Barbora Kvasničková: Nejzásadnější soud lidstva: Povinnost států chránit občany a životní prostředí před dopady změny klimatu začíná dnes
Stanovisko zároveň udává, že státy mají dle mezinárodního práva povinnost spolupracovat při řešení změny klimatu - a to včetně snižování emisí a adaptace na měnící se klimatické podmínky. 15 soudců dvoru volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti OSN na devítileté období také jednomyslně shledává, že změna klimatu představuje celoplošné, urgentní a existenční riziko pro každý jednotlivý stát.
Vyplývající povinnosti ale hodnotí výhradně pro všechny mezinárodní státy jako celek, nikoli pro jednotlivé státy nebo skupiny států. Mezinárodní soud v Nizozemsku také shledal, že právo na čisté, zdravé a udržitelné prostředí je neoddělitelné od lidských práv, a to protože čisté, zdravé a udržitelné prostředí podmiňuje možnost nabýt jakákoliv jiná lidská práva. Jelikož toto právo na kvalitní prostředí změna klimatu dle soudu v Haagu přímo ohrožuje, státy mají povinnost jednat.
Soud se řídil zejména třemi mezinárodními konvencemi v oblasti klimatu: Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC, 1992), Kjótským protokolem (1997) a Pařížskou dohodou (2015). Soudci a soudkyně zároveň zohlednili mezinárodní odpovědnosti států za škodu způsobenou porušením závazků podle zásad mezinárodního práva z roku 2001*, nejnovější vědecké podklady Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a také vyjádřeními skoro 100 členských států OSN a 11 mezinárodních organizací. Soud tak má přímý vliv nacházející mezinárodní klimatická vyjednávání COP30, která se uskuteční letos v listopadu v brazilském Belému. Všechny státy tak nově např. musí do začátku konference předložit své střednědobé národní plány neboli NDCs (NDCs - dekarbonizační plány, které státy předkládají v pětiletých cyklech) na snížení emisí s vyšší morální a politickou urgencí.
Česko bude potřebovat ambicióznější plán
Pro Českou republiku, která je na klimatických vyjednávání zastoupena prostřednictvím Evropské unie, stanovisko znamená nejen povinnost EU předkládat NDC, ale nutnost předložit takový plán, který představuje nejvyšší možnou ambici řešit změnu klimatu.I pro Evropskou unii je stanovisko soudu v Haagu směrodatné, protože s přípravnou nového NDC pro období 2030-2035 otálí od listopadu 2024. Zpoždění vzniklo i v důsledku voleb do Evropského parlamentu a novému složení Evropské komise. Očekává se, že vnitrostátně stanovený příspěvek EU bude zveřejněn nejpozději v září. Vycházet bude z právně závazných klimatických cílů pro 2030 a 2050 a také z nových emisních cílů pro rok 2040. Zatím není ovšem zřejmé, jak bude cíl snížit emise o 90 % oproti 1990 do roku 2040 započítán při tvorbě cíle pro rok 2035.
ICJ nastavilo zrcadlo současným plánům
Další klíčový milník je rozhodnutí světového soudu, že předložené NDCs všech států musí být kolektivně schopné plnit cíle Pařížské dohody. To je zásadní změna v přístupu k národním klimatickým plánům, který může pomoci zmenšit propast mezi plány a činy. Loni totiž vyšlo najevo, že i když všechny členské státy OSN do roku 2030 zázračně splní 100 % cílů na snižování emisí, které si sami stanovily, i tak osminásobně přesáhnou bezpečné emisní hodnoty (2024 NDC Synthesis Report).Stejná analýza klimatických plánů také ukázala, že míříme v nejlepším možném scénáři k oteplení o 3 stupně C do konce století - nikoli na maximálně 1.5 stupně, jak udává Pařížská dohoda. Tento nesoulad ode dneška představuje porušení mezinárodního práva.
V neposlední řadě vysílá přes 500 stran dlouhé poradní stanovisko jasný signál snižovat emise skleníkových plynů směrem k investorům a korporacím. Klíčoví američtí investoři a banky za poslední dva roky hlasitě či v tichosti odstupují od svých závazků udržet nárůst globální teploty pod 1.5°C. Závazek buď nahrazují méně ambiciózním cíli 2.0 stupně oteplení (např. současní členi Net Zero Banking Alliance), a nebo od něj odchází úplně (např. Bank of America).
Často se tak děje z obav konfliktů s a perzekuce americkou republikánskou administrativou, která nyní - na rozdíl od většiny členských států OSN - hodnotí snižování emisí jako národní hrozbu. Při přípravě poradního stanoviska se USA na soud v Haagu obrátily v prosinci 2024 a požadovaly, aby se veškeré mezinárodní klimatické právo posuzovalo výhradně v kontextu Pařížské dohody. O měsíc později americká administrativa začala podnikat kroky k plnému odstoupení od dohody. Světový soud jim včera nevyšel vstříc a současně upevnil cíl udržet oteplování pod hranicí 1.5 ° C jako jediný možný pro ochranu obyvatelstva a životního prostředí.
Přímá role České republiky v procesu a dopad na soudy
Česká republika byla jednou ze 132 zemí, která ve Valném shromáždění OSN podpořila rezoluci, ve které požádala Mezinárodní soudní dvůr o vyjádření k povinnosti státu chránit klima. V rámci procesu tvorby poradního stanoviska v Haagu neposlala přímé písemné vyjádření, ve kterém by požádala o vymezení vůči konkrétním oblastem poradního stanoviska soudu, vyjádřila se pouze skrz EU. Dá se proto očekávat, že stanovisko může brzy ovlivnit i postupy českých soudních síních.Nejvyšší správní soud ČR dosud nenašel v právním řádu (vnitrostátním, unijním ani mezinárodním) povinnost ČR snížit emise skleníkových plynů o více než 80 %, jak požadovali žalobci spolku Klimatická žaloba ČR, Obce Svatý Jan pod Skalou a České společnosti ornitologické v dubnu 2021. Rozsudky českých soudů nad klimatickou žalobou proti vládě a čtyřem ministerstvům za nečinnost České republiky nerozšířily možnosti organizací a jedinců domáhat se ochrany práv, když stát nejedná. Na celém světě podala občanská společnost už na 3000 žalob v celkem 60 zemích.
V únoru 2025 nicméně spolek Klimatická žaloba ČR s dalšími žalobci podal ústavní stížnost, která čeká na vyřízení. Vzhledem k tomu, že žaloba za nečinnost staví na souvisejících lidskoprávních a environmentálních principech, nelze vyloučit, že se stanovisko přímo promítne i do rozsudku Ústavního soudu ČR v Brně.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Slavomil Vinkler
30.7.2025 07:34Například čarodějnické procesy byly podle tehdy platných zákonů.
Michal Ukropec
30.7.2025 13:53 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
30.7.2025 07:46jen to "lidstvo" ve své připoutanosti si myslí, že vše je nekonečné... každý o změnách mluví ale kdo je ve svém životě dělá.... např. zemědělcům řeknete, že mají mít svojí činnost biologicky udržitelnou s biopásy a můžou se z toho " podělat". a tak je to dál a pořád...
klimatická nestálost je vysvědčením naší arogance k této planetě ve jménu konzumu a mamonu.
Pak se tu vymýšlí takové "kokotiny", jako je elektroauto nebo nejrůznější chemické šmakulády, které se používají na oděv jen proto, že lidi jsou líný si vzít pláštěnku.
Michal Uhrovič
30.7.2025 10:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
30.7.2025 12:37 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
30.7.2025 12:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
30.7.2025 15:40 Reaguje na Michal Uhrovičvystřízlivění zažívají už při přijímačkách na střední školu a pokračuje to maturitou...
Jaroslav Řezáč
30.7.2025 16:03 Reaguje na Michal Uhrovičvaber
30.7.2025 08:22Kam to povede ,to snad chápe každý. Nějaké rozhodnutí soudu je naprosto bezvýznamné. Prý nejzásadnější soud lidstva.
Lukas B.
30.7.2025 08:36 Reaguje na vaber- je vymahatelný, tj. když za soudem stojí nějaká síla, která je schopna, ochotna a odhodlána rozsudek vymáhat.
- je reálný, tj. není v rozporu s okrajovými podmínkami silnějšími než veškeré zákony. lidově "najdi chlup na dlani".
Jiří Svoboda
31.7.2025 10:42 Reaguje na Lukas B.Slavomil Vinkler
30.7.2025 08:39Tam je vše vysvětleno. Nelze oteplování ignorovat. Nicméně ani nelze přeskočit svůj stín, když ještě nemáme technologie, které by zabránili sebevraždě společnosti.
Michal Uhrovič
30.7.2025 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.7.2025 10:18 Reaguje na Michal UhrovičSlavomil Vinkler
30.7.2025 10:18 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Uhrovič
30.7.2025 10:22 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Novak
30.7.2025 12:56 Reaguje na Michal UhrovičNevznikl žádný plastový ev. papírový obal. Zkusme dneska k tomuto lidi přimět, budou na nás koukat jako na utečence od doc. Chocholouška. Skoro všechno zboží musí být zabalené, a následně vzniká problém, co s obaly ? A mnohé jiné ekologické problémy. Rozhodující já osobně vidím zastavit kácení Amazonie.
S tím ale podle mne mohou pohnout jen tyto páky :
- Mocní tohoto světa včetně prezidentů států Amaznie, hl. Brazílie
- Mohutné masové generální stávky lidí po celém světě
- Hrozné problémy s klimatem, které nezamete pod koberec ani Klaus,
to ale už bude pozdě
Argumentovat tím, že lidstvo v minulosti přestálo podobné problémy, to je scestné a alibistické. Pokud v minulosti Země problémy s klimatem byly, tak nemohly být hrozné, protože příroda se vrátila do normálu SAMA, lidstvo nemělo žádné prostředky nic ovlivnit, a ani se o cokoliv nepokoušelo. Rozdíl dneška oproti době před 200 lety je naprosto zásadní - lidstva nebylo 10 miliard, nebyly chemičky, hutě, strojírny, tepelné elektrárny, auta, letecká doprava, lodní doprava(byla, ale jen plachetnice), železnice atd atd. V takové věci, jako je klima a stav přírody, budu určitě
radši vidět ty nejhorší scénáře, i když jsem určitě jinak člověk optimistický. Vžijme se do toho, že tu budou žít naše vnoučata, a jejich vnoučata atd atd.
Slavomil Vinkler
30.7.2025 13:46 Reaguje na Radek NovakSlavomil Vinkler
31.7.2025 06:40 Reaguje na Radek Novak".. a nebyla by ochotna citelně snížit svůj blahobyt. Známý (byl podstatně starší než já) dobře pamatoval, jak po válce chodil s konvičkou k mlékaři pro mléko.
Nevznikl žádný plastový ev. papírový obal.... Skoro všechno zboží musí být zabalené, a následně vzniká problém, co s obaly."
No já to taky pamatuji, když jsem chodil pro mléko, atd. Nicméně ty obaly zvyšují hygienu, brání šíření nemnocí, prodlužují dožití. roste např nakažených žloutenkou. Proč drobné obaly nespálit? Je zbytečný odpor proti spalovnám.
r b
30.7.2025 10:03Nie je fascinujúce, ako rýchlo sa z poradného (nezáväzného!) stanoviska Medzinárodného súdneho dvora stáva takmer sväté písmo klimatického aktivizmu?
ICJ výslovne NEurčil konkrétnu povinnosť opustiť fosílne palivá, NEoznačil CO₂ za nelegálny plyn, ani NEudal presný rámec zodpovednosti štátov. Iba potvrdil – pomerne všeobecne – že environmentálne škody môžu byť v rozpore s ľudskými právami za predpokladu, že sú vedecky preukázateľné.
A teraz sledujme to kúzlo: klimatickí moralisti z toho vyvodia, že „každý, kto nesúhlasí s ich výkladom, porušuje medzinárodné právo“, a tým legitimizujú verejné pranierovanie, žaloby, sociálne vylúčenie, či obmedzovanie diskusie. Stačí mať „správne pocity“ a „vedecký konsenzus“ (hoci často len mediálny), a už máme novodobý hon na čarodejnice.
Takto sa z klimatickej politiky stáva nástroj moci, kde vedci, ktorí upozornia na klimatickú variabilitu, či nízku citlivosť CO₂, sú označení za „popieračov“ a „zradcov planéty“. V stredoveku sa upaľovalo na hranici, dnes sa upaľuje spoločensky, právne a mediálne.
A to všetko nie kvôli ochrane prírody – ale preto, že strach a vina sa ukázali ako skvelý spôsob, ako získať peniaze, vplyv a kontrolu.
Kto chce spasiť svet, často len hľadá, ako vládnuť bez mandátu.
r b
30.7.2025 10:10ICJ nerieši výhradne „klímu“, ale všeobecné environmentálne dopady. Klimatické otázky sú súčasťou rámca, nie jeho výlučným predmetom.
Neexistuje žiadne ustanovenie o „povinnosti štátov splniť cieľ 1,5 °C“ – ICJ iba reflektovalo rámec Parížskej dohody. Uviesť, že „nesplnenie NDC = porušenie medzinárodného práva“, je čistá fabulácia.
Rovnako klamlivé je tvrdiť, že „svetový súd rozhodol, že NDC musia byť kolektívne schopné plniť cieľ dohody“ – to nie je súdny príkaz, ale konštatovanie, že kolektívna efektivita je nevyhnutná, nie že jednotlivý štát bude právne zodpovedný za to, že to kolektívne nevyjde.
Autorka zamlčuje kľúčové slová ako „nezáväznosť“, „vedecká preukázateľnosť škody“, „princíp spoločnej, ale diferencovanej zodpovednosti“, ktoré sú kľúčové na pochopenie rozsahu a dopadu stanoviska.
Ale prečo sa trápiť právnymi nuansami, keď je omnoho pohodlnejšie vytvoriť naratív, že „svetový súd rozhodol, že štáty musia okamžite konať“ – veď čo na tom, že to tak úplne nepovedal?
A práve takto sa dnes tvorí nová pravda. Nie podľa toho, čo kto naozaj povedal, ale podľa toho, ako to chceme počuť.
pepa knotek
30.7.2025 11:07Michal Uhrovič
30.7.2025 11:30 Reaguje na pepa knotekTonda Selektoda
30.7.2025 13:04 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
2.8.2025 20:09 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
2.8.2025 20:57 Reaguje na Pavel HanzlJarek Schindler
30.7.2025 11:32Tonda Selektoda
30.7.2025 13:28Richard Vacek
30.7.2025 14:31vaber
31.7.2025 09:09 Reaguje na Richard VacekJe otázka zda máme teplou periodu nebo nebo extrém, který může život zničit.
Každý říká co se mu líbí.
Richard Vacek
31.7.2025 12:03 Reaguje na vaberKarel Ploranský
1.8.2025 15:29 Reaguje na Richard VacekČlověk je jako potkan - když musí, přežije všechno. Takže kecy o tom, že oteplování lidstvo zahubí, jsou směšné.
To ale neznamená, že bychom neměli dělat nic!
V tom, CO bychom měli dělat, mám celkem jasno:
1. Ty těžké peníze, které se snažíme cpát do nesmyslů které oteplování stejně NEZASTAVÍ, bychom měli přesměrovat na opatření, která umožní zachovat většinu současného komfortu I KDYŽ BUDE KLIMA TEPLEJŠÍ.
2. Stejný tlak jaký je vyvíjen na to, aby se bojovalo proti oteplování, by se měl vyvíjet na opatření k zastavení populační exploze. Protože pokud bude pokračovat stejným tempem, tak nepomůže VŮBEC NIC.
Měli bychom se zamyslet na definicí lidských práv. Jestli má opravdu mít každý jedinec právo naflákat víc dětí, než kolik jich uživí vlastním přičiněním - a spoléhat, že se o ně postará společnost. Když ne ta okolo, tak nějaká o kus dál, za hranicemi.
Přeme se o to, jestli máme zachránit svět odchodem od spalovacích motorů už v roce 2035, nebo raději ještě dřív. Nebo jestli stačí o pár let později. Taková debata je naprosto směšná ve světle faktu, že do roku 2035 na Zemi přibude nejméně jedna další miliarda...
Jiří Svoboda
4.8.2025 15:49 Reaguje na Karel PloranskýJinak s populací souhlas.
r b
4.8.2025 23:33 Reaguje na Jiří SvobodaRadek Čuda
30.7.2025 14:50O takových štacích Rusko (ale spíš většina bývalého Sojuzu) nebo Afrika už vůbec nemluvě.
Zbytečný výlev zcela zbytečná instituce ...
Jiří Svoboda
31.7.2025 10:39Richard Vacek
3.8.2025 17:27 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.8.2025 15:34 Reaguje na Richard Vacekr b
4.8.2025 23:36 Reaguje na Jiří SvobodaJaromír Janouch
4.8.2025 07:34závěr je zde
Mezinárodní vědecká konference Climate Intelligence Group (Clintel) v Poslanecké sněmovně České republiky v Praze, která se sešla 12. a 13. listopadu 2024, se usnesla a nyní prohlašuje takto, tj.
Mírné zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, ke kterému došlo od konce Malé doby ledové, bylo pro lidstvo čisté. Předvídatelný budoucí nárůst skleníkových plynů v ovzduší se pravděpodobně také ukáže jako čistý přínos.
Rychlost a amplituda globálního oteplování byly a budou znatelně nižší, než klimatologové dlouho předpovídali. Slunce, nikoli skleníkové plyny, přispělo a bude přispívat drtivou většinou globální teploty. Geologické důkazy přesvědčivě naznačují, že rychlost a amplituda globálního oteplování během průmyslové éry nejsou ani bezprecedentní, ani neobvyklé.
Klimatické modely jsou ze své podstaty neschopné říci nám cokoli o tom, jak velké bude globální oteplování nebo o tom, zda nebo do jaké míry má oteplování přirozenou nebo antropogenní příčinu. Globální oteplování bude pravděpodobně i nadále pomalé, malé, neškodné a bude mít čistý přínos. Mezi vědeckou komunitou panuje široká shoda v tom, že výskyt extrémních povětrnostních jevů se nezvýšil co do frekvence, intenzity ani trvání a je nepravděpodobné, že k tomu v budoucnu dojde. Ačkoli se světová populace za poslední století čtyřnásobně zvýšila, roční průměrná úmrtí, která lze připsat jakékoli události související s klimatem nebo počasím, klesla o 99 %.
Globální finanční ztráty související s klimatem, vyjádřené jako procento celosvětového ročního hrubého domácího produktu, klesaly a nadále klesají bez ohledu na nárůst vybudované infrastruktury, který škodí. Navzdory bilionům dolarů vynaloženým především v západních zemích na snižování emisí globální teplota od roku 1990 neustále roste. I kdyby se všechny národy, spíše než převážně západní národy, dostaly přímo a společně ze současné trajektorie k čistým nulovým emisím do oficiálního cílového roku 2050, globální oteplování, kterému by se v tomto roce zabránilo, by nebylo větší než 0,05 až 0,1 Celsia.
Pokud by se Česká republika, hostitel této konference, posunula přímo k čistým nulovým emisím do roku 2050, zabránila by k tomuto cílovému datu oteplení pouze o 1/4000 stupně. Na základě poměrně odhadu britského národního úřadu pro rozvodnou síť, že příprava sítě na čistou nulu by stála 3,8 bilionu dolarů (jediný takový odhad, který je řádně zpoplatněn), a na skutečnosti, že síť představuje 25 % emisí Spojeného království, a že emise Spojeného království tvoří 0,8 % celosvětových emisí, globální náklady na dosažení čisté nuly by se blížily 2 kvadrilionům dolarů, což odpovídá celosvětovému ročnímu HDP za 20 let. V jakékoli síti, kde instalovaná jmenovitá kapacita větrné a solární energie převyšuje průměrnou poptávku v této síti, přidání další větrné nebo solární energie stěží sníží emise CO 2 sítě , ale výrazně zvýší náklady na elektřinu, a přesto sníží získané příjmy. jak novými, tak stávajícími větrnými a solárními generátory. Zdroje technokovů potřebné k dosažení globálních čistých nulových emisí jsou zcela nedostatečné i pro jednu 15letou generaci infrastruktury s nulovou čistotou, takže čistá nula je v praxi nedosažitelná. Vzhledem k tomu, že větrná a solární energie jsou nákladné, přerušované a ekologicky ničivější na vyrobenou TWh než jakýkoli jiný zdroj energie, měly by je vlády přestat dotovat nebo upřednostňovat a měly by místo toho rozšířit výrobu uhlí, plynu a především veškeré jaderné výroby.
Mezivládní panel pro změnu klimatu, který vylučuje účastníky a publikuje články nesouhlasící s jeho vyprávěním, nedodržuje svůj vlastní protokol o hlášení chyb a vyvozuje závěry, z nichž některé jsou nečestné, by měl být neprodleně rozebrán. Proto tato konference tímto prohlašuje a potvrzuje, že pomyslná a pomyslná „klimatická nouze“ je u konce.




Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují