https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-se-na-ochranu-krusnohorskych-bucin-diva-vedec-a-jak-se-k-ni-stavi-urady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se na ochranu krušnohorských bučin dívá vědec a jak se k ní staví úřady?

11.8.2021 06:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přestože zástupci Ministerstva pro životní prostředí i hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller v médiích připouštějí možnost vyhlášení CHKO Krušné hory, realita tomu zatím moc neodpovídá. Pod zvažované chráněné území by totiž měly spadat i unikátní bukové lesy v Evropsky významné lokalitě Východního Krušnohoří, ovšem přístup úředníků k jejich ochraně je zatím tristní. Stávající ochrana bučin nesplňuje požadavek zákona o evropsky významné lokalitě a kvůli nečinnosti příslušných úřadů podalo město Horní Jiřetín stížnost k Evropské komisi.
 
Ústecký kraj pokračuje v několikaletém údajném vyjednávání se společností I. H. Farm, kterou vlastní rodina uhlobarona Pavla Tykače a která místní bukové lesy podle názoru organizace Greenpeace devastuje. A slibuje smlouvu o ochraně území, jejíž náhled není stále k dispozici, byť podle vyjádření tiskového mluvčího Ústeckého kraje Martina Volfa měla být uzavřena do konce července. Znovu tak nebyl dodržen původně deklarovaný termín. A přestože již dávno došlo k překročení zákonem povolené lhůty pro uzavření smlouvy takového typu, stále se nic neděje a jen jsme ujišťováni, že pokud k podpisu smlouvy nedojde, kraj zahájí bezprostředně poté proces vyhlášení přírodní rezervace. Zároveň však Ústecký kraj neuvádí žádný konkrétní termín, a tudíž si můžeme jen domýšlet, co v jeho podání znamená “bezprostředně poté” a zda tím míní měsíc či několik dalších let.

Smlouva o ochraně bučin by podle písemného vyjádření mluvčího Volfa měla zahrnovat přesné vymezení bezzásahového území a způsobu hospodaření mimo něj. Území ponechaná od 1. ledna 2022 přírodnímu vývoji zcela bez zásahů člověka bude dle dohody s vlastníkem zaujímat plochu zhruba 200 hektarů, což společně s již chráněnou Národní přírodní rezervací Jezerka představuje méně než 40 % z celkové plochy dotčeného území. Na jeho zbytku by se pak mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. Takový způsob ochrany je ovšem zcela nedostatečný.

„Rozšíření bezzásahového režimu o 200 hektarů je zoufale málo a kontrastuje s požadavky organismů, jejichž ochranu má území zajistit. Uváděné podrostní a výběrné hospodaření samo o sobě žádnou ochranou dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány jak podrostním, tak i výběrným způsobem. Je smutnou skutečností, že stav některých bukových lesů se i za existence evropsky významných lokalit v důsledku lesního hospodaření podstatně zhoršil a navrhovaná ochrana na tomto trendu nemusí příliš změnit,” říká k tomu přírodovědec Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Za ochranu lesa se bohužel nepostavilo ani Ministerstvo pro životní prostředí, podle něhož byla oblast správně vyhodnocena pro tzv. základní typ ochrany, jak zmiňuje ve své reakci na petici za záchranu bučin, kterou podepsalo přes 10 tisíc lidí. Názor ministerstva však rozhodně nesdílí odborníci, podepsaní pod výzvou vědců, která je adresovaná přímo ministrovi Richardovi Brabcovi. Podle vědců by totiž MŽP mělo iniciovat kroky k rozšíření přísné územní ochrany na 10 % rozlohy ČR v duchu výzvy Strategie EU. Původní bukové lesy jsou přitom jedním z nejcennějších území, kterým by stát měl dát prioritu a o které by se měl snažit zachovat a chránit i pomocí rozsáhlých oblastí s bezzásahovým režimem. Dokládá to ostatně i fakt, že bučiny v Jizerských horách byly vyhlášeny první českou přírodní památkou zařazenou do Světového dědictví organizace UNESCO.

„Ukazuje se, že pro dlouhodobé přežívání životaschopných populací zpravidla nestačí chránit lokalitu, kde se daný druh vyskytuje, ale je potřeba nějakým způsobem pamatovat na jeho ochranu i v regionálním měřítku. To ve zvýšené míře platí v době klimatických změn, v jejichž důsledku dochází k výrazným změnám podmínek, které nutí mnoho živočišných druhů hledat nová, příhodnější stanoviště," dodává k tomu Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Z tohoto důvodu Evropská unie ve své strategii v oblasti biologické rozmanitosti vyzvala členské státy k přísné ochraně 10 % jejich území do roku 2030. "Jde o důležité opatření pro zastavení poklesu biodiverzity evropského kontinentu a jakkoli se někomu může zdát příliš ambiciózní, shromážděné odborné podklady celkem přesvědčivě ukazují, že bez realizace těchto opatření se pokles biodiverzity stěží podaří zastavit. V této souvislosti je překvapivé, že Strategie ochrany biodiverzity a její požadavek na ochranu řádově vyšší rozlohy spontánně se vyvíjející přírody nejsou v žádné reakci MŽP ani dalších orgánů ochrany přírody ČR na podněty k vyšší ochraně evropsky významné lokality Východní Krušnohoří vůbec zmíněny,“ dodává k tomu Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.


reklama

 
foto - Arnadová Zuzana
Zuzana Arnadová
Autorka je mediální koordinátorka Greenpeace.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

11.8.2021 09:54
Nejedná se náhodou o soukromý majetek/soukromý les?
Odpovědět

Jirka Černý

11.8.2021 12:00 Reaguje na Hunter
To je známo že na cizím se pomocí různých nařízení hospodaří nejlíp.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.8.2021 14:02 Reaguje na Jirka Černý
Připadá mi poněkud podivné, že o soukromém majetku chce najednou rozhodovat nějaký greanpeace nebo někdo. Opravdu zvláštní. díky péči majitele jsou ty porosty v nějakém stavu. Má to pro mě znamenat, že když budu na svých lesních pozemcích nějak dobře hospodařit, tak najednou přijde nějaká neziskovka a začne mi vyhrožovat, znárodňovat, vyhlašovat NP a podobné nesmysly? Opravdu žijeme v právním státě, který uznává soukromé vlastnictví?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

11.8.2021 18:11 Reaguje na Hunter
Co tady melete o neziskovkách? Tohle je věc zákonů a státní moci, která je provádí a vymáhá. Les je v kulturní Evropě specifický předmět vlastnictví a lesní zákon vlastníky významně omezuje ve prospěch trvale vyrovnané produkce a dalších veřejných zájmů. A když přijde nějaké další omezení podle zákoa o ochraně přírody, tak je to vždycky za finanční náhradu.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.8.2021 22:42 Reaguje na Jiří Hušek
Autorka článku je z greenpeace. Já tu kauzu nijak nesledoval,ale pokud tomu dobře rozumím, jedna se o PUPFL, hospodářský les, soukromého majitele a porosty jsou v mytním veku, hospodaření je asi v souladu s LHP. Tak co je Greenpeace do toho?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

12.8.2021 10:31 Reaguje na Hunter
Ale článek přece není o tom, že by paní z Greenpeace chtěla někomu znárodňovat majetek. Pokud někdo neprokáže opak, vycházím z toho, že současný majitel skutečně hospodaří +- v souladu s LHP. Jádro problému, na který poukazuje mimo jiné odborná akademická obec, je v tom, že hospodaření podle dosavadního LHP evidentně nesplňuje podmínky, ke kterým se ČR zavázala při zařazení lokality mezi EVL, tedy udržení nebo zlepšení dochovaného stavu. Dovedu si živě představit nesoulad s tímto cílem v délce obmýtí, obnovní doby, v hospodářském způsobu nebo ve vztahu k tzv."přestárlým porostům". Kritici zřejmě právem namítají, že stát ve věci nekoná dostatečně - viz evidentní překročení závazných lhůt pro vyjednání smluvní ochrany a nezahájení vyhlašovacího procesu zvláště chráněného území, a to je naprosto legitimní bez ohledu na to, jestli je někdo z GP nebo z univerzity. Možná je zdánlivě paradoxní, kdyby stát měl dramaticky omezovat vlastníka, který dlouhodobým citlivým hospodařením dovedl les do příznivého stavu, ale to zjevně není tento případ, že... Firma vlastní bučiny pár let a z logiky věci má asi za sebou spíš úspěchy těžební než pěstební.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.8.2021 11:42 Reaguje na Jiří Hušek
Já nehodlám nijak glrifikovat tu firmu, je mi celkem u zádele. Ale zajímá mě ten mechanismus, jak soukromý vlastník se stane terčem tzv. akademické obce, neziskovek apod. jen díky tomu, že jeho PUPFL se jim zalíbil. Článek je přesně o tom, jak paní z greenpeace chce někomu něco znárodňovat.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

12.8.2021 14:19 Reaguje na Hunter
Veřejný zájem, který však neznamená znárodňování ale jen přizpůsobení se mu-výběrové hospodaření,.. Jak by se pak stavěly dálnice,..
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.8.2021 10:39 Reaguje na Kajetán Hostička
Dálnice se staví tak, že stát vykoupí potřebné pozemky. V extrémních případech nedohody o ceně a vykoupení ve veřejném zájmu rozhodne soud. V tomto případě jsem pochopil, že se stát snaží obejít vykoupení pozemků prostřednictvím dohody s vlastníkem pozemků spojené s finančním příspěvkem podle § 68 a § 69 zákona (???). Dohodu uzavírají dvě strany a dovedu si představit, že její uzavření je v tomto případě hodně komplikované.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

13.8.2021 19:23 Reaguje na Hunter
Dobrý den,
článek rozhodně není o tom, že by někdo chtěl něco znárodňovat. Jde o to, že členské státy EU mají povinnost zajistit odpovídající ochranu území s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. EVL zákon (§45c ZOPK) slouží k ochraně takového území, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození či ke zničení stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost (§45c, odst. 2 ZOPK). Stávající ochrana požadavek zákona evidentně nesplňuje a stanoviště acidofilních a květnatých bučin jako předmět ochrany EVL i jako biotopu dalšího předmětu ochrany - kovaříka fialového - jsou závažným způsobem (a dlouhodobě) narušována holosečným kácením, výsadbou nepůvodních druhů dřevin a dalšími nevhodnými zásahy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.8.2021 13:44 Reaguje na Zuzana Arnadová
Pokud mají státy "povinnost" tak ať ji plní. Myslím si, že stát má mnoho pozemků na kterých si může těch 10% divočiny realizovat. No a pokud jde o specifické lokality tak se může pokusit ty pozemky vykoupit či může pozemky adekvátně směnit a pak tam teprve hospodařit v souladu s Evropskými nařízeními. Toto jsem ale zatím nezaznamenal. Článek je čistě o představě Greenpeace jak chtějí majitelům " z vyšší moci" zasahovat do jejich hospodaření.
Odpovědět
DA

DAG

12.8.2021 15:30 Reaguje na Jiří Hušek
Každopádně výstup z toho je jasný. Nenechat vyrůst lez do pro přírodu cenné formy. Nastane doba obmýtí a šup s tím dolů.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.8.2021 10:21 Reaguje na Jiří Hušek
Ahoj Jirko Považuji za čistější metodu řešení, kdy stát ty lesy nejdříve vykoupí a následně v nich uplatňuje svou politiku hospodaření. Jinak to v ostatních vlastnících čehokoliv vyvolává značné obavy. Nijak nemiluji vlastníka té společnosti ale titulovat někoho uhlobaron... Navíc pravděpodobně +- dodržují LHP i platné zákony ale mluví se o nich jako o zloduších. Přitom je úkol státu a jeho orgánů zajisti k čemu se zavázal. Co bude následovat? Půjdou po uhlobaronech na řadu agrobaroni a po nich živnostníci, kulaci a nakonec oportunisti z řad OP?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

13.8.2021 11:54 Reaguje na Dalibor Motl
Dalibore, na tu druhou polovinu tvého příspěvku s dovolením reagovat nebudu, protože to je stejně blbé zprava, jako výroky některých ekologistů zleva :-(. Výkup je samozřejmě ideální řešení a pokud na tom je shoda s vlastníkem, tak k tomu poměrně často i dochází. Pokud jde o lesy, tak ty jako študovaný lesník a vlastník kousku lesa dobře víš, že vlastnictví je v tomto případě silně regulované nez ohledu na nějakou ochranu přírody. Takže stát formou zákonných omezení (zákon o lesích) trvale uplatňuje svou politiku hospodaření a na druhé straně ji stimuluje finančními nástroji (dotace na MZD, na ochranu...). Pokud vyžaduje stát další hospodářská omezení pro ochranu přírody, tak výhradně s náhradou vzniklé újmy (paradoxně a poněkud úchylně vyplácí stamilionové újmy i subjektům, které hospodaří ve státních lesích).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.8.2021 13:03 Reaguje na Jiří Hušek
Shodneme se na té silné míře regulace. Tato "obecná" míra regulace lesního hospodaření se navíc z pohledu vlastníka neustále zpřísňuje. I proto jsou vlastníci čím dál tím více citliví na další a další nařízení, hlášení, povinnou evidenci. A ty dotace ... jenom dále křiví tržní prostředí. Jejich obecně nepříjemná vlastnost je, že díky administrativní náročnosti na ně dosahují pouze vlastníci větších lesních majetků. Ono studovat dotační tituly a následně se x hodin mořit s nějakou žádostí + nezbytná komunikace s úřadem... to se vlastníkovi 2ha prostě časově nevyplatí. S tím vykoupením ani dohodami žádnou osobní zkušenost nemám. Pokud by mi stát vykoupil můj les je pro mě asi mnohem důležitější nějaká "citová újma" než aktuální tržní cena. Myslím, že jiní majitelé malých lesů, kteří opravdu hospodaří, by to cítili podobně.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.8.2021 12:14 Reaguje na Dalibor Motl
To už zní jako mnohem rozumnější názor než je dikce článku. Já se na to divám pohledem vlastníka nějakých pár ha lesa, kde se snažím hospodařit jak je ted moderní říkat "přírodě blízkému" způsobu včetně druhové a věkové skladby porostů. Ale když vidím, že dohoda na 200 ha je v tomto případě pro aktivisty nepřijatelná a podle hesla dej jim prst a urvou ti celou ruku, tak co si asi tak má člověk myslet.
Odpovědět

Jirka Černý

12.8.2021 11:39 Reaguje na Hunter
Vystihl jste to naprosto přesně.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

13.8.2021 19:27 Reaguje na Jirka Černý
Dobrý den,
tady jde o to, že členské státy EU mají povinnost zajistit odpovídající ochranu území s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. EVL zákon (§45c ZOPK) slouží k ochraně takového území, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození či ke zničení stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu a nebyla narušena jejich celistvost (§45c, odst. 2 ZOPK). Stávající ochrana však požadavek zákona evidentně nesplňuje a stanoviště acidofilních a květnatých bučin jako předmět ochrany EVL i jako biotopu dalšího předmětu ochrany - kovaříka fialového - jsou závažným způsobem (a dlouhodobě) narušována holosečným kácením, výsadbou nepůvodních druhů dřevin a dalšími nevhodnými zásahy.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.8.2021 22:59 Reaguje na Zuzana Arnadová
On je ten soukromý les vyhlášen jako EVL?
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

16.8.2021 18:37 Reaguje na Hunter
Ano
Odpovědět
Hu

Hunter

16.8.2021 19:04 Reaguje na Zuzana Arnadová
Takže pokud tomu správně rozumím, tak pod nátlakem aktivistů lze soukromý majetek vyhlásit jako EVL, je tak?
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

17.8.2021 09:46 Reaguje na Hunter
Chápu, že byste za tím rád našel velkou nespravedlnost ze strany aktivistů, ale s vyhlášení EVL nemají aktivisté co dělat. Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). EVL jsou v ČR vyhlašovány formou nařízení vlády prostřednictvím tzv. národního seznamu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.8.2021 13:42
Ještě bych si dovolil komentovat těch plánovaných 10% území s "přísnou ochranou" do roku 2030... Chápu to správně jako cíl 10% prakticky "bezzásahových území"? Existuje už v tom směru nějaký národní plán? Má na to vůbec náš stát dostatek státních pozemků v různých biotopech a klimatických stupních (stepi, lužní lesy, lesy pahorkatin, horské lesy, mokřady)? A má náš stát dostatek politického odhodlání i ekonomické síly aby "opustil" 10% rozlohy našeho území a nechal ho napospas přírodě? Zatím mám pocit, že tohle se nijak neřeší (?). A asi budou evropské země, kterým to půjde vzhledem k přírodním podmínkám (velehory, neosídlené polární pustiny, rozsáhlé mokřady) o dost snadněji než jiným (vysoká hustota populace, velký podíl zemědělsky obhospodařované půdy).
Odpovědět
Hu

Hunter

13.8.2021 14:02 Reaguje na Dalibor Motl
Těch 10% je nesmysl propagovaný zelenými neomarxisty v Bruselu. Pokud vím, tak na jednání expertního výboru EK NADEG 17. 2. 2021 všechny členské státy jednomyslně odsoudily návrh EK jako neakceptovatelný. Tento extrémní návrh prosazoval šéf odboru ochrany přírody Evropské komise DG ENVI Nicola Notaro, člověk spojený s jinými skandály.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

13.8.2021 19:04 Reaguje na Hunter
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0380&from=EN
Odpovědět
Hu

Hunter

13.8.2021 22:54 Reaguje na Zuzana Arnadová
Sdělení komise je jen blábol zelených neomarxistů v Bruselu. Nic víc.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

13.8.2021 19:08 Reaguje na Hunter
Citace z dokumentu EU: V zájmu našeho životního prostředí a našeho hospodářství a za účelem podpory obnovy EU po koronavirové krizi musíme chránit více přírody. V tomto duchu by mělo být v EU chráněno nejméně 30 % půdy a 30 % moře. To je v porovnání s dneškem minimálně dalších 4 % pro půdu a 19 % pro mořské oblasti 22 . Tento cíl je plně v souladu s tím, co je navrhováno 23 v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 (viz oddíl 4).

V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost oblastem s velmi vysokou hodnotou nebo potenciálem biologické rozmanitosti. Tyto oblasti jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy a měla by jim být poskytnuta zvláštní péče v podobě přísné ochrany 24 . Dnes jsou v EU přísně chráněna pouze 3 % půdy a méně než 1 % mořských oblastí. Musíme tyto oblasti chránit lépe. V tomto duchu by měla být přísně chráněna alespoň jedna třetina chráněných území, což představuje 10 % půdy EU a 10 % mořských oblastí EU. To je rovněž v souladu s navrženou celosvětovou ambicí. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0380&from=EN
Odpovědět
Hu

Hunter

13.8.2021 22:56 Reaguje na Zuzana Arnadová
To není žádný právně závazný dokument.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

16.8.2021 18:41 Reaguje na Hunter
Strategie je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu, je propojená se zemědělskou strategií „Z vidlí na vidličku“ (Farm to fork) a obě mají přispět k synergii mezi sektorem zemědělství a ochranou biologické rozmanitosti. https://www.mzp.cz/cz/biodiverzitni_strategie_eu
Odpovědět
Hu

Hunter

16.8.2021 19:03 Reaguje na Zuzana Arnadová
Je to právně závazný dokument?
Odpovědět
Hu

Hunter

16.8.2021 19:15 Reaguje na Hunter
Respektive odkdy se nějaký letáček EU podepsaný Uršulou stává právně závazným dokumentem?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.8.2021 09:23 Reaguje na Hunter
Mám za to že legislativu schvaluje evropský parlament a Rada EU. Platnou se stává po schválení oběma institucemi.
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

13.8.2021 19:05 Reaguje na Dalibor Motl
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0380&from=EN
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.8.2021 12:54 Reaguje na Zuzana Arnadová
Pokud chápu správně schválil strategii Evropský parlament. Nejsem si jistý jestli ji schválila i Rada EU ale zdá se, že ano (viz https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/10/23/council-adopts-conclusions-on-the-eu-biodiversity-strategy-for-2030/). Předpokládám tedy, že jde o právně závazný dokument (?).
Odpovědět
ZA

Zuzana Arnadová

16.8.2021 18:53 Reaguje na Dalibor Motl
Dovolím si ještě sdílet odkaz na článek k výzvě vědců: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-vyzva-k-ochrane-bucin-v-evl-vychodni-krusnohori
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist