https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/asociace-vodni-turistiky-a-sportu-skutecne-dopady-stavby-mve-dubina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Asociace vodní turistiky a sportu: Skutečné dopady stavby MVE Dubina

11.2.2021
Současná podoba jezu.
Současná podoba jezu.
Zdroj | Dronte
Na Ohři v lokalitě Dubina stojí rozvalený jez vysoký zhruba 2m, který se už spíše podobá balvanité peřeji, než klasickému jezu. Nápad vybudovat zde MVE mělo několik zájemců, ale jen jeden uspěl.
 

Získal smlouvu od Povodí Ohře, ve které se uvádí možnost navýšení hladiny o 30 cm:
a) se shora uvedenou změnou seskupení stavebních objektů je spojené navýšení provozní hladiny v nadjezí o 30 cm oproti stávajícímu stavu.

Kdo by si pomyslel, že se vybuduje jez s konstrukční výškou cca 2,3 m, je na omylu. Asi se to někomu zdálo málo, a tak vymyslel zajímavé řešení. Postaví klapkový jez, aby horní hladina byla udržována na stále stejné úrovni a tudíž s vyššími průtoky se bude sklápět. Rozdíl hladin se tak bude snižovat s rostoucím průtokem, a proto si může dovolit jez zahloubit níže.

Zastavil se na konstrukční výšce 4 m, což znamená, že se bude jednat o obrovský jez, který na řece Ohři až ke Kadaňskému stupni nemá obdoby. Aby se zajistila stabilita jezu, musel se použít Jamborův práh s vývarem, který bude velmi nebezpečný pro vodáky. V tomto úseku je rekreační plavba hodně rozšířená, jezdí zde tisíce lodí a na podobných jezech jich mnoho utonulo. O kousek níže je nebezpečný jez Radošov, též s Jamborovým prahem v podjezí, ale má se přestavovat za bezpečnější z důvodu mnoha smrtelných nehod. Je to paradox, jeden jez se přestaví na bezpečnější a druhý nebezpečný vznikne pár km nad ním. Přitom Povodí Ohře se aktivně snaží upravovat jezy na Ohři do bezpečných parametrů a vodní turistiku podporuje, což velmi oceňujeme.

Nebezpečný jez Radošov níže po proudu Ohře
Nebezpečný jez Radošov níže po proudu Ohře
Zdroj | raft.cz

AVTS od začátku upozorňovala na nebezpečnost jezu. Jakmile se začnou sklápět klapky při vyšším průtoku, bude hrozit vtažení lodí do smrtelného vývaru. Investor přišel s řešením, že se klapky budou sklápět z druhé (levé) strany, než bude vodácká propust. Jenže, dokážete si představit, co to udělá s proudem a loděmi za zvýšeného stavu třeba 100 m3/s? To ještě není žádný povodňový stav a veškerá tato voda bude převáděna do 20 m širokého prostoru se sklopenou levou částí jezu. Loď s nezkušenou posádkou bude mít velký problém dostat se z proudnice a vymanévrovat do pravé části k vodácké propusti.

Nová výška 4 m bude navíc znamenat, že po odbagrování jezu a navýšení hladiny o 30 cm nahoře, se provede zahloubení o dalších cca 1,7 m pod současný jez a půjde se korytem v délce 310 m, než se výšky srovnají. Bude se tak jednat o brutální zásah do říčního koryta, ze kterého má být odtěženo 29 750 m3 materiálu. Pro představu se jedná o 3 700 plných nákladních automobilů TATRA 815, což znamená téměř 7 500 jízd tohoto auta přes místní silnice a obce a to je jen odvoz vytěženého materiálu. Další tisíce budou třeba na stavbu jezu. Přitom na řece je v tomto úseku ochranné pásmo II. stupně přírodních minerálních vod lázní Kyselka a dle nálezové databáze AOPK 26 nálezů 12 chráněných druhů, mezi kterými je zvláště chráněná střevle potoční, vranka obecná, ostroretka stěhovavá a další. To vše jen proto, aby si investor zvýšil spád MVE.

Současná podoba jezu, bagrování bude provedeno až do zatáčky.
Současná podoba jezu, bagrování bude provedeno až do zatáčky.
Zdroj | Dronte

Aby to investor neměl tak těžké, dal si do smlouvy s Povodím Ohře podmínku, že Povodí po 10 letech (asi až vyprší doba udržitelnosti projektu v rámci dotace na stavbu) odkoupí od něho jez. Jinými slovy, po 10 letech přejdou veškeré náklady na údržbu jezu, rybích přechodů a koryta řeky na stát, který za to ještě zaplatí. Investorovi zbude jen MVE a její zisky.

Budoucí oprávněný dále hodlá po úplném dokončení stavby nového jezu tuto stavbu vodního díla sám provozovat, a to po dobu deseti (10) let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení jejího užívání. Po uplynutí této doby připadne stavba nového jezu do majetku České republiky a práva hospodařit pro budoucího povinného, a to za náhradu ve výši 500 000,-- Kč. Po přechodu stavby nového jezu do majetku České republiky bude budoucím povinným jako pronajímatelem svěřena stavba nového jezu do užívání budoucímu oprávněnému jako nájemci, a to formou nájmu na dobu odpovídající době trvání práva stavby k MVE.

Co více si přát. Stavba se zrealizuje z dotace, náklady na údržbu jezu a koryta toku převezme stát, investor bude platit jen nájem. Vše o smlouvách je uvedeno na hlidacstatu.cz.

Teď jen, aby to prošlo schvalovacím procesem. Takový zásah do říčního koryta není zrovna optimální, a tak se udělá rozdělení jedné stavby na dva záměry. Jeden méně konfliktní (stavba MVE a rybího přechodu) a druhý spojený se stavbou jezu a odbagrováním koryta. Zdá se, že to funguje. Účastníci řízení se vyjadřují k RP, ostatní zůstává bez povšimnutí obzvláště proto, že z projektové dokumentace není zcela zřejmé, jaké dopady stavbou vlastně vzniknou. Dočtete se v ní, že výstavbou vodního díla nedojde k negativním zásahům do životního prostředí. Slova jako prohrábka nebo odtěžení sedimentů bere každý za normální, ale odvoz 29 750 m3 říčního dna je zcela něco mimořádného. Je nutné důkladně projít celou dokumentaci a spojit si různé informace, aby bylo možné udělat si náhled na skutečné dopady stavby.

Když jsme zjistili reálné dopady stavby, upozornili jsme na to jak odbory životního prostředí, Magistrát KV, AOPK, tak i ČRS. Světe div se, nikdo nereagoval. Navíc Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí, poslal svým stanoviskem zvláště chráněné živočichy na skládku. Dal totiž kladné vyjádření k zásahu do významného krajinného prvku, kterým je řeka Ohře. Své rozhodnutí zdůvodnil obavou o zánik již rozvaleného a migračně dobře prostupného jezu, což by mohlo mít, dle jeho názoru, negativní dopady na životní prostředí. Jinými slovy odbor životního prostředí si nepřeje, aby se řeka stala opět řekou, a proto raději bude souhlasit se stavbou 4 m vysokého jezu s veškerými dopady, které bude tato stavba přinášet na životní prostředí včetně migrace.

Je s podivem, že nikdo nedal investorovi ani podmínku na odlovení a přemístění živočichů nebo nevyžadoval kompenzaci s opětovným zarybněním. Prostě nic. A tak v rámci bagrování skončí chráněné druhy na skládce. V délce přes 300 m přestane fungovat vodní život a to s posvěcením všech orgánů životního prostředí. Není požadována výjimka pro zvláště chráněné živočichy, není požadováno stanovisko se zásahem do EVL Doupovské hory, prostě nic.

Se stavbou jezu a bagrováním koryta je spojeno i uzavření řeky. Úsek se nedá rozumně přenést. Investor chce uzavřít tok v délce přes 2 km, přitom v okolí jsou kempy, pensiony, kiosky, půjčovny, které žijí z vodní turistiky. Co budou tito lidé dělat, když je minimálně 1 sezóna zastihne bez vodáků? Návrhy na snížení dopadů do vodní turistiky s přenášení v délce 700 m jsou nereálné. Ten, který to navrhl, asi nikdy nebyl na vodě.

Jak to pokračovalo dále? Investor získal kladné rozhodnutí ke stavbě od Magistrátu Karlovy Vary, i když dle našeho názoru mu chybí několik závazných stanovisek a postup úřadu byl dle našeho názoru v rozporu se správním řádem. Tak jsme se odvolali, doporučujeme přečíst celý text, kde jsou uvedeny konkrétní souvislosti.

Je pro nás tak trochu záhadou, že nikdo nic nepožaduje – odbagrování řeky s destabilizací říčního koryta nikomu nevadí (odbory životního prostředí, AOPK, ČRS), extrémní zátěž z těžké techniky na místní silnice a občany starostům přilehlých obcí též nevadí, nebezpečnost jezu už vůbec ne. To vše v ochranném pásmu II. stupně přírodních minerálních vod lázní Kyselka. A jen pro zajímavost. Dokážete odhadnout, kdy bude splněna podmínka ze smlouvy, aby provozní hladina byla o 30 cm výše, než je současný stav? Ano, bude to jednou za 100 let v rámci stoleté povodně, kdy rozdíl hladin se konečně sníží na 2,3 m. Ve všech ostatních případech bude rozdíl mnohem vyšší. Je i otázkou, kdo za tím vším stojí a kdo si mohl zajistit takové extra podmínky. Jestli firma, nebo někdo jiný, kdo bude držitelem akcií.

Přitom, kdyby se postavil normální šikmý jez vysoký 2,3 m s vodáckou propustí, rádi bychom to podpořili. Současný stav s rozvaleným podjezím a mnoha kameny, kde hrozí úrazy dolních končetin, není dobrý. Nemůžeme ale souhlasit se stavbou, která může být pro vodáky nebezpečná a na které mohou umírat.

Pokud chcete podpořit naše úsilí nejen v tomto projektu, ale i dalších, kterým se intenzivně věnujeme, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz. Zlatý Klondaik na našich řekách musí skončit.


reklama

 
Asociace vodní turistiky a sportu

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

12.2.2021 08:53
Připadá mi divné, že střevle potoční a vranka obecná se vyskytuje na řece, která má jen za mírně zvýšeného stavu průtok už 100 kubíků za sekundu. To už je přece velmi velká řeka, kde by měly být ryby minimálně parmového pásma nebo dokonce ještě nižšího pásma, tuším cejnového. Zatímco střevle potoční je typická ryba podhorského lipanového a pstruhového pásma a vranka dokonce je ryba hlavně nejvyšších malých potoků pstruhového pásma.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.2.2021 10:42
Holt když se chce, tak i AOPK umí přívřít oko ... no, spíš obě:-))).
Ale jasně, je to OZE jak z učebnice. Cywe, než tohle, to zlatý uhlí.

Prostě pro některé lidi jsme stále zemí neomezených možností.
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

12.2.2021 20:54
Největší “Klondajk” na řece je nekonečný štrůdl lodí naložených opilými klienty z půjčoven, o nic jiného zjevně nejde.

MVE podobné velikosti může ročně ušetřit asi 1500 tun uhlí. Import plovoucích násosek nepřinese nikomu nic...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.2.2021 14:00 Reaguje na Velevrub Tupý
Už jste něco takové zrovna na té Ohři viděl?
A nebo jen soudíte dle své četby seriózního tisku:-) o prázdninovém splouvání Vltavy mezi Vyšákem a Krumlovem? Kde to na palici občas je, o to se nikdo nehádá, ale tím to taky začíná a končí.

A jen na okraj ... splutí jezu je fajn, ale přenesení, pokud nestojí vyloženě za prd, ještě nikoho nezabilo. Ale že místo tekoucí řeky je pod jezem až vyústění náhonu jen mokré kamení, to je průser jak vyšitý.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.2.2021 09:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Jakákoliv masovost a i to vodáctví přináší problémy.
Taky ty MVE jsou často pro řeku hrůza a to nehovořím
o nočním provozu, kdy jsem u jedné MVE zažil úplné
vyschnutí řeky pod jezem náhonu. S rozedněním zase
vodu pustili, aby si nikdo nestěžoval na takřka půl kilometru vyschlé řeky. Usínal jsem pod širákem u
hučící řeky a náhle ticho. Jdu se podívat a sucho,
ale před šestou ráno mě naopak hučení řeky vzbudilo.
Ve vesnici po proudu o tom nikdo neměl tušení, že se
v noci něco takového děje. Jinak jak masovost, tak
ta noční regulace průtoku má společného jmenovatele
a tím je snaha, jak vydělat na vodáctví a na výrobě
elektřiny, co se dá. Peníze, peníze ....!!!
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

14.2.2021 11:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Tato MVE není derivační, co přiteče musí odtéci a akumulovat na jezu moc nedává smysl. Paradoxně ony “vlny” na řekách způsobují velmi často starší elektrárny po mnoha desítkách let provozu, které mají nízkou účinnost při malém plnění a veliké vůle v regulaci současně se zastaralým řídicí systémem. Takové MVE ale mají nejnižší výkupní sazbu el. energie, což pokryje stěží náklady na provoz (rekonstrukci na moderní stroje nelze uvažovat). Klondajk je opravdu úplně někde jinde...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.2.2021 13:18 Reaguje na Velevrub Tupý
Otázkou je, kudy to odteče. Voda v náhonu je mrtvá voda a pro říční tok bezprostředně pod jezem je dost na prd.

Nehledě na to, že je to slušná obludnost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.2.2021 08:52 Reaguje na Velevrub Tupý
Pokud jste to četl pozorně, tak jez žádnou vodu
nezadržoval celou noc, ale všechnu odkláněl do
náhonu MVE a ráno se vše vrátilo do regulačního
normálu, který měli povolený. Kontrolor v noci nechodí a i rybáři byli v kanafasu. Pouze já si
toho náhodou všiml při mém trempování u řeky.
Jestli to bylo pravidlem a nebo výjimka je celkem fuk, protože i jedna noc byla asi pro spoustu
ryb a jiných vodních organizmů tragická, neboť
to proběhlo skokově. Při vysychání řeky se tak stačí stáhnout na hlubší úseky, ale takhle náhle
to asi nestihly. Taky jsem tam mimo plůdku už
kalužích nic neviděl a proto jsem usoudil, že to
dělají pravidelně. Místní se divili a řekli, že
si to ohlídají. Nějak se to domákl asi vlastník
a prý s tím přestal, protože se bál, že je už
hlídán.
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

15.2.2021 14:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji, suché koryto může být samozřejmě způsobeno nedodržením MZP a snahou semlít maximum.

Vím že např. na Sázavě při letních stavech kolem Nespek s řekou “něco” (elektrárna, ale třeba i manipulace z přítoku z Želivky...) zamává, a tento propad průtoku se průběžně na níže položených MVE jen prohlubuje.

U dlouhých kanálů k elektrárnám pak nemusí jít vždy nutně o zlý úmysl, ale spíše o dopravní zpoždění. Na takovou “vlnu” jednoduše MVE neumí včas zareagovat. Omezení průtoku se projeví až po delší době.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.2.2021 13:15 Reaguje na Břetislav Machaček
S masovostí souhlas. Ale jak mne to na jednu stranu netěší, tak naštěstí se jedná v případě vodáctví na problém, který se koncentruje na poměrně krátké období roku a jen na několik málo úseků našich řek. Ta Vltava přes prázdniny z toho vyloženě vyčnívá, radost z toho nemám, ale zase si říkám, že s ohledem na tu časovou ohraničenost se s tím ta řeka asi nějak bez větších škod srovná.

Jinak že se na té masovce někdo snaží vydělat i chápu, že někoho baví stát frontu na jez na Vltavě už teda moc ne ... takže je spíš otázkou zda nabídka vyvolává poptávku, nebo je tomu naopak.

Jinak to co popisujete je klasický ojeb, ovšem zelení pumprlíci se jím neruší, protože valné většině z nich nejde o přírodu, ale o honění si ega.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.2.2021 09:03 Reaguje na Svatá Prostoto
U toho splouvání řek záleží jak na masovosti,
ale i na stavu vody a vztahu "vodáků" k přírodě.
"Dření" dna řek a vystupováni mimo určená místa
na mělčiny řádně zamává s jikrami a plůdkem. To
už nehovořím o měkkýších a racích. Při takovém koníčkování není na dně nenarušené místo a tím
jsou i zničená trdliště ryb. O cirkusu zvaném
splouvání Vltavy už nehovořím vůbec. To nemá
s pravým vodáctvím vůbec nic společného. To už
je pouze byznys pro slaboduché, kteří si myslí,
že splutím Vltavy se stanou vodáky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.2.2021 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
V zásadě s vámi plně souhlasím ... můj příspěvek byl myšlen pouze tak, že s ohledem na délku sezóny a fakt, že ta masovost se týká jen zlomku našich toků, se s tím ve většině lokalit ta příroda přeci jen jakž takž srovná. Což není omluva těch, kteří se chovají jako hovada, samozřejmě, spíš jen taková malá útěcha.
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

15.2.2021 14:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Bohužel plasty, plechovky ani sklo nepodléhají sezónnímu cyklu, budou v korytu navěky.

Dříve se uživatelé řek (voraři, ale také mlynáři a rybáři) o koryta řek starali. Dnes všechny spolky pouze nárokují práva (viz text článku), ale neuznávají žádné povinnosti. V tomto směru jsou MVE ze všech subjektů nejvíce regulována. Zda následně regule dodržují je věc jiná.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.2.2021 15:02 Reaguje na Velevrub Tupý
No, tak to zase prrr. Řada členů těchto spolků ... a nejen jich ... se významnou měrou každoročně podílí na úklidu řek a jejich okolí. Jsou to jak neorganizovaní vodáci, tak například vodní turisté nebo vodní skauti.

A toho bordelu co z řek vytahají a uklidí je opravdu HODNĚ a min z poloviny nemá s vodáctvím nic společného. Že by někdo jel na vodu s pneumatikou nebo třeba sporákem ... vše už jsme z vody tahali ... fakt pochybuji.

No, o tu "věc" jinou zejména jde. Plus o to, že řeka by měla být řekou ... živou a tekoucí. Jak jsem psal, pokud to někdo nevymyslel jako opravdu retard, tak přenášení není žádná tragédie. Pokud je ale pod jezem místo řeky jen šutroviště, tak to tragédie je a zdaleka ne největší pro ty vodáky.
Odpovědět

Pavel Šálek

17.3.2021 15:30 Reaguje na Velevrub Tupý
Dobrý den. V těch odpadcích s Vámi souhlasím, jezdím na vodu od roku 1969, jak občas ne letní vodu, tak na divokou. Zatímco za totality nás bylo pár tisíc, tak teď v létě podle našich odhadů jede na vod cca 750000 lidí. Nicméně házet všechny spolky do jednoho pytle je špatně. Když se podíváte třeba na stránky suché jezy, tak se naopak snažíme, aby voda v řece zůstávala, aby se na našich řekách nenacházely několik desítek metrů suché řeky. Aby nedocházelo k tomu , že například jeden majitel MVE tvrdil, že nemlel, takže určitě vodu nebral a v tu samou dobu ale dodával do sítě elektřinu. Předpokládám, že mezi majiteli MVE je stejné procento poctivých , jako v celé společnosti. Jenže to, že někdo krade nad rámec vodoprávního povolení se ukáže nejspíš v létě. Navíc s vámi nesouhlasím, že vodáci, alespoň jejich část, o řeku nestarají. Pokud chci udělat nějakou akci na řece, třeba ČPV, tak to pro mne znamená, že musím na celé akci odpracovat celkem 1500 brig. hodin, a z toho zhruba 300 až 400 hodin na úklidu koryta (bordel, dřevo , stromy atd.), V naší společnosti se nikdy nenosilo to , že vodáci mají také oproti jiným spolkům nějaká práva, ačkoliv to bylo mnoho let zakotveno v zákonech. Nikdo je nezastupoval při vodoprávních jednáních, při stavbách životu nebezpečných vodních děl. Znám půjčovny a cestovky , co se snaží o to , aby se klienti začali chovat trochu ohleduplně, aby se přestalo na vodě nezřízeně chlastat, aby si klienti přestali myslet, že když si někde zaplatili za loď, tak že si koupili řeku. Z obou stran, jak od vodáků tak od rybářů to chce taky trochu pochopení pro ty druhé. Řeka je jenom jedna .
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

19.3.2021 14:45 Reaguje na Pavel Šálek
Dobrý den, děkuji za věcné argumenty. Článek je jen dle mého názoru velmi jednostranně zacílen a nebere v potaz přínosy MVE. Nedává smysl ani hra na typicky českou strunu závisti - tržby za výrobu el. energie. Výnos z průmyslové turistiky pro majitele půjčoven nikoho nepohoršuje, navíc davy na našich řekách zanechají v krajině výrazně větší následky. A přínos = 0. Úklid na řece (alespoň u nás na Sázavě) v rámci ročního cyklu s účastí vodáků proběhne, elektrárny ale likvidují odpady z řeky neustále. Pokud se odtěží sedimenty a naplaveniny, je to dle mého v pořádku a v zájmu všech uživatelů řeky - vždy tomu tak bylo, kdo si z vody bral, také vodě vracel. Což u průmyslových vodáků prostě neplatí.
Odpovědět

Pavel Šálek

22.3.2021 16:09 Reaguje na Velevrub Tupý
Dobrý den
Laicky se domnívám , že sedimenty se usazují nad překážkou a ne pod ní. V místě , kde má dojít k odtěžení dna, je proudící řeka. Tady se domnívám, že k usazeninám moc nedochází. Nemám nic proti výrobě elektřiny, ale budu se bránit tomu , aby se řeka stala soustavou jezer s přenášením. Domnívám se, že právo na řece podnikat ve výrobě MVE by nemělo být nadřazeno nad ostatní oprávněné využití vodních cest dle vodního zákona.
Myslím si, že je vždycky potřeba zvážit všechna pro a proti, a snažit se o nalezení kompromisu, který umožní i ostatním uživatelům využít povrchové vody. Mimochodem , když jste ze Sázavy, tak by mne velice zajímalo, kdo na Sázavě pravidelně způsobuje kolísání vodní hladiny, které se projevuje tak , že pár hodin je v létě Kaňov zavodněn a za pár hodin ja naprosto suchý. Tohle se v létě pravidelně opakuje, a je to v rozporu se všemi manipulačními řády pro vodní díla od Zruče dolů (MZP jsou kolem 3m3) Já sám jsem se čištění Sázavy účastnil a mohu konstatovat , že jsem o oficiálním čištění, které proběhlo v dubnu , potom v červnu vyndali z řeky mezi Týncem a Pikovicemi asi 60 stolitrových pytlů bordelu. Dokonce plovoucí lednici. Skladba bordelu byla asi 60:40. 60% domácího bordelu , pneumatik a různého haraburdí a 40% petlahví a dalších věcí, které tam mohli nechat lidi na vodě. Při této brigádě nás dostala paní těsně nad Lesní propustí, která tam bez skrupulí vyhodila domovní odpad.
Když jsme se jí zeptali , jestli jí to není hloupé, tak nás poslal někam. Mezi bordelem byly kabely, nárazník od auta atd.
Na té Ohři vznikne nad jezem laguna, dlouhá skoro 700 metrů proti současné o délce cca 300 m. Zahloubením dna dojde k nenávratné změně koryta řeky v Evropsky významné lokalitě Doupovské hory. Navíc v podstatě stavbou dojde k ročnímu omezení splouvání Ohře.
A k té průmyslové turistice. Svým způsobem s Vámi souhlasím a třeba na Vltavu v létě nejedu. Ale už pár let nazad se normální půjčovny o svojí řeku a i o kempy začaly starat jinak. N velkých řekách to jsou 1-2 půjčovny , které ji začaly brát jak "svojí". Vyrobili značení , informační cedule, snaží se i provozovat vlastní kempy podle jiných pravidel. Bohužel kultivace ještě chvíli potrvá.
Odpovědět
VT

Velevrub Tupý

23.3.2021 17:00 Reaguje na Pavel Šálek
Na Sázavě je ten propad vždy při nízkých stavech (jednotky m3/s). Je to těžko dohledatelné a pro MVE je tento stav vesměs také neštěstí. Např. často kritizovaný Kaňov neumí vzhledem k dlouhému kanálu reagovat a pere se s velkým "dopravním zpožděním". Provozovatel pro tyto účely nainstaloval na vtok stavidlo, které sice umí včas uzavřít kanál a zachovat hladinu, nicméně pro režim provozu MVE je to neštěstí.

Kolísání myslím způsobuje starší větší původní technologie s velkou regulační vůlí na stroji. Ptali jsme se na povodí i na ŽP Benešov, nikdo neví. Pohlo by nadlepšení z VD Švihov / Želivka, které ale k vytížení nádrže a suchých letech neprobíhalo.

PS: na kajak chodím na Sázavu v létě i víckrát týdně, ale až po páté odpol., je klid mír a pohoda.
Odpovědět

Pavel Šálek

26.3.2021 11:05 Reaguje na Velevrub Tupý
Ty poklesy jsou skoky až o 5 m3. Průšvih je v tom , že každá další automatika na ty skoky reaguje tak, že je násobí. Na začátku to může být třeba skok o 1-1,5m3 . Na celé Sázavě nemá nikdo povoleno špičkování, ale přesto se to děje. My původce ve spolupráci s povodím taky hledáme,. Před cca 8 lety povodí zjistilo neoprávněné napouštění a vypouštění nadjezí někde u Zruče , řešilo se to, ale zřejmě to provádí někdo jiný a tím háže bláto na poctivé majitele MVE pod sebou.
Odpovědět
BU

Břetislav Udělal

17.2.2021 12:46
Ohledně vlastnictví jezu po 10 letech, vystupoval Povodí Ohře, s.p. proti jeho převodu do vlastnictví státu, avšak takový postup byl podmínkou Ministerstva zemědělství. Pro Povodí Ohře, s.p. není tato varianta výhodná, což jeho zástupci prezentovali i na jednání s investorem a Ministerstvem zemědělství. Ministerstvo zemědělství však neumožnilo státnímu podniku Povodí Ohře, jiný postup.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist