https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brnensti-vedci-se-snazi-zastavit-postup-mongolske-pisecne-duny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brněnští vědci se snaží zastavit postup mongolské písečné duny

29.10.2023 11:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Písek na duně vířený a odnášený silným větrem.
Písek na duně vířený a odnášený silným větrem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v Mongolsku snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Využít chtějí především jilmy podporované různými inovativními půdními aditivy. Informuje o tom Mendelova univerzita v Brně.
 
Písečná duna leží v oblasti Javkhlant nedaleko druhého největšího města Mongolska – Darkhanu. Okolní stepní krajina je silně poznamenána příliš intenzivní pastvou hospodářských zvířat a klimatickou změnou. Z krajiny se i přes blízkost řeky rychle ztrácí voda a zasypává ji písek, který již překonal ochrannou zeď tamní osady.

Vědci vybudovali multifunkční ukázku ochrany formou větrolamu zahrnující dunu, degradovanou step i říční břeh. Bude moci být realizována i na dalších podobně postižených místech v Mongolsku.

Vítr zanáší písek na nedalekou osadu. Zdejší ochrannou stěnu už písek téměř překonal.
Vítr zanáší písek na nedalekou osadu. Zdejší ochrannou stěnu už písek téměř překonal.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí.

Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.

Největším hrozbou pro zdejší vegetaci jsou stohlavá stáda hospodářských zvířat, zejména koz. Jedinou šancí pro zpomalení degradace půdy a přeměny stepní krajiny na poušť je oplocení.
Největším hrozbou pro zdejší vegetaci jsou stohlavá stáda hospodářských zvířat, zejména koz. Jedinou šancí pro zpomalení degradace půdy a přeměny stepní krajiny na poušť je oplocení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem.

„Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.

Písečná duna na začátku první vegetační sezóny po postavení plotu – pohled zpoza plotu. Holý písek může být snadno unášen větrem (květen 2023).
Písečná duna na začátku první vegetační sezóny po postavení plotu – pohled zpoza plotu. Holý písek může být snadno unášen větrem (květen 2023).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec.

Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.

Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny.

„Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.

Písečná duna na začátku první vegetační sezóny po postavení plotu – pohled zpoza plotu. Holý písek může být snadno unášen větrem (květen 2023).
Písečná duna na začátku první vegetační sezóny po postavení plotu – pohled zpoza plotu. Holý písek může být snadno unášen větrem (květen 2023).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.

V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.

Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

29.10.2023 16:33
No jo, no, všeho moc škodí i pastvy. U nás je jí nedostatek zejména na stepích. V Mongolsku je pastvy moc, tak jako do 40 let minulého století zde .
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.10.2023 19:39
Takové akce zaslouží podporu. Pro úspěch je ale potřeba aby probíhaly na rozsáhlém území.
Odpovědět
sv

sv

29.10.2023 21:34
Takže nikoli globální oteplování ale desertifikace způsobená pastvou utrženou ze řetězu jako ve významné části Afriky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.10.2023 09:44 Reaguje na sv
Přesně.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.10.2023 07:57
Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v ČR snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Tato duna vznikla na základě působení ekoaktivistů (p. Vinkler, správci NP), kteří z důvodu diverzifikace a přírodního postupu nechali sežrat les býložravci a kůrovcem. Krajina v ČR vyschla, změnila se v poušť, studny a řeky vyschly, nastal zmar a bída.
Stejný osud čeká africké savany, které sežerou býložravci. Sloni a žirafy zničí poslední zbytky stromů, které zde přežívají. Studny a řeky vyschnou a zem pokryje suchý písek.
Vidíte to? To jsou důsledky vědeckých pojednání, rad a doporučení.
Jasný příklad máme ve Středomoří, již tisíc let před CO2 - jen kameny.
Nejhorší jsou kozy, jak se píše ve článku- trávu trhají i s kořeny a vyskočí až na strom!!!
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.10.2023 09:17
Zkázu, která přeměnila českou krajinu původně s bohatými lesy, prameništěm řek a krásnou přírodou v pustou mongolskou a saharskou poušť způsobili i ti aktivisté, kteří zakázali topení nekvalitním dřevem. Zemědělcům se nevyplácelo rozdělovat pole zalesněnými remízky, vysazovat stromy, které působí proti erozi a zastiňují, krajina vyschla, zpustla a zůstal jen písek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2023 15:38 Reaguje na Honza Honza
„Kdyby hloupost nadnášela, tak vy se tady budete vznášet jako holubička.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.10.2023 10:02
Více lidí, více dobytka, větší spotřeba vody. Přitom o vodě není téměř zmínka, byť se pravděpodobně čerpá - podobně jako na mnoha místech ve světě, stále z větších hloubek. I toto odčerpávání z povrchových vrstev příspívá k té "změně klimatu", neb vlhčí půda se ohřívá pomaleji než suchá. Prostě "jaký si to uděláš, takový to máš", milé lidstvo.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist