https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-pycha-pri-soucasnem-premnozeni-hlodavcu-orba-nepumuze.je-potreba-ucinnejsi-postup
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Pícha: Při současném přemnožení hlodavců orba nepomůže. Je potřeba účinnější postup

9.8.2019
Na snímku ovocný sad napadený hrabošem polním.
Na snímku ovocný sad napadený hrabošem polním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Od května bijí nejen naši členové na poplach v souvislosti s přemnožením hraboše polního. Zpočátku lokální záležitost, která způsobovala vrásky pěstitelům na střední Moravě, se postupně rozšířila a dnes jsou problémy na více než třetině naší republiky. A nejde jen o záležitost Česka. Přemnožení tohoto polního škůdce hlásí i okolní státy. Jedním z argumentů, kterým se opět hází vina na zemědělce, je podcenění prevence. Ještě na podzim nic nenasvědčovalo, že by se mohl hraboš přemnožit.
 

Jedna samice hraboše polního je schopna porodit 450 – 500 jedinců při vhodných podmínkách. V letošním roce nastala gradace stavů hraboše později (oproti poslední kalamitě v roce 2005) a proto vznikly tak velké škody. Při takovémto přemnožení hlodavců nejsou preventivní agrotechnická opatření, jako je orba, dostatečně účinná. Hraboši se z rozoraných pozemků přemísťují na sousední pozemky a na místa s vegetací.

Nás svaz od počátku vyvíjí tlak na řešení této situace. Oslovili jsme ministerstvo a další organizace s návrhem řešení. Tím je dočasné povolení plošné aplikace rodenticidu Stutox II v oblastech, kde došlo k přemnožení hraboše polního. Celá snaha vyvrcholila setkáním v Olomouci týden a odesláním oficiální žádosti na poskytnutí výjimky pro aplikaci tohoto přípravku v Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina a okresu Ústí nad Orlicí. Tyto oblasti vyplynuly z dotazníkového šetření a reakcí jednotlivých oblastí. Letošní úrodu se v zasažených oblastech již zachránit nepodaří. Ale je nutné zastavit šíření hraboše a zabránit škodám v dalších letech. A nejen na polních plodinách. Až na polích nebude mít co žrát, tento škůdce půjde za potravou. A tu najde poblíž nebo přímo v lidských příbytcích.

Žádosti zemědělců ÚKZÚS vyhověl a s platností od 5. 8. 2019 je plošná aplikace přípravku STUTOX II za daných podmínek povolena. Přípravek je schopen zabít hraboše do 2 hod. s tím že úmrtí nastává vytvořením trávícího plynu v žaludku a vnitřnostech hraboše. Ten následně vyprchá a nemělo by dojít k otravě dravců. Pro efektivní zvládnut kalamitního stavu je nezbytné aplikovat přípravek také na refugia, tj. místa mimo zemědělsky ošetřovanou plochu (kraje silnic, meze, cesty, obecní pozemky apod.)., které jsou zdrojem přemnožení a ze kterých hrozí znovurozšíření hraboše polního na pole po jeho likvidaci na zemědělsky obhospodařovaných plochách.

Možnost plošně aplikovat přípravky na hubení hrabošů podle informací ÚKZÚZ zatím žádný zemědělec nevyužil. Povinností je tři dny před tím upozornit ÚKZÚZ, a pokud je pozemek součástí honitby, i místní myslivce. Pokud chce přípravek použít na poli, které je v blízkosti obydlí, musí navíc informovat obecní úřad a pole označit varovnou cedulí. K použití přípravku vydal ÚKZÚZ konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny. Povinné je například denně odklízet mrtvé hlodavce a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou.

Je skutečností, že zvýšený výskyt hraboše polního probíhá v cyklech. Kvůli vysoké reprodukci je schopen během krátké doby znásobit četnost v řádech tisíců. Žádný přirozený predátor nemůže na zvýšený výskyt tohoto polního škůdce reagovat. Dokonce ani vytvoření příznivých podmínek v podobě častějších krajinných prvků. Naopak. Tyto krajinné prvky mu poskytují útočiště a ochranu před dravci a šelmami a odtud se rozšířil i při současné katastrofě. To ostatně dokládá i historie, kdy se v historických kronikách objevují pravidelné informace o katastrofální neúrodě způsobené hraboši. Například těsně po 2. světové válce, kdy v roce 1946 způsobil v některých oblastech katastrofální neúrodu. Ostatně dokladem je i dnešní situace v Dolním Rakousku, kde tamní zemědělci hlásí obrovské až 100% škody způsobené hraboši.


reklama

foto - Pícha Vladimír
Vladimír Pícha
Autor je tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 13:32
Pane Pícho, on ten hraboš nespadl v květnu z nebe. Pokud podnikatel nekouká na své polnosti z jedoucího auta, ale někdy se po nich i projde, musí si zákonitě všimnout vykousaných míst v ozimech, a to už v průběhu podzimu a zimy. V tu dobu, kdy není velice co na práci, je nejlepší obcházet s kýblíkem porosty a do norek přípravek sypat.

Trávit teď, po žních, je úplný nesmysl. Stačí strniště zaorat a s přípravou na setí dva týdny počkat. Jiná situace je v silně napadené vojtěšce či jeteli, tam ta aplikace přijít asi musí, nebo ji hraboš téměř zničí. Záleží, jak moc už je teď napadená a jaká je vyhlídka poslední seče, nebo je také lepší porost zaorat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2019 14:17 Reaguje na Karel Zvářal
Tak co je vlastně dobře? Trávit do nor nebo nechat přírodu, aby si poradila, což taktéž prosazujete? A kdo pozná, co je kritické množství děr a co ještě ne? Není to tak jednoduché.
Odpovědět
MB

Marketa Bakar

30.8.2019 10:18
Dobrý den a proč nepoužijete kočky? Je přeci známo, že kočka je přirozeným predátorem myší. Tam, kde měli kočky, nebyly myši ani ve stavení ani na poli.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist