https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zuzanan-arnadova-fotim-zmenu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zuzana Arnadová: Fotím změnu

13.8.2021
Foto | Bas Beentjes / Greenpeace
Česká krajina se mění kvůli rostoucí průměrné teplotě. V zimě není sníh, prší jindy, než jsme byli zvyklí a teploty neodpovídají pranostikám minulých generací. Podívej se, jak se naše krajina mění, nahrávej své fotografie a sdílej své zkušenosti prostřednictvím nové foto-platformy Fotím změnu. Počasí a klima jsou dvě různé věci, které jsou však vzájemně provázané. Když hovoříme o počasí, máme tím na mysli aktuální stav všech atmosférických podmínek v daném místě a čase, zatímco klima označuje dlouhodobý charakter počasí v určité lokalitě: Například o oblastech Arktidy a Antarktidy můžeme říct, že tam panuje chladné a suché klima. Pokud se však změní na základě vnějších faktorů klima, změní se i různorodost počasí. Většinu času – v ideálním případě – je relativně dobré počasí, tedy bez velkých extrémů. Méně času přicházejí události jako bouřky nebo výrazně teplé či studené dny. Jestliže se klima oteplí, nezmění se o tolik charakter typického počasí, ale zvýší se pravděpodobnost a frekvence dříve výjimečných extrémních jevů.
 
Následky současné změny klimatu pociťujeme po celém světě a na všech kontinentech, ale její projevy mohou být různé, a proto každá země i její jednotlivé regiony čelí trochu jiným problémům. Zatímco jedni pozorují, jak v jejich vyprahlé krajině pomalu vysychají studny a les se mění v holé pláně, jiní se obávají zvýšené hladiny řek a povodní. Příroda se v důsledku zvyšující se průměrné teplotě planety mění, a byť se jedná o globální problém, zajímají nás právě vaše lokální zkušenosti. Pomoz nám zdokumentovat projevy a dopady klimatické změny v České republice, pozoruj, jak se proměňuje krajina ve tvém okolí a poděl se s ostatními o své postřehy a zkušenost s extrémními jevy počasí. Na stránkách www.fotimzmenu.cz sledujeme sedm základních kategorií extrémů počasí souvisejících se změnou klimatu: sucho, povodně, požáry, vlny horka, pozdní mráz, extrémní vítr a vegetační anomálie.

Ve srovnání s jinými státy světa, kde už se nyní bojuje o pitnou vodu, anebo kvůli požárům a vysokým teplotám migrují celé vesnice lidí hledat nové domovy, jsou v ČR projevy klimatické změny zatím relativně mírné. Zkušenosti s přírodní katastrofou takového rozsahu má v našich zeměpisných šířkách jen nepatrná část lidí. Mezi nejničivější z přírodních katastrof, se kterou se však Česká republika potýká pravidelně, bychom mohli zařadit povodně způsobené prudkými dešti. S ohledem na změnu klimatu je tak důležité mít vypracovaný plán pro zvládání povodňových rizik a uplatňovat přirozené principy povodňové prevence, což se zatím v Česku příliš neděje. Inspiraci bychom přitom mohli hledat nedaleko – například v Kodani vznikl plán, který řeší náhlé přívalové deště mimo jiné prostřednictvím nových cyklostezek, které zároveň slouží jako odvodňovací kanály.

Zdroj | Greenpeace

Nedostatečná adaptační opatření jsou Česku vytýkána i v prevenci sucha, v důsledku kterého v posledních letech plošně vymírají lesy s převažující monokulturou smrku. Ty na rozdíl od listnatých stromů při nedostatečné vláze rychle ztrácí svou odolnost a podléhají kůrovci. Měli bychom se snažit zachovat a obnovit původní smíšené lesy, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám a navíc udržují přirozenou biodiverzitu. Bohužel na řadě míst v ČR vidíme přesný opak – například v Krušných horách jsou těženy stoleté bukové stromy a místo nich jsou vysazovány nepůvodní dřeviny, což narušuje celý místní ekosystém a ohrožuje vzácné rostlinné i živočišné druhy.

Některé dopady klimatické změny na českou krajinu jsou méně viditelné. V našem projektu se proto věnujeme pozdním mrazům a vegetačním anomáliím. Pozdní mrazy jsou fenomén, při kterém na jaře po několika teplých dnech zasáhne naši krajinu příliv studeného vzduchu a nejčastěji zničí právě rozkvétající ovocné stromy. Vegetační anomálie vznikají naopak nejčastěji na podzim. Neobvykle teplý vzduch zmate vnitřní hodiny rostlin, které začnou na podzim kvést a rozvíjet se stejně rychle jako na jaře, jen aby po několika dnech byly opět sežehnuty zimním počasím.


reklama

 
foto - Arnadová Zuzana
Zuzana Arnadová
Autorka je mediální koordinátorka Greenpeace.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

13.8.2021 08:35
A tak si kladu otázku, zda by se v Greenpeace neměli zabývat mnohem účinnějšími metodami ochrany klimatu než focením notoricky známých jevů souvisejících s lidmi způsobenou změnou klimatu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.8.2021 10:06 Reaguje na Jiří Svoboda
A neměli by si tohle přečíst spíš naši ropáčci a neměli by se začít podle toho aspoň troch chovat??
Já miluji jedince, kteří čadí z komínů a kritizují ty, kteří sice nečadí, ale bojují proti čazení málo a nebo jinak, než si ropák představuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2021 11:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vaši lásku rozhodně neopětuji!

Greenpeace je považováno za nejvýznamnější a nejdůležitější profesionální organizaci bojující za ochranu planety a nemělo by bojovat takto málo, jak sám uvádíte.

A vy z komína nečadíte? A pokud ano, proč to děláte?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.8.2021 11:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Hanzl je přesně ten ropáček. Kritizuje v pohodlí domova využívající zemního plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.8.2021 13:12 Reaguje na Jaroslav Studnička
Já nemám jinou možnost (pokud nemáme zelený vodík), ale se synem opravujeme starší domek a tam se topí dřevem, studnu má vlastní a fve je v záměru taky. A jezdím tam převážně na kole.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2021 15:24 Reaguje na Pavel Hanzl
A proč nemáte zelený vodík? Protože Greenpeace fotí pitomosti místo toho, aby se dralo za přijetí globální uhlíkové daně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.8.2021 15:30 Reaguje na Jiří Svoboda
O globální dani rozhodují vlády, tj. politici a ne grínpísáci. Samozřejmě EU by to chtěla prosadit všude, ale špinavci typu Čína a Rusko to zablokují.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.8.2021 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase vedete blbý žvásty!
Grínpísáci i EU to mají vehementně propagovat/prosazovat ale nedělají pro to vůbec nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2021 13:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Dělají, jenže vy to nevíte, to je celý...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.8.2021 21:11 Reaguje na Pavel Hanzl
A můžete to nějak doložit?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.8.2021 10:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy si jen sprostě vymýšlíte!
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.8.2021 21:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte jedinou možnost? To je alibistická výmluva.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.8.2021 12:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě že jste dávno mohl instalovat FV panely, do domu dát akumulátory a odpojit se od ČEZu či od koho berete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:45 Reaguje na Viktor Šedivý
Nemohl. Dům má nevhodně situovano střechu a navíc nejsem majoritním majitelem.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

16.8.2021 18:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Alibismus...
Tak se odstěhujte do vlastního a tam si to zaříďte. Nebo přesvědčte majoritního vlastníka.

Už možná chápu, že si to pak musíte zde vybít...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.8.2021 10:04
Tohle je zajímavý a jednoduchý článek, nemohli by si ho přečíst naši nechumelisté a skutečně se nad ním zamysleli?

Já vím, nemohli, píšou to přece ekoteroristé v zájmu oteplovcí lobby, tento svět není stavěn pro blbý....
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.8.2021 16:23
Některé "extrémy počasí",o nichž paní píše, jsem zažila i před "klimatickou změnou". Foceni změn by mělo probíhat několik let, aby se změny k horšímu i lepšímu postihly, jinak to nebude vypovídající. Zajímá mě, na co se používá buk (kromě nabytku) a komu se prodává, vypadá to, jako by ho v současnosti těžilo opravdu velké množství. Uschlé stromy jsou v krajině vidět, ale zdaleka to nejsou jen smrky. Ty jsou víc na očích, ale umírají i ovocné stromy a listnáče, zda se mi to náhodné.
V minulém článku této paní mě zaujalo jméno fotografa GP- pan Zevlak.:)
Odpovědět
Pe

Petr

13.8.2021 18:08 Reaguje na Jarka O.
Cílem focení je zapojit širokou veřejnost do "všímavosti", tedy dívat se okolo sebe a vidět změny, což je vynikající plán. Něco osobně vidět a zažít je úplně jiné, než o tom jen číst.
Bukové dřevo je v podstatě všude kolem nás. Nábytek (masiv a dýha), topení a uzení, rukojeti a násady všeho druhu, kuchyňské potřeby (vařečky, prkénka,...), a mraky bukového dřeva se denně vyhodí jako nanuková dřívka a špachtle do krku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

13.8.2021 22:11
Zaujímavé, takže v minulosti nebývali povodne? Veď to aj Jarek Nohavica zrýmoval: "Za komunistů se špatně nežilo
v létě bylo vedro v zimě sněžilo
zjara ledy tály byly povodně
to jste milé děti přišly o hodně" :-)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.8.2021 07:56
Člověk se odjakživa přizpůsoboval změnám klimatu. Zatím vždy s oteplením přicházelo období rozkvětu - stačí si připomenout holocénní klimatické optimum (před 8000 lety), kdy bylo u nás o 3 st.C tepleji
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)
A nebo naopak mizérii za malé doby ledové - hladomory, morové rány.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1
Radujme se, že se mizérii vzdalujeme a směřujeme k období hojnosti. Měly by to vyjadřovat i fotky zaznamenávající tuto změnu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2021 08:53 Reaguje na Richard Vacek
Myslím si, že v tom článku z Wikipedie je chyba. V žádném grafu teplot se takový hrb neobjevuje, možná chtěli napsat +0,3°C a i to by bylo moc.
Podle nich by byl u nás v té době tropický prales, což prokazatelně nebyl.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 21:39 Reaguje na Pavel Hanzl
V hokejkovom grafe príslušný hrb chýba. Tvorcovia hokejkového grafu postupne prerábajú minulosť a znižujú teplotu klimatického optima Holocénu niekam k Malej dobe ľadovej.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 13:11 Reaguje na Vladimir Mertan
Nič něprerábajú, ten graf je prakticky stále stejný a jen se zpřesňuje.
Teplota vyšší než dnes na Sahaře prostě v Evropě nebyla, smiřte se s tím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2021 08:56 Reaguje na Richard Vacek
Je to totální nesmysl, +3°C v průměru by znamenaly extrémy přes +50°C a to by u nás nepřežil jediný strom.
Je tam evidentně chyba.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.8.2021 13:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Pravděpodobně si pletete pojem střední teplota a maximální teplota.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.8.2021 10:22 Reaguje na Richard Vacek
Demagogie jako už mnohokrát. Trochu byste to Optimum měl upřesnit. Tepleji tu bylo během léta. V zimě bylo chladněji. A taky sem můžete dát studie varující před snížením výnosu a obsahu živin v plodinach kvůli vyšším teplotám.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.8.2021 13:08 Reaguje na Petr Eliáš
Kdyby bylo v zimě chladněji, tak by se na sever nešířily teplomilné druhy fauny a flóry. Pokud se podíváte na resumé z analýz vzorků pylu, tak tam máte, že oteplení se odehrávalo hlavně v zimě a ne v létě:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0277379115000372
Odpovědět
Pe

Petr

14.8.2021 10:42 Reaguje na Richard Vacek
Nelze srovnáat nesrovnatelé. Jestli tehdy bylo o tolik tepleji, tak planeta byla taky úplně jiná - celá pokrytá lesy a vegetací, které fungovaly jako vodní a teplotní stabilizátor.
Dnes jsme planetu odlesnili, vyschla na troud. Je nás 8 miliard, obří města, průmysl, auta, beton, asfalf, znečištění. Velké části planety pokrývá poušť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2021 13:43 Reaguje na Petr
Nebylo tepleji, neukazuje to žádný graf, je to evidentní omyl. Tady máte výborné shrnutí toho nejdůležitějšího.

https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 21:36 Reaguje na Pavel Hanzl
https://notrickszone.com/2021/08/11/ipcc-ar6-focusses-on-absurd-fairy-tale-scenarios-ignores-hundreds-of-publications-major-factors/ Tu je vysvetlenie zmenou oblačnosti, stúpa počet jasných dní a klesá počet dní keď je zamračené. "In the new IPCC report, the sun plays no role in the warming. It is given as zero in the graph SPM.2 in the report. Therefore, I am adding something from the real world of measurements, to which one should rather orientate oneself as a natural scientist The sunshine duration in Europe and the cloud cover in Europe, measured by satellites in the framework of the Copernicus program. The authors write that significant above-average sunshine from January to May has increased the annual sunshine hours for 40 years. 200 more hours of sunshine per year, more than half an hour per day – that’s newsworthy. There has been a similar trend worldwide since 2000."
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.8.2021 22:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Jasně, když je to na NoTrickZone - publikové člověkem dvacet let pracujícím pro energetické společnosti Shell, RWE, ... (který stihl během pár dní přelouskat a ověřit víc jak 3 tisíce stránek textu) - tak to určitě bude pravdivé.

Každopádně má v tom braku několik lživých tvrzení, stejně jako v minulosti (v minulosti třeba tvrdil, že IPCC nebere v potaz přirozené vlivy, že za oteplení může galaktické záření a že se od roku 98 vůbec neoteplilo). Vše se dá relativně snadno ověřit, třeba se podívat do IPCC reportů.

Ale proč si informace na dezinformačním blogu ověřovat, že? :-)

https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/#FullReport
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2021 14:16 Reaguje na Petr
To je totální nesmysl, tepleji nebylo a planeta nebyla pokrytá vegetací, tohle se prostě ví, archeologie je seriózní věda.
V poslední době ledové bylo osídlení třeba na Sahaře, kresby na skalách to dokazují. Ale žádný prales, ale otevřená savana. A ta tam vydržela až do doby egypťanů, pak vyschla na poušť.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.8.2021 15:23 Reaguje na Petr
Chladná období bývala obvykle obdobím sucha. Za doby ledové jste měl nebe bez mráčku a minimum srážek. S oteplením přibývá oblačnosti i srážek. Dnes navíc díky vyšší koncentraci CO2 jsou rostliny odolnější suchu (a jako bonus rychleji rostou).
Dokonce i produkce potravin roste rychleji, než počet lidí - další ukazatel, že se neblíží katastrofa. Můžete se podívat na stránky FAO:
http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBS/visualize
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 07:40 Reaguje na Richard Vacek
Blížící katastrofa může mít velmi příznivé fáze, někdy se tomu říká "labutí píseň".
Jenže celkově to nic příznivého není, vedra a sucha, požáry a vymírání druhů, divoké počasí a destrukční oteplování oceánů silně signalizují velmi nebezpečný vývoj.
Produkce potravin je dána novými technologiemi, ne přírodou.
Odpovědět
va

vaber

15.8.2021 08:13 Reaguje na Richard Vacek
jo ,chladná období byla suchá, říkají odborníci,jak ale narostly ledovce několik kilometrů to nevysvětlují , sucho prý bylo na Sibiři kde žádné ledovce nebyly a nebo je celá představa historie špatná a příčiny takové anomálie jsou úplně jiné,
vaše oslava dnešního teplého období je úsměvná, pokud bude současný trend pokračovat bude život na planetě zničen a není zádný náznak toho ,že by se trend zastavoval
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 08:21 Reaguje na vaber
P. Hanzl mi minule neodpovedal, skúste Vy. Kde je na svete zničený život vplyvom Globálneho oteplenia? Dajte sem konkrétne prípady zo sveta a z Českej republiky. Úsmevná je predstava, že by život na planéte bol zničený vrátením veľmi malej časti CO2, čo bol kedysi súčasťou atmosféry. Veď do fosílnych palív ho uložili práve živé organizmy. Obrovská väčšina CO2 je uložená vo vápencoch a odtiaľ už sa naspäť do atmosféry nedostane.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 17:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Já som samozrejmě odpovedal, že na všech půšťach Zemeguĺe je zničen život vysokou teplotou a nedostatkem vody.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 21:24 Reaguje na Pavel Hanzl
A tie púšte vznikli v posledných 50 rokoch vplyvom globálnej zmeny klímy? Dovtedy žiadne púšte na Zemeguli neboli?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 21:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Boli a VŽDYCKY vznikly zničením života vysokou teplotou a suchem.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 21:50 Reaguje na Pavel Hanzl
https://fns.uniba.sk/fileadmin/prif/biol/kek/ekozem/3_puste.pdf Môžete si prečítať o ekosystémoch púšte, ak chcete aby došlo k zničeniu ekosystému zeme.
Len také vysvetlenie kde sú púšte a prečo sú práve tam: "Horúce polopúšte tvoria zónobióm medzi 20. a 30. rovnobežkou na oboch pologuliach – zaberajú 21 % zemského povrchu (Sahara, Negev, Arabská púšť, Západoindická púšť, v Severnej Amerike Sonorská a Mohavská púšť, v Južnej Amerike Atacama, v južnej Afrike – Namib, Kalahari, Karoo, v Austrálii – západná časť – rozlohou sa zaraďujú na druhé miesto za Saharou. Vyskytujú sa v tropickom pásme vysokého tlaku."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 17:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud by se vrátil do atmosféry jen ten uhlík, který je uložen ve fosilních palivech, stačilo by to na zničení zemského ekosystému zcela přesvědčivě.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.8.2021 21:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Čo si vojín Kefalín predstavujete pod pojmom "Zničenie zemského ekosystému?"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 21:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Premenie vetšinu zemského povrchu na púšť.
Pri teplote rádove +50°C to bude automatické.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.8.2021 06:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Čo sa stane s vodou? Odíde na Mars? Nevadí Vám že púšte sú iba okolo obratníkov a na rovníku je dažďový prales? Nevadí že existujú aj chladné púšte kde v noci mrzne a v zime je aj -40? Nevadí, že nič také sa v minulosti nestalo ani pri 20 násobných koncetráciách CO2? Mne sa fakt páči a s akým kľudom si tvrdíte absolútny nezmysel a ste s tým očividne spokojný. Obávam sa, že toto by vám nepotvrdil ani Jakub Zamouril.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Poušť nevznikne proto, že tu nebude voda.
Ale proto, že bude horká.
Dnešní ekosystém se vyvíjel v koncentarcích CO2 asi 200 - 300 ppm a v teplotách dnešních a nižších průměrně o max 5 - 6°C.

Tím je dán jakýsi teplotní rámec a pokud bude překročen, ten ekosystém zkolabuje a vyhyne, čas na adaptaci nemá. Ta trvá miliony let.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.8.2021 13:20 Reaguje na vaber
Ledovce narostly, protože sníh kvůli chladnějšímu počasí nestačil během léta roztát a odtéci jako voda do moře.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.8.2021 11:57 Reaguje na Richard Vacek
To samé FAO varuje před poklesem výnosů a snižením obsahu živin. ;-)

The state of food and agriculture (2016)
http://www.fao.org/3/i6030e/i6030e.pdf

,,Productivity increases owing to CO2 fertilization are counterbalanced by the effects of rising temperatures and reduced rainfall.,,
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.8.2021 19:43 Reaguje na Petr Eliáš
Proč by mělo méně pršet, když se s oteplováním více vody odpařuje?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.8.2021 21:39 Reaguje na Jiří Svoboda
protože prší jen tehdy, když teplota klesne pod rosný bod.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.8.2021 07:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Keď teplota klesne pod rosný bod, tak padá rosa :-)
https://sk.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1%C5%BE%C4%8F "Najdaždivejším miestom na Zemi je ostrov Kauai v Havajských ostrovoch, priemerné ročné zrážky predstavujú 12 090 mm, prší tu 350 dní v roku.[1]" Prší tam preto, že je tam veľmi chladno :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Nie. Prší tam proto, že je tam vysoká koncentace vodní páry, elemetrární fyzika vám přece říká, že rosný bod je kombinace teploty a koncentrace vody ve vzduchu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.8.2021 15:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale je na Havajských ostrovoch chladno alebo teplo?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 07:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Hic a dusno. Třeba 90% vlhkost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.8.2021 14:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ovšem ve výšce, nikoliv na zemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč neprší třeba na Sahaře, když má na severu Středozemní može, na západě Atlantik a na výchdě Indický oceán??
Protože je tam vysoká teplota a nízká koncetrace páry.
Tohle zařízení vám sníží teplotu vzduchu tak, že se i to málo vody může vysrážet.

Potřebujete na to dost energie a právě až s fve to dostalo smysl.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.8.2021 15:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Pretože je tam stále vysoký tlak vzduchu. Vy neviete, že prší keď je nízky tlak vzduchu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 07:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Píšu vysoká teplota, to je úplně jiná fyzikální veličina.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.8.2021 12:30
Tak nevím - máme "bojovat s CO2" nebo "zavádět adaptační opatření"?
Ono totiž dost dobře nejde stavět hráze, když předtím zničím energetiku, vyženu ocelárny, ... a hlavně když jakoukoli průmyslovou i stavební činnost tím slavným oteplistickým tažením neúnosně zdražím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:36 Reaguje na Viktor Šedivý
Nikde v Evropě jsem nazaznamenal zničenou energetiku (jen našemu ropákistánu to hrozí) ocelárny odešly už dávno a spíše se dnes vrací a zdražení všeho bylo způsoben covidem a je nejhorší zase vyjímečně u nás.
Máte neplatný pokus, zkuste to znovu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist