Reportáž ze Šumavy: Den střetů na Ptačím potoce
Na úzkých silničkách v národním parku se míjejí projíždějící auta správy parku, policejní dodávky a také automobily přivážející lesní dělníky. Na Ptačím potoce se těží na pěti místech. My směřujeme na jedno z nich. Aktivisté nás posílají na místo, kde má být nejvíce živo. Žádné jméno nemá a říká se mu jen podle zápisu v mapě "trojka". V úterý tu padlo nejvíce stromů, podle aktivistů je zde označeno dalších pět set k vykácení. „Proto jsme tu nasadili všechny volné síly,“ říká Mojmír Vlašín, mluvčí blokády.
Z malé asfaltové cesty stačí odbočit pár kroků do lesa a už je slyšet zvuk benzínových motorů lesní techniky. Cestou míjíme jednu cedulku, která upozorňuje na zákaz vstupu. U silnice je také vidět červená páska, která vyznačuje místo dřevorubeckého zásahu. Ty v lese umisťuje správa parku. Jde ale o stovky metrů čtverečních, z řady míst vůbec páska vidět není.
Zatím je klid. Dělníci hovořící všemi jazyky střední a východní Evropy se připravují k práci. Někteří již pomocí ručních motorových fréz stromy odkorňují. Mezi nimi se pohybují aktivisté, zatím se nikdo ke stromům neváže. Zhruba kolem deváté hodiny začíná správa vyzývat aktivisty k odchodu z místa. Protože odejít odmítnou, povolává policii. Zásahová jednotka je již připravena na silnici.
V tu chvíli se tři lidé vážou ke stromu. Ruce mají zakryté železnými trubkami, které nelze jednoduše odstřihnout nůžkami. Den před tím se aktivisté vázali normálními řetězy, ty ale police během pěti minut jednoduše odstranila.
Začíná zásah. Policie vykazuje z místa všechny, kdo tam být nemají: aktivisty a novináře. Aktivisté přivázaní ke stromu se odmítnou odpoutat. Antikofliktní tým s nimi vyjednává. Tvrdí, že podle lesního zákona je místo pracovištěm, kde se kvůli bezpečnosti nesmí pohybovat nepovolané osoby. Aktivisté odpovídají, že na místě se kácet nesmí, protože park nemá patřičné výjimky ze zákona o ochraně přírody. „Prostor neopustím, protože tu probíhá nelegální těžba,“ říká mladík přivázaný ke stromu. Policista ho ještě poučí, že mu bude odstraněno "zařízení na pažích“ a že při následném „eskortování neprostupným terénem“ mu nezaručuje, že se něco nemůže stát. Třeba že s ním kolegové neupadnou. „Ale to už víte, eskortovali jsme vás včera,“ uzavírá policista.
Kolem půl desáté začínají dělníci na pasece zhruba půl hektaru velké také kácet. To neohrožuje jen aktivisty, ale nebezpečná začíná být situace i pro policisty. Dřevaři stromy kácejí, zbavují je větví a celé vrstvy kůry a nechávají je na místě. Podle náměstka ředitele Jiřího Mánka na lokalitě trojka zhruba padesát procent dřeva zůstane, zbytek by se měl odvést. Na velkém prostoru plném pokácených stromů a ořezaných větví tak vedle sebe klopýtají blokující, policisté i lesní dělníci. Terén je podmáčený a když si nedáte pozor, zapadnete do bahna až po kotníky. A do toho padají stromy. Chvílemi je situace nebezpečná. Nejblíže nehodě byl zasahující policista, který si nevšiml, že se blíží ke kácenému stromu. Až křik jeho kolegů a dělníků ho zastavil. Pouhý metr před padajícím stromem.
Lesníci jsou evidentně nervózní a na aktivisty nabroušení. K žádným fyzickým napadením ale před objektivy novinářů nedochází. „Dochází jen ke slovním a vulgárním potyčkám,“ říká mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová. Během dne si také aktivisté stěžují na vzrůstající agresivitu. Podle jednoho z nich se po něm dřevař ohnal motorovou pilou, k žádnému zranění nedošlo. Podle policistů existuje jediná rada, takový případ nahlásit. Odpoledne je nahlášen jeden. „Jsem rozhodnut podat trestní oznámení, protože útoků bylo několik a může to skončit vážným zraněním,“ řekl napadený aktivista.
Podle Jiřího Mánka každé ráno, když správa dřevařským firmám předává místo, kde se bude kácet, znovu opakuje, aby dělníci aktivisty respektovali a aby se vyhnuli konfliktům. “Dochází tam ke styku lidských osobností, správa parku není schopná regulovat emotivní výjevy, ať už blokádistů či pracovníků, kteří sem přišli za výdělkem,“ říká Mánek.
Po poledni policisté odvádějí dvojici, která měla ruce spojené v trubkách. Policie nejdřív povolala hasiče, nakonec ale dva spolu spojené aktivisty rozdělila sama. Pomocí nůžek rozstřihli policisté trubku podél. Kolem jedné hodiny v lese zůstává připoutaná ke stromu už jen jedna dívka. „Jsem tady sama za sebe jako svobodný občan, přijela jsem vyjádřit svůj názor,“ říká. Podle ní selhaly všechny možnosti komunikace, jak se správou parku, tak s ministerstvem životního prostředí. Blokáda je podle ní poslední možností, jak zachránit oblast Ptačího potoka. „Jsem tu čtyři hodiny a budu tady do té doby, dokud se bude kácet,“ dodává.
Mezi pokácenými stromy se dále pohybují lesní dělníci, zasahující policisté a antikonfliktní tým a také pracovníci správy parku. Nepřivázaní aktivisté se celé dopoledne na místo kácení vrací. V tom jim pomáhá nejasné vyznačení celého prostoru. „Žádnou pásku jsem neviděl, přišel jsem z druhé strany, prostor není vyhrazen,“ říkají policistům. Správci další pásky dodávají, přesto do konce prací není celé místo dokonale vyznačené. Policisté aktivisty stále vyvádějí, některé pomocí donucovacích prostředků. Kontrolují jim doklady a některé již odesílají na služebnu v Kašperských horách. Na konci dne je zadrženo sedmnáct lidí.
reklama
Dále čtěte |
Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo Serengeti
Další články autora |
Srpen na Ekolistu.cz aneb Děkuji, odcházím
Martin Bursík o LESu: Jsme pravdoláskaři s ekologickým akcentem
Hugo Charvát: Kalhotky s bobrem, trenýrky s ptákem aneb Vkus a ochrana přírodyOnline diskuse
Jeste k horskym chatam - 29. 7. 2011 - M.Z.To je jasne, posudky dopadnou take podle toho, komu je zadate :-) Pokud vim tak takovyto letni provoz je (urcite zpocatku) spis ztratovy pro provozovatele, jde o udrzeni jakehosi "image" daneho mista (konkretne Rokytnice). Ze ani v lete v tom miste "nechcip pes". Na vrcholu Lyse hory se pasly pred 100 lety v tuhle dobu kravy, susilo se tam seno. Lesa tam bylo pomalo, viz stare fotografie otce pana Fejfara. O vanocich 1924 cela ta stran ke Kotli od Dvoracek vyhorela a vetsina te klece, co tam dnes je bude - hadam - umele vysazena. Slo by asi o provoz o vikendech, po cast dne a v lete. V kvetnu (kdy tam tokaji tetrivci, sam jsem je tam videl :) do hor nejezdi skoro nikdo a lanovka by se ani nevyplatila. Fakt si myslite, ze ten pulkilometr cesty k rozcesti (i ja osobne mam taky radeji cesty kde skoro nikdo uz 20 let nechodi, krome mne obcas, jsou krasne zarostle a mam pocit vylucnosti, kdyz po nich slapu :) je takovou choulostivou vzacnosti? No a co sem slysel tak ministr Chalupa na setkani s mistnimi mluvil o snaze dohodnout se. Vy opakujete nemenna dogmata jako "Vrchol Lysé hory přitom patří k jedněm z mála míst v Krkonoších, kde"... Pritom pod vrcholem vede historicka, stale jeste i zdalky znatelna, cesta do Slezska, po ktere slapali i exulanti pred 400 lety (i kdyz zrovna Komensky sel asi jinudy)Co je na tom vrcholu Lyse - a mam to misto fakt rad a znam ho jak sve boty (mame z neho koneckoncu taky asi 1000 GB, vic nez milion snimku ze vsech rocnich dob za poslednich 7 let) tak supercenneho ze by to letni provoz lanovky znicil? Predesilam, ze ja lanovkami (az na vyjimky, kdyz vezu neco po N-te na tu Lysou) nejezdim a to ani v zime. Proste jen respektuju spolecnost, jaka dnes je. A normalni dnesni konzument prirody ji uskodi min, kdyz sedi v lanovce nez kdyz unaven nepozorne nici cestu pri sestupu. Uvidite, ze za 25 let pojede vyhledova lanovka z Modravy pres Breznik a nejvyznacnejsi raseliniste do Bavorska. Ne pro sjezdare ale pro pohodlne cumily. Prijedou kdyz nez Brusele tak z Holandska urcite :-) |
