https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zuzana-andelova-co-skutecne-stoji-za-krabici-mleka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zuzana Andělová: Co skutečně stojí za krabicí mléka?

20.5.2022
Kráva v kravíně.
Kráva v kravíně.
Foto | Zuzana Andělová
Co se mi vybaví po první směně strávené mezi krávami? Pocit marnosti spolu s prázdnem a beznadějí. Že se mi veselý pohled nenaskytne, na to jsem se snažila připravit dopředu. Ale jak moc kruté to bude, si nelze představit bez vlastní zkušenosti.
 
Kdyby se lidé více zajímali o to, co denně konzumují, byly by podmínky živočišné výroby takové, jaké je zemědělci slibují na obalech mléčných výrobků nebo masa? Myslím, že určitě.

Nebo alespoň věřím, že většina lidí neschvaluje barbarství, a když už ne ze soucitu ke zvířatům, tak kvůli sobě a svému zdraví. Pokud zákazník platí v obchodě za výrobek od šťastného zvířete, těžko si pak umí představit, že tomu tak být nemusí.

Týrání zvířat spojené s krutým chováním zaměstnanců, bolestivé či smrtelné úrazy zvířat, necitlivé oddělování telat, kráva, které ze zoufalství tečou slzy nebo ze struku tekoucí krev místo mléka. To a mnoho dalšího jsem se rozhodla sepsat do příběhu po několika dnech toho, co mi došlo, že tohle je ta skutečná realita každodenního života mléčných krav.

Rychlost, s jakou zvířeti hrozí smrt, se zde počítá na vteřiny. Bolest, strach a úzkost je všudypřítomná. Marně hledám ty šťastné krávy, když v tom si vybavím větu, kterou jsem se dozvěděla hned v prvním kravíně, zatímco jsem se zkušenější dojičky ptala, zda je nutné dojit i krávu, která před chvilkou porodila a sotva stojí na nohou. Věta „my tady nemáme krávy, my tady máme výrobnu masa a mléka“ mě následně provázela celým mléčným průmyslem.

Kravín na konci pekla je kniha, kterou jsem se na základě své zkušenosti rozhodla sepsat a na kterou je možné přispět prostřednictvím sbírky na její vydání. Popisuju působení ve čtyřech velkochovech a hledám odpověď na otázku, co stojí za bílou tekutinou. Byly podmínky na všech místech stejné? Žijí krávy v dobrých životních podmínkách, nebo je to jen líbivá nálepka na obalech? Jak je s nimi zacházeno od narození až po celý jejich průběh života?


reklama

 
foto - Andělová Zuzana
Zuzana Andělová
Autorka je ochránkyně zvířat, zakladatelka organizace Život zvířete z.s.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2022 10:05
Šlo jistě pořídit i jiné foto vysokoužitkové dojnice, ale toto je daň za "pokrok", který představuje specializace a ekonomika výroby. Místo kombinované užitkovosti máme krávy rekordmanky, které během 1-2 laktací se vydojí z podoby. Ale pokud vychází obrat stáda a celková ekonomie výroby, je toto zřejmě trend, který bude pokračovat. Byť s ním osobně nesouhlasím, měl by být nějaký rozumný strop, protože "Znásilňovat a ždímat" přírodu nejde donekonečna. Vše je v rukou lidí, jen záleží na tom, zda převáží selský rozum, nebo honba za ziskem i za každou cenu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.5.2022 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Jo jo, pryč jsou časy Jerseyek s metr širokýma zádama
Odpovědět
JS

Jiří S

20.5.2022 10:30 Reaguje na Jakub Graňák
To máte určitě pravdu. Každopádně poslední dva, tři roky pozoruji trend odcházení od Holštýnek. Podniky pomalu zjištují, že genetika ČESTRů je pro chov lepší a lze již najít mnoho takových podniků s čistými ČESTRy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.5.2022 11:29 Reaguje na Jiří S
Toš to jsem rád. Jinak Jerseyky byly moji miláčci, nepoznal jsem jiné tak mírné, přítulné a nenáročné plemeno a jejich mlíko... bezkonkurenční
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.5.2022 13:42
To je těžké. Autorka je očividně člověk, který považuje i jen dojení krav za týrání zvířat. Ano, po porodu je potřeba krávu podojit, aby bylo čím nakrmit její tele. Autorka si v té dojírně nevšimla, že mléko od čerstvě otelené krávy nejde do tanku, ale zvlášť. Novorozené tele se musí napít mleziva nejpozději do dvou hodin po porodu, dokud je sliznice jeho žaludku schopná propustit imunoglobuliny. Tele se rodí bez vlastní imunity, tu zajišťují právě imunoglobuliny z mleziva. Každá dojička už dnes nemá zemědělské vzdělání, takže bych se na její tvrzení nespoléhala. Pryč jsou časy, kdy dojičky měly aspoň dvouletý učební obor Ošetřovatel skotu.
Pokud autorka považuje i jen dojení za týrání zvířat a ležící, nakrmená a přežvykující kráva jí připadá jako utýrané zvíře sekundu před smrtí, měla by se prozatím zdržet výroby nadbytečných literárních děl a chov dojnic prostudovat, poznat a pochopit. Takhle je to dílko na úrovni tvrzení, že očkování proti covidu vám do těla vpravuje špionážní čipy.
Odpovědět
An

Andrea

20.5.2022 14:32 Reaguje na Marcela Jezberová
A vy autorku znáte? Nebo jste si její knížku přečetla, abyste mohla toto tvrdit? Právě.. jak můžete tedy vědět, čeho si všimla nebo ne. A myslím, že tady je asi úplně jedno, jestli někdo má nebo nemá zemědělskou školu, aby bylo patrné, co z toho je špatně. Navíc nikde nevidím, že by ve článku bylo, že zdravá, ležící, nakrmená a přežvykující kráva vypadá jako utýrané zvíře.
Já tedy na fotce nevidím nic, co by se alespoň přibližovalo "nakrmenému" zvířeti. A tu knížku jsem si už objednala, protože tohle jako "veselá kráva" rozhodně nevypadá a zajímá mě, co vlastně piju, tím spíš podle podobných komentářů. Že se kráva podojí je jedna věc, ale pokud to zvíře má být týráno, to mi teda vadí, takže chci vědět i tu druhou stranu a bude mi pak rozhodně jedno, zda to zvíře dojí "vzdělanec" nebo třeba cukrářka.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.5.2022 15:44 Reaguje na Andrea
když to chcete po lopatě, tak ten článek je takový emoční průjem a je na každým, co si z toho kdo vezme
Odpovědět
me

meluzína

20.5.2022 16:52 Reaguje na Marcela Jezberová
Sama za sebe hlásím, že nejsem příznivcem žádných velkokapacitních chovů, nikdy a nikde. V jednom velkokapacitním kravíně jsem pracovala pár let, už dávno, a opravdu doufám, že od 90.let se životní podmínky hovězího dobytka zlepšily, protože krávy vyřazované ve 2-3 laktaci pro záněty vemene, záněty reprodukčních orgánů, krávy pajdající kvůli opotřebení nohou na roštech, telata věčně umírající na průjmy a dýchací potíže (můj odhad byl 30-50% úmrtnost podle ročního období.
Pro mě je nejhezčí pohled na spokojená zvířata na pastvě, i za cenu, že nebudou dojit na jejich maximum. Na velkochovy nepřispívám, mléko si kupuji od hospodáře anebo mám vlastní a kdo jednou okusil "pravé" mléko a maso, tak ze velkochované ze supermarketu nevezme do huby.
Myslím, že je snadné nazývat lidi, kteří s těmito způsoby chovu nesouhlasí "ekoteroristy" a hysterkami, a někteří to určitě přehání, ale za mě kráva patří na pastvu a ležet a přežvykovat do chlíva do pohodlí na slámu a ne na rošt a do VKK.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.5.2022 19:15 Reaguje na meluzína
Přesně, ale to je třeba se oprostit od "trhání rekordů" na straně producentů a přistoupit na vyšší cenu na straně konzumentů
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.5.2022 08:24 Reaguje na meluzína
Ano, od 90. let se podmínky v kravínech tak výrazně zlepšily, že to, co tady píšete, je historický román. Ale pro spoustu lidí je tak těžké to uznat, že žádnou změnu k lepšímu uznat nehodlají. Ubyla by jim totiž příležitost prezentovat na veřejnosti svou útlocitnost a potřebu zachraňovat i to, co zachránit nepotřebuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.5.2022 18:55 Reaguje na Marcela Jezberová
Nechte na hlavě, už jsem viděl i daleko horší případy, než na titulní fotce a nebyl to jeden dva kusy.
Odpovědět
me

meluzína

25.5.2022 12:23 Reaguje na Marcela Jezberová
Já na té fotce vidím nenakrmenou skvělou dojnici. Problém těhle superužitkových dojnic je, že se raději vydojí z podoby a onemocní, než aby dojily na kolik mají. To je dané geneticky. Takováhle kráva potřebuje hodně kvalitního objemu a hodně jádra. Nevím jak je to v dnešních moderních a lepších provozech, ale na VKK krmilo jádrem na dojírně, a to znamenalo, že krávy měly 2x denně pár minut na sežrání jádra. Ty nejlepší dojnice na tom neprospívaly, vypadaly stejně hladově. Jádro se dávalo i do žlabů, ale tam byl zase problém, že ty zesláblé krávy se k tomu pořádně nedostaly, neb je odstrčily ty míň dojící a proto silnější. Vím, že se dnes už se snad používají elektronické obojky se čtečkami, aby se kráva krmila adekvátně k tomu co potřebuje. Možná ho tahle kráva má, ale špatně nastavený? Kráva v takové výživové kondici se nakonec přestala říjit, když se říjila, tak měla záněty a špatně zabřezávala a měly i těžké porody, nebo po porodu neměly sílu vstát. Když nezabřezly, skončily na jatečním turnusu, zasušily se, nakrmily se, vyčistily se, odpočinuly si a začaly se říjit a na jatka se tak odvážely ty nejlepší dojnice, zatímco ty průměrné a mizerné tenhle provoz vydržely déle, to mi vždycky přišlo absurdní. Prostě dej krávě do držky, ona ti dá do dížky tady neplatilo.
Já na té fotce prostě vidím vyhladovělou nenakrmenou dojnici v klasickém produkčním turnusu na VKK, nestlaném a se stejnými přepážkami jako se používaly před 20-25lety. Jestli je ta fotka stará a dnes už se tohle neděje, tak je to jenom dobře.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.5.2022 14:47
Na podobná amatérská rádoby literární dílka nepřispěji, protože postřehy
z jednoho lumpáckého kravína nejsou obrazem celého zemědělství. Kravín
a kravín je rozdíl a kráva a KRÁVA taky. Ochráncům zvířat vadí chov
čehokoliv a sami týrali v dětství myšky a křečky v teráriích. To z nich
udělalo ochránce zvířat a milovníky přírody. Postavit je před realitu
uživit sebe a své děti v divoké přírodě, tak buď pojdou hlady a nebo
pochopí, že zvíře je i k jídlu a přehodnotí své názory. Budiž existuje
i týrání, ale existuje i slušné zacházení se zvířaty. Pamatuji na ty
kravky u dědů a strejdů, které byly hřebelcovány jako koně a nastýlalo
se jim novou slámou dvakrát denně. Mezitím šly na pastvu a vracely se
do nově nastlaného chléva. Jejich smrt obrečela sice celá rodina, ale
nezdráhali se je zkonzumovat, protože tak to v přírodě chodí. Autorka
ať si bumbá sójové mléko a papá sójové sýry, ale měla by vědět, že
kvůli jejím lahůdkám kácejí v Brazílii pralesy. Nejlépe je nejíst nic
a umřít po narození, tím mimo rodičů nikomu a ničemu na světě neublíží.
Odpovědět
AZ

A Z

20.5.2022 15:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je asi každému buřt, za co své soc. dávky utratíš. Ty si se asi taky slušně nabumbal, že máš takový přehled o ochráncích zvířat a autorce, že? :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2022 08:43 Reaguje na A Z
Ty rozumbrado, než tady začneš někoho urážet a rozdávat svoje rozumy, máš alespoň tolik odvahy, abys zveřejnil svoje jméno, aby všichni věděli, s kým mají tu čest, nebo jsi jen zakomplexovaný zbabělý hrdina od compu?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.5.2022 15:01
Švehla by na ně vzal bič !
Odpovědět

Jirka Černý

21.5.2022 07:28
Moje máma pracovala na "stovce" a bylo to místo kde jsem strávil hooodně času (tehdy to nikdo neřešil). Kráva potřebuje dostatek žrádla, vody, péče a hlavně klid takže žádné běhání a křik po kravíně!
Nepamatuju žádné špatné zacházení se zvířaty ani žádné stresy pokud nepočítám pár porodů kdy to nešlo jak má.
Ano v kravíně je bolest a slzy. Když strčí ženská nohu do rolny u hřebláku tak opravdu nezastaví, máma kolikrát měla modřiny horší než oběti domácího násilí, kráva občas prostě kopne no. To nemluvím o tom že je to práce na dvě směny včetně víkendů a svátků s tím že když někdo vypadne tak se ruší volna i dovolená. A slzy? No stane se že přes veškerou péči odejde čerstvé tele a ženské to obulí.
Běžný kravín opravdu není Osvětim.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.5.2022 08:43 Reaguje na Jirka Černý
Jenže tenhle běžný kravín už neexistuje... krávy na slámě nejsou "dostatečně efektivní"
Odpovědět
JS

Jiří S

23.5.2022 06:57 Reaguje na Jakub Graňák
Já bych řekl, že těchto kravínů je pořád stále hodně. Já znám podniky jen s hlubokou podestýlkou například.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.5.2022 18:52 Reaguje na Jiří S
Já teda nevím, ale hluboká podestýlka začla být "in" zhruba někdy v půlce devadesátých let, do té doby to byla spíš "řídká podestýlka" a dneska je zas "in" a moderní "bezpodestýlka"
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

21.5.2022 12:10
Je umění nacpat tolik hloupostí do jednoho článku, prosím, když tomu nerozumíte tak Vám poradím lepší je mlčet a nechat ostatní myslet si, že jsem neinteligentní, než promluvit (napsat) a dokázat, že opravdu jsem neinteligentní.
Celý život pracuji v zemědělství a mám i VŠ takže dojnice holštýnského typu vypadají opravdu vyhuble, ale je to dané geneticky. za další moderní kravíny jsou velmi vzdušné s velkou pohodou pro zvířata a jsou stlané i bez steliva a větrané a ty nejlepší i chlazené (dojnice nesnáší horko). Je nesmysl tvrdit, že někdo zvířata úmyslně týrá, když jej živí a proto se snaží zajistit jim pohodu a to za nemalé náklady (cca 80 až 120 tisíc za UM). Naše mléko je natolik kvalitní, že jej prodáváno i na velmi náročný trh v Itálii a v Německu. Bohužel lidí co pracují v zemědělství je do 3% a nemají čas bránit se podobným nesmyslům a hloupostem. Ještě poznámka dojnice se u nás pasou vyjímečně a ani to moc nejde nemáme tolik plochy a plemeno Jersey je malá dojnice opravdu velmi hezká a s hodně tučným mlékem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2022 08:48 Reaguje na Jiří Bodlák
Tyhle zelené trubky stejně nepřesvědčíte.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

21.5.2022 12:10
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2022 16:39
Čistý blábol jednoho zeleného aktivistického škodíka lidské společnosti.
Tomu člověku ušlo, že kdyby se skutečně s kravami zacházelo tak, jak se mu zdálo,tak by ten příslušný mlékárenský kravín v konkurenci ostatních zkrachoval. Krávy by dojily méně a za mléko by byly srážky nebo by ho mlékárna úplně odmítla, protože by mléko bylo biologicky kontaminováno a nešlo by na většinu výrobků, třeba jogurty, vůbec použít.
Holt když už se společnosti dostatečně uškodilo ukončením produkce levněji produkovaných a kvalitnějších vajec z klecových chovů a jejich nahrazením horšími, dráž produkovanými vejci z podestýlkových chovů, produkovaných za určitého nepohodlí až šikanování určitého procenta slepic v hejnu jinými slepicemi, přišla řada na to škodit společnosti zhoršováním poměrů i v produkci kravského mléka.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.5.2022 18:10
Asi bychom našli za světě mnoho míst, kde lidé žijí ještě hůře.

To samozřejmě není omluva pro příšerné zacházení se zvířaty, spíše výzva k přemýšlení, jak řád světa upravit, aby tyto problémy neeskalovaly.

Z tohoto pohledu je vlastně kniha jakési nesystémové flastrování, které možná více uškodí, než prospěje.
Odpovědět
Jan Kučera

Jan Kučera

21.5.2022 22:48

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.5.2022 21:30
Tak jestli autorka byla přítomna týrání zvířat, tak je to podílení se na trestném činu.
V kravínech, co jsem navštívila, tak byla pohoda. I drbátka pro krávy a sprcha pro ochlazení ve vedru. Ale nikdy jsem neviděla tak hubenou dojnici, jak je na obrázku v článku. Když koukají žebra, tak je to malou krmnou dávkou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.5.2022 23:29
Necitlivé oddělování telat od matek u mléčných krav brzy po jejich narození mi stejně jako autorce článku velice vadí a těchto mláďat i jejich matek je mi líto. Je to pro ně velmi stresující. Tohle mi na průmyslových chovech mléčných krav vadí nejvíc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2022 07:14 Reaguje na Majka Kletečková
V přírodě jsou ztráty mláďat po narození velmi časté (vlci, lišky, krkavci...), takže matky to nijak zvlášť neprožívají, byť pudově potomka hledají. Pokud je to během chvíle po porodu, je to mnohem lepší, než po pár dnech či týdnech, kdy si matka vytvoří vazbu. Potom jsou projevy "stesku" mnohem intenzivnější. Není to zrovna pohodová záležitost pro oba, ale srovnají se s tím vcelku rychle a normálně prospívají, tj. tele přirůstá a kráva laktuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2022 07:47 Reaguje na Karel Zvářal
A zapomněl jsem na jednu důležitou věc. Tele odebrané matce si na adoptivní (ošetřovatelku) rychle zvykne - je mu jedno, kdo mu dá napít. Pro další chov je lepší, když s člověkem přichází do kontaktu od mala kvůli lepší ovladatelnosti. Kusy narozené na pastvě jsou plaché, na úrovni divokých zvířat, a ač jsou "domestikované", je práce s nimi těžká a bývá při ní nemálo úrazů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.5.2022 15:11 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za vysvětlení. Chápu, že z ekonomického hlediska je to výhodné, a z provozně chovatelského hlediska to přispívá k větší produktivitě a efektivitě a usnadňuje práci pečujících krmiček. Viděla jsem to u sestry, která pracovala jako mladá v teletníku na Jivně u Českých Budějovic. Spousta telat stejného věku pohromadě v jednom boxu a malinké ohradě, boxy pro nejmladší a boxy pro starší býčky a boxy pro starší kravky. Oběma nám bylo těch nejmenších telátek líto.
U tety a babičky v kravíně JZD mi těch skoro hned po narození odstavených telátek uvázaných osamoceně daleko od matky a krmených jen z lahve bylo také hodně líto. Tahle kraví děcka jsou na tom podobně jako lidská mláďata vychovávaná od narození bez rodičů v kojeneckém ústavě a pak v děcáku. Hladem a zimou nikdo z nich netrpí, ale ... Nevím, jak jsou na tom lidská děcka, která neměla ve svém dětství možnost zažít rodičovskou lásku, i když jejich vychovatelky v ústavu se snažily o ně pečovat co nejlépe.

Doma měli ve stejné době babička s dědou a teta se strejdou na svém hospodářství ve stáji také několik krav, ale tele bývalo, dokud bylo malé, uvázané v rohu stáje blízko své matky a po nějakou dobu připouštěno, aby se napilo z jejího vemene.

Přimlouvala bych se za nějaký podobný kompromis i za cenu, že telátka budou o něco méně ovladatelná a poslušná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2022 19:53 Reaguje na Majka Kletečková
Nesmíte si všechno polidšťovat. Kolik "mateřské lásky" zažije pulec skokana, vykulený kapřík nebo kuře pod umělou kvočnou? Přesto všechna mláďata plodných rodičů v přírodě, při šťastné souhře náhod (vyhnutí se predaci), bez problémů prospívají. Dnešní plemena jsou po desítky generací šlechtěna na vysokou užitkovost při velmi dobré poporodní a výchovné péči. Dohlíží na ně školený personál včetně veterináře. Takový standard nemá leckde ani dítě, natož mláďata tradičně chovaných užitkových zvířat v rozvojových zemích.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.5.2022 11:19 Reaguje na Majka Kletečková
"Přimlouvala bych se za nějaký podobný kompromis i za cenu, že telátka budou o něco méně ovladatelná a poslušná."

A proč se přimlouváte? Prostě to běžte dělat a dělejte to po svém a uvidí se ... jak to bude fungovat v praxi a jak se tím uživíte. Třeba jo, já vám budu fandit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2022 08:46 Reaguje na Majka Kletečková
Prosím vás, když už tady chcete psát tyhle svoje nesmysly, tak si přečtěte třeba Jana Cimburu, kde je věta o tom, jak teskně zabučela kráva, které odebrali telátko- a to se týká 19. století.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.5.2022 12:04
Já tedy nejsu žádný milovník, natož znalec agroindustriálu, ale i já si doufám tvrdit dvě věci.

Když se někdo k dobytku chová jak ... napsat dobytek by asi znělo zvláštně:-) ... tak je to samozřejmě špatně. Ale je to o přístupu, bo co občas pochytím, tak ten špatný přístup ke zvířatům je úplně stejně častý, ne li častější, u malých a středních chovatelů, jako ve velkochovech. Je to prostě v lidech.

Podmínky dobře vedeného malochovu jsou pravděpodobně opravdu lepší, než v dobře vedeném velkochovu, ale silně pochybuji, že ty malochovy by nás uživily.

Je sice fajn, že meluzína píše " ... mléko si kupuji od hospodáře anebo mám vlastní a kdo jednou okusil "pravé" mléko a maso, tak ze velkochované ze supermarketu nevezme do huby." ... já jí to neberu a přeju. Ale z mého pohledu to v reálu může tak možná fungovat u nás na chalupě, s odřenýma ušima vedle v Lanškrouně, ale na Smíchově ani smykem.

Je nás prostě dvakrát tolik jak 1820, pokud wikina nekecá tak prakticky přesně, a jíst tak nějak chceme a potřebujeme.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.5.2022 12:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Samozřejmě troufám, kua fix.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.5.2022 17:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, takhle nějak to je.
Odpovědět
DF

Dagmar Fialová

23.5.2022 21:04
Nedávno jsem v rámci all inclusive v lázních ochutnala mléko sójové, rýžové, mandlové, kokosové a zjistila jsem, že mi chutná a například v kávě dokonce víc než kravské.
Btw co bude s těmi kravami, které už člověk nebude potřebovat? Nepředpokládám, že by je farmář živil jen z lásky k bližnímu...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2022 21:27 Reaguje na Dagmar Fialová
To je jak "ploc?" od pětiletého dítěte, resp. Majky z Gurunu:-)

https://www.youtube.com/watch?v=QMLgpQT-eeE

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.5.2022 11:16 Reaguje na Dagmar Fialová
Já to kravské vypiju za vás. Buďte v klidu:-).
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.5.2022 14:12
Tvl, tak jedna směna v kravíně a už je na světě kniha a dokonce kritická a dramatická. A moudro nějaké dojičky jako "kravská" norma nebo co??? No to teda klobouk dolu, to by mělo na ochránce i poslance zabrat..
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.5.2022 22:58 Reaguje na Milan Milan
Autorka článku se odvolává na praxi ve čtyřech kravínech.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

26.5.2022 18:05
Takže předpokládám že autorka bojuje proti Eu, a Usa nevolí strany které jsou na ně orientované. Štˇastné krávy totiž Eu likviduje jak v Rakousku tak v Rumunsku.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

29.5.2022 07:44
Autorka předvedla typickou hysterickou neobjektivní ochranářskou demagogii člověka, který se jen mihnul zemědělstvím a z hospodaření a ekologie si vytrhává jen to co se mu hodí. Kráva na fotce je výjimečný stav stejně jako to co popisuje.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist