Zuzana Janatová: Elektromobilita bez baterií
14.12.2020
V současné době je výroba vodíkových automobilů relativně nákladná. Ilustrační snímek.
Aby Evropa splnila plánované snížení emisí oxidu uhličitého u spalovacích motorů ze zhruba 260 milionů automobilů, bude muset 33 milionů vozů jezdit na elektrický pohon. Zatímco elektrický pohon ve vozidle je efektivní, celková spotřeba energie a emise skleníkových plynů rozhodujícím způsobem závisí na zdroji používaném k výrobě elektřiny. Ekologický přínos elektromobilů tak negativně snižuje současná výroba elektřiny, která má v 70 procentech vysokou uhlíkovou stopu.
Ani využití některých druhů OZE při výrobě elektřiny nemusí vždy zajistit požadované snížení emisí skleníkových plynů. Například u elektřiny z bioplynu vyráběného pěstováním a následným zpracování kulturních plodin je uhlíková stopa vyšší, než při použití klasického benzínu, či nafty. Podobný efekt má zavedení povinných příměsí biosložek do benzínu a nafty, které při své produkci zanechávají dvojnásobnou uhlíkovou stopu, než jakou mají produkty z ropy. Lepším řešením je přeměna bioplynu na biometan, ideálně s použitím energie z obnovitelných zdrojů, který má vyšší účinnost a nižší emise než zemní plyn. Nejlépe vychází výroba elektrické energie ze slunce nebo větru. Anebo použití vodíkových článků, u kterých odpadají emise oxidu uhličitého při výrobě a likvidaci akumulátorů.
Dobíjení je pomalé a rozvodná síť je nedostatečná
Pro dosažení uhlíkové neutrality v dopravě se elektromobily jeví jako nejlepší řešení. Zatím ale narážíme na řadu bariér a technických limitů. Baterie na pohánění aut jsou finančně i výrobně náročné, mají relativně krátkou životnost a zdroje lithia potřebného pro jejich výrobu jsou podle všeho omezené. Celkově produkce a likvidace baterií v současnosti představuje větší ekologickou zátěž než provoz moderních spalovacích motorů.
Problémem plošného nasazení velkých autobaterií je také omezená možnost jejich dobíjení. Běžná nabíjecí stanice s výkonem 3,7 kW plní vůz Tesla s kapacitou baterie 100 kWh téměř 30 hodin. Třífázová 11kW nabíječka to zvládne za 10 hodin. Ovšem není možné, aby byly všude umístěné takto silné stanice, protože rozvodná elektrická síť není na takový proud dimenzována. Masové využití bateriových elektromobilů by si vyžádalo úplně novou infrastrukturu elektrické sítě. A až bude vybudovaná, zůstává otázka, jak vyrobit potřebnou elektřinu. Při elektrifikaci všech vozidel registrovaných v Česku by roční produkce elektřiny 81 TWh stačila zhruba na jejich 70 dobití.
Tankování vodíku je rychlé s velkým dojezdem
Jako možná alternativa se ukazuje elektromobilita bez baterií - vodíkový článek vyrábějící elektřinu. Vodík má oproti jiným nosičům energie řadu výhod. Má absolutně nulové emise, vysokou energetickou hustota, doplnění paliva je rychlé a jeho zásoby jsou neomezené.
Jeden kilogram vodíku obsahuje 33 kWh energie, zatímco akumulátor má v jednou kilogramu jen 0,24 kWh, takže aby se energeticky vyrovnal 1 kilogramu vodíku, musí vážit 140 kilogramů. Dnes vychází náklady za vodík podobně jako u benzínu, nebo nafty. Vodíkové auto v průměru spotřebuje 1 kilogram vodíku na 100 kilometrů, což při ceně 9,50 EUR vyjde v přepočtu na necelé 2,40 koruny na kilometr jízdy. A na nádrž dojede zhruba 700 kilometrů.
V současné době je výroba vodíkových automobilů relativně nákladná. Podle výrobců automobilu se ale náklady na produkci vodíkových aut do 10 let srovnají s elektromobily a hybridy. Pak se vyplatí zejména pro nákladní vozy a vlaky. Analýza společnosti Bloomberg uvádí, že v roce 2030 by měly náklady na výrobu vodíku klesnout oproti dnešku až o 80 procent. A v roce do roku 2050 by mohl vodík pokrývat 24 procent světové spotřeby energie, což by snížilo emise CO2 o 34 procent. Vodík vyrobený z větrné nebo solární energie by mohl být k dispozici za stejnou cenu jako zemní plyn.
Na dosažení konkurenceschopnosti vodíku bude potřeba investovat do infrastruktury zhruba 80 miliard EUR, což není nijak extrémní číslo, když si uvědomíme, že to je necelých 5 procent ročních celosvětových výdajů za energii. Programy na dosažení uhlíkové neutrality s takovými výdaji počítají. Například jen v Německu v loňském roce investovali do rozvoje obnovitelných zdrojů energie téměř 30 miliard EUR. Do projektů spojených s vodíkem vložili Členové asociace Hydrogen Europe už 198 milionů EUR. A celková suma vodíkových investic národních vlád i s podporou EU dosáhla 844 milionů EUR.
Státy přijímají národní plány a firmy se spojují
Pro naplnění vizí masového využití vodíku vzniká řada partnerských projektů společného výzkumu a uvádění nových technologií do praxe, jako je H2-Mobility v Německu a Velké Británii nebo Hydrogen Highway ve Skandinávii.
Do spolupráce se zapojují technologické start upy i velké firmy působící v oboru, jako jsou společnost Air Products a Nouryon, které v rotterdamských elektrolyzérech vyrábí 18 tun zeleného vodíku ročně a v rámci evropského programu GOs ho dodávají do vodíkových stanic v Německu a pohánějí s ním vodíkové autobusy Transport for London.
Dnes je celková evropská výrobní kapacita elektrolyzérů necelých 1 GW ročně. Pro dosažení bezemisní Evropy potřebujeme do roku 2030 elektrolyzéry o výkonu 40 GW. K tomu bude nutné koordinovat úsilí Evropské aliance pro čistý vodík, nejen s členskými státy, ale i s regiony, kde mají ideální větrné a sluneční podmínky. Proto například v Saudské Arábii společnosti Air Products a ACWA Power postaví do roku 2025 největší výrobnu zeleného vodíku na světě určeného pro pohod vozidel. Zařízení poháněné obnovitelnou energií ročně vyrobí téměř čtvrt milionu tun vodíku, což je zhruba desetina plánované evropské spotřeby.
Spolupracují také velké automobilky jako je například Toyota, Honda, Mercedes a Hyundai, které se podílejí na vývoji nových palivových článků s firmou Doosan Fuel Cell. Podobně Dailmer, BMW, Volkswagen, Volvo a Ford vytvořily společně se společností Powercell projekt Auto-Stack a v Německu budou vyvíjet a sériově vyrábět vodíkové palivové články.
Pro zajištění provozu vodíkových automobilů bylo v roce 2019 uvedeno do provozu 83 nových čerpacích. Celkově jich na celém světě už funguje 432 a podle plánů číslo rychle poroste, protože za posledních pět let se jejich počet více než ztrojnásobil. V Německu vloni rozšířili síť 87 čerpacích stanic o 22 nových. Ve Francii už mají 26 čerpacích stanic a 34 jich je ve výstavbě. Také v dalších státech jako je Nizozemí nebo Švýcarsko, porostou počty vodíkových stanic násobným tempem. Pro letošní rok je po celém světě naplánováno dokončení dalších 226 stanic.
Česko se také zapojí
Ani v Česku není automobil na vodík novinkou. Pilotní projekt městského autobus TriHyBus s vodíkovými palivovými články byl úspěšně vyzkoušen již v letech 2009 až 2014 v Neratovicích, kde je postavena zatím jediná čerpací stanice vodíku u nás. Národní akční plán čisté mobility ovšem počítá, že v roce 2030 bude v Česku jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články. Do roku 2023 by v tuzemsku mělo vzniknout šest až osm čerpacích stanic. Přednostně by měly být ve znečistěných regionech - Moravskoslezský kraj chce do roku 2025 uvést do provozu ve veřejné dopravě nejméně 30 vodíkových autobusů a tři vlaky. V Ostravě by měl vyjet první autobus už za dva roky. Podobně v Ústeckém kraji existujeme memorandum firem a institucí, které vybudují v Ústí nad Labem a Litvínově vodíkovou infrastrukturu pro zabezpečení provozu šesti autobusů na vodíkový pohon. Vodík tak i u nás dostane šanci ukázat svůj potenciál pro absolutně bezemisní a dlouhodobě udržitelnou dopravu.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Zpráva o klimatu jako příručka pro přežití lidstva
OSN: Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí
Jak ovlivňuje klimatická změna laviny z mokrého sněhu v pohoří Krkonoš?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (102)
EN
Emil Novák
14.12.2020 11:14Hluboký omyl (nebo spíš PR), paní autorko. Vodík neroste na stromech, takže nemá "absolutně nulové emise", má emise takové, jaké má emise zdroj elektřiny, která se k elektrolýze vodíku používá (plus ještě nějaké malé další). Navíc má celý vodíkový cyklus dost nízkou účinnost, takže té elektřiny je potřeba několikanásobně více, než když se spotřebuje přímo. Tím pochopitelně vzniká i výrazně více emisí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 14:55 Reaguje na Emil NovákJeště hlubší omyl. předpokládá se, že vodík se vyrábí z přetoků OZE, takže ta energie sama má taky nulové emise. A elektrolýza má účinnost řádově 80%, žádná "nízká účinnost" nehrozí. Pokud ovšem jede auto an pístový motor, tam se ta účinnost ztrácí, ale to už není vina vodíku.
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.12.2020 15:20 Reaguje na Pavel HanzlŽádná energie nemá nulové emise, pokud se započítává celý životní cyklus zdroje, jako že se to obvykle dělá.
Elektrolýza samozřejmě není jediný článek ve vodíkovém cyklu, který tu účinnost snižuje.
O pístovém motoru jsem vůbec nic nepsal, nevím proč ho do toho motáte.
Odpovědět
Elektrolýza samozřejmě není jediný článek ve vodíkovém cyklu, který tu účinnost snižuje.
O pístovém motoru jsem vůbec nic nepsal, nevím proč ho do toho motáte.
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:56 Reaguje na Emil NovákPokud zajdete do detaiů, tak i výroba panelů může být prakticky čistá, těžba sklářského písku může jet na fve a pece se můžou rozpalovat vodíkem, doprava může taky jet na OZE.
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.12.2020 16:06 Reaguje na Pavel Hanzl... a létat můžou rovnou pečení holubi, taky s nulovými emisemi. Až to nastane, tak to bude paráda, ale do té doby vodík "absolutně nulové emise" mít nebude.
Odpovědět
PH
EN
Emil Novák
14.12.2020 16:13 Reaguje na Pavel HanzlNeměl, ale dokud jsem to neměl, tak jsem netvrdil, že to mám.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 19:52 Reaguje na Emil NovákVšude přece píšu že něco "může" být a ne, že to je.
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.12.2020 20:09 Reaguje na Pavel HanzlNo výborně, takže jste vyprodukoval čtyři příspěvky, abyste jimi nakonec sdělil, že vlastně nemáte nic proti mému tvrzení, že dnes vodík absolutně nulové emise nemá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 07:10 Reaguje na Emil NovákVy jste prostě zastánce politiky věčnosti. Dnes prší a je zima a je to jak se SSSR na věčné časy a nikdy jinak.
Tady se přece bavíme o systémech a o cestě, která vede do budoucnosti.
Odpovědět
Tady se přece bavíme o systémech a o cestě, která vede do budoucnosti.
EN
Emil Novák
15.12.2020 07:23 Reaguje na Pavel HanzlJá jsem zastánce toho, aby se nelhalo a nazývaly se věci pravými jmény. Tj. netvrdit, že něco je, když to ve skutečnosti není a bude to možná ve vzdálené zelené budoucnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 13:57 Reaguje na Emil NovákU nás není nic, ale v normálních zemích dost věcí už je. A pokud ještě není (terrawatthodiny v akumulátorech, vysoké pece na vodík atd.), tak do pár let budou. Ten vývoj dnes nabral forsáž, nejtěžší to rozpohybovat a pak už to jede skoro samo.
Odpovědět
EN
Emil Novák
15.12.2020 14:41 Reaguje na Pavel HanzlV žádné zemi na světě není vodík, který má "absolutně nulové emise", a ještě hodně dlouho nebude. Nevymýšlejte si.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 20:50 Reaguje na Emil NovákNikdo nemá nulové emise, ani biokráva nebo bioslon.
Ale 40 miliard tun emisí CO2 KAŽDOROČNĚ je nářez, který Zeměkoule prostě nemůže zvládnout. A jen razantním snížením se můžeme NOŽNÁ vyhnout katastrofě, jinak ne.
Odpovědět
Ale 40 miliard tun emisí CO2 KAŽDOROČNĚ je nářez, který Zeměkoule prostě nemůže zvládnout. A jen razantním snížením se můžeme NOŽNÁ vyhnout katastrofě, jinak ne.
JŠ
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 09:47 Reaguje na Jan ŠimůnekTa nastává už teď. Sice ne v ČR, ale málo koutů světa ještě neních postižených.
Odpovědět
ig
15.12.2020 19:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Bavíme se o příštích 3 až 8 letech, jak si vehementně přejí ekoaktivisti.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.12.2020 20:26 Reaguje na Pavel HanzlMusíte brát účinnost až na konci cyklu. Aku-elektromotor, tam bych odhadoval účinnost 70%. Elektrolyzér-palivový článek-elektromotor bych odhadl pod 45%. Vy prostě ve svých úvahách vycházíte ze svého snu, že OZE vyráběji elektřinu zadarmo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 07:15 Reaguje na Jiří SvobodaNic není zadarmo. Ale zkuste si odhadnou účinnost vytěžení ropy, přetažení přes půl zeměkoule, pak krekování a doprava kpumpě a teprv co zbyde nalijete do auta s účinností 35%. Půjde do kol třeba úžasných 10% z původní suroviny?
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
15.12.2020 07:33 Reaguje na Pavel HanzlPodle autorky jsou a celkem správně, použité baterky ekofuj. Ale údajně palivové články ne ? Autorka jen podporuje byznys svého chlebodárce. Jenže baterky a vodík jsou , na rozdíl od fosilních paliv, masívně podporovány z daní. Takže srovnávat náklady jaksi moc nejde.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:23 Reaguje na Petr PekaříkJá se obávám, že ty podpory jsou zase dost ropácká demagogie, Amíci mohutně podporují OZE tak, že ji osvobozují od spotřební daně. To není zase tak děsivé, u nás elektroauto nemusí platit silniční daň a dálnice, ale co to v provozu udělá? Nula nic. Baterky zas tak ekofuj nejsou, recyklují se a hlavně všechno to jsou nové systémy, které mají sice rychlý rozvoj, ale ještě nejedou na 100% nikde.
A tím ropáci šermují pořád, končí na tom, že když v noci nesvítí, tak je celá fve na nic.
Odpovědět
A tím ropáci šermují pořád, končí na tom, že když v noci nesvítí, tak je celá fve na nic.
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:03 Reaguje na Pavel HanzlJenže to je, pochopitelně, taky podpora. A musejí někde ty daně zvýšit, aby byli na stejných penězích. Sorry, prostě okrádáme něco, co funguje a vytváří zisk, ve prospěch něčeho, co není životaschopné (bez podpory). Chtělo by to takovou ekonomickou Tarpejskou skálu, pod níž by tyhle projekty končily.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.12.2020 14:19 Reaguje na Pavel HanzlProsím, přestaňte se chovat typicky Hanzlovsky.
Tady srovnáváme vodík a baterky v automobilech a mně ten vodík ve srovnání vychází zatraceně blbě.
Asi nejhorší možný stav by byl, kdybychom kvůli dopravě budovali 4-5 infrastruktur: pro elektromobily, zelený vodík, biometan, syntetické PHM a kdo ví co ještě vyvstane.
Odpovědět
Tady srovnáváme vodík a baterky v automobilech a mně ten vodík ve srovnání vychází zatraceně blbě.
Asi nejhorší možný stav by byl, kdybychom kvůli dopravě budovali 4-5 infrastruktur: pro elektromobily, zelený vodík, biometan, syntetické PHM a kdo ví co ještě vyvstane.
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:28 Reaguje na Jiří SvobodaA jak je to dnes? Nafta, benzín, alkohol, elektřina, LPG, CNG, to jsou snad nějaké kapalné propan - butany, zemní plyny a co já ještě vím?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:05 Reaguje na Pavel HanzlNafta, benzín i alkohol mohou využívat stejnou infrasstrukturu (a zpravidla to tak i je). Plyny to samé. Elektřina je navíc, a je to totální nesmysl (produkuje víc škodlivin než normální auto).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.12.2020 21:17 Reaguje na Pavel HanzlVýhoda je, že elektřina je prakticky všude a dimenzovaná na hodně vysoké výkony, které se využívají třeba jen z 1/10. Nafta, benzín, alkohol, elektřina, LPG se vozí auty. Zemní plyn (CNG) je dotažen do každého druhého baráku. Docela si nedokážu představit zasíťovat republiku ještě rozvody vodíku - ten nelze rozvážet na autech.
Vodík, to zní pěkně vědecky a futuristicky, ale těch problémů a asi i rizik! Snad je naděje uchovávat vodík v pevných hydridech třeba hořčíku, ale tam je také spousta problémů.
Odpovědět
Vodík, to zní pěkně vědecky a futuristicky, ale těch problémů a asi i rizik! Snad je naděje uchovávat vodík v pevných hydridech třeba hořčíku, ale tam je také spousta problémů.
JŠ
Jan Šimůnek
16.12.2020 16:43 Reaguje na Jiří SvobodaS tím dimenzováním to není nijak slavné. Pokud by všichni spotřebitelé zapli na maximum svých pojistek, vyhořela by pojistka na nejbližším trafu (pokud ne celé trafo).
Prostě pro elektromobilitu by musela mít každá nabíjecí stanice garantován příkon menšího města nebo větší továrny. A odpovídající zdroje v síti.
Odpovědět
Prostě pro elektromobilitu by musela mít každá nabíjecí stanice garantován příkon menšího města nebo větší továrny. A odpovídající zdroje v síti.
JS
Jiří Svoboda
17.12.2020 08:38 Reaguje na Jan ŠimůnekOd toho je tam ta pojistka pro takové supernepravděpodobné případy.
Holt 99% elektromobilů bude využívat elektřinu tehdy, když je jí dost a síť není moc zatížena. K tomu musí existovat dobrá motivace cenou. Šmoulové co se tím nebudou řídit si prostě pořádně připlatí, normální člověk to bude muset využít jen opravdu výjimečně.
Odpovědět
Holt 99% elektromobilů bude využívat elektřinu tehdy, když je jí dost a síť není moc zatížena. K tomu musí existovat dobrá motivace cenou. Šmoulové co se tím nebudou řídit si prostě pořádně připlatí, normální člověk to bude muset využít jen opravdu výjimečně.
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 09:55 Reaguje na Jiří SvobodaNormální auto stráví asi 93% své životnosti na parkovišti. Je pouze organizační záležitost nad ním dát fve panely. Ani baterii netřeba, auto má svoji.
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.12.2020 22:55 Reaguje na Pavel HanzlMám tady především pro pana Hanzla povinnou četbu ohledně vodíku. Dnes publikovanou výzvu 14 vědců a inženýrů, dříve pracujících pro Evropskou komisi. Stojí rozhodně za přečtení celá, ale obzvlášť bych vypíchnul tu zmiňovanou účinnost celého vodíkového cyklu 28 %, tj. cyklu power-to-gas-power.
https://www.naturalgasworld.com/green-hydrogen-let-us-be-serious-a-call-to-the-european-commission-ggp-83954
Odpovědět
https://www.naturalgasworld.com/green-hydrogen-let-us-be-serious-a-call-to-the-european-commission-ggp-83954
JS
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:35 Reaguje na Emil NovákTěch 28% není moc, já četl 40% ale důležité jsou jiné okolnosti: kolik spotřebované energie půjde přes vodíkovou akumulaci. Pokud jsme někde do 20%, jsme v poho. Navíc palivo máme zadara, takže nás to až netrápí, emise jsou každopádně minimální. To se dá přežít.
Pokud se ale na naši nádrž benzínu vytěží na Sibiři půl barelu ropy, která se vyfučí do oblak a ještě zasviní cestou co může, tak je ta účinnost přece o něčem úplně jiném. I to, že ta samotná nádrž vytvoří třeba 60 kg CO2.
Odpovědět
Pokud se ale na naši nádrž benzínu vytěží na Sibiři půl barelu ropy, která se vyfučí do oblak a ještě zasviní cestou co může, tak je ta účinnost přece o něčem úplně jiném. I to, že ta samotná nádrž vytvoří třeba 60 kg CO2.
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:06 Reaguje na Pavel HanzlLepší je tu elektřinu navíc neprodukovat, tj. zlikvidovat neřiditelná zařízení, která ji zbytečně produkují.
Odpovědět
EN
Emil Novák
15.12.2020 16:30 Reaguje na Pavel Hanzl1) U aut na vodík, o kterých je článek, půjde přes vodíkovou akumulaci 100 % spotřebované energie.
2) Palivo nemáme "zadara", pokud myslíte palivem ten vodík, tak ten bude naopak doslova za všechny prachy, pokud myslíte palivem vítr a slunce, tak tam se zase do ceny promítají jiné vstupy než palivo.
3) Proč do toho pořád motáte ropu netuším.
Odpovědět
2) Palivo nemáme "zadara", pokud myslíte palivem ten vodík, tak ten bude naopak doslova za všechny prachy, pokud myslíte palivem vítr a slunce, tak tam se zase do ceny promítají jiné vstupy než palivo.
3) Proč do toho pořád motáte ropu netuším.
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:10 Reaguje na Emil NovákPokud něco porovnávám, musím mít ekvivalent. nebudo porovnávat elektromobilitu s koňským potahem, ten je OZE celý.
Nikde jsem nečetl srovnání ale odhaduji že z ropy do kol jde MAXIMÁLNĚ 5% vytěžené ropy (při zastoupení 50% benzínu v ropě).
V článku píší 28% účinnost, ale možná počítají se zpětnou výrobou elektřiny turbínou či čím. Přes palivový článek je to přes 40% a v autě se s tím počítá.
Zadara není nic a energie by měla být drahá. Aby se neplýtvlo.
Odpovědět
Nikde jsem nečetl srovnání ale odhaduji že z ropy do kol jde MAXIMÁLNĚ 5% vytěžené ropy (při zastoupení 50% benzínu v ropě).
V článku píší 28% účinnost, ale možná počítají se zpětnou výrobou elektřiny turbínou či čím. Přes palivový článek je to přes 40% a v autě se s tím počítá.
Zadara není nic a energie by měla být drahá. Aby se neplýtvlo.
ig
14.12.2020 11:27
Stejná cena nestačí. Musí být mnohem nižší, aby kompenzovala vyšší náklady a vyšší spotřebu aut na vodík (vyšší spotřebu proto, že auta s dostatečným dojezdem budou muset být ještě větší, než aktivisty nenáviděná SUV, aby se tam ta nádrž vešla). Pokud se tohle vyřeší, tak proč ne. Jinak není důvod, emise aut jsou už od dob Euro 3 naprosto v pohodě a nepředstavují větší zátěž. A jezdit potřebují i méně majetní lidé. Vlastně hlavně ti, miliardáři se válejí u bazénů a kouří havana :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:21 Reaguje naNejlevnější je vybagrovat ze země jakoukoliv srágoru, která hoří a vyfučet ji přímo do vzduchu přes parní kotel.
Já ovšem nechápu, proč se teda vše čistí a filtruje, když jsou s tím jen nákady a prodražuje se elektřina. Proč se dělají vůbec ve městech kanalizace, vždyť to stojí peníze.
Odpovědět
Já ovšem nechápu, proč se teda vše čistí a filtruje, když jsou s tím jen nákady a prodražuje se elektřina. Proč se dělají vůbec ve městech kanalizace, vždyť to stojí peníze.
PP
Petr Pekařík
15.12.2020 07:34 Reaguje na Pavel HanzlA jak se dnešní technologií vlastně vodík vyrábí ? Kromě experimentů s elektrolýzou s mizernou účinností ? Zkuste si to nastudovat
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:41 Reaguje na Petr PekaříkDnes se v babišistáně hlavně fedruje uhlí. O tom se přece vůbec nebavíme.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.12.2020 11:27Jaký vodík bude soudružka do těch aut dávat? Kilo vodíku odpovídá asi 5 a něco kubickým metrům. Stlačit se to moc dobře nedá (a potřebné tlaky jsou naprosto šílené - musí se tedy zohlednit i hmotnost nádrže o patřičné tloušťce stěn). Když se to zkapalní (pak ovšem kilo vodíku vyjde asi dvakrát dráž), pořád potřebuje cca čtyřnásobnou (co do objemu) nádrž oproti benzínu, protože v litru kapalného vodíku je cca 1/4 energie oproti litru benzínu (tvrdí sami vodíkáři, takže to bude nejspíš pravda). A zase to chce speciální těžkou "termoskoidní" nádrž. Která tedy bude cca čtyřnásobná oproti nádrži na benzín nebo naftu.
Pomíjím úniky vodíku jak z nádrží na stlačený plyn tak z nádrží na kapalný vodík, řádově převyšující reálné úniky benzínu či nafty (a divil bych se, kdyby to byl jen jeden řád), pomíjím daleko vyšší rizika při havárii (daleko větší pravděpodobnost exploze nádrže), pomíjím problém s využitím (asi elektrické články, šíleně drahé, s omezenou životností a závislé na nedostatkových materiálech). V případě spalování v klasickém motoru daleko vyšší produkce NOx než při spalování benzínu či nafty (vyšší teplota hoření vodíku).
Zcela jistě jsem na spoustu věcí zapomenul, nebo jsou natolik složité, že na ně středoškolské tabulky a trojčlenka už nestačí. Nicméně už tohle stačí poslat auta na vodík tam, kam patří, tedy do říše technických fantasmagorií.
Odpovědět
Pomíjím úniky vodíku jak z nádrží na stlačený plyn tak z nádrží na kapalný vodík, řádově převyšující reálné úniky benzínu či nafty (a divil bych se, kdyby to byl jen jeden řád), pomíjím daleko vyšší rizika při havárii (daleko větší pravděpodobnost exploze nádrže), pomíjím problém s využitím (asi elektrické články, šíleně drahé, s omezenou životností a závislé na nedostatkových materiálech). V případě spalování v klasickém motoru daleko vyšší produkce NOx než při spalování benzínu či nafty (vyšší teplota hoření vodíku).
Zcela jistě jsem na spoustu věcí zapomenul, nebo jsou natolik složité, že na ně středoškolské tabulky a trojčlenka už nestačí. Nicméně už tohle stačí poslat auta na vodík tam, kam patří, tedy do říše technických fantasmagorií.
GP
Galipoli Petr
14.12.2020 13:22 Reaguje na Jan ŠimůnekTechnická poznámka/upřesnění 1 kg vodíku zaujímá 11,2 m3 (za normálních podmínek t.j. 1atm a 20°C).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.12.2020 15:49 Reaguje na Galipoli PetrDík. Já to odhadoval přes výtlak jednoho m3 vodíku (něco přes 1 kg) a hmotnost vzduchu.
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
14.12.2020 16:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJe to polovina kmol (molekulární hmotnost 2 kg/kmol). Tedy polovina z 22,4 m3 (platí pro ideální plyn při normálních podmínkách).
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.12.2020 09:24 Reaguje na Galipoli Petrkdyž ten kilogram vodíku stlačíme na 350 barů, vydělíme objem 11,2m3 číslem 350 a máme pro kilogram vodíku 32 litrů (trošku blbé je taky to, že to stlačování pístovým kompresorem sežere dost energie, kterou vodík umí poskytnout, zhruba třetinu). to znamená, máme-li spotřebu 1kg/100 km a chceme-li dojezd na jedno tankování 600 km (standard u osobního auta se spalovacím motorem), máme nádrž tvaru 200 litrového plechového zahradního sudu, která váží něco přes metrák. a teď to zkusme do toho auta naložit. jasně, půjde to, ale nebude to městský kompakt, spíš velký kombík, který ovšem nebude mít žádný zavazadlový prostor (ten půlkubíkový objem zavazadlového prostoru kombíku opravdu nemá ideální tvar a dva a půl sudu se tam fakt nevejde) když budeme mít víc válcových nádrží, budou přiměřeně těžší, u nádrže neideálního tvaru hmotnost poroste ještě více. takže aby to mělo smysl, bude to zvenku spíš dodávka než osobák. ta zase nebude žrát kilogram na 100 km.
o nějaké trvale chlazené nádrži v soukromém dopravním prostředku ve veřejném provozu na pozemních komunikacích radši nebudeme ani žertovat, což? to asi necháme minimálně tak vlakům nebo velkým lodím.
omlouvám se, že omílám to, co si může každý snadno dohledat a měl by to do smysluplné diskuse aspoň tušit (a rozhodně to není cílené na Vás, ale spíš na zatvrzelé nadšené propagátory krásného nového světa)
Odpovědět
o nějaké trvale chlazené nádrži v soukromém dopravním prostředku ve veřejném provozu na pozemních komunikacích radši nebudeme ani žertovat, což? to asi necháme minimálně tak vlakům nebo velkým lodím.
omlouvám se, že omílám to, co si může každý snadno dohledat a měl by to do smysluplné diskuse aspoň tušit (a rozhodně to není cílené na Vás, ale spíš na zatvrzelé nadšené propagátory krásného nového světa)
GP
Galipoli Petr
15.12.2020 11:06 Reaguje na Lukas B.Standardně se dodává stlačený na 200 atm resp 300 atm. Vejde se do do 50L tlakové lahve (TL) od 10 do 15 m3 (příklad: 200 atm x50L/1000= 10 m3). Ty TL nejde jen tak zvětšovat dle libosti, neboť silně vzrůstá potřeba zesílit stěny a tím silně vzrůstá hmotnost zařízení.
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.12.2020 11:34 Reaguje na Galipoli Petrano, samozřejmě. u nádrže zabudované do auta však není nutné splnit požadavek (rozumné) ruční manipulovatelnosti tlakových nádob, tvar válce se zaoblenými vrchlíky zůstává.
je to pak optimalizace velikost nádoby/počet nádob/zastavitelnost do vozidla/počet armatur a jejich cena/rozměr/přístupnost/riziko poruchy
Odpovědět
je to pak optimalizace velikost nádoby/počet nádob/zastavitelnost do vozidla/počet armatur a jejich cena/rozměr/přístupnost/riziko poruchy
ig
15.12.2020 19:37 Reaguje na Galipoli Petr
Jen technická: tloušťka stěny roste lineárně s rozměrem TL při stejném tlaku. Dokonce to i v reálu vychází tak, že pět desetilitrových lahví váží zhruba stejně jako jedna padesátilitrová (a celková váha ventilů a armatur vychází lépe spíš u jedné velké než několika malých).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 15:04 Reaguje na Lukas B.Na vodík zkouší jezdit kamióny přes celé USA, prý to dají na jednu nádrž. Pro malý osobák ale stačí lionka.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:08 Reaguje na Pavel HanzlOno "prý" objasní výše uvedené výpočty. Nebo má vodík v USA. potažmo "zelený vodík" jiné fyzikálně chemické vlastnosti?
Odpovědět
ig
15.12.2020 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Já zase slyšel, že prý to nedají na jednu nádrž :D
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.12.2020 08:34 Reaguje na Pavel Hanzlano, věřil bych snad, že budou-li jediným nákladem tahače s návěsem tlakové nádoby na vodík, tak s tím jde přejet kontinent. kdyby měl naloženy nádrže po 5 kg vodíku při 350 atmosférách(každá 100 kg mrtvé váhy) a tedy užitný objem nádrže je zhruba 160 litrů, ale nějak musí být k nádržím přístup. uvažujme 2 nádrže na paletu a 33 paletových pozic návěsu, a máme 5*33*2=330 kg vodíku. předpokládejme že kamion žere 7 kg vodíku na 100 km, a ujede tedy na natankování necelých 5000 km. což bude ze západního na východní pobřeží asi stačit.
(kdyžtak mi ty vstupy někdo opravte)
ne že by mě lákalo jezdit na dovolenou kamionem - ale proti gustu...
Odpovědět
(kdyžtak mi ty vstupy někdo opravte)
ne že by mě lákalo jezdit na dovolenou kamionem - ale proti gustu...
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:19 Reaguje na Lukas B.Podle energetické výhřevnosti nafty by jí musel propálit 3x tolik, pokud by jel na palivový článek, tak má řádově další dvojnásobek účinnosti. Takže by měl na stejnou vzdálenost propálit 6x více nafty, (na kila) než vodíku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:15 Reaguje na Jan ŠimůnekVy jste neskutečný nezmar - blábolista, to je fakt úžasný!! Pořád tu píšete, že žádný akumulátor, (navíc vodíkový) neexistuje ani na prknech vývojářů a když vám někdo napíše, kolik set tun vodíku se už vyrábí a jak to funguje, tak se zase kroutíte, že to stejně nejde.ale jde. Vymáte asi alergii na relaitu, neboli pravdu, že??
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.12.2020 15:52 Reaguje na Pavel HanzlNeumím si představit funkční auto se čtyřnásobnou nádrží na kapalný vodík nebo tahající za sebou cisternu se stlačeným vodíkem (autorka opíše o stejném dojezdu, jako na benzín). To jsou prostě fantasmagorie zcela odtržené od reality.
Vodík by se dal využít maximálně pro nějaká stacionární zařízení, a to ještě s mnoha problémy a vícenáklady oproti naftě, benzínu nebo zemnímu plynu.
Odpovědět
Vodík by se dal využít maximálně pro nějaká stacionární zařízení, a to ještě s mnoha problémy a vícenáklady oproti naftě, benzínu nebo zemnímu plynu.
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 16:06 Reaguje na Jan ŠimůnekTady si vyberte co chcete.
https://www.hytep.cz/cs/clanky/kategorie-clanku/novinky/895-vodikovy-pohon-automobilu-nechceme-lithium-chceme-vodik
Odpovědět
https://www.hytep.cz/cs/clanky/kategorie-clanku/novinky/895-vodikovy-pohon-automobilu-nechceme-lithium-chceme-vodik
JD
Jiří Daneš
14.12.2020 17:11 Reaguje na Pavel HanzlZkuste si Hanzl, něco přečíst o fysikálních zákonech. To Jules Verné věděl o přírodních zákonech prokazatelně více než Vy a přesto je znám jako spisovatel fantastických románů.
Poznámka: jistěže se vodík vyrábí a to stlačený v ocelových láhvích. Kyslíkovodíkovým plamenem se taví například Al2O3 (kysličník hlinitý) při výrobě umělých odrůd korundu, původně drahokamových, jako safír, nebo rubín, a to již od padesátých let minulého století, původně pro hodinářský průmysljako náhrada přírodních rubínů V chemičce v Ústí n/L. Ano, Hanzl, již tehdy se vyráběl vodík ...
Odpovědět
Poznámka: jistěže se vodík vyrábí a to stlačený v ocelových láhvích. Kyslíkovodíkovým plamenem se taví například Al2O3 (kysličník hlinitý) při výrobě umělých odrůd korundu, původně drahokamových, jako safír, nebo rubín, a to již od padesátých let minulého století, původně pro hodinářský průmysljako náhrada přírodních rubínů V chemičce v Ústí n/L. Ano, Hanzl, již tehdy se vyráběl vodík ...
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 07:20 Reaguje na Jiří DanešVy jste taky usnul v 50. letech, že? Samozřejmě se vždycky vyráběl vodík, Hindenburg byl snad plněn uhlím?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:09 Reaguje na Pavel HanzlProto shořel. Proto došlo k celosvětovému ústupu od využívání vodíku, nejen na vzducholodě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:21 Reaguje na Jan ŠimůnekZase omyl. Od vodíku a vzducholodí se ustoupilo kvůli pohodlnosti nafty a benzínu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.12.2020 11:43"Vodík vyrobený z větrné nebo solární energie by mohl být k dispozici za stejnou cenu jako zemní plyn."
Tak to ani náhodou !!!
Cena vodíku v přepočtu na cenu lt benzínu nepůjde pod 50 Kč/lt.
Odpovědět
Tak to ani náhodou !!!
Cena vodíku v přepočtu na cenu lt benzínu nepůjde pod 50 Kč/lt.
EN
Emil Novák
14.12.2020 11:50 Reaguje na Miroslav VinklerVsadím se, že vodík za stejnou cenu jako zemní plyn bude, jen to nebude proto, že by tak zlevnil, ale spíš proto, že zemní plyn díky uhlíkové dani tak zdraží.
Odpovědět
PH
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:04 Reaguje na Miroslav VinklerVy jste zase vyleštil křišťálovou kouli, že?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2020 13:20Predovšetkým sa vodík najlepšie a najlacnejšie vyrába priamo zo zemného plynu.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk Priemyselná výroba
Priemyselne sa môže vodík tak ako v laboratóriu vyrábať niekoľkými rôznymi metódami.
Metódou je termický rozklad metánu pri veľmi vysokej teplote (1 200 °C): CH4 → C + 2 H2
Reakciou vodného plynu s vodnou parou za prítomnosti katalyzátorov a pri teplote 300 °C môžeme získať veľmi čistý vodík, ktorý sa používa napríklad k stužovaniu : CO + H2 + H2O(g) → CO2 + 2 H2
Reakcia vodnej pary s horúcim koksom za teploty 1 000 °C (vzniká vodný plyn): C(s) + H2O(g) → CO(g) + H2(g)
Vznik vodíka ako vedľajšieho produktu pri výrobe hydroxidu sodného (NaOH) – elektrolýza vodného roztoku NaCl: 2 NaCl + 2 H2O → 2 NaOH + H2 + Cl2
Odpovědět
https://sk.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk Priemyselná výroba
Priemyselne sa môže vodík tak ako v laboratóriu vyrábať niekoľkými rôznymi metódami.
Metódou je termický rozklad metánu pri veľmi vysokej teplote (1 200 °C): CH4 → C + 2 H2
Reakciou vodného plynu s vodnou parou za prítomnosti katalyzátorov a pri teplote 300 °C môžeme získať veľmi čistý vodík, ktorý sa používa napríklad k stužovaniu : CO + H2 + H2O(g) → CO2 + 2 H2
Reakcia vodnej pary s horúcim koksom za teploty 1 000 °C (vzniká vodný plyn): C(s) + H2O(g) → CO(g) + H2(g)
Vznik vodíka ako vedľajšieho produktu pri výrobe hydroxidu sodného (NaOH) – elektrolýza vodného roztoku NaCl: 2 NaCl + 2 H2O → 2 NaOH + H2 + Cl2
VM
Vladimir Mertan
14.12.2020 13:37V predchádzajúcom článku zaviedol p.Hanzl pojem fosílny vodík. Spaľovaním fosílneho vodíka vzniká fosílna voda a to by sme fakt nepotrebovali. Inak je absolútne jasné, že v súčasnosti je najvýhodnejší pohon CNG a to aj čo sa týka ceny, aj emisií celkovo aj emisiami CO2. Výroba auta na CNG je veľmi jednoduchá a existuje aj varianta naftového motora s prímesou CNG. Tak sa dajú prerobiť aj existujúce naftové autá, výrazne sa im zlepší ekonomika prevádzky aj kvalita výfukových plynov.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:06 Reaguje na Vladimir MertanNapište ve kterém, protože je to totální blbost. Pokud jsem se přepsal, tak jsem myslel samozřejmě fosilní uhlík.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2020 15:20 Reaguje na Pavel HanzlČlánok: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/summit-eu-podporil-prisnejsi-emisni-zavazky-k-roku-2030
Ja píšem: "Veľa vodíku obsahuje zemný plyn, čo je v podstate metán CH4. Preto sa aj vodík zatiaľ vyrába zo zemného plynu a nie z vody ako by sme chceli." Vaša odpoveď: "Jistě, ale my nepotřebujeme vodík z fosilního metanu, ale zelený vodík navázaný na biometan, což je čisté OZE.Pokud nepochopíte rozdíl mezi fosilním a oběhovým vodíkem, nedáte už nic."
Odpovědět
Ja píšem: "Veľa vodíku obsahuje zemný plyn, čo je v podstate metán CH4. Preto sa aj vodík zatiaľ vyrába zo zemného plynu a nie z vody ako by sme chceli." Vaša odpoveď: "Jistě, ale my nepotřebujeme vodík z fosilního metanu, ale zelený vodík navázaný na biometan, což je čisté OZE.Pokud nepochopíte rozdíl mezi fosilním a oběhovým vodíkem, nedáte už nic."
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:25 Reaguje na Vladimir MertanOmlouvám se silně, patří tam samozřejmě "oběhový uhlík", jinak příspěěvek je logicky správný.
Ale pochopit jste to mohl, že?
Odpovědět
Ale pochopit jste to mohl, že?
VM
Vladimir Mertan
14.12.2020 15:31 Reaguje na Pavel HanzlSamozrejme že nemá zmysel používať vodík získaný zo zemného plynu, to bolo posolstvo môjho príspevku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:07 Reaguje na Vladimir MertanVýfukové plyny jsou kvalitní vždycky, je v nich nejvíce CO2.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2020 15:23 Reaguje na Pavel HanzlVýfukové plyny z motoru spaľujúceho metán obsahujú viac vody ako CO2 ako už napovedá vzorec metánu CH4.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 15:27 Reaguje na Vladimir MertanJistě, proto je taky metan považován za nizkoemisní, i když se zase tvrdí, že při těžbě a dopravě hodně uniká, tak se rovná skoro uhlí. Považuji to zase jen za výmluvu, ale nevím.
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
14.12.2020 16:48 Reaguje na Vladimir MertanNo, hmotnostně to není pravda. Z 16 kg metanu dostanete 44 kg oxidu uhličitého a 36 kg vody.
Odpovědět
KT
JČ
Jirka Černý
14.12.2020 16:41 Reaguje na Karel TejkalTo se njak moc neosvědčilo a pak víte jak by to vypadalo ve čtvrtek když jsou akce kolem obchodních center? Já bych osobně preferoval auto na dřevoplyn, jen mně dost odrazuje že se musí hodinu ne li víc před jízdou roztopit, nerad bych vstával do práce ve tři ráno.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
15.12.2020 07:40 Reaguje na Jirka ČernýZase si můžete palivo vypěstovat na zahrádce. Pan Hanzl vám poradí , jak to udělat rychle a ekologicky.
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.12.2020 09:33 Reaguje na Jirka Černýdřevoplyn je samozřejmě krásná hračka. je to fakticky něco jako mobilní výroba svítiplynu, a jak je laciná, mobilní a špatně řízená, tak je ten plyn kromě kýženého céóčka plný všelikých srágor (nějaké dehty, čili, chceme-li machrovat, jakési ohavné složitě smradlavé uhlovodíky), takže výfukové plyny jsou velmi smradlavé a jedovaté a motor trpí a velmi rychle degradují maziva. byla to funkční nouzovka do postapokalyptické doby nedostatku ropy a dostatku vozidel (typicky během války a po válce), jenom k tomu potřebujete robustní motory jednoduché konstrukce, které se už zhruba 50 let nevyrábí. a na stacionární zdroj s dostatkem dřeva je furt lepší parní stroj, a ještě lepší je vodní mlýn na potoce.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.12.2020 16:18Mně připadá, jako by autorka vůbec problému do hloubky nerozuměla a píše jen, co si kde pěkného o tématu přečetla.
Nějak podobně píší ekoaktivisté o OZE, co si přečtou v propagačních příručkách.
Odpovědět
Nějak podobně píší ekoaktivisté o OZE, co si přečtou v propagačních příručkách.
PP
Petr Pekařík
15.12.2020 07:44 Reaguje na Jiří SvobodaPaní autorka je manažerka Air products a nějaké vzdělání mít bude( v oboru , ne v eko). To jen někde něco pronásobí a náklady bagatelizuje, to se už nějak schová. Důležité je zapojení jejího zaměstnavatele do možného byznysu. Takže hurá , hezky to zadotujte a my to budete řídit. Takže vlastně skrytá reklama na Air prod.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.12.2020 14:35 Reaguje na Petr PekaříkJo, ale dělat takovou reklamu na Air prod, ta nadělá více škody než užitku. I když, jak jinak propagovat nesmysly, než přes takovouto autorku.
Však ta propagace OZE se taky děje přes "naivní hlupáčky", problém je, že v některých státech na to skáčí jako na špek.
Odpovědět
Však ta propagace OZE se taky děje přes "naivní hlupáčky", problém je, že v některých státech na to skáčí jako na špek.
JV
Jaroslav Vozáb
14.12.2020 18:00 Jen přijdu se svou trochou do mlýna. Vodík má nemenší molekulu a těsnit ho je dost náročné..., Tvoří rád výbušné směsi, Každá pec co jsem viděl s redukční vodíkovou atmosférou měla složité bezpečnostní prvky, které neustále podléhali periodickým kontrolám.
Jediná možnost je jak řešit elektromobilitu je nějaká forma elektrifikace dálnic. Jinak budou auta vozit např. "vodíkovou bombu" nebo "akumulátorovou bombu ". Stačí drobná nehoda a je hned posvícení.
Pokud bychom jako společnost chtěli opravdu něco změnit je třeba postavit použitelný palivový článek na metan (zemní plyn).
Odpovědět
Jediná možnost je jak řešit elektromobilitu je nějaká forma elektrifikace dálnic. Jinak budou auta vozit např. "vodíkovou bombu" nebo "akumulátorovou bombu ". Stačí drobná nehoda a je hned posvícení.
Pokud bychom jako společnost chtěli opravdu něco změnit je třeba postavit použitelný palivový článek na metan (zemní plyn).
PH
Pavel Hanzl
14.12.2020 19:13 Reaguje na Jaroslav VozábCesta vede možná tudy:
https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/20711-synteticka-paliva-power-to-gas-power-to-liquid-vyroba-a-ucinnost
Odpovědět
https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/20711-synteticka-paliva-power-to-gas-power-to-liquid-vyroba-a-ucinnost
GP
Galipoli Petr
15.12.2020 11:13 Reaguje na Pavel Hanzljenže ta Fischer-Tropschova syntéza je drahá jako ..... a pokud budete ještě chtít lapat CO2 ze vzduchu, tak ty produkty můžete vyvažovat zlatem. A to je ještě stejně musíte před použitím zpracovat jako tu „hnusnou" ropu. Ale to je jistě pro vás uvědomělé „Ekos s horoucím srdcem" maličkost.
Odpovědět
KV
K5 V5
15.12.2020 14:38 Reaguje na Pavel HanzlTady odkaz, jak dopadl jeden starý pokus :
KAZDEMU propagatorovi techto "obnovitelnych" zdroju by melo byt umozneno se na vlastni oci a usi presvedcit o vysledku experimentu za vice nez 280 milionu DM (!) v Neunburgu im Wald.
Z vodikoveho hospodarstvi tam nezustalo krom "budky" tankovaci stanice LH2 nic - projektovane predpoklady se vubec, ale vubec nesplnily. Pole solarnich FVC jsou z poloviny nefunkcni a energetickou potrebu arealu kryje prevazne standartni SITOVA trafostanice, vytapeni kotelna na ZP. A co se tyce generace vodiku pres elektrolyzery - fiasko od pocatku experimentu,zkapalnovani vodiku vzhledem k enormni energeticke potrebe zkapalnovaci stanice ani nebylo realizovano. A pro 3 experimentalni vozy na LH2 se kapalny vodik vozil od Lindeho z Mnichova ( a to taky rychle skoncilo, kdyz ubytek LH2 z nadrzi ze dne na den byl kolem 25% obsahu!)
Odpovědět
KAZDEMU propagatorovi techto "obnovitelnych" zdroju by melo byt umozneno se na vlastni oci a usi presvedcit o vysledku experimentu za vice nez 280 milionu DM (!) v Neunburgu im Wald.
Z vodikoveho hospodarstvi tam nezustalo krom "budky" tankovaci stanice LH2 nic - projektovane predpoklady se vubec, ale vubec nesplnily. Pole solarnich FVC jsou z poloviny nefunkcni a energetickou potrebu arealu kryje prevazne standartni SITOVA trafostanice, vytapeni kotelna na ZP. A co se tyce generace vodiku pres elektrolyzery - fiasko od pocatku experimentu,zkapalnovani vodiku vzhledem k enormni energeticke potrebe zkapalnovaci stanice ani nebylo realizovano. A pro 3 experimentalni vozy na LH2 se kapalny vodik vozil od Lindeho z Mnichova ( a to taky rychle skoncilo, kdyz ubytek LH2 z nadrzi ze dne na den byl kolem 25% obsahu!)
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:49 Reaguje na K5 V5Kolik set (set tisíc??) nepodařených pokusů bylo nutno provést, než ovládl svět dýzlový motor? Kolik takových pokusů proběhlo, než člověk vyletěl do vesmíru?
Zkuste naopak napsat, který systém byl vytvořen na první dobrou.
Odpovědět
Zkuste naopak napsat, který systém byl vytvořen na první dobrou.
JŠ
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:24 Reaguje na Jan ŠimůnekProtože o těch neúspěšných nikdo neví.
Popularizovaných je dost, třeba orání s plachtami atd. ale ve skutečnosti jich bylo něurékom.
Odpovědět
Popularizovaných je dost, třeba orání s plachtami atd. ale ve skutečnosti jich bylo něurékom.
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:12 Reaguje na Pavel HanzlA spalovací motory fungovaly úspěšně už ve velmi primitivní podobě. Tuším, že ty úplně první jely na plavuňový prášek.
Odpovědět
ig
15.12.2020 19:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle je ta smůla, že všechny jednoduše realizovatelné technologie jsou už "vyzobané", ty složité vlastně už taky, zbývají jen ty extrémně složité :-)
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
15.12.2020 07:16 Reaguje na Jaroslav VozábZadání ale je, nepoužívat fosilní paliva... to je oč tu běží... ten zbytek už je relativně irelevantní.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 07:22 Reaguje na Lukáš KašpárekJe zajímavé, že tahle zcela triviální informace je zcela mimo možností většiny nechumelistů i ropáků....
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
15.12.2020 07:48 Reaguje na Lukáš KašpárekZadání zní "ať to stojí , co to stojí" , protože to nakonec někdo ( voliči) zaplatí. Asi jako , aby se na experimentálních přeměnách mojí nemovitosti, podíleli finančně sousedi z ulice.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:56 Reaguje na Petr PekaříkOZE jsou ovšem už daleko levnější než fosil, především uhlí. To se zavírá na celém světě, už i v Číně se přestává rentovat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.12.2020 09:44 Reaguje na Lukáš Kašpárekmožná bychom se mohli shodnout na neutrální zásadě, že budeme absolutně respektovat fyzikální zákony (nic jiného nám ostatně nezbývá), a budeme do jisté míry přihlížet k ekonomickým zákonům a používat kupecké počty. to by byl docela slušný základ pro diskusi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:51 Reaguje na Lukas B.Zákon A je, že nic nejde.
Pokud něco přece jenom jde, platí bod A.
Odpovědět
Pokud něco přece jenom jde, platí bod A.
LB
Lukas B.
16.12.2020 09:54 Reaguje na Pavel Hanzlperpetuum mobile neexistuje. prvního druhu, druhého, mechanické, termodynamické, elektrické. od přijetí (již hodně fousatého) konceptu světa složeného z částic má reálný svět své meze.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:27 Reaguje na Lukas B.OZE má přece velmi silný přísun externí energie, takže se s perpetuum mobile srovnávat nemůže.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.12.2020 14:43 Reaguje na Lukáš KašpárekTo s vámi plně souhlasím! Ale pak je asi jediné správné řešení postupně globálně zdanit těžbu veškerých fosilních paliv, odstranit všechny dotace a nechat hledat řešení takto ozdravený volný trh. Schopnosti trhu jsou prokázány za více než 200 let. Pak odpadnou všechy tyto hádky, co je lepší.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2020 14:53 Reaguje na Jiří Svoboda"globálně zdanit těžbu veškerých fosilních paliv" se může podařit pouze na Paroubkově Marsu, kde nejsou největšími špinavci totalitní ropácké a uhelné státy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.12.2020 16:13 Reaguje na Lukáš KašpárekTu stovku ušetříme, i kdyby na to tisícovka měla padnout, soudruzi!
Odpovědět
AR
Andrej Repiský
15.12.2020 12:58Elektromobilitu bez baterií už dlouhá léta provozujeme. Jsou to tramvaje, trolejbusy a vlaky. Možnost využít vodík je tady dávno a zatím se neprosadila.
Jinak každý si pod autem na vodík představuje elektroauto s palivovým článkem. Nejspíš schůdnější cesta je však spalovací motor na vodík. Ten zdaleka nevyžaduje tolik vzácných surovin a mohl by být mnohem levnější i ekologičtější.
Odpovědět
Jinak každý si pod autem na vodík představuje elektroauto s palivovým článkem. Nejspíš schůdnější cesta je však spalovací motor na vodík. Ten zdaleka nevyžaduje tolik vzácných surovin a mohl by být mnohem levnější i ekologičtější.
PH
Pavel Hanzl
20.12.2020 10:29 Reaguje na Andrej RepiskýNevím, kolik je v membráně vzácných surovin, ale pístový motor má už z principu mizernou účinnost.
Odpovědět
