https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/blokada-sumavy-zabranila-pred-10-lety-vykaceni-cennych-oblasti-narodniho-parku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Blokáda Šumavy zabránila před 10 lety vykácení cenných oblastí národního parku

15.7.2021 11:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Policisté vynáší z lesa aktivistku.
Policisté vynáší z lesa aktivistku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přesně před 10 lety dne 15. července 2011 byla zahájena nenásilná občanská blokáda, při níž po několik následujících týdnů několik stovek dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky zabránilo vykácení cenné lokality v okolí Ptačího potoka (někdy také nazývané Na Ztraceném) v oblasti Modravských slatí národního parku Šumava. Dnes je místo blokády součástí jádrových přírodních zón ponechaných samovolnému vývoji. Oblast se stala významným místem, kde mj. žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Ve své tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí DUHA.
 

„Díky blokádě se podařilo zachránit jedinečné zbytky horského smrkového lesa a současně biotu s ním spojenou. Místo obrovské holiny zde tedy na velké části Ptačího potoka zůstaly přirozené ekosystémy a žijí zde dále svým nerušeným životem. To má samozřejmě velký význam pro záchranu biodiverzity v této oblasti,“ okomentoval význam blokády Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V roce 2011 dal čerstvě jmenovaný ředitel Správy NP Šumava a bývalý politik Jan Stráský pokyn k zahájení plošné těžby v místech, která byla již několik let Správou parku zařazena do širší oblasti ponechané samovolnému vývoji. Těžba navíc neměla potřebné zákonné výjimky z ochrany vzácných živočišných druhů, ze zákazu poškozovat ekosystémy či k zákazu poškozovat evropsky chráněnou lokalitu. Hnutí DUHA podalo podnět České inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Když nebylo těmito příslušnými orgány kácení zastaveno, zahájili ekologičtí aktivisté a další občané nenásilnou blokádu kácení.

Vykávené stromy na Ptačím potoce v roce 2011.
Vykávené stromy na Ptačím potoce v roce 2011.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava

Blokáda pokračovala navzdory nasazení speciální policejní zásahové jednotky, která blokádníky odnášela či odváděla z místa těžby a odvážela je k výslechům. Účastníci blokády bránili kácení na 280 hektarech cenných horských a podmáčených, místy i rašelinných smrčin, z toho 32 hektarů se těžařům objednaných tehdejším vedením Správy parku podařilo pod „ochranou“ policie vykácet. Blokádu doplňovaly demonstrace před Ministerstvem životního prostředí v Praze.

Blokáda trvala do poloviny srpna 2011, kdy nechal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), který ředitele Stráského jmenoval, kácení na Ptačím potoce zastavit. Díky blokádě na Ptačím potoce bylo kácení zastaveno i na několika dalších, obdobně cenných lokalitách (např. kaňon Křemelné, Jezerní hřbet). Česká inspekce životního prostředí udělila později Správě NP Šumava za nezákonné kácení mj. i v oblasti Ptačího potoka vysokou pokutu.

Dnes je oblast Ptačího potoka součástí jádrové přírodní zóny NP Šumava, která je ze zákona ponechána samovolnému vývoji a přírodním procesům.

Aktuální data z monitoringu početnosti mladých stromů (prováděného pracovníky Správy NPŠ) ukazují, že les se v lokalitě Ptačího potoka úspěšně samovolně obnovuje. Početnost zmlazení dle zjištění na tamějších výzkumných plochách činí průměrně 6120 mladých stromů na hektar. Oblast se stala významným místem, kde žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec.

Oblast Ptačího potoka dnes.
Oblast Ptačího potoka dnes.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Bláha / Hnutí DUHA

„Blokáda kácení u Ptačího potoka v roce 2011 se stala, stejně jako blokáda kácení Trojmezenského pralesa v roce 1999, významným milníkem vývoje Národního parku Šumava. A troufám si říci nejen Šumavy. Zastavila destrukci celého národního parku a vyvolala diskusi o významu a poslání národních parků a také diskusi o novém zákonu,“ říká Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Zřejmě kvůli blokádě a dalším občanským protestům pak tehdejší vedení Správy NPŠ v následujících letech v tak masivním kácení v oblastech již dříve ponechaných samovolnému vývoji nepokračovalo. Krajští politici z Jihočeského a Plzeňského kraje, místní senátoři i ministr Tomáš Chalupa však iniciovali návrh kontroverzního nového zákona o národním parku Šumava, který by ochranu přírody a krajiny v tomto území prakticky zrušil. Tento návrh nakonec nebyl schválen.

Neustálé prudké spory o směřování NP Šumava zvýrazněné mimo jiné blokádou vedly později nového ministra životního prostředí Richarda Brabce k předložení novely zákona o ochraně přírody, která upřesnila pravidla péče o české národní parky. Novela byla schválena v roce 2017 a poprvé jasně zakotvila, že dlouhodobým cílem národních parků je ochrana samovolného vývoje přírody na nadpoloviční většině území každého z nich. K tomuto cíli v současnosti směřuje i Správa NP Šumava. V roce 2020 začala platit nová zonace NP Šumava, která vymezila území divoké přírody (tzv. zónu přírodní) na 27,7 % národního parku (včetně oblasti Ptačího potoka) a na dalších 24,6 % vymezila zónu přírodě blízkou. Ta by měla být do zóny přírodní převedena okolo roku 2035 (zóna přírodní by tak poté přesahovala polovinu území NP).

popisek

předchozí    další
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Policisté vynáší z lesa aktivistku.
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Mojmír Vlašín ukazuje kůrovcovo dílo. Blokáda Šumavy 2011
"Tady pracovníci neodborně pokáceli stromy. Jak je vidět, neuměli ani směrově kácet, takže pokácené stromy spadaly na mladé stromky, které se zde chystaly přirozeně nahradit napadené stromy," tvrdí Mojmír Vlašín. Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Jaromír Bláha (třetí zleva) v rozhovoru s Alešem Máchalem. Blokáda Šumavy 2011

reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.7.2021 12:25
Díky blokádě se podařilo zachránit dostatečné množství " architektů" lesa. Takže nyní je máme na celém území republiky. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:12 Reaguje na Michal Ukropec
Ale jděte, pochlubte se nám jaké máte Vy vzdělábí pro to, abyste mohl tuto věc doborně posoudit? Bohužel tzv. vysoká škola života na to nestačí... Tož tak...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.7.2021 12:18 Reaguje na Michal Ukropec
Víte, že s kůrovcem se bojovalo u nás vždy a všude, už snad za 1. republiky se muselo kácet kůrovcové kolečko atd. atd.
A fakt si myslíte, že si hajní vozili toho brouka ze Šumavy?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.7.2021 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo. Udělalo se malé kolečko hned jak se brouk objevil. Také bylo více lesnického personálu. Dnes jsou jen ekologističtí environ mentální managoři, kteří začínají tendrovat až je zasaženo nejméně 1000 hektarů, jinak o to společnosti zakotvené ve fondu nemají zájem. A pokud to nevyhrají tendruje se znova.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.7.2021 12:28
A blokáda zničila celou Šumavu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.7.2021 12:47 Reaguje na Hunter
Místo pěstěného lesa je tam nyní nový "prales". To co tam vybudovali naši feudálně-buržoazní předci po roce 1860 je definitivně pryč. Ještě je třeba vymýtit i poslední zbytky památky na Karla Klostermanna, a ekologizace bude dokončená.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:13 Reaguje na Michal Ukropec
Nejste schopen ani pořádně přečíst psaný text, přírodní smrčina není člověkem vypěstovaný les....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.7.2021 19:29 Reaguje na Karel Pavelka
Znova a lépe. Po roce 1860 se vozily sazenice z celého mocnářství. Od Tater, přes Alpy po Krkonoše. Za 5 let bylo zalesněno a vyvozeno.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.7.2021 23:51 Reaguje na Hunter
Coby rodilá Jihočeška a patriotka jsem ráda, že se vědcům a ochráncům přírody podařilo v našem největším NP zabránit rozsáhlému plošnému kácení a území bylo ponecháno přirozenému vývoji. Je radost pozorovat při opakovaných návštěvách, jak se zde na velké ploše vyvíjí mladý les.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.7.2021 12:47
Uz jsem dlouho nebyl na Brezniku na Klostermannove chate. Zazitkem pro mne byla - nekdy pred 7 lety - navsteva tamni expozice o sumavskych lesich a kurovci. Nedalo mi to nezdokumentovat si to na fotkach... Zajimalo by mne, zda tam ta expozice porad je ve stejnem duchu. Je li - neni divu, jak vetsinova spolecnost - nastesti, rekl bych - hodnoti takoveto akce Hnuti Duha a podobnych organizaci. Kolik desitek miliard staly spolecnost tyhle silene akce "prazskokavarenskych" "ekologu" ...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:15 Reaguje na Miloš Zahradník
NO tak nazvat tyto záchranné akce šílenými může pouze ekologický analfabet...Nejsté v přízni s dalším "odborníkem" bývalým hejtmanem Zahradníkem? Nedivil bych se...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

15.7.2021 12:59
byl jsem se nedávno opět podívat a nevidím žádnej problém, novej les už je na cestě, spousta mladejch jeřabin, buky smrky atd. Takže tady nebudu předvádět divadlo a hledat nějakého nepřítele, kdo má zájem je´dte se podívat sami i na bavorskou stranu, uvidíte jak to bude vypadat za 20-30 let i u nás.. Největším ohroženíím Šumavy není brouk, ale developerská výstavba a nyní nový stavební zákon..Babiš ven !
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.7.2021 13:07 Reaguje na Robert Jirman
Steny komentar se dal udelat pri navsteve Nemecka behem jeho hospodarskeho zazraku 20 let po valce. Nova, blahobytnejsi a lepsi spolecnost je jiz na ceste! Nehajim developerskou vystavbu - ale odmitam zapomenout na to, ze hrebeny Sumavy vypadaly/castecne jeste vypadaji po vic jak ctvrtstoleti hur, nez po znicujici jaderne valce. (vsak se podivejte treba na online kameru Poledniku.) Ktera, dodejme pro poradek, by stromum zas tak moc neuskodila. Porazila by jich min nez vichrice v synergii s kurovcem a v Cernobylu tu radiaci nepresilo jen nekolik malo borovic v bezprotredni blizkosti tamniho vybuchleho reaktoru
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Už si konečně přiznejte, že na tyhle debaty nemáte odbornou úroveň.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.7.2021 16:38 Reaguje na Karel Pavelka
Pozoruji tu Vasi "odbornou - a vyjadrovaci - uroven" na dalsich prispevcich, ktere jste sem dnes dodal. Dalsi jmeno z mnoziny prispevovatelu, kteri sice mozna i maji "vzdelani v oboru" ale z kvality jejich vyjadrovani to neni moc poznat. Spis ocenim schopnost nekoho me treba neznameho, kdo zvladne napsat obsazny a gramotny prispevek obsahujici vecne protiargumenty, nejen invektivy na adresu oponenta. Takze si Vas prerazuji do kolonku "urazlivy jesita" :) Pripadne do podskupiny "jesita, povazujici se za odbornika" ci dokonce, jeste hur, "jesita s vlivnym postavenim". Jejichz prispevky lepe preskakovat, byla by to ztrata casu je opakovane cist
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.7.2021 13:17 Reaguje na Robert Jirman
Za 20-30 nebo 200-300 let ? Promiňte ale tvrdit, že za 30 let bude někde "prales" je s odpuštěním min. neznalost v horším případě manipulace. Přirozené lesy mírného pásma se do klimaxového stádia vyvíjejí stovky let. Rozumnými lesnickými zásahy se ta přechodná doba mohla zkrátit třeba o 50-100let. Mohli jsme tam vnést původní druhy dřevin (jedle, kleny, buky, jeřabiny) a potom to nechat přirozenému vývoji. My jsme ale "museli" zvolit hloupou variantu přes naprostý rozvrat porostů. Takže po katastrofickém rozpadu těch lesů a masivním zmlazení R stratégů se klimaxového stádia na uvedených lokalitách nikdo z tady diskutujících nedožije.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

17.7.2021 21:48 Reaguje na Dalibor Motl
Dalibore, nic ve zlém, ale právě jsi předvedl nekorektní ukázku předpojatosti. Ať čtu příspěvěk pana Jirmana jak chci, není tam ani slovo o nějakém "pralesu". A s těmi "rozumnými lesnickými zásahy" bys snad mohl mít pravdu, pokud by šlo o nižší lesní vegetační stupně. Předpokládám, že si ze školy pamatuješ, že horské smrčiny (a jenom o ty v šumavském sporu vždycky šlo), se obnovují velkým vývojovým cyklem, kde klimax je jenom jedno ze stádií, která se cyklicky střídají. Můžeme ho samozřejmě uměle blokovat a snažíme se o to intenzivně v hospodářských lesích, ale národní park je tak nějak především k ochraně přírodních procesů, že...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.7.2021 15:08 Reaguje na Jiří Hušek
Reagoval jsem na to, že se máme jet podívat na bavorskou stranu jak to u nás bude za 20-30 let vypadat. Uznávám, že pan Jirman nenapsal nic o pralese. Nedávno jsem viděl nějaký dokument o bavorské Šumavě. Ukazovali tam zachovalé pralesy a výběrné lesy v ochranném pásmu NP tak jsem si to asi nějak spojil... Koukal jsem se na mapu ... Ptačí potok teče mezi 1050 až 1150m.n.m. Takže bych to na Šumavě tipoval na smrkojedlobukový vegetační stupeň (?). Samozřejmě roli hraje orientace svahů, ovlivnění vodou, orografie... Já konkrétně tu lokalitu detailně neznám (a uznávám, že od stolu to nejde odhadnout)... ale prostě bych se nevzdával toho zkusit tam vnést nějaké jedle, buky, kleny, jilmy horské...alespoň v okolí Soutoku Modravského a Ptačího potoka na příhodných strmějších svazích. Je jasné, že na rašelinných plošinách tomu smrku bude sekundovat spíš bříza a snad jeřáb... Ve vyšších polohách (nad 1100) téměř čisté smrčiny s nějakým tím jeřábem, klenem... Viděl jsem pralesy mírného pásma v Kanadě. Chápu, že les se rozpadá i katastroficky (požár vypálí celá údolí, kůrovec zničí staré lesy na relativně velké ploše, bobři zatopí údolí a v něm 200ha lesa). Málokdy (pokud vůbec) jsou v jednom členitém pohoří najednou zasažené tisíce ha současně. Ty šumavské lesy byly umělé a dost stejnověké. Mohli jsme jim pomoci získat druhovou a především věkovou pestrost. Za mě se to příliš nepodařilo a bude trvat desítky nebo stovky let než se to podaří. Je jasné, že příroda si poradí sama. Já se jen ptám za jak dlouho? A vadí nám, že my se toho nedožijeme? Vadí nám kolik vázaného oxidu uhličitého se tím rozpadem dostalo do atmosféry? Za jak dlouho se ho podaří zachytit zpátky? Pohled z letadla nebo rozhledny na současnou centrální Šumavu nedovedu brát jako úspěch.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.7.2021 12:37 Reaguje na Dalibor Motl
V případě těchto přírodních procesů probíhajících „od nepaměti“ (odumření velkého počtu stromů kvůli orkánu nebo kůrovci) se dostává do atmosféry takové množství CO2, které nevede k rozvratu bilance CO2, protože během následujících desítek let dochází k jeho zpětnému navázání do dřevní hmoty a opakuje se to na zeměkouli miliony let. Kardinálním problémem je, jak eliminovat od průmyslové revoluce nepřetržité vypouštění mnohem většího objemu CO2 z fosilních paliv.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:17 Reaguje na Dalibor Motl
Ale to převe není účel, záměrem je, aby ty lesy byly v budoucnu podobné těm přírodním. Vaše hledisko je to dost sobecké...
Odpovědět
RS

Roman Sofín

15.7.2021 13:23 Reaguje na Robert Jirman
Máte naprostou pravdu. Podobné kecy, že je Šumava zničená jsou jen od lidi co o tom vědí velké kulove. Pokud chcete vidět jak vypada opravdový zničený les mužete navštívit Vysočinu nebo Jeseniky, kde se proti kurovci aktivně bojuje všemi prostředky a stejně ten brouk vyhrál. Takže Šumava dopadla ještě dobře. Pokud chcete vidět totální destrukci tak navtivte Slovensko. Tam ty narodní parky vypadaji jak měsíční krajina.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.7.2021 15:15 Reaguje na Robert Jirman
Přesně tak. Je dobře, že se v Národním parku ustoupilo přírodě a ta mohla tvořit podle svého. Příroda chyby nedělá a pokud se podíváme jinam do republiky, kde se proti kůrovci aktivně zasahuje, pak výsledek rozhodně lepší není. Právě naopak.
Pan Motl nademnou píše, že klimaxového stádia na uvedených lokalitách se nikdo z nás nedožije - o tom to ale přeci není. Nemůžeme to soudit dle našeho, z pohledu přírody, kratičkého života.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.7.2021 17:00 Reaguje na Slovan
Přirozené lesy tam jednou vzniknou tak jako tak. Já jen tvrdím, že tou cestou rozvratu jsme zbytečně ztratili třeba 50-100let. Jasně z geologického hlediska to je nevýznamné. Pro nás pro všechny "zakleté do lidského údělu" nebo pro menší obyvatele přirozených lesů ale velmi dlouhá doba. Hlavně škoda se už stala. Takže to řešíme zbytečně.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.7.2021 18:37 Reaguje na Dalibor Motl
"Od svého vzniku musela správa národního parku vyřešit nejeden problém a vybojovat nejednu bitvu, o kterých se nejspíš zakladatelům Národního parku Bavorský les v době jeho vzniku ani nezdálo. Obavy z filozofie „Přírodu nechat být přírodou“ jsou dnes již minulostí. Naopak, bavorská vláda slíbila u příležitosti 50. výročí založení Národního parku Bavorský les jeho další rozšíření o cca 600 ha. Tím se Bavorský les stane opět největším německým lesním národním parkem. Mottem „Přírodu nechat být přírodou“ se řídí nové, ale i starší německé národní parky, které mají vyhlásit bezzásahové přírodní zóny na 75 % celkové rozlohy. Výsledky studií totiž ukazují, že se les v Bavorském lese po velkoplošném napadení kůrovcem zmlazuje zcela samovolně. Šíří se v něm vzácné druhy hmyzu, mechorostů a hub, které přežily v malých pralesovitých zbytcích, a navrací se do něj zvířata, která na dlouho zmizela, jako je rys, vlk nebo puštík bělavý. Díky probíhajícím přírodním procesům se tak Národní park Bavorský les mění zpět v lesní divočinu podle svých vlastních přírodních zákonů."

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/narodni-park-bavorsky-les/

Podobná "škoda" vznikla i v NP Šumava... nechme u nás přírodu proboha aspoň někde pracovat. Nerozumím tomu, proč by měl člověk do všeho zasahovat a strkat nos.
Odpovědět
os

orb slavík

15.7.2021 20:00 Reaguje na Robert Jirman
Naprosto s vámi souhlasím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2021 09:05 Reaguje na Robert Jirman
Pokud něco málo víte o přírůstcích smrků, jeřabin a buků, tak
vám musí být jasné,jaký les tam bude za dvacet let. Bude to hustý
smrkový les se zadušenými buky a po jeřabinách už nebude ani památky.
Ten hustý smrkový les neodolá sněhu a vichřicím a výsledkem bude
nakonec pláň, protože už budou scházet ty stávající semenné
stromy. Člověk by měl zasáhnou alespoň nyní a prořezávkou
ten stav ovlivnit. Bezzásah vše oddálí o desítky let a nakonec
dojde opět na kůrovce v nynějším stejnověkém smrkovém porostu.
Mi je to ale už putna, já jsem si uchoval Šumavu v paměti a
po poslední návštěvě jsem tu hrůzu vytěsnil z hlavy. Bohužel
i kopanec je třeba nějak odůvodnit a udělat z něho cílený
záměr ve prospěch přírody. Manipulace s laickou veřejností
je opravdu na vysoké úrovni, ale to odlesnění se brzy vymstí.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:19 Reaguje na Břetislav Machaček
No tak dle mých zkušenosti i z přírdních smrčin z Beskyd plácáte nesmysly...jako často zde...
Odpovědět
va

vaber

15.7.2021 13:16
v jiných lesích se napadené stromy těží a pokud v nich zůstane brouk vyleze když jsou stromy na hromadě u cesty, efekt těžby napadených stromůje nula,
každý se může podívat jak se lesy na Šumavě obnovují v místech kde nebyla těžba, příroda to dokáže ,jen člověk si nesmí myslet ,že sežral všechnu moudrost a pořád chce přírodu napravovat a obvykle to končí fiaskem
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.7.2021 14:12 Reaguje na vaber
Chce to porazit a odkornit v době rozmnožování brouka. Těžba v zimě po vylétnutí brouka nebo nechat kmeny v kůře je opravdu k ničemu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

16.7.2021 21:56 Reaguje na vaber
Dřevo na skládkách má být chemicky ošetřené. Což asi laik nepozná. A brouček který se prokusuje ze stromu ven by se mě těmi látkami z postřiku které zůstaly na kůře otrávit.
Takže pokud nepoznáte, zda kmen je či není ošetřen proti kůrovci, není moc dobré se nějak plašit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2021 09:23 Reaguje na Pavel Jeřábek
Poznáte to lehce. Ošetřené dřevo je obarvené.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.7.2021 08:47
Áááá, to tu zase bude chytráků tvrdících že se kůrovec rozšířil z Šumavy do celé ČR, že je Šumava zničená, že za to můžou ti zlí ekologové a hromada dalších keců. :D
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

16.7.2021 11:23 Reaguje na Petr Eliáš
Normálního člověka by nenapadlo přivazovat se ke kůrovcem napadeným stromům, aby se kůrovec mohl nerušeně šířit do okolí.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:20 Reaguje na Karel Tejkal
Připadáte si "chytrý", ale jste směšný...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

16.7.2021 21:45 Reaguje na Petr Eliáš
Podívejte se na fotku od Ptačího potoka, a pokud jen trochu o stromech něco víte, tak na té fotce musíte vidět mnoho problémů o kterých už zde někdo psal.
Ale na druhou stranu - postil bych už na Šumavu zubry a volně. Dokud je ještě čas.
Odpovědět
JH

JH

17.7.2021 22:03
Prales není dítě, za nějakých 10000 let existence ho určitě mnohokrát sežrali brouci a zase narostl, naroste zas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2021 09:22 Reaguje na JH
Určitě naroste znovu?
Za posledních 10 tisíc let nebyla nikdy tak vysoká globální teplota a koncentrace CO2 byla asi poloviční. A smrk neumí hospodařit s vodou a potřebuje chladnější klima.
Další suchá perioda, jako ta 2015 - 2019 přijde zcela zákonitě a ta smrkové porosty dorazí. Otázkou je, jak rychle bude postupovat oteplování a jestli se do třeba 20. let nezačne měnit krajina ČR na lesostep. Tam už smrk místo mít nebude.
Odpovědět
JH

JH

18.7.2021 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Je dost možné, že to tak dopadne. Je otázka, jestli má smysl potom smrčiny za každou cenu zachraňovat nebo nechat v pralese narůst něco jiného. Je to podobné jako s těmi brouky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2021 19:58 Reaguje na JH
Mi se líbí to konstatováni, že i bez člověka to
"nějak" dopadne. Ano dopadne a bude to ideální a
nebo z toho budou zase jiné problémy? Umíte třeba
předpovědět, jaký les tam naroste a zda vůbec
naroste? Řídký les porostlý nespásanými travinami
se zbytky dřevní hmoty bude náchylný k požárům.
Hustý, nepěstěný nebude odolávat náporům sněhu
a větru. Střídání lesa s odlesněnými kopci les
otevře pro vichřice, které ty křehké a slabé
kmínky nepěstěného samovýsevu skácí snadněji,
než kompaktně zapojené porosty pěstěného lesa.
Obnažená půda po požárech a jiných pohromách
neodolá přívalovým srážkám a zůstanou obnažené
skály bez možnosti nového zalesnění. Ano, bude
to bezzásah a přírodní prales, ale je opravdu
pro většinu lidí toto ideál? Nevím, mi už to je
putna, protože se toho nedožiju a ani většina diskutérů a experimentátorů, ale z dějin známe
hory jako lesnaté hvozdy a ne jako holé kopce.
Víme i to, že po velkých živelných pohromách
šlechta nahnala desetitisíce poddaných to dát
co nejdříve do pořádku, protože nešlo pouze o lesy, ale i o údolí s poli a městy pod horami, které byly ohroženy erozí bezlesých hor. Tento experiment tak
není nijak ověřen z historie a přesto se neustále
oblast těchto pokusů zvětšuje. Dokonce se prosazuje i do míst s hospodářskými lesy postiženými kůrovcem,
protože se některým vlastníkům nechce investovat do
řízené obnovy hospodářského lesa. Ono stačí nic
nedělat a zdůvodnit to bláboly o mocné matce přírodě, která všechno sama zařídí. Ano, ona to
"nějak" zařídí, ale nebude to zase další pohroma?
I listnáče mají své choroby a škůdce, trpí taky
suchem, větrem a sněhem, když jsou už a nebo ještě
olistěny. Otázkou je vhodnost těchto listnáčů do
tenké vrstvy půdy na skalnatém podloží a jejich
živoření. Na výběr jich do některých lokalit moc
není a při dvou, či třech druzích to nebude nikdy
cílený smíšený odolný les. V tomto jsem skeptik
a snažím se o to, aby se nezapomnělo i na tyto
eventuality při divokém zakládání nových pralesů.
Připoutáni ke stromům byla zábava v porovnáni
s prací při pěstění lesa a tak po poutáni přišel
i ten cíl pralesa bez práce, místo tomu pomoci
cílenou obnovou jiných dřevin, než ty nálety.
Od líných lidí tudíž nic než prales, samovýsev
a bezzásah nečekám a bohužel ani nic jiného. Ideou
jim tak je pouze nestavět, blokovat a raději ani
sami nic nedělat. Stačí to umět pouze okecat
a oblbnout laiky, aby měli co největší podporu,
protože pracantů valem ubývá a nebo nemají už
chuť oponovat tomu tlaku aktivistů.
Odpovědět
JH

JH

18.7.2021 21:09 Reaguje na Břetislav Machaček
V historii Šumavy je řízené pěstění lesa jenom krátká epizoda. Kdo myslíte, že tam sázel lesy když se tam přemnožil kůrovec někdy před 1000 let? A když jsme se dohodli, že tam má být prales, tak by se tam nemělo zasahovat. Navíc ze závěrů vědeckých výzkumů vyplývá, že by odvoz dřeva z vyšších poloh Šumavských lesů značně ochudil půdu o živiny a les by neměl z čeho růst. A že to někdo prosazuje aby nemusel makat v lese, tomu snad sám nevěříte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.7.2021 09:54 Reaguje na JH
Vy jste nepochopil, co jsem napsal. Prales
tam byl a vyvíjel se ale tisíce let do té
optimální druhové skladby. Ten samý prales
nevytvoříte tím, že se budete spoléhat v jeho
začátcích na nálety zbylých smrků a dvou, či
tří listnáčů. Chtělo to v počátcích vysadit,
či vysít ty druhy dřevin, které jsou pro
takové pralesy typické. Je se ještě kde
poučit a ne pokračovat bezzásahem v něčem,
co horským pralesem bude pouze z hlediska
toho bezzásahu. Ten les nebude horským
pralesem, ale čekatelem na to, že se jim
možná stane za tisíc let. Ony se tam totiž
vysemeňují i nepůvodní variety smrků, které
tam byly vysazeny kdysi z celého mocnářství
a ne pouze ten původní Šumavský smrk. Takže
obnova původního lesa se nekoná a ani konat
nebude. Bude to pouze jiný les bez pěstění
ponechaný přírodě napospas. Cena takového
"pralesa" má cenu nálety zarostlého pole,
kde je složení lesa dílem náhody, včetně
třeba invazních dřevin. A u těch lenivců
"pečujících" nijak o bývalé hospodářské
lesy to není mýlka, ale pouze bych dodal,
že to může být i ekonomický kalkul nic
nedělat, neinvestovat a držet pozemek do
budoucna, kdy ho bude možno zhodnotit jinak
než les. Naši předci pěstovali les pro své
potomky s vyhlídkou, že jim předávají tkzv.
věčné bohatství a počítali se stejným
přístupem i od nich. Dnes po kůrovci je
po zisku na dalších 70 let a tak dnešní
vlastníci většinou považují les pouze za
investici do pozemku. Potřeba dřeva za
70 let je ve hvězdách a tak nemají zájem
investovat do cílené druhové skladby.
Takže nejen línost pracovat, ale i logika
neinvestovat do něčeho, co může být ztráta.
Výsledek bude dílem náhody náletů z okolí
a to včetně dřevin invazních a agresivních.
Jsem zvědav, zda i pak bude mantrou ten
bezzásah a přihlížení vítězství těch
invazních dřevin nad původními, nebo dojde
na jejich likvidaci za nemalé finanční náklady. I o tom nálety jsou a budou.
Odpovědět
JH

JH

19.7.2021 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Já myslím, že vy jste to nepochopil. I když prales poláme vichřice a sežerou brouci, je to pořád prales. Zánik lesa je součástí jeho existence, myslíte, že nikdy předtím tam stromy nepopadaly?Jen u toho nebyl nikdo ze šumavské kavárny, kdo by vykřikoval, že "Šumava musí zůstat zelená". Prales není pořád jenom vzrostlý les. A pokud jde o lenivce nepečující o les, mícháte hrušky a jabka- něco jiného je vzdát péči o hospodářský les po jeho zničení kůrovcem a něco jiného je snaha nechat prales přírodnímu vývoji.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.7.2021 13:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě jen zaráží, proč vědecké studie tvrdí opak než vy - tedy, že na Šumavě jsou skutečně stále původní pralesy smrku s příměsí jiných dřevin. Není nic divného, že s nadmořskou výškou se mění i druhová skladba lesa (s rostoucí nadmořskou výškou vzrůstá množství srážek a zároveň se zkracuje vegetační doba). Čím víš tedy člověk bude, tím větší zastoupení smrku bude. V době malé doby ledové (15-19. století), kdy bylo chladněji než dnes, byl smrk přirozený i ještě mnohem níž.
Vy neustále kalkulujete s tím, že VŠUDE musí být smíšený les, který se dnes, zcela správně, propaguje pro nižší polohy. I tam je to však místo od místa a určitě najdeme zpecifická místa, kde budou růst přirozené bučiny (např.). Ty přirozené horské smrčiny najdeme na severních svazích Šumavy již od nějakých 1150 m.n.m. V nižších polohách mohou být přirozené smrčiny zase na podmáčených lokalitách a rašeliništích. Nic zvláštního - to nemá s hospodářskou smrčinou u vás za barákem nic společného.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Proboha, tolik žvástů, věnujte se raději něčemu užitečnému....
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.7.2021 11:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Napsal jste tu poznamku asi 8 hodin pote, co v Jizerkach spadlo za par hodin misty az 100 mm srazek. To by se lesostepi nelibilo, odnos pudy na nechranenem zulovem podkladu by byl veliky. Ale pozor, ten vcerejsem nebyla zadna katastrofa takoveto srazkove episody byly pred "klimatickou" zmenou docela obvykla vec. Celkove se zapatpambu zda, ze pocasi se u nas v CR vratilo srazkove k jakemusi "normalu" to, ze nekde naprselo prilis mnoho - to se stavalo i v minulost. Vsemi medii probehly impozantni snimky nove vytvorene "erozni ryhy" v povodi nevelkych pritoku Ryna v oblasti kopcu nedakeko Koblence a Bonnu. Vite, kolik podobnych eroznich ryh - vetsinou dnes krytych lesem - mame u nas a jak vetsinou vznikaji? Vyvoj krajiny a eroze rek se dele po skocich. Sto let nic - a pak jedna velka povoden prekonfiguruje tu krajiny za par hodin. A pak sto let zase skoro nic...
Odpovědět
JH

JH

18.7.2021 12:07 Reaguje na Miloš Zahradník
Že pár hodin pršelo ještě neznamená, že nemůže být příští rok sucho. A nevím, jestli pošahané počasí s přívalovými dešti je návrat k normálu. Jestli ano, tak to už je snad lepší ta lesostep.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.7.2021 13:51 Reaguje na JH
Konec cervence/zacatek srpna je v Jizerkach a Krkonosich tradicne nejoblibenejsi dobou pro velke povodne. Nejstarsi apokalypticky zaznam v kronice je tusim z roku 1501 (kronikar v Breslau) a napriklad konec 19. stoleti byl zde na povodne daleko bohatsi nez poslednich skoro uz 20 let. Povoden z roku 1897 snesla asi srovnani s aktualnim radenim zivlu ted v Nemecku https://www.krnap.cz/data/Files/downloads/krnap-nejvetsi-povodne-v-krkonosich-web_144558745273.483.pdf Mimochodem, existuji stovky snimku a rada clanku/knih o tom, jak ta povoden radila ve vychodnich Krkonosich a na Nise a skoro nic z Pojizeri. Kde ale povoden musela radit taky prinejmensim podle doboveho hlaseni, jakou skodu zpusobila v Korenove. A z udaju srazkomeru, bylo jich tehda v oblasti instalovano jiz velke mnozstvi. To je zajimave - a mrzute, ze z pravdepodobne nejvetsi povodne povodi Jizery roku 1897 neexistuji zadne obrazove zaznamy. Krome par anonymnich fotografii bez urceni data (napr. ze Semil) ktere mohou z toho roku pochazet
Odpovědět
JM

Jan Marján

18.7.2021 22:36 Reaguje na JH
Bonmot meteorologa Vladimír Seiferta, který pronesl v ČT již před drahnou řádkou let: Na počasí je normální, že je nenormální.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 17:09
Je třeba zelebným aktivistům poděkovat. Svou blokádou umožnili v těch lesích rozšíření kůrovce a tím právě zničení těch cenných částí lesa s původními šumavskými smrky.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.7.2021 11:23 Reaguje na Radim Polášek
Ale jděte, plácáte o tématu, o němž nic nevíte....Kdyby nezablokovali to kácení, žádný les tam neroste, známe lesníky a jejich metody...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2021 16:22 Reaguje na Radim Polášek
Potomci „Vašich“ původních šumavských smrků nyní vesele rostou a náramně se jim daří. Jsem zeleným aktivistům a vědcům vděčná za to, že díky jim národní park zůstal národním parkem.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

19.7.2021 14:03
Další, už kolikátý článek, který v duchu goebbelsovy propagandy má zakrýt nejen obrovské národohospodářské , ale i z ekologické fiasko na Šumavě. Po vichřici Kyrill v r. 2009 se nechaly ležet ladem tisíce kubíků dřeva ve jménu ,,změny " druhové skladby šumavského lesa. Ekoteroristům vadila smrková monokultura na Šumavě, tak vsadili na jednu kartu s kůrovcem. Nejen ležící dřevo posloužilo k expanzi kůrovce, ale navíc to ještě podpořili dalším vytvořením bezzásahových zón v NP Šumava, aby kůrovcová infekce měla zaručené rozmnožování!
Jenže ona kýžená změna druhové skladby lesa se nedostavila i když se nám to ekoteroristi snažili namluvit, což třeba dokládá utajená výsadba javorů v oblasti pramenů Vltavy za ředitele Krejčíka. Nastala situace, že po odstranění starého lesa se mohly dostat sluneční paprsky do smrkového podloží k uloženým semenáčkům smrku a stala se přirozená věc. Uložené semenáčky dostaly podmínky a začaly klíčit. ,,Genitální" výsledek celé šumavské ekoteroristické anabáze je, že za obrovských škod stará smrková monokultura byla nahrazena mladou smrkovou monokulturou. O dalších doprovodných škodách je zbytečné psáti !
Ptačí potok je další ochranářská bajka ! Tuto lokalitu sázeli šumavský lesníci po IIWW, takže v době ochranářského divadla to byl les starý okolo 60 let a jeho název Ptačí byl zneužit pro veřejnost, aby vyvolával jakýsi pocit vyjímečné vzácnosti. Ptačí potok ničím výjimečným až na jedinou věc a to , že se tam připoutávali dobře placení figuranti, který měli název aktivisti !
Na začátku té zkázy také byla ta ochranářská mantra, že ten ,, smrk " na Šumavě je díky lidem nepatřičně rozšířený, milostivě se mu nechávalo místo jenom pro vrcholové partie Šumavy. Výsledky některých nedávných průzkumů však neomylně tvrdí , že smrk byl rozšířen po celé oblasti Šumavy už před 9 000 lety- po skončení doby ledové.
I na Šumavě se potvrdilo, že na co ekoteroristi šáhnou, tak to vždycky skončí katastrofálně !
Odpovědět
Sl

Slovan

19.7.2021 14:58 Reaguje na Jan Chloupek
Sice chápu, že se jedná jen o obyčejný trolling, ale stejně to už nehulte. Důvod, proč ochranáři bojovali (a naštěstí úspěšně) za Šumavu nebyla změna druhové skladby (nebo snad chcete cpát po smrku i buk tam kde nemá, alespoň nyní, co dělat? Tak to si zatleskejte) lesa, nýbrž to, aby se do přírodních procesů v přirozených horských smrčinách nezasahovalo. Což bylo jednoznačně správně z mnoha a mnoha důvodů, které ale zrovna vám vysvětlovat nemá absolutně cenu.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

19.7.2021 18:26 Reaguje na Slovan
Pravdivá argumentace je trolling ? Ten ekoteroristický úmysl změnit druhovou skladbu šumavských porostů revolučním skokem musí býti samozřejmě zapomenut, aby se nepřišlo, jací jsou ekoteroristi Zelení Khmérové !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.7.2021 21:07 Reaguje na Slovan
Doporučuji nekrmit trolla.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

24.7.2021 23:46 Reaguje na Majka Kletečková
Vy jste hodně zažraná zelená svazačka ! Troll je pro vás každý, kdo nehraje podle vašich not !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2021 16:44 Reaguje na Jan Chloupek
Ekologičtí aktivisté a další občané bojovali za přirozený vývoj tamních ekosystémů, nikoliv za zachování smrkové monokultury, jak zde podsouváte. Buď úmyslně lžete nebo nejste dobře informován.

Nenásilná blokáda kácení byla zároveň bojem za dodržování našich zákonů. Jádrová přírodní zóna NP Šumava je ze zákona ponechána samovolnému vývoji a přírodním procesům.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

19.7.2021 18:21 Reaguje na Majka Kletečková
Nechápete text a nebo nechcete chápat ? Jasně argumentuji ! Tu dobu ministra Bursíka a tehdejší argumentaci si dobře pamatuji. Pamatujte si, že tehdy hrozně moc ekoteroristům vadila smrková monokultura. Nejsem špatně informován- byl jsem v té době na Šumavě osobně přítomen ! Blokáda placených brigádníků bránila odstraňování stromů napadených kůrovcem !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.7.2021 12:58 Reaguje na Jan Chloupek
Znám osobně spolužačku své dcery a její přátele – v té době studenty gymnázia v Čes. Budějovicích, kteří se blokády účastnili. Účastnili se boje za záchranu NP z přesvědčení a na vlastní náklady.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

20.7.2021 18:29 Reaguje na Majka Kletečková
Ti, co tam byli přivázaný, tak to byli placení meloucháři !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.7.2021 20:30 Reaguje na Jan Chloupek
Nemáte pravdu. Tehdejší středoškolští studenti z Čes. Budějovic, kteří tam byli přivázaní, se celé akce účastnili na vlastní náklady a nikdo jim za jejich účast nezaplatil ani halíř. Považuji Vás za lháře.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 21:14 Reaguje na Majka Kletečková
Mladez, ktera nema dobre vzdelani se da v zajmu "uslechtilych idealu" strhnout k ledascemu. Viz ceskoslovensti svazaci ranych 50 let nebo i extremnejsi priklady: Pol Potovi mladistvi "ekologicti" zabijaci, silena Greta v dekadentnim Svedsku atd.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.7.2021 08:26 Reaguje na Miloš Zahradník
Jen se zeptám. Máte vůbec tušení kdo to Pol Pot (Saloth Sar) byl? Co měl proboha společného s ,,ekologii,,? Řekl bych, že tušení nemáte a jen opakujete fráze nebo čtete moc pošahaných článků z neviditelného psa.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

24.7.2021 23:48 Reaguje na Majka Kletečková
Je dokázáno, že ti lidé byli placeni ! Lhářka jste vy !
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.7.2021 08:07 Reaguje na Jan Chloupek
A nějaký důkaz by byl?
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

24.7.2021 23:50 Reaguje na Petr Eliáš
Tehdejší vedení NP to uvádělo ve svých průběžných informacích !
Odpovědět
JH

JH

19.7.2021 21:40 Reaguje na Jan Chloupek
Nebylo by pro "ekoteroristy" jednodušší počkat až ty smrky porazí dřevorubci v rámci boje s kůrovcem?
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

20.7.2021 18:34 Reaguje na JH
Vám uniká zásadní věc, že po vichřici v r. 2009 tam leželo dřevo, které se nesmělo zpracovat ve jménu NEZASAHOVAT, takže kůrovec měl možnost se dramaticky namnožit !
Odpovědět
JH

JH

20.7.2021 18:56 Reaguje na Jan Chloupek
Uniká mi spíš smysl vaší konstrukce, že "ekoteroristi" bránili kácení smrků aby Šumavu smrků zbavili. Pokud jde o to dřevo, nebylo to v bezzásahové zóně? Tam by se asi z principu zasahovat nemělo?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.7.2021 19:19 Reaguje na JH
Rekl bych, ze snaha najit co nejlepsi reseni a udelat zasah s nejmene spatnymi dusledky v extremni situaci (leckdy to proste znamena jen projevit "selsky rozum") jsou obecne lepsim voditkem, nez dogmaticke lpeni na "principech". Kdovi, jak zakonodarce bude za dalsich 50 let formulovat/menit "principy" pece o ruzna chranena uzemi. Zkusenost ochranaru poslednich 80 let je prece bohata - a ne vsechny "principy", na ktere se prisahalo v roce 1960 se trvale osvedcily :)
Odpovědět
JH

JH

20.7.2021 19:45 Reaguje na Miloš Zahradník
To máte sice pravdu, ale zrovna v případě Šumavy měli odpůrci kácení řadu důvodů, proč v bezzásahové zóně nezasahovat.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

24.7.2021 23:56 Reaguje na JH
Ekoteroristi bránili v kácení napadených smrků. Touto činností se zabraňovalo šíření kůrovce ! Ptačí potok nebyla bezzásahová zóna. Byl to normální les. Po změně vedení NP se narychlo vyhlašovaly další bezzásahové zóny, aby se kůrovec ještě více rozšířil pod ochranou těchto bezzásahových zón ! Byl to od ekoteroristů revoluční skok hodný předsedy Mao Ce Tunga !
Odpovědět
JH

JH

25.7.2021 12:44 Reaguje na Jan Chloupek
Já myslím, že kvůli podpoře kůrovce by kácení stromů nikdo nebránil.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist