Karel Stibral: Zahrada proti přírodě

V naší kultuře existují kulturní instituce, které mají vychovávat ke vztahu k přírodě, jako jsou muzea a zoologické či botanické zahrady. Jejich úloha je přitom v některých ohledech značně problematická, protože svojí činností mnohdy působí sice pro „propagaci“ a poznávání přírody, ale za cenu jejího ničení, zejména jednotlivých organismů. Plní tak tyto instituce vlastně svoji roli? Pro mnohé jsou v tomto smyslu problematické především zoologické zahrady, které by měly vychovávat ke kladnému vztahu ke zvířatům (resp. k lásce i poznávání), ale dělají to tak, že v zásadě zvířata zavírají do klecí a některým jedincům působí evidentní utrpení. I muzea, zakládaná zejména v 19. století jsou plná tisíců pobitých „exemplářů“. Mezi těmito institucemi (přiznávám, že je mám rád všechny) vzbuzují botanické zahrady asi nejmenší nevoli. Kytky zjevně netrpí v „zajetí“ jako zvířata. Stejně tak ochuzení některých lokalit o rostliny mají spíše než botanické na svědomí soukromníci (kaktusáři, skalničkáři), botanické většinou dovážejí své exponáty legálně. Přesto i botanické zahrady mohou způsobit evidentne značné „škody na přírodě“, a to na základě pohnutek pramenících spíše než ze sběru nových exponátů z jejich „zahradnické“ podstaty. Ta sama o sobě není vůbec nic špatného, ve chvíli, kdy ji však dáme volnou ruku (a dostatek peněz) může mít devastující účinky.

Botanická a les

Mám na mysli zcela konkrétní případ, Botanickou zahradu Praha v Troji. Ta spravuje značně rozsáhlé plochy nad Trojským zámkem, na dohled od pražské zoo. Toto území tvoří poměrně různorodá směs venkovních expozičních ploch (včetně zdařilé japonské zahrady), vinic, skleníku, pěstebního zázemí, ale především lesostepních a lesních ploch, včetně malých chráněných území. Ale: Botanická zahrada zjevně nedostatkem peněz netrpí a proto neustále rozšiřuje své expozice. Co je ovšem absurdní, že toto rozšiřování probíhá nikoli uvnitř dosavadních oplocených areálů, na kterých je často jen tráva, ale především za hranice současných expozic, a to tak že se postupně likviduje současný existující hezký les, případně další porosty.

Pro veřejnost asi nejznámnější byla stavba skleníku Fata Morgana, která vzbudila i značnou kontroverzi ohledně obrovského přetažení rozpočtu i v médiích. Relativně zajímavou, i když ne kdovíjak úžasnou stavbou to však neskončilo. Poté přišla botanická se stavbou pěstebního zázemí – to je přece nutné, když už máme skleník. A opět se kácely stromy. Už proti této stavbě protestovali i občané Troje – sdružení Tři duby, zejména pak dnešní starostka Troje Monika Maurerová. (např. viz Reflex 51/04, s. 68-69) Již tehdy přišlo protestujícím paradoxní, že rozšiřování „přírodní rekreační zóny“ má ustoupit jiná příroda, a to v těsném sousedství přírodní rezervace Salabka (a to tehdy mělo jít – dle Reflexu - o „pouhých“ 80 stromů). A již tehdy, alespoň podle Reflexu, nedoprovázela stavbu nových skleníků (a budoucí restaurace) studie EIA, tj. studie posouzení vlivu na životní prostředí.

Botanická si ovšem dnes staví vesele dál a své budovatelské aktivity neomezila jen na prostor kolem skleníku a začala ukrajovat pomalu ale jistě nová a nová území. Postupně začala ukusovat i z území lesa – nejdříve nové cesty, které zničily pěkné břidlicové skalky, pak větší obslužní cesta napříč lesíkem, (další pokácené stromy) nový plot (stromy…), poměrně velké parkoviště (louka). A pak vysoké ploty s betonovým soklem vykously prakticky půlku ze zbývajícího lesa. Botanická zde prý chce vybudovat novou hlavní část expozice. Zjednodušeně řečeno - na úkor vzrostlého souvislého dubového a borovicového lesa má vyrůst nový prostor umělé exposice. Kdyby šlo o pole či nějakou rumištní plochu, pak by jistě nemělo smysl se zlobit, ale pokud jde o les či nějaké lesostepní společenství? Copak je v Praze větší les za každým domem?

Les přitom slouží jako jedna z hlavních rekreačních ploch velkého a stále rostoucího bohnického sídliště, ve kterém žijí desetitisíce lidí (a psů - to byste nevěřili, jaké množství si jich lidé do panelákových bytů nacpou). Přitom je zřejmé, že pražské lesy jsou samy o sobě více a více zatěžovány, jsou doslova přecpané. Argumentace potřebou existence příměstských lesíků má ovšem jednu nevýhodu – nemají turnikety, takže zatímco botanická zahrada může vykazovat návštěvu ve svých exposicích a uvádět ji jako důvod rozšiřování expozice dosavadní, lze podstaně hůře bez stejně přesných čísel argumentovat, že do lesa s „volným výběhem“ přijde lidí ještě více. Některá čísla ovšem máme – např. roční návštěvnost obory Hvězda je ročně dokonce o tisích lidí vyšší než botanické v Troji: 7400 osob na hektar ročně: 6570 osobám. Pokud tedy argumentuje botanická potřebu otevírat nové plochy zájmem občanů, pak jaksi zapomíná, že značné množství občanů by využívalo i terén „neupravený“.

Přitom, pokud jde o nějakou výchovu k přírodě, pak je třeba i pro děti evidentně lepším prostředím les či louka, kde se může chodit i běhat mimo vyšlapané cestičky, v určité míře i si něco utrhnout a nenarážet neustále na vysoké ohavné ploty. Pro dítě, ale i dospělého je mnohem lepší, když může navštívit ve volném čase a pěšky (!), zdarma, „obyčejný“ les, než vysypané chodníčky s označenými květinami, mexickou poušť s opunciemi, která zde již je, či, bůh ví proč, přírodu Wyomingu, za poplatek. Je podstatný rozdíl, když jsem v lese a v botanické, protože v lese jsem uvnitř, mohu jít, kam chci, opřít se, sednout si, sebrat si, zatímco v botanické jsem vždy veden po cestičkách k „pohledu na“, k „pohledu z“ distance. A to, že děti (psi, dospělí) takový rozdíl cítí, je evidentní. Však také s nimi můžete chodit do lesa či na hřiště prakticky každý den, zatímco až na nečetné případy je každodenní pobyt ve vymezeném výběhu botanické, třeba i mexické poušti, nudí. Pochopitelně, že je dobré mít ve větších městech botanickou zahradu, aby se zde lidé mohli seznámit s rozmanitostí i pozoruhodností mnoha druhů rostlin a mohla se sem soustřeďovat i vědecká činnost. Ale již nyní současné osázené plochy botanické zahrady jsou již tak na půldenní prohlídku a samotná Praha navíc ještě další botanickou zahradu (Přírodovědecké fakulty UK) má – a to je ještě v Průhonicích arboretum.

Zahradnická mentalita

Hlavním problémem v možnosti, jak se s podobnými institucemi dohodnout, je „zahradnická mentalita“ posílená obecně se rozšiřujícím trendem k „vykazatelnosti“ a „měřitelnosti“ výkonu. Zahradník-budovatel jednoduše chce všechno podřídit lidskému vlivu, vše „pěstovat“, nikoli „nechat růst“, je pro něj zajímavější drobný kultivar mečíku než vzrostlý buk. Pro něj není příroda les (jakkoli prořezávaný) či louka, ale pouze rostliny vysázené do obrazců, ovlivněných tu estetikou, tu potřebami „vědy“. Pro zahradníka znamená „volný pohyb“ možnost volně se pohybovat po předem vymezených cestičkách.

Uzavřen do svých jakkoli druhově pestrých záhonů jakoby zapomínal, že les i louka tvoří komplexní ekosystém. Ve chvíli, kdy se odkrojí centrální část území lesa i lesostepi pro jeho zahrádky, zamezí se volnému pohybu nejen lidí, ale i (stále méně) se zde vyskytujícím drobným zvířatům jako králíkům či bažantům. Také se do značné míry zlikviduje „nárazníkové“ pásmo u třech přírodních památek (Salabka, Havránka, Velká skála), které zde z přírody chrání to nejhodnotnější.

Velkým problémem navíc je, že instituce všeho druhu musí stále něco vykazovat – a vykažte, že jste něco nechali být! Stejně tak je to problém psychologický: když přijde zahradník do práce, chce něco „dělat“, a dělat pro něj znamená přerývat hlínu, sázet, budovat ploty, vyřezávat. Je to ovšem jako se vším – co je v malém prospěšné (a současné exposice jistě pěkné jsou), stává se přenesením na příliš velkou plochu absurdním, nebo dokonce škodlivým. Dokáže se botanická zahrada v Troji vůbec zastavit? Zvláště, když je zjevně více než štědře dotována? Místo aby ji (nebo magistrát) předimenzovaný a mnohonásobně přetažený rozpočet skleníku Fata Morgana vedl ke spořivosti, staví se vesele dál. Jen příspěvek na provoz a investice na rok 2006 činil 82,9 milionů! – nestálo by se zamyslet i nad ekonomičností celé akce? Jestli má botanická zahrada tolik peněz, proč nezlevní vstupné, které činí 120,- Kč pro dospělého.

Botanická, jakoby inspirována „salámovou metodou“ stavbařů dálnic stejně tak ukrajuje z dosud existujícího lesa. Stejně jako stavbaři postaví kousek, ke kterému se musí pak přistavit další, pak další jinde, pak už je nesmysl je nespojit (skleník – cesty – zázemí – parkoviště, pak „nutně“ přibydou nové pokladny, stánek, restaurace, atd., atd.), bohužel vše podle schváleného plánu. Nejhorší je, že když se člověk podívá na výsledky takové práce, nejsou příliš odlišné od developerů příměstských čtvrtí či stavbařů dálnic s jejich postupným zastavováním a ničením české krajiny, především kolem měst. V obou případech je výsledkem více a více umělá krajina, byť zde zdánlivě výsledek není tak fatální. Opravdu je ale nutné nahrazovat již existující les sítí cestiček a zděných skleníků, nahrazovat stromy sebezajímavějšími exotickými bylinami? Budovatelé golfového hřiště, kvůli kterému se má kácet v jiném lese poblíž Prahy, v Klánovicích, také obdobně pociťují svoji činnost jako zvýšení přitažlivosti tamní krajiny – vždyť přibydou krásné anglické trávníky, lavičky a možnost nové rekreační činnosti! Z hlediska morálního mi však výsledek činnosti botanické zahrady v Troji přijde podstatně více na pováženou – zatímco u továrníka, developera nebo člena golfového klubu nijak zvláštní ohledy ke krajině nečekáme, u instituce, která má rozvíjení vztahu k přírodě v popisu práce, to budí opravdu vážné pochybnosti o smyslu její existence.

Odkazy:
Petice proti stavební činnosti Pražské botanické zahrady

Stránky o přetíženosti pražských lesů:
http://www.enviweb.cz/?secpart=les_archiv_gdeef/Prazane_berou_lesy_utokem.html
http://magistrat.praha-mesto.cz/75617_Na-Ladvi-a-na-Kamyku-vice-psu-a-cyklistu
Text M. Komárka v Reflexu o stavební činnosti botanické zahrady
Ke klánovickému lesu a golfovému hřišti: http://www.zeleni.cz/2813/clanek/tz-k-planovane-vystavbe-golfoveho-hriste-v-klanovickem-lese/
http://www.ujezdskystrom.info/rmace/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1

---

reklama

---