Zuzana Vondrová: Česká republika přistupuje ke konci uhlí, jeho příležitostem i dopadům stále značně roztržitě
Nový Fond pro spravedlivou transformaci má v uhelných regionech zmírňovat socioekonomické dopady přechodu na klimatickou neutralitu a podpořit rozvoj těchto území. Pro české uhelné regiony je v něm vyhrazeno 42 miliard korun. Centrum pro dopravu a energetiku dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s tímto fondem, jako je nízká účast veřejnosti při plánování nebo nedostatečný plán odklonu od uhlí a přechodu ke klimatické neutralitě. Fond měl také podle záměru Evropské komise cílit hlavně na malé a střední podniky. Česko se však rozhodlo polovinu peněz směřovat do velkých, tzv. strategických projektů. K otevření prvních výzev v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, právě pro strategické projekty, došlo v pondělí 14. 11.
Česká republika přistupuje ke konci uhlí, jeho příležitostem i dopadům stále značně roztržitě. Evropské peníze na spravedlivou transformaci sice utratit chceme, ovšem skutečné potřeby lidí žijících v těchto krajích se stále opomíjejí. Stejně tak jako snahy EU razantně snižovat emise skleníkových plynů. Cesta velkých strategických projektů, o kterých navíc víme jen pramálo, budí dojem, že rychlost je důležitější než účelné a promyšlené čerpání. Cílem fondu je přitom regiony smysluplně rozvíjet a zbavit je závislosti na těžkém průmyslu.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Miroslav Vinkler
21.11.2022 07:16Z pohledu vlivu dotčené veřejnosti na ochranu životního prostředí, ale i sociální soudržnosti , jsme na tom nejhůře od vzniku samostatné ČR.
Jaroslav Řezáč
21.11.2022 07:49 Reaguje na Miroslav VinklerSvatá Prostoto
21.11.2022 12:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOstatně, jsou i jiné příklady ...
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/eph-a-ppf-koupily-nemecke-doly-a-elektrarny-vattenfall.A160418_135332_eko_euro_rts
Pavel Hanzl
23.11.2022 16:23 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
21.11.2022 07:43vaber
21.11.2022 09:22pokud jde o rozrytou krajinu a prach,tak při různých stavbách se rozryjí a zničí mnohem a mnohem větší plochy než je důl na uhlí, o prachu ani nemluvím ,
jedna vlaštovka jaro nedělá,
Břetislav Machaček
21.11.2022 10:11 Reaguje na vabertak jednoduchá. Povrchový důl lze zaplavit, nebo zalesnit. Pokud
budu na vytěženou plochu navážet plynule skrývku, tak z něho lze
mít zase pole. U hlubinných dolů se ta půda propadne komplet a
záleží jak hluboko. Vznikne buď vodní plocha a nebo nová krajina
podle stupně poddolování. Problém je hlušina, ale i ta nalézá
široké využití k terénním úpravám a nebo ke vzniku nových biotopů.
Je to pouze o nostalgii po původní krajině a vazbám na daná místa.
Jako příklad vždy ale uvádím tu výdrž mého známého, který o jeden
dům přišel díky poddolování a o druhý kvůli stavbě silnice. Pak
si postavil chatu u lesa a dnes ji má u paseky. Co jsem chtěl říci? Že se ze vším smířil a chápe, že se jedinec musí podřídit zájmům
společnosti a nemůže tomu pouze bránit. Ano lituje toho, ale uznává
ty důvody i nyní a říká, že raději paseka, než jako v Mezné v NP ČŠ
hořící souše za chatou. Jediný problém byla rozbitá lesní cesta po
těžbě, kterou ale LČR daly do pořádku a už dnes chodí na houby do
oplocenek za chatou. Mi pouze vadí to, že měla dálnice nahradit
předchozí silnici, ale to se nikde nestalo. Je tam tak obojí a na
úkor přírody. Navíc se propaguje obnova dnes zbytečných polních cest, které může plně nahradit rozšíření příbřežních porostů
potoků a řek, nebo strouh mezi poli a loukami. Tam ornou půdu
oželím, ale budovat zpět zrušenou a nevyužitou polní cestu je
hloupost. Po ní se budou prohánět motorkáři a rušit zvířata,
kterým měla původně sloužit k množení a odpočinku. Čím více
zpřístupníme lidem krajinu, tím ji více ubíráme ostatním tvorům.
Totéž jsou cyklostezky kolem řek, kde si na cyklisty zvířata
buď zvyknou a nebo ta místa opustí. Co cyklista na takové stezce,
tak se zvedá hejno ptáků z řeky a odlétá jinam. Tam je vyplaší
jiný cyklista a pak se divíme, že se koncentrují tam, kde mají
klid k odpočinku a shánění potravy. Hlavně, že na to přispěla
EU a často současně po obou stranách řeky.
Svatá Prostoto
21.11.2022 12:05Bo z cizího halt krev neteče.
A když se k tomu ještě někdo snaží poručit větru dešti ...
Honza Honza
22.11.2022 06:27Jiří Svoboda
22.11.2022 09:43 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
23.11.2022 06:57 Reaguje na Jiří SvobodaJinak máte pravdu: vysnít si můžete 5 jaderných elektráren za 5 bilionů korun, 5 úložišť (jedno za vaším domem), elektroauto za 2 miliony, pasivní dům za 10 milionů, atd
Jarek Schindler
25.11.2022 16:15 Reaguje na Honza HonzaBřetislav Machaček
23.11.2022 17:53 Reaguje na Honza Honzapohromou a má to od přírody sakra daleko. No a čím chcete čerpat
vodu v zimě, když je výkon FVE mizerný a poptávka po proudu v noci
malá? Znáte základní úkol přečerpávacích elektráren? Tím je dodávat
energii ve špičce a využívat energii mimo špičku. Víte kdy je ta
špička? Pro průmysl ve dne a nikoliv ve dne potřebnou elektřinu
ukládat na noc, kdy ji průmysl nepotřebuje. Ideálem je stabilní výkon zdroje, který převis ukládá přes přečerpávací elektrárnu
do energie vody a ta poptávku vykryje. Plán s JE byl ten, že to
tak bude a že bude část nočního výkonu ukládán i v domácnostech
do akumulačního vytápění. Jakýkoliv nestabilní zdroj žádné dosud
známé akumulace nenahradí, protože je výkon zcela nevyzpytatelně
nestabilní. To není pouze o noci a dni, ale i o zatažené obloze
a nebo o zasněžených panelech. Už vidím, jak budou lidé lozit v
zimě po střechách a ometat panely.
Břetislav Machaček
23.11.2022 17:56 Reaguje na Břetislav MachačekPokusím se o překlad z češtiny do češtiny Autorka je sociální inženýrka, respektive odbornice na přerozdělovací procesy.




Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu