si ty uvedené odkazy. Z vodní hladiny (jihočeské rybníky) se odpaří asi 300mm/rok. Z českého lesa udávají různí výzkumníci pro různé podmínky a lokality 300-600mm/rok. Je velmi obtížné to pro půdu pokrytou vegetací změřit přesněji. Na rozdíl o výparu změřit srážky je snadné. Tipnu si, že z oceánu ve srovnatelných klimatických podmínkách se odpaří více (vlny zvyšují plochu hladiny a výpar roste s rychlostí větru, která je nad oceány obecně vyšší).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 20:23 Reaguje na Dalibor Motl
Podivam se. Prijde mi, ze u vodnich nadrzi se to da merit pomerne presne v pripade, ze odpar je radove srovnatelny s odtokem (coz tedy v pripade Orliku a Slap jiste neplati, ani pro to Lipno ne, nejlepsi by byl nejaky nebesky rybnik s elektrarnou :) U more by to mereni muselo byt asi o hodne duvtipnejsi. Je pravda ze nad morem vic fouka ale zas tam nejsou tak vysoke teploty/nizsi relativni vlhkost jako nad rybnikem. Nakonec ten pohled na prumerny rocni odtok z hektaru stredo/jiho/atd. ceske krajiny - ktery v principu snadno a relativne presne reknemena 30% zjistime z udaju Povodi by byl asi relativne jeste tak nejjednodussi
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 20:30 Reaguje na Miloš Zahradník

Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:09 Reaguje na Dalibor Motl
Děláte dobře, pan Zahradník má evidentní mezery ve vzdělání, já na to nemám čas...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 07:51 Reaguje na Dalibor Motl
Tak tropchu aritmetiky po ranu:
Kaspicke more ma priblizne 400 000 km^2. Rok ma priblizne 40 millionu vterin. Pritok do nej odhaduji 10 000 kubiku/sec (z toho 8 Volha a 2 dalsi mensi reky + dest) - tohle je samozrejme nejmene presny udaj z tech tri. Kdyz to patricne vynasobim a vydelim vyjde mi zhruba metr odparene vody z hladiny Kaspiku za rok. Je to tam v lete horka sucha step/poust skoro vsude kolem ci na velkem moravskem ci polabskem rybniku bych to odhadem videl radove na polovimu - 500 mm za rok
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 07:59 Reaguje na Miloš Zahradník
cili na velkem moravskem rybniku to bude radove polovina. Pardon pokud jsem v rozespalosti udelal nejakou aritmetickou chybu, ale zaokrouhlovat je OK ten prumerny prutok Volhy je sice znam na pomery jinych rek velmi presne (maj tam proti proudu velke hydroelektrarny Kujbysevskou a Saratovskou a tam jiste meri vyrobenou elektrinu) ale i tak bych tam ocekaval (urcitou nejistotu pridaji napr. i ty srazky primo nad morem) chybu rekneme 30%

Tohle se dobre pamatuje. V suchych teplych oblastech se z velkych vodnich ploch odpari vertikalniho kolem metru vody za rok. Kaspicke more je jeste pomerne dost sladke, opravu ve vyparu smerem dolu pro slanejsi more udelat nemumim
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 08:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Uz i z tohoto udaje - rocni odpar srovnatelny, spis mensi, s rocnimi srazkami - je videt, jak pustou demagogii je nejspis napriklad to tvrzeni, ze kanal DOL by nejakym podstatnym zpusobem pripravoval odparem z vodni hladiny jizni Moravu o vodu
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.7.2021 20:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Musím se opravit. Ten výpar z vodní hladiny je u nás v rozmezí 850-600mm/rok dle nadmořské výšky a dalších faktorů... Špatně jsem to odečetl. Omlouvám se za
matení.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 22:48 Reaguje na Dalibor Motl
Ja takovemu udaji stejne uverim teprve pote, co mi bude jasne, jak k nemu dospeli :) Jak rikam - museli merit na nejake vodni plose z presne urcitelnym odtokem. Ta plocha ale nemuze byt prilis mala protoze rozhrani mezi sousi a vodni hladinou ma nejspis velmi odlisnou charakteristiku jak ve srovnani s vlastnostmi souse, tak i vodni hladiny. Ve fyzice mate v takovychto pripadech "objemovy" (2 dim) a "povrchovy" clen a abyste ten "objemovy" clen presneji urcili musi byt "objem" (2 dim cili plocha) toho rybniku mnohem vetsi nez "oblast kolem brehu" Jak siroka? To je taky nejednoducha otazka... Jine to bude u betonoveho koupaliste a jine u rybnika s sirokou okrajovou vrstvou rakosi ci blata. Cili pokud u maleho rybnicku namerite v prumeru 800 mm tak u velke hladiny to muze byt polovina i mene. Z toho plyne moje temer jistota (ac mam dle Pavelky mezery ve vzdelani ale statisticke fyzice ja trochu rozumim) ze zmerit vypar nad morem (Mediteran? Atlantik severni ci jizni? bude se to velmi lisit) je velice obtizne a nedivil bych se, kdyby o tom nebylo skoro nic znamo...

Udelejme pokus. Postavit hoodne vysokou prehradu u Hrenska zaplavujici rekneme polovinu Cech. Naplnme ji vodou - a podivejme se, zda v Labi potom potece aspon nejaka voda. Pokud ne, tak merny vypar na tehle hladine bude pres 1200 mm protoze prumerne srazky v Cechach jsou nejspis kolem 600 mm... :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 22:59 Reaguje na Miloš Zahradník
K tomu dodam, co kazdeho kdo o tom problemu umi trochu premyslet urcite jiz davno napadlo. Idealnim objektem pro mereni takovychto velicin jsou bezodtoka jezera. Kde lze dobre zmerit pritok (a pripadne odhadnout i srazky nad hladinou, nejsou li realtivne zanedbatelne) Treba takove Kaspicke more. Samozrejme ale pri prenosu udaju z Kaspickeho more na rybnik ci kanal DOL na Morave je treba opatrnosti :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.7.2021 07:51 Reaguje na Miloš Zahradník
Muj vypocet pro Kaspicke more vys vyse :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.7.2021 20:29
Z 95% se pod článek rád podepíši. Byť autoři na první pohled vypadají jako suchopární hnidopichové zalezlí v kancelářích, v základních věcech mají naprostou pravdu.

1) zoufale nám schází institut krajinného plánování
/ pro nevědomé -podívejte se na některé články Ing.Kláry Salzmann,Ph.D. /

2/ dekretování světlých zítřků krajem (plán na 800 vodních ploch) administrativním způsobem skutečně ukrývá možné problémy v článku zmiňovaných

3/ velkým problémem skutečně je, že se z veřejných prostředků něco vybuduje a tím to zhasne. Následná péče a údržba tůní,mokřadišť,rybníků,jezírek...se neprovádí - nejsou na to vyčleněny zdroje

4/ napadlo někdy někoho proč historická vodní díla , ještě lépe přírodní výtvory velmi často fungují velmi ,velmi dlouho ? Obvykle se jedná o harmonii vzájemně provázaných ekosystémů, které se skutečně dokáží regulovat i obnovovat

5/ poučení - není přece i teď problém , aby si lidé z kraje sedli s odborníky a udělali revizi plánů. Něco se dá nechat, něco se dá upravit a něco se dá prostě vybudovat i jinde a jinak
Odpovědět
SZ

Světlana Zahrádková

21.7.2021 19:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ad 5/ Kéž by, snad pro to budou mít úředníci prostor. P.S. Autoři nejsou suchopární hnidopichové zalezlí v kancelářích, jsou to terénní biologové a jak jen mohou, nazují holínky a brodí se vodou, popř. bahnem. Takže spíš bahňáci než suchopárové. Paní spoluautorku nevyjímajíc😉.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.7.2021 21:13
Mno, já naopak s většinou argumentů nemohu souhlasit. V lese, kam na plochu nepraží, by to prospělo minimálně obojživelníkům, jakož i průběžnému napájení půdyústromů (zadržení zimní vláhy), zejména na jaře. U fota "nádrž zarostená rákosem" - chybělo dopsat: nepřístupná brodivým, že?-) Bohajeho, pokud je tam voda, je v ní nějaká vegetace, rákos je původní a přirozený, uvítá ho zejména rákosník, sýkořice aj!! A odpar má být trestný, nebo jak?? Prostě jak v té veselé písničce...

https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM

Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.7.2021 22:12 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal, Vy na tohle posuzení nemáte žádnou odbornost, nezlobte se...V článku jsou jasná data a odkazy na vědecké články....Takže Vaše vyjádření nesouhlasu je zcela irelevantní..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2021 06:01 Reaguje na Karel Pavelka
Od takové těžké nuly mi to věčné uštěkané shazování naprosto nevadí. Jinak to dobře napsali DM, RP a M.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

21.7.2021 07:51 Reaguje na Karel Zvářal
Díky Karle za písničku, je výstižná.
A mám řešení :
https://www.youtube.com/watch?v=E8ZRMhpyYEM
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 04:27
Já tady hlavně vidím problém u zelených aktivistů, s tím, že někdo jiný se rozhodl budovat vodní plochy, na což mají podle sebe monopol oni a že to dělá jinak než chtějí oni a tudíž automaticky špatně.
Jinak prakticky každá vodní plocha působí kladně, chrání proti suchu a zvyšuje diverzitu. Konkrétně svým výparem udržuje v období sucha a při správném počasí, chladných nocích rosou dostatek vláhy pro okolní rostliny, případně umožňuje přežít rostlinám citlivějším na sucho i v jinak úplně suché půdě. Okolo vodní plochy, tak na vzdálenost 2 - 5 až 10 průměrů vodní plochy a přilehlých mokrých úseků tak v příapodě velkého sucha vytváří odstrůvek suchem enspáleného a neodumřelého orstlinstva, které v případě ukončení sucha srážkami prostě dál znova rostou a vyvíjí se, zatímco jinde rostliny spálené suchem musí nejdříve regenerovat.A vliv na živočišstvo, hlůavně hmyz bude ještě větší.
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

21.7.2021 12:51 Reaguje na Radim Polášek
Tohle je zajímavý názor a věřím, že leckde to takto i je. Na jižní Moravě máme mnoho vodních nádrží, většinu s děsivou kvalitou vody, která výrazně narušuje i kvalitu vody v tocích pod nimi a ekologický stav toků (jak bylo vidět i na grafu). Tyto biotopy podporují prakticky pouze biodiverzitu vázanou na rákosiny. O biodiverzitě samotného vodního tělesa a okolí samozřejmě rozhoduje i jak je těleso postavené, ale většinou je to bída, ať je to postavené jak chce, protože eutrofizace vítězí. Data k tomuto tématu teď sbíráme. Opět je potřeba vzít v potaz živinové zatížení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 20:56 Reaguje na Jindřiška Bojková
Holt ty nádrže, ale i mokřiny se musí projektovat tak, aby vydržely dlouho v +- stabilním stavu. Neboli musí být robustní, i když tak jsou výrazně dražší. Nestačí jen sebrat bagr a někde udělat do země díru takovou, až se dosáhne spodní vody. A nechat si to proplatit jako ekoakci.
Odpovědět
JB

Jindřiška Bojková

22.7.2021 09:26 Reaguje na Radim Polášek
Ano, a tím se otevírá téma, že je potřeba údržba těch mokřadů v letech po revitalizaci - většina těch, které sledujeme to potřebuje jako sůl. V eutrofní "odpřírodněné" zemědělské krajně (o které je tu především řeč) nelze spoléhat na "sílu přírody" - mimo jiné i proto, že nefungují řeky, které jsou totálně zkanalizované.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 20:34 Reaguje na Radim Polášek
Teda já tam nadělal překlepů! Psal jsem to ráno ve spěchu před cestou do práce a už jsem to nezkorigoval.
Omlouvám se.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2021 20:39 Reaguje na Radim Polášek
Toto vůbec neřeším. Na Ekolist chodí inteligentní lidé, kteří jedno ulítlé písmenko ve větě jsou schopni správně doplnit.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

21.7.2021 07:33
Na téma eutrofizace jednoho velkého žabince nad Brnem jsem se zeptal, ještě mi neopověděli. Řeší se od roku 2008, a je to nálevka na peníze. A po důvodech se nepátrá, když zanikne problém, úředník ztratí práci. Výkrm lidovců pokračuje. <rl>
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2021 16:42
Velká sucha bývala ještě před příchodem milénia, např. v r. 93 zcela vyschly některé potoky (NAD nádrží!!!). Bylo zjevné, že rybí osádka a raci nepřežili. Bude-li na toku nádrž, je šance, že se v ní zachránivší jedinci stanou pokračovateli rodu, až se zase rozprší. Pokud někdo řeší kvalitu těchto vod, je to podle mne marginální problém. Pro spoustu zvěře v okolí je to jediné napajedlo, díky kterému přežijí. Pro člověka to není ani na koupání, natož k pití, ale pro přírodu mají takové rezervoáry nesmírný význam. A jelikož je u nás převolavkováno, přečápováno a převydrováno, poskytuje rákosí obojživelníkům i rybám dobrý kryt, navíc v něm hnízdí spousta ptačích druhů. Takže kritizovat rákosí v nádrží považuji za chucpe, to jako by mi v lese měli vadit stromy. Vědci nechť vyprojektují vlastní návrh, projednají s vlastníky, a uvidíme, jak má vypadat stoprocentní projekt. Můj názor je ten, že v dnešní době každá voda v krajině navíc je ohromné plus, není možné bazírovat na "historických lokalitách". Řada z nich úplně zanikla, nebo je již naprosto nevhodná. Takže buďme rádi za tento, řekněme, kompromisní, návrh. P.S. Hnidopichům jsem nikdy nerozuměl.
Odpovědět
SZ

Světlana Zahrádková

21.7.2021 18:11 Reaguje na Karel Zvářal
Vědci budou projektovat a jednat s vlastníky, projektanti a úředníci budou dělat výzkumy? To vypadá jako dobrý nápad...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2021 18:59 Reaguje na Světlana Zahrádková
Uvedl jsem podstatnější věci, ne které nenacházíte odpověď, a to mi stačí... Tato zem má teoretiků, jako když naseje. Ano, vědci zjistili, že nejlepší by bylo uvést přírodu do původního stavu, vytvořit meandry s bobřími hrázemi, niva plná mokřadů, rozdrobit obří bloky polí, snížit počet obyvatel, aby nedocházelo ke znečišťování vod jak z půdy, tak zástavby. Vytvořit idylická zákoutí plná života, a čím víc jich bude, tím lépe. Atp. atd.

Sny se od reality někdy diametrálně liší, proto by měli vědci vybádat způsob, jak svých představ dosáhnout. Vždyť to nic těžkého není, stačí jen chtít, nu ni? A o peníze jde až v prvnní řadě.
Odpovědět
SZ

Světlana Zahrádková

21.7.2021 20:12 Reaguje na Karel Zvářal
Předvedl jste svůj způsob uvažování: pokud reaguji jen na jednu věc, tak dovozujete, že na ostatní vámi zmíněné nenacházím odpověď. Jak jste na to přišel? Ale ne, neptám se doopravdy, na plané debaty je škoda času.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2021 20:24 Reaguje na Světlana Zahrádková
Jsem téhož názoru.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.7.2021 12:07 Reaguje na Karel Zvářal
Kolik znáte vědců-badatelů, kteří jsou ochotni věcně diskutovat a opačný názor chápou jako inspiraci a nikoliv jako urážku?
Odpovědět
PM

Petr Michna

22.7.2021 13:29
K účelnému zadržení vody v části údolní nivy řeky Moravy v úseku od Uherského Ostrohu až po Rohatec lze využít existující vodní díla - pomoravní závlahové a odvodňovací systémy "Veselí - Vnorovy" a "Strážnice - Rohatec". Tato díla byla zřízena v 30. letech minulého století, současně s plavebním a závlahovým (Baťovým) kanálem a jejich regulační objekty byly prokazatelně udržovány ve funkčním stavu ještě v době existence bývalé Zemědělské vodohospodářské správy. Před kolektivizací zemědělství byly využívány k závlaze (formou výtopy a přeronu) stovek hektarů pomoravních luk - vždy jen v době, kdy "přebytečná" využitelná voda v řece byla, tj. při jarním tání a při mírných povodňových průtocích v letním období. Louky velmi dobře snášely krátkodobé zaplavení (sloupcem vody cca 30 cm), nemusely být vůbec hnojeny a poskytovaly 2 seče ročně. K odběru vody pro závlahy dokonce existuje stále platné povolení vodoprávního úřadu, viz: https://www.moravskypisek.cz/pomoravni-zavlahove-a-odvodnovaci-systemy-straznice-rohatec-a-veseli-vnorovy/d-38521
Nechápu, proč nejsme schopni využít to, co naši předci vybudovali už před II. sv. válkou a proč musí zemědělci za každou cenu sít pšenici a kukuřici až na břehy Moravy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.7.2021 14:47 Reaguje na Petr Michna
Konečně záblesk zdravého rozumu ! Něco podobného již dávno bylo vybudováno na Metují ,od Jaroměře po Nové Město nad Metují.
Kaskády přeronových polí, které v případě vyššího toku rozváděly vodu na luka. Podle dobových údajů dokázali místní dělat seno i 5x !!! ročně ve vynikající kvalitě.
Investor : kníže Schaumberg-Lippe , idea údajně převzata ze Švýcarska.
Škoda, že toto skvělé dílo bylo bolševiky a následně i novým režimem zdevastováno a zapomenuto.
Být funkční dnes, tak ani na chvíli nepochybuji, že by aspirovalo na zápis památek UNESCO.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist