Vladimír Uman: Malá vodní elektrárna Dubina prospěje klimatu, rybám i vodákům
16.3.2021
Současný pohled na jez Dubina vč. znaku „Zákaz proplutí“.
Zdroj | EnerUm
Přečtěte si také |
Asociace vodní turistiky a sportu: Skutečné dopady stavby MVE Dubina
Asociace vodní turistiky a sportu z.s tedy bezostyšně a bez ohledu na potenciální tragické důsledky klame veřejnost, když v souvislosti s danou lokalitou zveřejňuje fotografie vodáků sjíždějících jez a texty obsahující rady ke splutí jezu.
Cílem projektu malé vodní elektrárny Dubina je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a její spotřeba v daném regionu, a to v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015, ke které se ČR jako člen EU přihlásila. Zavázala se tak s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Součástí projektu je komplexní řešení mnoha požadavků a zájmů v dané lokalitě. Navrhované dílo dále umožní průjezd vodákům vodáckou propustí či bezpečný výstup a nástup nad a pod jezem, zlepší migrační propustnost lokality pro vodní živočichy, sníží emise CO2 až o 3215 tun ročně, či zlepší odtokové poměry při povodňových průtocích. To vše v souladu s Energetickým zákonem (č. 458/2000 Sb.) a Směrnicí o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice EU 2018/2001) a mnoha dalšími. Uvedený soubor staveb vodních děl svým řešením odpovídá aktuální právní úpravě, bezpečnostním předpisům a pokynům pro provoz a obsluhu.
Z logiky věci vyplývá, že nezbytnou podmínkou je dodržování bezpečnostních zásad, předpisů a zákonných povinností. V tomto směru věříme v zodpovědnost vodáků. Ke splouvání bude sloužit pouze k tomu určená vodácká propusť při pravém břehu. V prostoru nad i pod jezem u vodácké propusti bude výstupní a nástupní prostor umožňující bezpečné přenášení lodí po břehu. Samotná jezová pole nejsou určena ke splouvání! Plavební dráha bude vymezena bójemi a ovládání jezových klapek regulujících průtok vody je navrženo tak, že při postupném sklápění levého jezového pole nebudou vodáci ovlivněni. Pravé pole se začne postupně sklápět až od 1. stupně povodňové aktivity, kdy by v řece neměl nikdo být. Průtok 100 m3/s a vyšší lze v korytě Ohře pozorovat v řádu dvou týdnů v roce (nemusí se jednat o souvislý časový úsek) a je třeba si uvědomit, že průtoky a vodní stavy patří mezi nejdůležitější faktory zohledňované v požadavcích na bezpečnost plavby. Při vysokých průtocích je splouvání toků obecně spojeno s vyšším stupněm rizika a každá posádka lodi si musí tato rizika vyhodnotit a adekvátně na ně reagovat.
Odmítáme tvrzení v článku, že jez s Jamborovým prahem není bezpečný, protože bezpečnost splouvání je dána místem k tomu určeném – vodáckou propustí. Paradoxní na této situaci je, že sama Asociace vodní turistiky a sportu z.s. vydala souhlasné vyjádření pro stavební řízení, společně s vyjádřením Českého svazu kanoistů, a to po naší vzájemné komunikaci a zapracování připomínek, přičemž v délce vodácké propusti jsme dokonce předčily požadavky Asociace vodní turistiky a sportu. Zarážející je spíše to, že sama asociace zveřejňuje fotografie a rady, týkající se splouvání stávajícího jezu, v přímém rozporu s plavebními znaky, které splouvání zakazují, přičemž tento fakt účelově zamlčuje. „Zdánlivě nevinné“ porušování předpisů, které je vydáváno za „adrenalinový sport“, je pro většinu rekreačních vodáků při vysokých a povodňových průtocích v této lokalitě hazardem s jejich zdravím a životy.
Signální znak – Zákaz proplutí
Zdroj | EnerUm
Prohloubení říčního koryta v podjezí bude převážně spočívat v odstranění náplavů (materiálů ze dna koryta) a to v objemu cca 13 100 m3, nikoliv v objemu 29 750 m3, jak uvádí autor článku. V předmětném úseku je koryto mezi břehy zahloubeno, není zde žádná zástavba ani studně. Ve vlastním korytě bude proveden opakovaný odlov ryb před zahájením prací. Po dokončení prací lze předpokládat, že rybí osádka přirozeně osídlí původní stanoviště, a navíc bude využívat nové migrační cesty do nadjezí. V dané lokalitě se dle biologických hodnocení toku nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. V lokalitě se kromě vlastních konstrukcí vodního díla neprovádí ani žádné „tvrdé úpravy“ (betonové konstrukce a dlažby). Po určité době dojde v korytě v podjezí vlivem přírodních procesů k transformaci tvaru dna, tvorbě proudných úseků i nových náplavů. Rozhodně tedy nelze hovořit o devastaci koryta, konci vodního života či odvezení živočichů na skládku.
Pro ochranu zdrojů přírodních minerálních vod pak Ministerstvo zdravotnictví stanovilo podmínky pro provádění stavby, jejichž součástí je i odborný dozor během provádění veškerých zemních a zakládacích prací. Při jejich dodržení stavba nebude mít vliv na chráněné zdroje. K žádnému devastujícímu zásahu do významného krajinného prvku, kterým je řeka Ohře, nedojde, a naopak realizace vodního díla zlepší stav jezu i jeho okolí ve všech směrech.
Další spekulativní a vědomě neúplné informace autor článku uvádí i ohledně naší smlouvy s Povodím Ohře. Jez na vlastní náklady vybuduje investor. Po uplynutí deseti let správce toku „odkoupí“ jez za 500 000 Kč, přičemž tato částka bude započtena proti stejné ceně nájmu koryta řeky pod jezem, kterou hradí investor. Ten poté bude mít celou dobu fungování elektrárny jez v užívání a bude provádět jeho údržbu na své náklady. Na stavbu vodácké propusti a úprav břehu pro obcházení nejsou čerpány žádné dotace a žádná vodácká organizace nepřispěje ani korunu, tato část investice je na vrub investora. Navíc značná část trasy pro přenášení lodí bude procházet pozemky ve vlastnictví investora, není tedy naopak spíše podezřelé (v dikci autorů článku), že investor za průchod nebude požadovat žádné finanční plnění?
Další absurditu autor článku uvádí, že z projektové dokumentace není zcela zřejmé, jaké dopady stavbou vlastně vzniknou, přičemž ve zbytku textu tyto dopady kritizuje. Špatná orientace v projektové dokumentaci je patrně absencí potřebných odborných znalostí na jeho straně, o čemž svědčí fakt, že v několika případech uvádí smyšlená čísla a jiné údaje, které projektové dokumentaci konstrukce stavby absolutně neodpovídají.
Za naprosto nepřijatelné považujeme nepřímé osočování naší společnosti a příslušných správních orgánů či dotčených osob z nečinnosti či dokonce protiprávního jednání. Celý projekt byl odborně navržen i posouzen a následně schválen. Pro jeho realizaci jsou stanoveny podmínky (správní, technické, bezpečnostní), včetně podmínek dodržení všech závazných stanovisek příslušných orgánů. V době stavby budou moci vodáci přenášet lodě na levém břehu. Naprosto tak odmítáme nařčení, že jsme si zajistili nějaké extra podmínky, jelikož schvalovací proces vodního díla probíhal zcela transparentně a standardně.
Zarážející jsou pak tvrzení autora článku, kterými se odvolává na bezpečnost pro vodáky, přičemž záměrně zamlčuje zjevné zlepšení bezpečnosti a podmínek pro splouvání v porovnání se stávajícím stavem lokality a zároveň vědomě nabádá vodáky, aby při splouvání stávajícího jezu podstupovali rizika spojená s nerespektováním základního signálního znaku „Zákaz proplutí“.
Stávající úsek pro obcházení jezu
Zdroj | EnerUm
Další nebezpečnou argumentaci Asociace vodní turistiky a sportu spatřujeme v tom, že obhajuje možnost plavby do vyhlášení 2. stupně povodňové aktivity, avšak neuvádí další zákonná omezení, zakazující rekreační plavbu při takových průtocích, za kterých je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby. Dle našeho názoru tyto podmínky v dané lokalitě panují při citovaném průtoku 100 m3/s, přičemž v takových podmínkách je obtížné s loděmi manévrovat a prakticky nemožné před stávajícím jezem vystoupit nebo pod jezem nastoupit, a to s ohledem na rychlost proudící vody i absenci úpravy břehu pro tyto účely. To vše za úplného opomenutí rizika, které přináší plovoucí klády a jiné předměty, či absence bezpečnostních prvků v kombinaci s nepřístupností stávajícího profilu pro záchranářské práce.
Přečtěte si také |
Asociace vodní turistiky a sportu: Skutečné dopady stavby MVE Dubina
Závěrem přejeme všem vodákům mnoho pěkných chvil, strávených v přírodě při splouvání řek a těšíme se na ně při využití nově zrekonstruované lokality u jezu Dubina.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Kajetán Hostička
16.3.2021 16:15Ptám se. Proč lžete a klamete? Aha, chcete peníze.
Samozřejmě že vodákům zbydou oči pro pláč. Vlastně všem co to tam znají.
článek vs realita
1) "prospěje vodákům"
-Jez běžně sjíždíme, a sjíždíme ho s rizikem, ale narozdíl od sterilní kartáčové propusti kterou jistě chystáte to má kouzlo. Cedule zákaz splutí je jen pojistka, aby zodpovědnost za splutí byla na vodákovi. Jez vytváří těžší peřej, ve které může hrozit zlomenina, což však obecně při splutí tekoucí řeky lze očekávat. Kdo se bojí proudu řeky, jez obnese po břehu. To je výrazná součást vodáctví-ukázat svůj um v peřejích a vlnách šlajsen. Řeka jez rozebírá, takže jsou zde ostřejší kameny, ale proces (zatím) pokračuje, kameny se obrušují a bez Vás by zde časem zůstala bezproblémová peřejka.
Fakt, který se vám nehodilo přiznat je, že jez bude 4 METRY! vysoký. Napište, kde jste přišel k tomu, že nebezpečnost je dána místem ke splutí určeným. Je to přesně naopak. Na řece se pohybují i začátečníci, kteří nemají zcela osvojené ovládání lodi-porovnejme si proto rizika. Buď vtažení do peřeje, která je za trochu zvýšené vody, kdy voda táhne zatopená a tvoří pouze vlny vs. vtažení do 4 metry vysokého Jamborova prahu. Jamborův práh je jedna z nejnebezpečnějších konstrukcí- síla padající vody je vybíjena ve vývařišti, kde se napěněná voda otírá o dno a roztáčí válec, kdy na hladině míří proud do jezu, u jezu ke dnu a tak dokola. Tak masivně, po celé délce řeky a tak rovnoměrně se válec v přirozeném korytě nevyskytuje. Začátečníci riziko nepoznají, vzniká tak past pro vodáckou kulturu poměřování velmi nebezpečná.
Podobné konstrukce po proudu řeky mají MNOHO (Radošov 30+) obětí. Jsou to ale ty nejlevnější konstrukce ž e ???
(Přesto se výstavba vyplatí jen díky dotaci)
Jez také bude mít veelmi dlouhé vzdutí, kde za běžných průtoků bude stojící voda. Plavba tak bude pro vodáky nezajímavá. Co přináší více peněz do regionu-mve z dotací nebo vodáci?
2) "prospěje rybám"
Ne. Zeptejte se nezaujatého odborníka jaký jez je pro migraci ryb a původní společenstva vodních organismů obecně nejlepší. Odpověď bude jasná-ten který není. Můžete se zeptat lososů, úhořů atd, proč z Čech zmizeli. Vždyť ve Střekově je rybí přechod a ten přece všechny zachrání... Možná je nyní Dubina migračně neprůchodná, ale není daleko od situace, kdy se situace obrátí, protože se těleso jezu úplně rozpadne-pak bude účinnost imaginárního rybochodu 100%.
3) "prospěje klimatu"
Náš problém není změna klimatu jako taková. Problémem jsou její důsledky. Abychom důsledky zmírnili, nemůžeme je vyměnit za ještě horší důsledky- ať se vám to líbí nebo ne - je to destrukce řícního ekosystému velké proudící řeky s náplavy. Z řeky se pak stává soustava přepouštěných kaluží, které se přehřívají, kvalita vody kesá a tak dále.
Nesmíme zapomenout, že mve jsou velmi neefektivní zdroje energie, celková produkce energie vodními elektrárnami nepřesahuje 4%. Do toho však počítáme i všechny přehrady které produkují drtivou většinu této energie. I tak- 4%??
Strašné.
Odpovědět
Samozřejmě že vodákům zbydou oči pro pláč. Vlastně všem co to tam znají.
článek vs realita
1) "prospěje vodákům"
-Jez běžně sjíždíme, a sjíždíme ho s rizikem, ale narozdíl od sterilní kartáčové propusti kterou jistě chystáte to má kouzlo. Cedule zákaz splutí je jen pojistka, aby zodpovědnost za splutí byla na vodákovi. Jez vytváří těžší peřej, ve které může hrozit zlomenina, což však obecně při splutí tekoucí řeky lze očekávat. Kdo se bojí proudu řeky, jez obnese po břehu. To je výrazná součást vodáctví-ukázat svůj um v peřejích a vlnách šlajsen. Řeka jez rozebírá, takže jsou zde ostřejší kameny, ale proces (zatím) pokračuje, kameny se obrušují a bez Vás by zde časem zůstala bezproblémová peřejka.
Fakt, který se vám nehodilo přiznat je, že jez bude 4 METRY! vysoký. Napište, kde jste přišel k tomu, že nebezpečnost je dána místem ke splutí určeným. Je to přesně naopak. Na řece se pohybují i začátečníci, kteří nemají zcela osvojené ovládání lodi-porovnejme si proto rizika. Buď vtažení do peřeje, která je za trochu zvýšené vody, kdy voda táhne zatopená a tvoří pouze vlny vs. vtažení do 4 metry vysokého Jamborova prahu. Jamborův práh je jedna z nejnebezpečnějších konstrukcí- síla padající vody je vybíjena ve vývařišti, kde se napěněná voda otírá o dno a roztáčí válec, kdy na hladině míří proud do jezu, u jezu ke dnu a tak dokola. Tak masivně, po celé délce řeky a tak rovnoměrně se válec v přirozeném korytě nevyskytuje. Začátečníci riziko nepoznají, vzniká tak past pro vodáckou kulturu poměřování velmi nebezpečná.
Podobné konstrukce po proudu řeky mají MNOHO (Radošov 30+) obětí. Jsou to ale ty nejlevnější konstrukce ž e ???
(Přesto se výstavba vyplatí jen díky dotaci)
Jez také bude mít veelmi dlouhé vzdutí, kde za běžných průtoků bude stojící voda. Plavba tak bude pro vodáky nezajímavá. Co přináší více peněz do regionu-mve z dotací nebo vodáci?
2) "prospěje rybám"
Ne. Zeptejte se nezaujatého odborníka jaký jez je pro migraci ryb a původní společenstva vodních organismů obecně nejlepší. Odpověď bude jasná-ten který není. Můžete se zeptat lososů, úhořů atd, proč z Čech zmizeli. Vždyť ve Střekově je rybí přechod a ten přece všechny zachrání... Možná je nyní Dubina migračně neprůchodná, ale není daleko od situace, kdy se situace obrátí, protože se těleso jezu úplně rozpadne-pak bude účinnost imaginárního rybochodu 100%.
3) "prospěje klimatu"
Náš problém není změna klimatu jako taková. Problémem jsou její důsledky. Abychom důsledky zmírnili, nemůžeme je vyměnit za ještě horší důsledky- ať se vám to líbí nebo ne - je to destrukce řícního ekosystému velké proudící řeky s náplavy. Z řeky se pak stává soustava přepouštěných kaluží, které se přehřívají, kvalita vody kesá a tak dále.
Nesmíme zapomenout, že mve jsou velmi neefektivní zdroje energie, celková produkce energie vodními elektrárnami nepřesahuje 4%. Do toho však počítáme i všechny přehrady které produkují drtivou většinu této energie. I tak- 4%??
Strašné.
AN
Antonín Novák
18.3.2021 08:27 Reaguje na Kajetán HostičkaDobrý den,
proč lžete, že je tento rozvalený jez, v podstatě balvanitý skluz,
migračně neprostupný? Ten je naopak velmi dobře prostupný a neklade
překážku pro migraci žádnému živočichovi. Zatímco váš 4 m vysoký jez
bude migračně velmi složitý, i když zde bude rybí přechod. Využije ho
jen minimum ryb, a když se jim podaří překonat tak obrovské převýšení,
stávají se terčem predátorů nahoře v dlouhém vzdutí, kteří na ně čekají.
Rybí přechod je vždy hodně selektivní a nikdy nemůže nahradit balvanitý
skluz z hlediska migrace. Natož u této 4 m vysoké hrůzy, co chcete postavit.
Chcete tvrdit že tu nežijí žádný živočichové ? Jinak jezdím na vodu 20let nikdy sem ten jez nepřetahoval ale v klidu sjel. Je dost zajímavé že jezy se přestavují na Ohři přes 20let, aby byly bezpečnější a vy tady chcete zase postavit nebezpečný jez nebo spíš VODNÍ DÍLO.
Opravdu zajímavé co si někdo dovolí !
Antonín Novák
Odpovědět
proč lžete, že je tento rozvalený jez, v podstatě balvanitý skluz,
migračně neprostupný? Ten je naopak velmi dobře prostupný a neklade
překážku pro migraci žádnému živočichovi. Zatímco váš 4 m vysoký jez
bude migračně velmi složitý, i když zde bude rybí přechod. Využije ho
jen minimum ryb, a když se jim podaří překonat tak obrovské převýšení,
stávají se terčem predátorů nahoře v dlouhém vzdutí, kteří na ně čekají.
Rybí přechod je vždy hodně selektivní a nikdy nemůže nahradit balvanitý
skluz z hlediska migrace. Natož u této 4 m vysoké hrůzy, co chcete postavit.
Chcete tvrdit že tu nežijí žádný živočichové ? Jinak jezdím na vodu 20let nikdy sem ten jez nepřetahoval ale v klidu sjel. Je dost zajímavé že jezy se přestavují na Ohři přes 20let, aby byly bezpečnější a vy tady chcete zase postavit nebezpečný jez nebo spíš VODNÍ DÍLO.
Opravdu zajímavé co si někdo dovolí !
Antonín Novák
MK
Majka Kletečková
18.3.2021 14:23 Reaguje na Antonín NovákŘekla bych, že se do pana Kajetána Hostičky navážíte neprávem a že sedíte ve stejné lodi. Z jeho komentáře podle mne jednoznačně plyne, že ten plánovaný jez včetně nového vodního díla nechce. Přečtěte si prosím jeho příspěvek ještě jednou a pozorně.
Odpovědět
VT
Velevrub Tupý
19.3.2021 15:55 Reaguje na Kajetán HostičkaMám k Vám pár dotazů:
1) kolik peněz přinese do regionu vodáctví? A jakou “MVE z dotací” máte na mysli?
2) ani komise “nezaujatých odborníků” nemá jasný názor, jak má vlastně řeka správně vypadat... na Sázavě se přepracovával projekt rybochodu devětkrát. Pokud to Vy víte, jste vśevěd, gratuluji.
3) efektivita moderní MVE je cca 80%. Znáte lepší? Celkovou produkci 4% srovnáváte s uhelnými bloky z minulého století - doba se sakra mění! Podívejte se na vývoj ceny energie, každá kWh se bude hodit. Díky uhelným blokům z dob bolševiků jsme žili doposud v energetickém luxusu, to se změní.
Odpovědět
1) kolik peněz přinese do regionu vodáctví? A jakou “MVE z dotací” máte na mysli?
2) ani komise “nezaujatých odborníků” nemá jasný názor, jak má vlastně řeka správně vypadat... na Sázavě se přepracovával projekt rybochodu devětkrát. Pokud to Vy víte, jste vśevěd, gratuluji.
3) efektivita moderní MVE je cca 80%. Znáte lepší? Celkovou produkci 4% srovnáváte s uhelnými bloky z minulého století - doba se sakra mění! Podívejte se na vývoj ceny energie, každá kWh se bude hodit. Díky uhelným blokům z dob bolševiků jsme žili doposud v energetickém luxusu, to se změní.
Kajetán Hostička
22.3.2021 21:20 Reaguje na Velevrub Tupý1) Vodáctví ("vodáctví") přináší mnooho peněz. Když si připustíte kolik lidí jednou za čas jede na vodu (třeba 1/4 národa), a kolik za den utratí, jsme úplně jinde. Na výrobu elektřiny v mve a údržbu vodních děl putují obrovské peníze z evropské i státní pokladny.
2) Komise nezaujatých odborníků nemá jasný názor na to, která náhražka původní migrační propustnosti funguje nejlépe, všichni však vědí, že nejlepší pro migraci je když žádná náhražka není potřeba tj. žádný jez.
3) Jak můžete shrnout vlastnosti elektrárny a její hodnotu na "efektivitu"?ČR je největším vývozcem elektřiny na světě. Nikoli na obyvatele, ale celkově. To vůbec nemusíme dělat. Každá Kwh se nám bude hodit, když si nezajistíme energetickou bezpečnost nějak rozumněji. Za peníze které vyhazujeme na vodní el. by se dalo vytvořit něco opravdu šetrnějšího.
Tím myslím:
přiměřený počet větrných elektráren
agrofotovoltaiku, fotovoltaiku na střechách
jádro
Kvůli Vám jsem si dohledal přesný podíl produkce všech mve v zemi.
Je to 1,2%.
Aby byly mve alespoň stejně ,,ekologické" jako ostatní výroba elektřiny, musela by celková výroba napáchat více než 80x tolik škod. To si neumím představit.
Odpovědět
2) Komise nezaujatých odborníků nemá jasný názor na to, která náhražka původní migrační propustnosti funguje nejlépe, všichni však vědí, že nejlepší pro migraci je když žádná náhražka není potřeba tj. žádný jez.
3) Jak můžete shrnout vlastnosti elektrárny a její hodnotu na "efektivitu"?ČR je největším vývozcem elektřiny na světě. Nikoli na obyvatele, ale celkově. To vůbec nemusíme dělat. Každá Kwh se nám bude hodit, když si nezajistíme energetickou bezpečnost nějak rozumněji. Za peníze které vyhazujeme na vodní el. by se dalo vytvořit něco opravdu šetrnějšího.
Tím myslím:
přiměřený počet větrných elektráren
agrofotovoltaiku, fotovoltaiku na střechách
jádro
Kvůli Vám jsem si dohledal přesný podíl produkce všech mve v zemi.
Je to 1,2%.
Aby byly mve alespoň stejně ,,ekologické" jako ostatní výroba elektřiny, musela by celková výroba napáchat více než 80x tolik škod. To si neumím představit.
Kajetán Hostička
22.3.2021 21:42 Reaguje na Kajetán HostičkaČíslem 1,2% vyjadřuji, že i kdybychom se hodně uskromnili a vypli uhelné elektrárny, nedostaneme se s výrobou mve přes 5%. Cena energie se co vím odvíjí od nákladů na její výrobu a od poptávky. Zpochybňuji, že těchto 5% nezvládneme dodat šetrnými zdroji a pomocí omezení vývozu, tudíž nevyhnutelnost stavby vodních elektráren neexistuje. Obzvlášť když bychom měli k dispozici prostředky kterými mrháme na stavbu těchto nesmyslů
Odpovědět
Kajetán Hostička
22.3.2021 21:52 Reaguje na Kajetán Hostička+nespolehlivost těchto elektráren
+vzhledem k zvětšujícím se výkyvům v průtocích nemají žádnou extra budoucnost
Odpovědět
+vzhledem k zvětšujícím se výkyvům v průtocích nemají žádnou extra budoucnost
VT
Velevrub Tupý
23.3.2021 14:58 Reaguje na Kajetán HostičkaDobrý den,
1) vodáctví je tedy byznys zejména pro půjčovny? Kraje z toho mohou něco získat, ale problémy se sezonním přetížením řek pravděpodobně všechny přínosy eliminují.
MVE prodávají el. energii za regulované ceny dle roku UVDP (vyhláška ÉRU), např. 2,6 Kč/kWh. Vy zaplatíte doma cca 4,5 Kč/kWh. Je tedy příjem provozovatele vzhledem k nákladům na vybudování vysoký? A kde v řetězci figuruje (Babišem těžce dojená) státní kasa? Pozn. nyní nejsou vypsány žádné dotační pobídky, toto se změní, maximum bohužel půjde na fotovoltaiku v různých formách.
2) jezy zde historicky máme. Pokud bychom je odstranili, opět je to zásah, minimálně nebude zadržena voda v krajině, což je problém ČR. Navíc mnoho druhů ryb v prudce tekoucí vodě nepřežije.
3) efektivitu vnímám pod fyzikálním pojmem “účinnost”, tedy poměr vyrobené energie ku dostupném potenciálu paliva (zde vody). Tato vlastnost je u elektráren naopak velice pečlivě hlídána. Vodní turbíny / elektrárny jsou nejvíce účinné zdroje, které máme k dispozici.
Prosím o informační zdroj, kde je ČR uvedena jako největší exportér na světě. To bude asi z bulváru. Vzhledem k energetické koncepci počítající s útlumem uhlí bude bilance salda za pár let = 0. Dožije jádro, pak bude skutečný problém.
Nechci zde prudit. Jen jsou argumenty z velké části nefér. MVE jsou zdroje využívající efektivně dostupný potenciál většinou na původních jezech. Jako zdroj jsou predikovatelné, regulovatelné, efektivní, spolehlivé a ekologické.
Pro představu: na výrobu 1 kWh elektřiny z fosilií se spotřebuje asi 1 kg paliva, z něhož vznikne 7m3plynů. To vše pronásobte výkonem lokality a využitím v čase. Dostanete hodnoty v řádu stovek tun uhlí a CO2, které se nevytěží, nespálí a exhalace se nevypustí. Energetiku nespasí, ale pomohou.
Větrné zdroje u nás jsou nesmysl. Fotovoltaika způsobuje problémy již v tomto současném měřítku. Jádro je politikum pro odvážné s plánem a realizací na dekády.
Odpovědět
1) vodáctví je tedy byznys zejména pro půjčovny? Kraje z toho mohou něco získat, ale problémy se sezonním přetížením řek pravděpodobně všechny přínosy eliminují.
MVE prodávají el. energii za regulované ceny dle roku UVDP (vyhláška ÉRU), např. 2,6 Kč/kWh. Vy zaplatíte doma cca 4,5 Kč/kWh. Je tedy příjem provozovatele vzhledem k nákladům na vybudování vysoký? A kde v řetězci figuruje (Babišem těžce dojená) státní kasa? Pozn. nyní nejsou vypsány žádné dotační pobídky, toto se změní, maximum bohužel půjde na fotovoltaiku v různých formách.
2) jezy zde historicky máme. Pokud bychom je odstranili, opět je to zásah, minimálně nebude zadržena voda v krajině, což je problém ČR. Navíc mnoho druhů ryb v prudce tekoucí vodě nepřežije.
3) efektivitu vnímám pod fyzikálním pojmem “účinnost”, tedy poměr vyrobené energie ku dostupném potenciálu paliva (zde vody). Tato vlastnost je u elektráren naopak velice pečlivě hlídána. Vodní turbíny / elektrárny jsou nejvíce účinné zdroje, které máme k dispozici.
Prosím o informační zdroj, kde je ČR uvedena jako největší exportér na světě. To bude asi z bulváru. Vzhledem k energetické koncepci počítající s útlumem uhlí bude bilance salda za pár let = 0. Dožije jádro, pak bude skutečný problém.
Nechci zde prudit. Jen jsou argumenty z velké části nefér. MVE jsou zdroje využívající efektivně dostupný potenciál většinou na původních jezech. Jako zdroj jsou predikovatelné, regulovatelné, efektivní, spolehlivé a ekologické.
Pro představu: na výrobu 1 kWh elektřiny z fosilií se spotřebuje asi 1 kg paliva, z něhož vznikne 7m3plynů. To vše pronásobte výkonem lokality a využitím v čase. Dostanete hodnoty v řádu stovek tun uhlí a CO2, které se nevytěží, nespálí a exhalace se nevypustí. Energetiku nespasí, ale pomohou.
Větrné zdroje u nás jsou nesmysl. Fotovoltaika způsobuje problémy již v tomto současném měřítku. Jádro je politikum pro odvážné s plánem a realizací na dekády.
Kajetán Hostička
4.4.2021 17:33 Reaguje na Velevrub Tupý1) To si neumím představit. Dám příklad z české nejpopulárnější řeky, ale jsem přesvědčen že částky jsou tak vysoké, že i na Ohři, Sázavě či Berounce budou ty částky obrovské.
Tržby za rok 2018 na řece Vltavě byly okolo 20 miliard kč (výdaje okolo 10 miliard).
Příjmy pro veřejné rozpočty byly okolo 4 miliard kč.
Vodácká zóna přinášela minimálně 1/4 těchto částek.
-Do veřejných rozpočtů teče ročně z vodáctví na Vltavě okolo 1 miliardy kč. Do soukromých kapes, na kterých nám přece také záleží teče okolo 10 miliard ročně.
Kromě peněz které turismus přináší musíme zohlednit, že se jedná z velké části o české turisty. Je v našem zájmu, aby se mohli lidé ''rekreovat'' tzn pobývali na čerstvém vzduchu a sportovali. Výhodou příjmů z turismu v přírodě je, že často platí přímá úměra s kvalitou krajiny a příjmem z ní vyplívajícím. Vodáctví je ''český národní sport'' a když nebudou lokality vhodné k jeho provozování, vodáctví v této podobě zanikne.
Problémy vznikají právě proto, že kvůli hydroenergetice je mnoho lokalit původně vhodných k vodáctví nevyužitelných, takže se vodáctví koncentruje do malých oblastí (kde už také hydroenergetika bohužel řádí). Například Vltava byla dříve pro vodáky skvělá od Vyššího Brodu až do Štěchovic či do Prahy. Jizera či Radbuza či dolní Ploučnice či dolní Ohře či Úhlava či Jihlava či Mže a mnohé další jsou nevyužívané právě kvůli hydroenergetice.
2) N ě k t e r é jezy tady máme historicky. Před ''urbanizací'' řek se však rozhodně nestavěly jezy s jamborovým prahem. (mimochodem předevčírem se v jamborově prahu ve Frýdlantu n. O. utopili TŘI lidé). Jezy byly nižší (rozhodně neměly 4metry). Mlýny také neměly takovou hltnost, a musely nechávat v propusti vodu pro plavení dřeva. Určitě nehrozily takové extrémní úpravy, jako je odvezení 13100m3 náplavů. Také pochybuji o tom že byl větší počet derivačních mlýnů.
Nemusíte se bát, že nyní, když se postavily jezy, není cesty zpět. To je ''úsměvné''. Jelikož jsou naše řeky z velké části regulované, tak se dá provést spolu s odstraněním jezu řízená renaturace (když je vyhodnoceno že řeka zvládne koryto měnit správným směrem sama či s pomocí), nebo revitalizace (vytvoření nového koryta). K stabilizaci výškového rozdílu se používají dnové rampy, které působí jako přirozená peřej a nedegradují vodní tok. To s tou prudce tekoucí vodu snad ani nemyslíte jako pádný argument k tomu proč jsou MVE ekologické. Řeky tečou z kopce tisíce let, a na každé prostředí které v řece vzniká jsou vázány jiné organismy. Tím že rozesejete stojaté vody po celé republice možná pomůže nějakému kaprovi (tedy hospodářum), biodiverzitě a místnímu ekosystému opravdu ne. Neříkám že máme odstranit všechny jezy a MVE. Říkám, že si máme rozmyslet které neodstranit. A stavět další by měla být poslední cesta.
3)To je jako kdybyste posuzoval dům podle šířky dveří. Bavíme se o celkový dopadech výstavby MVE, tedy kolik elektřiny vyrobí vzhledem ke škodám které způsobí. To jakým způsobem ji vyrábí, neřeším.
Přiznávám, tady jsem argumentoval zastaralými nebo mylnými informacemi. Faktem však zůstává, že ČR je velmi významným exportérem (https://www.statistikaamy.cz/2020/12/14/dovoz-a-vyvoz-elektricke-energie).
Kromě posledního nerozumím, co je na argumentech nefér. Mnoho starých jezů jako například tato Dubina bylo v různých stádiích rozkladu. Kvůli MVE byly jezy opraveny, zvýšeny, byly provedeny terénní úpravy (například odtěžení skály na jezu Jemčina či tahle Dubina), MVE vysály vodu která přes jezy tekla, byly vybudovány derivační elektrárny které odvádí vodu z řeky i mimo tělesa jezů takže z některých úseků zbyla suchá koryta (např. dolní Sázava). Některé jezy by se měly udržovat, (například některé jezy ve městě, kde mají někdy opravdu účel a funkci). Je pravda že kvůli vodní dopravě a hydroenergetice už v historii bylo nenávratně zničeno mnoho skal, balvanů a některé řeky se proměnily z bystřin v bahnité kanály , ale říkám a doufám, že je částečně cesty zpět.
To že fotovoltaika ''způsobuje problémy'' není argument. Spoustu věcí v česku není dořešených a způsobují problémy. To nic nemění na tom že má velký potenciál stát se rozumným zdrojem energie.
Jádro je politikum pro odvážné s plánem a realizací na dekády.
Pak bych tedy byl odvážný, měl bych plán a realizoval bych ho
(ovšem bez Ruska a Číny).
Vzhledem k tomu že dle mého názoru jsou větrné elektrárny "ekologičtější" a mají velmi rychlou návratnost, tak nesouhlasím, že jsou nesmyslné.
To že je uhlí slepá ulice mi vykládat nemusíte, tvrdím, že to je falešné dilema. A hlavně, nezapomeňme že voda určitě nemá v česku větší potenciál než něco jako 7%. Myslím, že kdybychom se snažili o troošku víc, mohli bychom i těchto 7% nahradit.
Odpovědět
Tržby za rok 2018 na řece Vltavě byly okolo 20 miliard kč (výdaje okolo 10 miliard).
Příjmy pro veřejné rozpočty byly okolo 4 miliard kč.
Vodácká zóna přinášela minimálně 1/4 těchto částek.
-Do veřejných rozpočtů teče ročně z vodáctví na Vltavě okolo 1 miliardy kč. Do soukromých kapes, na kterých nám přece také záleží teče okolo 10 miliard ročně.
Kromě peněz které turismus přináší musíme zohlednit, že se jedná z velké části o české turisty. Je v našem zájmu, aby se mohli lidé ''rekreovat'' tzn pobývali na čerstvém vzduchu a sportovali. Výhodou příjmů z turismu v přírodě je, že často platí přímá úměra s kvalitou krajiny a příjmem z ní vyplívajícím. Vodáctví je ''český národní sport'' a když nebudou lokality vhodné k jeho provozování, vodáctví v této podobě zanikne.
Problémy vznikají právě proto, že kvůli hydroenergetice je mnoho lokalit původně vhodných k vodáctví nevyužitelných, takže se vodáctví koncentruje do malých oblastí (kde už také hydroenergetika bohužel řádí). Například Vltava byla dříve pro vodáky skvělá od Vyššího Brodu až do Štěchovic či do Prahy. Jizera či Radbuza či dolní Ploučnice či dolní Ohře či Úhlava či Jihlava či Mže a mnohé další jsou nevyužívané právě kvůli hydroenergetice.
2) N ě k t e r é jezy tady máme historicky. Před ''urbanizací'' řek se však rozhodně nestavěly jezy s jamborovým prahem. (mimochodem předevčírem se v jamborově prahu ve Frýdlantu n. O. utopili TŘI lidé). Jezy byly nižší (rozhodně neměly 4metry). Mlýny také neměly takovou hltnost, a musely nechávat v propusti vodu pro plavení dřeva. Určitě nehrozily takové extrémní úpravy, jako je odvezení 13100m3 náplavů. Také pochybuji o tom že byl větší počet derivačních mlýnů.
Nemusíte se bát, že nyní, když se postavily jezy, není cesty zpět. To je ''úsměvné''. Jelikož jsou naše řeky z velké části regulované, tak se dá provést spolu s odstraněním jezu řízená renaturace (když je vyhodnoceno že řeka zvládne koryto měnit správným směrem sama či s pomocí), nebo revitalizace (vytvoření nového koryta). K stabilizaci výškového rozdílu se používají dnové rampy, které působí jako přirozená peřej a nedegradují vodní tok. To s tou prudce tekoucí vodu snad ani nemyslíte jako pádný argument k tomu proč jsou MVE ekologické. Řeky tečou z kopce tisíce let, a na každé prostředí které v řece vzniká jsou vázány jiné organismy. Tím že rozesejete stojaté vody po celé republice možná pomůže nějakému kaprovi (tedy hospodářum), biodiverzitě a místnímu ekosystému opravdu ne. Neříkám že máme odstranit všechny jezy a MVE. Říkám, že si máme rozmyslet které neodstranit. A stavět další by měla být poslední cesta.
3)To je jako kdybyste posuzoval dům podle šířky dveří. Bavíme se o celkový dopadech výstavby MVE, tedy kolik elektřiny vyrobí vzhledem ke škodám které způsobí. To jakým způsobem ji vyrábí, neřeším.
Přiznávám, tady jsem argumentoval zastaralými nebo mylnými informacemi. Faktem však zůstává, že ČR je velmi významným exportérem (https://www.statistikaamy.cz/2020/12/14/dovoz-a-vyvoz-elektricke-energie).
Kromě posledního nerozumím, co je na argumentech nefér. Mnoho starých jezů jako například tato Dubina bylo v různých stádiích rozkladu. Kvůli MVE byly jezy opraveny, zvýšeny, byly provedeny terénní úpravy (například odtěžení skály na jezu Jemčina či tahle Dubina), MVE vysály vodu která přes jezy tekla, byly vybudovány derivační elektrárny které odvádí vodu z řeky i mimo tělesa jezů takže z některých úseků zbyla suchá koryta (např. dolní Sázava). Některé jezy by se měly udržovat, (například některé jezy ve městě, kde mají někdy opravdu účel a funkci). Je pravda že kvůli vodní dopravě a hydroenergetice už v historii bylo nenávratně zničeno mnoho skal, balvanů a některé řeky se proměnily z bystřin v bahnité kanály , ale říkám a doufám, že je částečně cesty zpět.
To že fotovoltaika ''způsobuje problémy'' není argument. Spoustu věcí v česku není dořešených a způsobují problémy. To nic nemění na tom že má velký potenciál stát se rozumným zdrojem energie.
Jádro je politikum pro odvážné s plánem a realizací na dekády.
Pak bych tedy byl odvážný, měl bych plán a realizoval bych ho
(ovšem bez Ruska a Číny).
Vzhledem k tomu že dle mého názoru jsou větrné elektrárny "ekologičtější" a mají velmi rychlou návratnost, tak nesouhlasím, že jsou nesmyslné.
To že je uhlí slepá ulice mi vykládat nemusíte, tvrdím, že to je falešné dilema. A hlavně, nezapomeňme že voda určitě nemá v česku větší potenciál než něco jako 7%. Myslím, že kdybychom se snažili o troošku víc, mohli bychom i těchto 7% nahradit.
Kajetán Hostička
4.4.2021 17:41 Reaguje na Kajetán HostičkaPS: Jezy paradoxně mohou přispívat k poklesu podzemních vod. Např. na řekách se štěrkovými náplavy se štěrk usazuje ve zdrži jezu. Pod jezem vzniká tzv hladová voda, která odnáší materiál, ale žádný nepřináší. Koryto se pak zahlubuje a klesá úroveň podzemní vody.
Třeba v 19. století byla krajina mnohem pestřejší a živější než dnes. Působení člověka někde krajinu ochuzovalo, někde obohacovalo. Příjde mi, že poslední roky zbylo jenom to první. Přitom věřím, že by to mohlo být naopak.
Odpovědět
Třeba v 19. století byla krajina mnohem pestřejší a živější než dnes. Působení člověka někde krajinu ochuzovalo, někde obohacovalo. Příjde mi, že poslední roky zbylo jenom to první. Přitom věřím, že by to mohlo být naopak.
MK
Majka Kletečková
16.3.2021 17:08Mně ani tak nejde o vodáky, ale o vodní živočichy – ryby apod. Myslím, že taková velká změna ve vodním režimu, ke které by docházelo kvůli té MVE, by jim neprospěla. Nejsem odpůrcem OZE, ale v případě nových MVE bych byla raději, kdyby koryto řeky bylo této stavby ušetřeno.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
17.3.2021 13:00 Reaguje na Majka KletečkováVodním živočichům také výrazně škodí to, že pod MVE dochází k výraznému kolísání průtoku, protože pracuje obvykle jen v době energetických špiček, kdy se tím náhle výrazně zvýší průtok vody v korytě řeky a mimo špiček se voda nadržuje v jezu a pod ním dochází k výraznému úbytku. Zvláště nízkých průtoků toto kolísání bývá pro mnoho vodních živočichů smrtící. Tyto nepříznivé důsledky se budou projevovat minimálně k jezu Radošov, což je cca 4 km toku.
Odpovědět
PŠ
Pavel Šálek
17.3.2021 15:06 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTady by se jednalo o průtokovou elektrárnu, tedy by nešlo o cyklování. Protože ale podmínkou bylo zachování výšky hladiny, tak kvůli dosažení zisku bylo nutno zvýšit rozdíl hladin na ty 4 metry. To znamená, že kvůli spádu se musí dno zahloubit o cca 1,7 metru u paty jezu. Protože voda teče z kopce a nikoliv naopak, tak se bude muset vybagrovat dno v takové délce, aby se zachoval nějaký spád řeky. Nikde se nikdo nezmiňuje o další věci. Dle argumentace se bude bagrovat naplavenina a usazenina. V daném místě pod jezem kousek voda čile proudí (viz fotky) V proudu usazeniny podle mne nevznikají, kaly, bahno a bordel se usazují nad překážkou, nad jezem. O vybagrování těchto usazenin se nikde nemluví. Z původní nadržené hladiny nad jezem v délce cca 300 m s rázem dostaneme na 750 metrů. Daný úsek řeky se nachází evropsky významné lokalitě Doupovské hory, a pod starým jezem se vyskytují přísně chráněné druhy živočichů. Je s podivem, že tohle nezajímá nikoho ze životního prostředí, nikoho z ochránců přírody, kteří se jinak přivazují na Šumavě ke stromům. Asi to není tak mediálně využitelné. Jen tak na okraj - hromada hlíny o obsahu 29750 m3 je kvádr o straně 30.9 m a výšce poloviny Petřínské rozhledny, tedy 33 metrů. Pokud se má vybagrovat "jen 13100m3", tak by to mělo být uvedeno v technické zprávě k projektu.
Odpovědět
VT
Velevrub Tupý
19.3.2021 16:07 Reaguje na Pavel ŠálekPavle, prosím o vysvětlení, jez bude 4 metry vysoký? A nebo bude mít lokalita 4 metry spád? Laickým pohledem na foto tedy bude souběžná silnice 2 metry pod vodou? Zahloubením dna se přeci spád nezíská.
Odpovědět
Ch
Chobotnice
22.3.2021 01:09 Reaguje na Velevrub TupýTo je tak, když chceme komentovat, nesouhlasit a nechápeme ani popsanou situaci. Spád má být získám ze značné části vybagrováním řeky pod jezem ve velké délce.
Odpovědět
VT
Velevrub Tupý
22.3.2021 11:03 Reaguje na ChobotniceNaivně si myslím že chápu, a komentovat skutečně nechci. Mrzí mě populistická pseudoargumentace a odpovědi se asi nedočkám.
PS: Prohloubením dna se spád 4 metry opravdu nezíská, zkuste si prohloubit vanu, chová se podobně jako nížinná řeka.
Odpovědět
PS: Prohloubením dna se spád 4 metry opravdu nezíská, zkuste si prohloubit vanu, chová se podobně jako nížinná řeka.
PŠ
Pavel Šálek
22.3.2021 15:31 Reaguje na Velevrub TupýTa odpověď je jednoduchá. Výška současného jezu se může navýšit o 30 cm, zbytek spádu se získá vybagrováním dna v délce cca 310 m. U paty jezu dojde k zahloubení současného koryta o 1,7m. Tohle jsme se dozvěděli v rámci řízení. To že bude jez 4 metry vysoký nám , ČSK VT investor řekl už dříve, ale neznali jsme dokumentaci, takže teprve letos jsme mohli reagovat. Před tím jsme se vyjadřovali pouze k parametrům propusti. Naše argumentace vychází z dokumentace k řízení.
Odpovědět
VT
Velevrub Tupý
23.3.2021 15:50 Reaguje na Pavel ŠálekChápu tedy navýšení přelivné hrany o 30 Cm. Prohrábku sedimentů pod jezem k maření energie padající vody beru také. Vývar MVE se zahlubuje pod úroveň spodní hladiny z technologických důvodů.
Ale tvorbě jakéhosi kilometrového “zahloubeného kanálu”??? Pak má smysl postavit jez o ten kilometr po proudu.
PD jezu neznám. Předpokládám ale že výška založení jezu 4 metry není totéž co spád jezu 4 metry.
Odpovědět
Ale tvorbě jakéhosi kilometrového “zahloubeného kanálu”??? Pak má smysl postavit jez o ten kilometr po proudu.
PD jezu neznám. Předpokládám ale že výška založení jezu 4 metry není totéž co spád jezu 4 metry.
KP
Karel Pokorný
16.3.2021 21:56To si snad někdo dělá z lidí prd...
"Prohloubení říčního koryta v podjezí bude převážně spočívat v
odstranění náplavů (materiálů ze dna koryta) a to v objemu cca 13 100
m3, nikoliv v objemu 29 750 m3, jak uvádí autor článku."
13 100 m3!!!! Tomu se říká odstranění náplavů? Náplavy se odstraňují v
řádech do 1 000 m3 a to jsou již hodně velké objemy. Tady chcete vytěžit
13x více a ještě se to nestydíte napsat, že je to jako v pohodě? Pro
přiblížení objemu se jedná o hranol 5x5m s délkou 500m! To totálně
přerovnáte celé koryto a zničíte veškerý ekosystém. Takže vodáci mají
pravdu, že budete bagrovat do hloubky pro zvýšení spádu, protože jinak se takový objem říčního koryta nedá v místě najít.
Zároveň jsem si ověřil větu "V dané lokalitě se dle biologických
hodnocení toku nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy živočichů a
rostlin." v nálezové databázi AOPK - v místě jsou nálezy vranky,
ostroretky a dalších kriticky ohrožených živočichů.
Je s podivem i tvrdit, že prodejem nevýdělečného jezu státu a ponechání
výdělečné MVE ve vašich rukou, je v podstatě dle vás dobrý skutek pro
blaho všech. Vy prodáte jez státu a přitom se dle vašeho vyjádření budete o vše starat a nebudete chtět po státu investice do rekonstrukcí, údržby, oprav ... Tak proč to státu prodáváte a nenecháte si to! Asi si myslíte, že jsou lidé blbci a nevědí, že nájemník platí směšný paušál a za to chce veškeré
rekonstrukce po pronajímateli. Za těch 10 let určitě nějaké významnější
přijdou, tak proč by to nezaplatil stát, že? Gratuluji. Je jedno, co se
s čím započte, stát zaplatí za nepotřebný majetek 500 000 a vy se po 10 letech budete jen smát, jak jsou lidé blbí. Statu nedáte ani korunu, místo abyste mu zaplatil 500 000 za pronájem koryta řeky a jez si nechal ve své správě.
Celé mi to připadá jako velmi podezřelé s cílem diskreditovat ty, kteří odhalili velmi nekalé praktiky? Vodáci, nedejte se.
Odpovědět
"Prohloubení říčního koryta v podjezí bude převážně spočívat v
odstranění náplavů (materiálů ze dna koryta) a to v objemu cca 13 100
m3, nikoliv v objemu 29 750 m3, jak uvádí autor článku."
13 100 m3!!!! Tomu se říká odstranění náplavů? Náplavy se odstraňují v
řádech do 1 000 m3 a to jsou již hodně velké objemy. Tady chcete vytěžit
13x více a ještě se to nestydíte napsat, že je to jako v pohodě? Pro
přiblížení objemu se jedná o hranol 5x5m s délkou 500m! To totálně
přerovnáte celé koryto a zničíte veškerý ekosystém. Takže vodáci mají
pravdu, že budete bagrovat do hloubky pro zvýšení spádu, protože jinak se takový objem říčního koryta nedá v místě najít.
Zároveň jsem si ověřil větu "V dané lokalitě se dle biologických
hodnocení toku nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy živočichů a
rostlin." v nálezové databázi AOPK - v místě jsou nálezy vranky,
ostroretky a dalších kriticky ohrožených živočichů.
Je s podivem i tvrdit, že prodejem nevýdělečného jezu státu a ponechání
výdělečné MVE ve vašich rukou, je v podstatě dle vás dobrý skutek pro
blaho všech. Vy prodáte jez státu a přitom se dle vašeho vyjádření budete o vše starat a nebudete chtět po státu investice do rekonstrukcí, údržby, oprav ... Tak proč to státu prodáváte a nenecháte si to! Asi si myslíte, že jsou lidé blbci a nevědí, že nájemník platí směšný paušál a za to chce veškeré
rekonstrukce po pronajímateli. Za těch 10 let určitě nějaké významnější
přijdou, tak proč by to nezaplatil stát, že? Gratuluji. Je jedno, co se
s čím započte, stát zaplatí za nepotřebný majetek 500 000 a vy se po 10 letech budete jen smát, jak jsou lidé blbí. Statu nedáte ani korunu, místo abyste mu zaplatil 500 000 za pronájem koryta řeky a jez si nechal ve své správě.
Celé mi to připadá jako velmi podezřelé s cílem diskreditovat ty, kteří odhalili velmi nekalé praktiky? Vodáci, nedejte se.
PŠ
Pavel Šálek
17.3.2021 12:28Některé údaje v článku uvedené se staly jinak.
1/ Český svaz kanoistů, sekce turistiky se nevyjadřoval k celé stavbě ale pouze k parametrům propusti. Nikdy neměl k dispozici celou dokumentaci, ale pouze výkres s propustí. To samé se týkalo vyjádření AVTS k propusti
2/ ČSK VT požadoval po investorovi počítačovou simulaci stavu podjezí při otevřených klapkách. Investor jí neměl.
3/ investor informoval ČSK VT tak, že se klapky budou otevírat až při stavu vody, kdy se nesmí jezdit na vodě. Dle vyjádření to bylo při vyhlášení 1 SPA. Byl nám upozorněn, že tento údaj neodpovídá platné legislativě, protože plošný zákaz splouvání řek je až při II SPA.
4/ teprve ve chvíli, kdy se AVTS stala účastníkem řízení, jsme zjistili celý rozsah stavby a dopad na životní prostředí. Z té dokumentace vycházejí i rozporované údaje.
Nikdo nikde nezjišťoval, co se stane s proudnicí v případě sklopení klapky vlevo při 100 m3 průtoku v řece. Teprve z dokumentace k jezu jsme se dozvěděli, že klapky se budou sklápět tak, aby byla udržena hladina vody v nadjezí. Tedy při daleko menším průtoku, nežli je stav při vyhlášení 1 SPA.
Co se týká nebezpečnosti jezů s Jamborovým prahem v podjezí, tak tady asi nejvíc lze najít ve statistkách zásahů záchranných složek na jezech. Jamborův práh slouží ke zpomalení proudu vody a ke snížení pohybové energie padající vody. Vytvoří vodní válec s provzdušněnou masou vody, který se od prahu vrací zpátky vrchem pod jez. Tento válec dokáže dlouhou dobu udržet pod přepadem jakoukoliv věc, i člověka. Šikmá spádová deska sice může vytvořit velké vlny, ale zároveň proud od jezu odtéká. Příklad jezu s prahem je o kousek níž, v Radošově. Před lety byl vyznamenán Karlovarským krajem místní člověk za záchranu životů vodáků, kteří se buď z nevědomosti, nebo omylem tady doslali do podjezí. Při větším průtoku se tady voda vrací z cca 9 metrů zpět, a to výška jezu je jen kolem 2 m.
Odpovědět
1/ Český svaz kanoistů, sekce turistiky se nevyjadřoval k celé stavbě ale pouze k parametrům propusti. Nikdy neměl k dispozici celou dokumentaci, ale pouze výkres s propustí. To samé se týkalo vyjádření AVTS k propusti
2/ ČSK VT požadoval po investorovi počítačovou simulaci stavu podjezí při otevřených klapkách. Investor jí neměl.
3/ investor informoval ČSK VT tak, že se klapky budou otevírat až při stavu vody, kdy se nesmí jezdit na vodě. Dle vyjádření to bylo při vyhlášení 1 SPA. Byl nám upozorněn, že tento údaj neodpovídá platné legislativě, protože plošný zákaz splouvání řek je až při II SPA.
4/ teprve ve chvíli, kdy se AVTS stala účastníkem řízení, jsme zjistili celý rozsah stavby a dopad na životní prostředí. Z té dokumentace vycházejí i rozporované údaje.
Nikdo nikde nezjišťoval, co se stane s proudnicí v případě sklopení klapky vlevo při 100 m3 průtoku v řece. Teprve z dokumentace k jezu jsme se dozvěděli, že klapky se budou sklápět tak, aby byla udržena hladina vody v nadjezí. Tedy při daleko menším průtoku, nežli je stav při vyhlášení 1 SPA.
Co se týká nebezpečnosti jezů s Jamborovým prahem v podjezí, tak tady asi nejvíc lze najít ve statistkách zásahů záchranných složek na jezech. Jamborův práh slouží ke zpomalení proudu vody a ke snížení pohybové energie padající vody. Vytvoří vodní válec s provzdušněnou masou vody, který se od prahu vrací zpátky vrchem pod jez. Tento válec dokáže dlouhou dobu udržet pod přepadem jakoukoliv věc, i člověka. Šikmá spádová deska sice může vytvořit velké vlny, ale zároveň proud od jezu odtéká. Příklad jezu s prahem je o kousek níž, v Radošově. Před lety byl vyznamenán Karlovarským krajem místní člověk za záchranu životů vodáků, kteří se buď z nevědomosti, nebo omylem tady doslali do podjezí. Při větším průtoku se tady voda vrací z cca 9 metrů zpět, a to výška jezu je jen kolem 2 m.
SP
Svatá Prostoto
17.3.2021 12:46Aby bylo jasno, pro přírodu je nejlepší přirozená podoba toku. Pokud to není možné, což je s ohledem na podobu naší krajiny poměrně častý jev, tak by ty zásahy měly být co nejmenší a sakra dobře odůvodněné.
Podobné zásahy do říční krajiny bych považoval za opodstatněné snad jen za účelem zajištění dodávek pitné vody. Rozhodně ně kvůli výrobě el energie. Produkce všech MVE je v podstatě zanedbatelná a budování dalších, pokud si toto vyžaduje takto zásadní zásahy do říční krajiny, je prostě zhůvěřilost. Ohánět se tady nějakou ekologií či ochranou klimatu je směšné. Tohle je asi stejně eko jako průmyslová produkce energetických plodin a následné spalování vyprodukované biomasy.
Realita je prostě taková, že dotyčným jde pouze o kšeft, což by samozřejmě samo o sobě bylo ok, a všechny ty řeči okolo, komu všemu a čemu to pomůže, jsou jen kecy.
BTW ... na vodu občas zajedu, ale přenést jez mi žíly netrhá, stejně to s ohledem na moje "umění":-) tak skoro vždy končí. Ale řeka má být řekou a ne ji zase kur..t podobnými zvěrstvy. Toho už snad bylo dost.
Odpovědět
Podobné zásahy do říční krajiny bych považoval za opodstatněné snad jen za účelem zajištění dodávek pitné vody. Rozhodně ně kvůli výrobě el energie. Produkce všech MVE je v podstatě zanedbatelná a budování dalších, pokud si toto vyžaduje takto zásadní zásahy do říční krajiny, je prostě zhůvěřilost. Ohánět se tady nějakou ekologií či ochranou klimatu je směšné. Tohle je asi stejně eko jako průmyslová produkce energetických plodin a následné spalování vyprodukované biomasy.
Realita je prostě taková, že dotyčným jde pouze o kšeft, což by samozřejmě samo o sobě bylo ok, a všechny ty řeči okolo, komu všemu a čemu to pomůže, jsou jen kecy.
BTW ... na vodu občas zajedu, ale přenést jez mi žíly netrhá, stejně to s ohledem na moje "umění":-) tak skoro vždy končí. Ale řeka má být řekou a ne ji zase kur..t podobnými zvěrstvy. Toho už snad bylo dost.
LB
Lukas B.
17.3.2021 15:20 Reaguje na Svatá Prostotozrovna prohrábka pod jezem, tj. vybagrovaný klín pod jezem vysoký 1,7 metru a dlouhý mnoho stovek metrů sráží podzemní (poříční) vodu z několika (desítek?) hektarů okolí řeky a fakticky představuje brutální meliraci říční krajiny.
jinak jako příležitostný a nešikovný vodák Ešusovi děkuji a chválím jej jako aktivistu na správné straně.
Odpovědět
jinak jako příležitostný a nešikovný vodák Ešusovi děkuji a chválím jej jako aktivistu na správné straně.
SP
Svatá Prostoto
17.3.2021 20:08 Reaguje na Lukas B.Pevně doufám, že z mého příspěvku nevyplynulo, že tu MVE považuji za ok.
To první nevím, díky za info, tomuhle já nerozumím.
Že Ešus i Petr dělají spousty záslužné práce nejen pro ty, kteří se na té vodě někdy svezeme, o tom samozřejmě není sporu.
Odpovědět
To první nevím, díky za info, tomuhle já nerozumím.
Že Ešus i Petr dělají spousty záslužné práce nejen pro ty, kteří se na té vodě někdy svezeme, o tom samozřejmě není sporu.
VT
Velevrub Tupý
19.3.2021 16:00 Reaguje na Svatá ProstotoJak tedy hodláte el. energii vyrábět?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 19:24Neprospeje nikomu iba Vám. MVE sú najväčším zločinom proti prírode a ničia aj posledné doteraz zachované prírodné úseky riek, to najvzácnejšie čo máme.
Odpovědět
AN
Antonín Novák
18.3.2021 08:27Dobrý den,
proč lžete, že je tento rozvalený jez, v podstatě balvanitý skluz,
migračně neprostupný? Ten je naopak velmi dobře prostupný a neklade
překážku pro migraci žádnému živočichovi. Zatímco váš 4 m vysoký jez
bude migračně velmi složitý, i když zde bude rybí přechod. Využije ho
jen minimum ryb, a když se jim podaří překonat tak obrovské převýšení,
stávají se terčem predátorů nahoře v dlouhém vzdutí, kteří na ně čekají.
Rybí přechod je vždy hodně selektivní a nikdy nemůže nahradit balvanitý
skluz z hlediska migrace. Natož u této 4 m vysoké hrůzy, co chcete postavit.
Chcete tvrdit že tu nežijí žádný živočichové ? Jinak jezdím na vodu 20let nikdy sem ten jez nepřetahoval ale v klidu sjel. Je dost zajímavé že jezy se přestavují na Ohři přes 20let, aby byly bezpečnější a vy tady chcete zase postavit nebezpečný jez nebo spíš VODNÍ DÍLO.
Opravdu zajímavé co si někdo dovolí !
Antonín Novák
Odpovědět
proč lžete, že je tento rozvalený jez, v podstatě balvanitý skluz,
migračně neprostupný? Ten je naopak velmi dobře prostupný a neklade
překážku pro migraci žádnému živočichovi. Zatímco váš 4 m vysoký jez
bude migračně velmi složitý, i když zde bude rybí přechod. Využije ho
jen minimum ryb, a když se jim podaří překonat tak obrovské převýšení,
stávají se terčem predátorů nahoře v dlouhém vzdutí, kteří na ně čekají.
Rybí přechod je vždy hodně selektivní a nikdy nemůže nahradit balvanitý
skluz z hlediska migrace. Natož u této 4 m vysoké hrůzy, co chcete postavit.
Chcete tvrdit že tu nežijí žádný živočichové ? Jinak jezdím na vodu 20let nikdy sem ten jez nepřetahoval ale v klidu sjel. Je dost zajímavé že jezy se přestavují na Ohři přes 20let, aby byly bezpečnější a vy tady chcete zase postavit nebezpečný jez nebo spíš VODNÍ DÍLO.
Opravdu zajímavé co si někdo dovolí !
Antonín Novák
Miroslav Vinkler
18.3.2021 12:25Teď trochu reality.
Pokud jez neprošel územním řízením máte řadu možností jak se stát účastníky územního řízení a své námitky a připomínky uplatnit. Předpokládám,že stavební úřad nebyl zkorumpovaný a nařídil EIA.
Hlavně územko neprošvihněte, protože potom už otázka nestojí zda se bude stavět, ale pouze jak se stavět bude.
Pokud byste potřebovali dobrou radu, dejte mi vědět.
Odpovědět
Pokud jez neprošel územním řízením máte řadu možností jak se stát účastníky územního řízení a své námitky a připomínky uplatnit. Předpokládám,že stavební úřad nebyl zkorumpovaný a nařídil EIA.
Hlavně územko neprošvihněte, protože potom už otázka nestojí zda se bude stavět, ale pouze jak se stavět bude.
Pokud byste potřebovali dobrou radu, dejte mi vědět.
PŠ
Pavel Šálek
18.3.2021 15:04 Reaguje na Miroslav VinklerAVTS se stala účastníkem řízení. Vše je na stránkách AVTS uvedeno.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
18.3.2021 15:30 Reaguje na Pavel ŠálekO.K. , teď jenom práva účastníka uplatnit v řízení....
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.3.2021 15:30 Reaguje na Miroslav Vinklerp. Šálek (ve vodácké komunitě známý jako "Ešus") se problematikou vodních staveb na řekách a zejména bezpečnosti jezů zabývá už - no, něco přes patnáct let (?), a není žádné "vořezávátko".
Odpovědět
VT
Velevrub Tupý
19.3.2021 15:46Tento článek vítám. Vzhledem k jednostrannému předchozímu stanovisku Asociace je alespoň naplněn základní princip demokracie.
Odpovědět
PŠ
Pavel Šálek
22.3.2021 15:39 Reaguje na Velevrub TupýKaždý má právo se vyjádřit. Vše by ale mělo být podloženo fakty. Pokud tento článek uvádí, že s projektem dřív souhlasil ČSK, tak považuji tuto informaci za zavádějící, protože výbor ČSK VT (vodní turistiky) se vyjadřoval pouze k dílčí části, a to provedení propusti. K ničemu jinému se vyjadřovat nemohl, protože neměl k tomu žádné podklady. To samé v té době udělala AVTS. Neměli bychom žádné připomínky k tomu, kdyby na tomto místě vznikl nový jez se šikmou spádovou deskou a stavební výškou 2,3 m tak , aby bylo možné to navýšení jezu s možným překonáním jezu splutím anebo přenesením.
Odpovědět
VT
Ea
EnerUm a.s.
23.3.2021 12:57 Reaguje na Velevrub TupýVážený pane, uvádíme fakta k poskytování podkladů k vyjádření:
Srpen 2018 pan Šálek od nás obdržel následující podklady k žádosti o vyjádření ČSK do územního řízení: kompletní Průvodní zprávu a Souhrnnou technickou zprávu (obsahuje popis všech součástí a staveb), celkovou situaci souboru vodních děl se zaměřením v katastrální mapě, příčné a podélné řezy vodáckou propustí a jezem. Při vzájemné komunikaci byla panem Šálkem komentována délka propusti ve vztahu k výšce jezu.
Srpen 2018 jsme od pana Šálka obdrželi na hlavičkovém papíru ČSK jeho souhlasné vyjádření do územního řízení se zdůvodněním a popisem, což potvrzuje seznámení se s uvedenými podklady.
Listopad 2019 od nás pan Šálek obdržel aktualizované podklady k žádosti o vyjádření ČSK do stavebního řízení a na základě nich zaslal dotazy, ale už za ČSK a AVTS. Dotazy byly konkrétní na téma sklápění klapek jezu, najíždění do šlajsny, informování vodáků o sklápění klapek, kotevní body pro zásah HZS, odskok zdi propusti, šířku propusti a další možnosti a témata.
Prosinec 2019 pan Šálek písemně uvádí: „včera jsme měli schůzi výboru asociace vodní turistiky, kde jsme znovu probírali výstavbu jezu v Dubině“.
Tyto dotazy a řešená témata též dokládají znalost úplné dokumentace vodního díla. Na základě našich odpovědí a aktualizovaných podkladů jsme od pana Šálka obdrželi souhlasné vyjádření ze dne 6.2.2020 do stavebního řízení jako společné za ČSK a AVTS na hlavičkovém papíru ČSK.
Odpovědět
Srpen 2018 pan Šálek od nás obdržel následující podklady k žádosti o vyjádření ČSK do územního řízení: kompletní Průvodní zprávu a Souhrnnou technickou zprávu (obsahuje popis všech součástí a staveb), celkovou situaci souboru vodních děl se zaměřením v katastrální mapě, příčné a podélné řezy vodáckou propustí a jezem. Při vzájemné komunikaci byla panem Šálkem komentována délka propusti ve vztahu k výšce jezu.
Srpen 2018 jsme od pana Šálka obdrželi na hlavičkovém papíru ČSK jeho souhlasné vyjádření do územního řízení se zdůvodněním a popisem, což potvrzuje seznámení se s uvedenými podklady.
Listopad 2019 od nás pan Šálek obdržel aktualizované podklady k žádosti o vyjádření ČSK do stavebního řízení a na základě nich zaslal dotazy, ale už za ČSK a AVTS. Dotazy byly konkrétní na téma sklápění klapek jezu, najíždění do šlajsny, informování vodáků o sklápění klapek, kotevní body pro zásah HZS, odskok zdi propusti, šířku propusti a další možnosti a témata.
Prosinec 2019 pan Šálek písemně uvádí: „včera jsme měli schůzi výboru asociace vodní turistiky, kde jsme znovu probírali výstavbu jezu v Dubině“.
Tyto dotazy a řešená témata též dokládají znalost úplné dokumentace vodního díla. Na základě našich odpovědí a aktualizovaných podkladů jsme od pana Šálka obdrželi souhlasné vyjádření ze dne 6.2.2020 do stavebního řízení jako společné za ČSK a AVTS na hlavičkovém papíru ČSK.
PŠ
Pavel Šálek
24.3.2021 12:22 Reaguje na EnerUm a.s.Dobrý den
veškerou komunikaci mezi ČSK VT (mnou), AVTS a firmou, která má provádět výstavbu jezu Dubina mám samozřejmě uloženou. Znovu jsem si pročítal naše vyjádření z roku 2018. Vyjadřovali jsme se ke schodům , k tvaru a rozměru propusti, k délce propusti a k nutnému odskoku dole v podjezí.
Uvádět to jako souhlas s celou stavbou je zavádějící, protože k tomu ČSK VT neměl celou dokumentaci (ani AVTS).
Tolik k tomu , že obě organizace souhlasily s výstavbou díla Dubina. K celé dokumentaci se dostala AVTS až po přihlášení do řízení jako oprávněný účastník. Jednat jsme mohli pouze na základě informací, které jsme dostali k dispozici, respektive emailem od investora.
Odpovědět
veškerou komunikaci mezi ČSK VT (mnou), AVTS a firmou, která má provádět výstavbu jezu Dubina mám samozřejmě uloženou. Znovu jsem si pročítal naše vyjádření z roku 2018. Vyjadřovali jsme se ke schodům , k tvaru a rozměru propusti, k délce propusti a k nutnému odskoku dole v podjezí.
Uvádět to jako souhlas s celou stavbou je zavádějící, protože k tomu ČSK VT neměl celou dokumentaci (ani AVTS).
Tolik k tomu , že obě organizace souhlasily s výstavbou díla Dubina. K celé dokumentaci se dostala AVTS až po přihlášení do řízení jako oprávněný účastník. Jednat jsme mohli pouze na základě informací, které jsme dostali k dispozici, respektive emailem od investora.
Ch
Chobotnice
22.3.2021 01:22Mrtvej jez dobrej jez. To, co tam je nechat rozpadnout a rozvalit velkou vodou a bude klid. Rozhodně to je pro ryby líp prostupný, než rybí přechod, který najde jen pár ryb. Tady kvůli zisku, ano zisku, ne nějaké šetření životního prostředí hrozí dlouhodobé poškození řeky a ekosystémů, už tak zkoušených staršími regulacemi řeky.
Odpovědět
Ch
Chobotnice
22.3.2021 09:39A ještě by to stálo za dotaz na Povodí Ohře, jak je to s tou značkou Zákaz vplutí. Protože tohle nevypadá jako originál, ale jako něco namalovanýho na kusu papundeklu, podobně jako si chataři malují "Zákaz vjezdu" do "jejich" osady.
Odpovědět
