https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bolsevnik-velkolepy-je-nebezpecna-rostlina.ochranci-proti-nemu-zasahuji-v-udoli-mladikovskeho-potoka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bolševník velkolepý je nebezpečná rostlina. Ochránci proti němu zasahují v údolí Mladíkovského potoka

9.9.2020 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bolševník velkolepý. Nebezpečná rostlina.
Bolševník velkolepý. Nebezpečná rostlina.
Licence | Volné dílo (public domain)
Bolševník velkolepý je nebezpečná invazivní rostlina. Šíří se na mnoha místech ČR. Proti jejímu postupu bojují ochránci přírody i na Šumavě. Členové Českého svazu ochránců přírody ze základní organizace Šumava se v tomto roce zaměřují na potlačení bolševníku v údolí Mladíkovského potoka, kde akutně hrozí jeho invaze do evropsky významné lokality.
 

Bolševník velkolepý je z pohledu ochrany přírody nebezpečná rostlina, která se k nám dostala v devatenáctém století z oblasti Kavkazu. Může dorůst výšky i čtyř metrů. Postupně se rozšířila do různých částí republiky, nejvíce však v západních Čechách. Šíří se semeny, které může roznášet po krajině vítr, voda, pasoucí se dobytek, či dokonce pneumatiky aut. Nebezpečná je pro naše domácí společenstva rostlin, jejichž lokality obsazuje a kvůli svému mohutnému vzrůstu zastiňuje. Problémy ale může dělat i člověku. Obsahuje v sobě látky (alkaloidy zvané furanokumariny), které na slunci při dotyku dráždí pokožku a způsobují puchýře.

Bolševníky je možné kosit.
Bolševníky je možné kosit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP

Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze základní organizace Šumava ve Vimperku. Od roku 2010 se monitorují a likvidují bolševník na několika lokalitách na Vimpersku včetně samotné střední části CHKO Šumava. Od roku 2017 také pravidelně sledují situaci kolem Mladíkovského potoka na Vacovsku. Oblast procházejí dvakrát až třikrát do roka a zaznamenávají nalezené rostliny, ty pak ve vhodné době likvidují posekáním, vyrýpnutím a někdy i aplikací herbicidů.

Někdy je nezbytné použít i chemii.
Někdy je nezbytné použít i chemii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP

Zlikvidovat bolševník na lokalitě není tak jednoduché, jak se může zdát na první pohled. Rostlina se šíří semeny, která si zachovávají schopnost klíčení po řadu let. Ročně přitom bolševník vyplodí i několik tisíc semen. Tedy je nutné zasažené lokality sledovat po řadu let a každou novou rašící rostlinu ihned zlikvidovat. Likvidace se provádí začátkem léta, tedy v rané fázi květu. Důležitá je zde maximální pečlivost a důslednost. Při potlačování je vhodné mít ochranné pomůcky jako rukavice a dlouhé kalhoty, aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou.

Malá rostlinka bolševníku velkolepého.
Malá rostlinka bolševníku velkolepého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP

Cílem opatření na Mladíkovském potoce je vytlačení této rostliny ze zájmového území a zamezení dalšímu šíření zejména podél potoka, odkud hrozí případný odnos semen dál po proudu. Potenciální riziko představuje pro nedalekou lokalitu Čábuze, která byla zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jádrem této evropsky významné lokality je přírodní památka Podhájí, kterou tvoří podmáčené louky s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin. Její obsazení bolševníkem by zde mohlo vést k vymizení některých z nich. Věříme, že cílená péče o toto území pomůže zmíněnou lokalitu před bolševníky ochránit.

Projekt na mapování a likvidaci bolševníků velkolepých na Mladíkovském potoce byl podpořen v národním programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s.p., a program je dále spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR a Nadací Ivana Dejmala.


reklama

 
foto - Třešňák Martin
Martin Třešňák
Autor je pracovník ČSOP, koordinuje program Ochrana biodiverzity.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ZF

Zdeňka Firstová

14.9.2020 01:06
Posím, neberte můj příspěvej jako útok, je to otázka spíš filozofická: co by se stalo, kdyby člověk nezasahoval? Kdybychom např. nesázeli smrkové lesy, tak se na mýtinách usadí naše původní stromy. Nepomohla by si příroda sama i s bolševníkem? Nebo, neměli bychom ho po 100 letech uznat, jako náš přirozený druh? Opravdu neútočím, jen se ptám, kde jsou hranice toho, co tu má samo růst, a co ne. A byla bych ráda, kdyby mi odpověděl někdo fundovaný.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist