Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Zelené dotace na zateplování budov odhalují absurditu našeho stavitelství

Dne 7. dubna 2009 vyhlásil Státní fond životního prostředí ambiciózní dotační program Zelená úsporám pro starší nepanelové domy. Předpokládá se i komplexní zateplení budov vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu, vyjádřitelného spotřebou tepla na topení 50 kWh na 1m2 podlahové plochy za rok. To je bezesporu chvályhodný počin, neboť tyto domy, se spotřebou tepla na topení často nad 150 kWh na 1m2 za rok, byly realizovány v době extrémně levné energie a tehdejší stavební technologie nepočítaly s potřebou důkladnějšího zateplení. Zajímáme-li se blíže o dnešní bytovou výstavbu, zjistíme, že drtivá většina z cca 35 000 ročně nově dokončených bytů má průměrnou spotřebu tepla na topení kolem 100 kWh na 1m2 za rok a jen malá část bytů je dostavěna v nízkoenergetickém, natož pasivním standardu. To je velice zarážející, neboť technologie pro nízkoenergetickou výstavbu jsou již léta k dispozici a širší zájem o tyto technologie by jistě vedl k jejich dalšímu vylepšování a zlevňování. Jak je možné, že po více jak deseti letech, kdy se nízkoenergetické stavění skloňuje ve všech pádech, stavební praxe v podstatě nezareagovala?

Při průměrné velikosti bytu 70 m2 bychom ušetřili v nízkoenergetickém standardu na jednom bytu ročně 3500 kWh, což činí přes 700 kg emisí oxidu uhličitého (CO2) při topení zemním plynem. Pokud vezmeme v úvahu všechny za rok postavené byty a jejich životnost 100 let, dojdeme k číslu 2,5 milionu tun CO2 . A uvědomíme-li si, že k podobnému číslu pravděpodobně dojdeme i v nebytové výstavbě, lehce dospějeme k závěru, že špatně stavěné budovy nás ročně stojí 5 milionu tun CO2. Na jedné straně tedy za kjótsko-japonské peníze zateplujeme staré budovy, na druhé straně si zcela bezmocně necháváme stavět budovy jen o málo méně mizerné, než ty, které zateplujeme. Snad nejvhodnějším příměrem k této situaci by mohlo být, kdybychom si při koupání nedávali do odtoku vany zátku.

Co v takovéto situaci dělat? Známe sice několik vysokoškolských učitelů, kteří se poctivě snaží vyučovat budoucí architekty nízkoenergetické výstavbě, ale to rozhodně nestačí. Snad zelené dotace zvýší počet bytů postavených v pasivním standardu na několik stovek ročně, ale to je stále zoufale málo. Pomohl by zákon, který by umožnil stavět jen v nízkoenergetickém a lepším standardu. Těch 5 milionu tun CO2 ročně ušetřených a spousta dalších uživatelských výhod za to rozhodně stojí. Nechť je to kamínek do mozaiky návrhů zákonů v rámci Velké výzvy vyhlášené Hnutím Duha.

---

reklama

---