Zuzana Vondrová: Česká republika přistupuje ke konci uhlí, jeho příležitostem i dopadům stále značně roztržitě
Nový Fond pro spravedlivou transformaci má v uhelných regionech zmírňovat socioekonomické dopady přechodu na klimatickou neutralitu a podpořit rozvoj těchto území. Pro české uhelné regiony je v něm vyhrazeno 42 miliard korun. Centrum pro dopravu a energetiku dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s tímto fondem, jako je nízká účast veřejnosti při plánování nebo nedostatečný plán odklonu od uhlí a přechodu ke klimatické neutralitě. Fond měl také podle záměru Evropské komise cílit hlavně na malé a střední podniky. Česko se však rozhodlo polovinu peněz směřovat do velkých, tzv. strategických projektů. K otevření prvních výzev v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, právě pro strategické projekty, došlo v pondělí 14. 11.
Česká republika přistupuje ke konci uhlí, jeho příležitostem i dopadům stále značně roztržitě. Evropské peníze na spravedlivou transformaci sice utratit chceme, ovšem skutečné potřeby lidí žijících v těchto krajích se stále opomíjejí. Stejně tak jako snahy EU razantně snižovat emise skleníkových plynů. Cesta velkých strategických projektů, o kterých navíc víme jen pramálo, budí dojem, že rychlost je důležitější než účelné a promyšlené čerpání. Cílem fondu je přitom regiony smysluplně rozvíjet a zbavit je závislosti na těžkém průmyslu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Miroslav Vinkler
21.11.2022 07:16Z pohledu vlivu dotčené veřejnosti na ochranu životního prostředí, ale i sociální soudržnosti , jsme na tom nejhůře od vzniku samostatné ČR.
Jaroslav Řezáč
21.11.2022 07:49 Reaguje na Miroslav VinklerSvatá Prostoto
21.11.2022 12:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOstatně, jsou i jiné příklady ...
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/eph-a-ppf-koupily-nemecke-doly-a-elektrarny-vattenfall.A160418_135332_eko_euro_rts
Pavel Hanzl
23.11.2022 16:23 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
21.11.2022 07:43vaber
21.11.2022 09:22pokud jde o rozrytou krajinu a prach,tak při různých stavbách se rozryjí a zničí mnohem a mnohem větší plochy než je důl na uhlí, o prachu ani nemluvím ,
jedna vlaštovka jaro nedělá,
Břetislav Machaček
21.11.2022 10:11 Reaguje na vabertak jednoduchá. Povrchový důl lze zaplavit, nebo zalesnit. Pokud
budu na vytěženou plochu navážet plynule skrývku, tak z něho lze
mít zase pole. U hlubinných dolů se ta půda propadne komplet a
záleží jak hluboko. Vznikne buď vodní plocha a nebo nová krajina
podle stupně poddolování. Problém je hlušina, ale i ta nalézá
široké využití k terénním úpravám a nebo ke vzniku nových biotopů.
Je to pouze o nostalgii po původní krajině a vazbám na daná místa.
Jako příklad vždy ale uvádím tu výdrž mého známého, který o jeden
dům přišel díky poddolování a o druhý kvůli stavbě silnice. Pak
si postavil chatu u lesa a dnes ji má u paseky. Co jsem chtěl říci? Že se ze vším smířil a chápe, že se jedinec musí podřídit zájmům
společnosti a nemůže tomu pouze bránit. Ano lituje toho, ale uznává
ty důvody i nyní a říká, že raději paseka, než jako v Mezné v NP ČŠ
hořící souše za chatou. Jediný problém byla rozbitá lesní cesta po
těžbě, kterou ale LČR daly do pořádku a už dnes chodí na houby do
oplocenek za chatou. Mi pouze vadí to, že měla dálnice nahradit
předchozí silnici, ale to se nikde nestalo. Je tam tak obojí a na
úkor přírody. Navíc se propaguje obnova dnes zbytečných polních cest, které může plně nahradit rozšíření příbřežních porostů
potoků a řek, nebo strouh mezi poli a loukami. Tam ornou půdu
oželím, ale budovat zpět zrušenou a nevyužitou polní cestu je
hloupost. Po ní se budou prohánět motorkáři a rušit zvířata,
kterým měla původně sloužit k množení a odpočinku. Čím více
zpřístupníme lidem krajinu, tím ji více ubíráme ostatním tvorům.
Totéž jsou cyklostezky kolem řek, kde si na cyklisty zvířata
buď zvyknou a nebo ta místa opustí. Co cyklista na takové stezce,
tak se zvedá hejno ptáků z řeky a odlétá jinam. Tam je vyplaší
jiný cyklista a pak se divíme, že se koncentrují tam, kde mají
klid k odpočinku a shánění potravy. Hlavně, že na to přispěla
EU a často současně po obou stranách řeky.
Svatá Prostoto
21.11.2022 12:05Bo z cizího halt krev neteče.
A když se k tomu ještě někdo snaží poručit větru dešti ...
Honza Honza
22.11.2022 06:27Jiří Svoboda
22.11.2022 09:43 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
23.11.2022 06:57 Reaguje na Jiří SvobodaJinak máte pravdu: vysnít si můžete 5 jaderných elektráren za 5 bilionů korun, 5 úložišť (jedno za vaším domem), elektroauto za 2 miliony, pasivní dům za 10 milionů, atd
Jarek Schindler
25.11.2022 16:15 Reaguje na Honza HonzaBřetislav Machaček
23.11.2022 17:53 Reaguje na Honza Honzapohromou a má to od přírody sakra daleko. No a čím chcete čerpat
vodu v zimě, když je výkon FVE mizerný a poptávka po proudu v noci
malá? Znáte základní úkol přečerpávacích elektráren? Tím je dodávat
energii ve špičce a využívat energii mimo špičku. Víte kdy je ta
špička? Pro průmysl ve dne a nikoliv ve dne potřebnou elektřinu
ukládat na noc, kdy ji průmysl nepotřebuje. Ideálem je stabilní výkon zdroje, který převis ukládá přes přečerpávací elektrárnu
do energie vody a ta poptávku vykryje. Plán s JE byl ten, že to
tak bude a že bude část nočního výkonu ukládán i v domácnostech
do akumulačního vytápění. Jakýkoliv nestabilní zdroj žádné dosud
známé akumulace nenahradí, protože je výkon zcela nevyzpytatelně
nestabilní. To není pouze o noci a dni, ale i o zatažené obloze
a nebo o zasněžených panelech. Už vidím, jak budou lidé lozit v
zimě po střechách a ometat panely.
Břetislav Machaček
23.11.2022 17:56 Reaguje na Břetislav MachačekPokusím se o překlad z češtiny do češtiny Autorka je sociální inženýrka, respektive odbornice na přerozdělovací procesy.