Ing. Josef Zbořil : Výtah z prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR k politice klimatických změn a politice udržitelného rozvoje
Exekutivní souhrn
Výzva je jasná: globální společnost se musí spolehlivě a rychle přesunout směrem k bezuhlíkovým energetickým systémům tak, aby se minimalizovaly náklady tohoto přechodu, bylo možno se vyhnout narušení globální ekonomiky a nebyl ohrožen ekonomický rozvoj chudších zemí.
Rozsah toho, co je nutno podniknout k omezení klimatických změn, je ohromný a nelze to podceňovat. Abychom byli úspěšní, musíme jak na národní úrovni, tak globálně změnit způsob, jak dosud vyrábíme a spotřebováváme energii. Změna bude vyžadovat mimořádné inovace a produkty, které zvýší hospodárnost výroby a využití energií a budou vytvářet nové trhy. Takové inovace mohou přinést růst konkurenceschopnosti a současně snižování závislosti na cizích primárních energetických zdrojích. Takto může růst i energetická bezpečnost země.
Tam, kde jsou krátkodobé cenové signály pro nasazení čistších současných technologií nedostatečné, je nutno hledat další, positivní, motivační prvky. Efektivní program klimatických změn tedy musí obsahovat koordinované politiky k podpoře vědy, výzkumu a uplatnění vysoce efektivních výrobních i spotřebitelských technologií.
Konečným cílem je snižování vlivů hospodářské činnosti na změnu klimatu prostřednictvím postupného omezování emisí skleníkových plynů za ekonomicky i sociálně akceptovatelných podmínek. Dosažení cíle bude založeno na velmi komplexním postupu ve dvou základních oblastech: snižování energetické náročnosti a dekarbonizaci ekonomiky.
Je-li snižování energetické náročnosti založeno na účinných ekonomických motivačních nástrojích, představuje win-win scénář, napomáhající k omezování nároků na energie a tím i snižování emisí skleníkových plynů. Dekarbonizace lze docílit dvěma způsoby: první spočívá ve využití obnovitelných a nefosilních zdrojů energie, kam samozřejmě patří i energie jaderná, druhý způsob dekarbonizace je umožnění dalšího využití fosilních paliv s tím, že se omezí/zamezí hromadění skleníkových plynů, především CO2 v atmosféře. Uhlí zůstane s velkou pravděpodobností důležitým palivem pro výrobu elektrické energie v mnoha zemích ještě po mnoho desetiletí až staletí.
Politika a program klimatických změn musí využívat tržní síly a spolehnout se i na institucionální a regulatorní struktury, které stanoví jasné a dosažitelné cíle a časové rámce. Strategický přístup by měl být kombinací regulatorních nástrojů (stanovení redukčních cílů na základě kvalifikovaných analýz) a nástrojů pružných s důrazem na určení dlouhodobého signálu ceny uhlíku, která se může lišit i mezi odvětvími. Tyto pružné nástroje by měly být založeny na tržních positivních motivacích, výkonnostních normách, efektivním systému obchodování (cap-and-trade), daňové reformě, motivaci technologického výzkumu, vývoje a nasazení moderních technologií a dalších vhodných politických přístupech.
Dosavadní nástroje ani právní rámec nemají dostatečnou motivační kapacitu. Motivace musí být založena na pozitivních motivačních prvcích a maximálně využívat tržní mechanizmy. Pozitivní motivací jsou daňové úlevy při použití energeticky efektivních technologií apod., je však zřejmé, že instrumentarium bude vyžadovat daleko větší invenci. Nastavení dotační politiky zvláště pro obnovitelné zdroje energie musí respektovat nezbytnost podpory v fázi zavádění nových technologií, druhou zásadou je, aby tato dotační politika neohrožovala surovinové vstupy. Celostní pohled na právní předpisy, objektivizace vyhodnocení dopadů a koordinace jsou nezbytností pro maximalizaci využití dostupných zdrojů jak pro snižování energetické náročnosti, tak pro dekarbonizační procesy. Při nastavování motivačního rámce nutno odpovědněji přistoupit k jaderné energetice.
Na omezení emisí skleníkových plynů v žádoucím rozsahu nestačí současné technologie, ke snižování emisí musí být v řadě případů uplatněny inovace a modernizace průlomového charakteru. Průlomová a konsistentní řešení budou vyžadovat velké úsilí a finanční prostředky do výzkumu, vývoje a nasazení nových technologií a jejich rozšiřování. Průmysl je si vědom, že právě pokrok a inovace jsou klíčovými faktory pro dosažení změn, vedoucích k omezování skleníkových plynů ekonomicky efektivním způsobem.
Doprava a dopravní prostředky jsou rozptýleným zdrojem emisí skleníkových plynů, které rostou daleko nejrychleji. Omezení emisí z těchto zdrojů půjde především cestou větší energetické účinnosti s růstem podílem biopaliv. Dekarbonizace v dopravě je otázkou dlouhého časového horizontu a potřeby intenzivní vědecko-výzkumné práce. Ke snížení emisí mohou napomoci kroky, jako jsou dobudování kvalitní dopravní infrastruktury a rozvoj logistiky směrem k optimální intermodalitě dopravních služeb.
Svaz průmyslu a dopravy ČR je připraven aktivně se na řešení problému klimatických změn podílet. Bude-li řešení založeno na skutečně tržních principech s pozitivní motivací a podstatné intenzifikaci vědecko výzkumné aktivity, může přinést žádoucí výsledky. Převáží-li snaha uplatnit administrativní a regulatorní nástroje, dojde pouze ke zhoršení působení na životní prostředí při současném podkopání konkurenceschopnosti. Problém je takových rozměrů, že bez nejširší participace nemá realistické řešení.
reklama
