Jak se mění krkonošská tundra, lesy a horské louky? Co se děje s vodou, půdou nebo živočichy? A jak se na změny klimatu připravit při péči o národní park? Na tyto otázky v těchto dnech hledají odpovědi desítky vědců a odborníků z Česka i Polska. V pondělí 21. září začíná ve Špindlerově Mlýně mezinárodní setkání Changing climate in the Krkonoše/Karkonosze Mountains.

Ve výrazně rozšířeném korytě řeky Lomné v Moravskoslezských Beskydech jsou nově tůně a balvanité skluzy. V revitalizovaném více než půlkilometrovém úseku řeky se tak střídají prudká a klidnější místa.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) usiluje o výkup dalších dvou cenných mokřadních lokalit na Vysočině – Prameniště nad Zákopy na Třebíčsku a Čermákových luk na Pelhřimovsku. Na výkup těchto přírodních oáz nyní hledá podporu u veřejnosti prostřednictvím své dlouhodobé sbírky Místo pro přírodu. ČSOP takto vlastní, a tím i chrání, již více než 220 hektarů pozemků po celé republice.

Nenáročnost dubu pýřitého (Quercus pubescens), vysoká odolnost vůči suchu a teplu a schopnost prospívat i na chudých půdách jej předurčuje pro širší využití ve specifických podmínkách, kde se jiným dřevinám nedaří.

Ostružiníky patří k taxonomicky nejsložitějším skupinám rostlin ve střední Evropě. Dlouhodobý terénní výzkum, studium herbářových sbírek a moderní genetické metody nyní pomáhají odhalovat jejich spletité příbuzenské vztahy. Na výzkumu, který přinesl několik nových druhů pro českou květenu i popisy dosud neznámých rostlin, se významně podílí Jiří Velebil z odboru kulturní krajiny a sídel Výzkumného ústavu pro krajinu. Nejnovější mezinárodní studie představila tři nové druhy ostružiníků napříč Eurasií.

Obnova a založení porostu jsou kritickými fázemi, během kterých často dojde ke značným ztrátám na druhové rozmanitosti dřevin. Mezi rozhodující faktory přitom vždy patří vliv porostního mikroklimatu, zejména na rozsáhlých pokalamitních plochách, proto se pro zmírnění extrémů využívají přípravné dřeviny. Jednou takovou perspektivní dřevinou je modřín opadavý.

Počátkem září byl nahlášen Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) výskyt pro tuzemskou přírodu dosud neznámého druhu - raka červeného. Korýš původem ze Severní Ameriky je kvůli svým vlastnostem považován za nejinvazivnějšího raka v Evropě a je zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů. Místem nálezu je jezero Milada v Ústeckém kraji. Pracovníci AOPK ČR následně přítomnost tohoto druhu raka potvrdili.

Krkonoše mají drsné klima, které je domovem celé řady druhů přizpůsobených životu v chladných horských podmínkách. Jak se ale hory postupně oteplují, začínají se v nich objevovat i druhy, které jsme tu dříve téměř nepotkávali. Jedním z nich je kudlanka nábožná.

Český svaz ochránců přírody vyzývá veřejnost a hledá dobrovolníky na sběr suchem ohrožených škeblí na březích Slapské přehrady.