Vladimír Pícha: Stanovisko Zemědělského svazu ČR k nálezu uhynulých zajíců
15.8.2019
Ilustrační snímek. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dnes ráno jsme zaznamenali informaci Státní veterinární správy o tom, že pravděpodobnou příčinou uhynulých zajíců z minulého týdne je, s ohledem na přítomnost rezidua fosfidu – fosfanu, požití látky na hubení hrabošů STUTOX II. Tuto informaci považujeme za velmi závažnou.
Vítáme, že státní orgány začaly tyto případy okamžitě řešit, tak aby byla zjištěny všechny okolnosti těchto úhynů. Je třeba určit, zda aplikace byla legální, zda byly doloženy všechny technologické postupy a nakládání s tímto přípravkem, ale i možnosti cizího zavinění.
Zároveň vnímáme jako důležité, aby do vyšetření těchto případů nebyla obnovena výjimka na aplikaci přípravku Stutox II rozhozem na plochu. Po vyšetření je třeba, abychom se všechny zainteresované strany opět sešly a projednaly další postup v řešení kalamitní situace přemnoženého hraboše. Doufáme, že vyšetření uvedených případů bude tak rychlé, jak je to jenom možné.
Zemědělci budou pokračovat dále ve svém úsilí redukovat stavy přemnožených hrabošů na polích mechanicky, nicméně riziko poškození či znemožnění setí ozimů roste a spolu s tím i pravděpodobná výše celkových škod.
reklama
Vladimír PíchaAutor je tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
dříve když byly "nárazovky" to řešili študáky chmel , brambory ! dneska budou raději chodit s transparenty po Václaváku , Letné ,kde i tam mají prázdniny .klidně mohli sypat granule do dír a pak jen hraboše, myši posbírat ! hold je jiná doba radši ať pozdychá všechno !!
Odpovědět
No a co tam nahnat důchodce? Ti jsou na buzeraci z totality zvyklí. :D
Čím víc mám zkušeností s lidmi, tím víc si vážím mojí prababičky. Protože ta, narozdíl od generace jejích dětí - věčných stěžovatelů, radílků, materialistů a problémistů, nikdy nenadávala, vždy byla první při práci, vždy milá, obětavá, štědrá a vždy se usmívala. A ještě v osmdesáti tahala pytle s pšenicí (a dělala mi v jedenáct večer jídlo, když jsem vopruzoval, že mám hlad. :D). Ale zase si říkám, že je na zcela zaslouženém odpočinku. Nezaslouží si žít v dnešní době plné pitomců.
Trochu se srovnej, Bohumile! A mimochodem, změna je základní hybnou silou Vesmíru. Žiješ teď a tady, jako my všichni, ne před padesáti lety. Holt se to dnes prostě dělá jinak. A ty se můžeš kdykoliv připojit, nebo něco začít sám, a přizvat druhé na pomoc.
Odpovědět
Anyr. Dobrý den. Názor na řešení "Bohumila 56gogo" jste označil jako nevhodný s tím, že se to dnes dělá jinak. Ano, souhlasím, plno věcí se dělá jinak, ono je to "všechno" jinak. Jak by se tedy podle Vás měl problém s hraboši řešit? Nepište, že Vy od toho nejste.
Odpovědět
Souhlasím s G. Pražákem. Od roku 1948, zde existovalo socialistické zemědělské a lesnické vzdělávání nejen na středoškolské ale i vysokoškolské úrovni. Bingo čtyřicet let se to v Československu dělalo blbě, přišel Klaus s Babišem a dělá se to třicet let stejně blbě. Jen s tím rozdílem,že se objevily ekologové a zelení a jiné politické subjekty jež nedokáží přijít s lepší progresivnější techikou ochrany práce a přírody. Otázka skládkových ztrát a škůdců zde byla už za TGM i Husáka. Máme chránit lýkožrouta smrkového, hraboše a sysla nebo člověka ??
Odpovědět
Jak daleko pokročil chemický průmysl v ČR od vstupu a návratu zpět do Evropy ?? Jak moc se stydí učitelé a profesoři chemickotechnologických škol a firem , jež třicet let dodávají chemické přípravky farmářům nejen k podpoře výnosů ale i k ochraně plodin před škůdci jež snižují produkci ?
Odpovědět
Pokud má být zhruba 4 zrnka toho jedu na m2 a v jistém družstvu to rozhazovali lopatkou po poli, tak je docela možné, že na některých místech toho bylo klidně řádově více než mělo být.
Myslím, že dnes už by bylo možné sestavit dron, který by pár zrnek sypal přesně do děr a nebo by upozorňoval na mrtvé hraboše. Třeba se jednou místo hejn špačků dočkáme hejn dronů, které budou dělat práci za zemědělce...
Odpovědět
Možné to je. Jenže vývoj software, výroba strojů, zaškolení pilotů a vše další potřebné by trvalo roky a byly by jich potřeba stovky. Do té doby hraboš buď vymře nebo nás sežere všechny.
Odpovědět
|
|