Co se mohou mongolští lesníci přiučit od lesníků českých?
Podle něho je také problematický nedostatek odborníků, kteří by dokázali o mongolské lesy pečovat. „V lesnickém sektoru chybí pracovníci, zkušenosti, ale také finance, které by adekvátně ocenily odvedenou práci a přispěly ke kriticky důležité obnově a ochraně lesa na hranici se stepí, kde kvůli extrémním přírodním podmínkám, pastvě a nerozvážné těžbě přirozená obnova lesa selhává,“ popisuje mongolské reálie Pecina.
Přirozeně se vyskytující roztroušené fragmenty lesa, jakési malé oázy poskytující stín a úkryt v nekonečné stepi, rychle mizí. „S postupným úbytkem lesa dochází k vysychání krajiny. Nastupuje jednotvárná step, kterou následuje poušť,“ říká Václav Pecina.
Mendelova univerzita se s řešením dramatické situace snaží dlouhodobě pomoci. V Mongolsku už od roku 2009 realizuje výzkumy, spolupracuje s vysokými školami na vzdělávání nové generace lesníků a environmentalistů a v posledních letech také více spolupracuje a komunikuje přímo s lidmi z praxe. V návaznosti na to pro ně organizovala i studijní misi v České republice.
„Když se potkáváme s místními lesníky, většinou je jejich první otázka ‚Co mám se svým lesem udělat?‛ A hned druhá otázka je ‚Kde na to mám vzít peníze?‛ Odpověď je jednoduchá, peníze se musí najít v lese,“ říká Václav Pecina.
Proto se čeští lesníci snaží svým mongolským kolegům pomoci s teoretickou i praktickou přípravou budoucích lesníků a souvisejících profesí. V rámci studijního pobytu ukázali mongolským lesníkům české příklady dobré praxe, které mohou posloužit jako inspirace, jak v lesích hospodařit udržitelně.
Téma ochrany lesů, zeleně a hospodaření s nimi je v Mongolsku velké téma. Všichni si uvědomují, že je potřeba něco dělat, a tak se snaží v rámci iniciativy prezidenta a vládní podpory masivně zalesňovat. Ale bez řádného plánování, ochrany a péče mladé stromky rychle odumírají.
A pokračuje i chřadnutí dospělého lesa, nesystematická těžba a nevhodné hospodaření celkově snižuje jeho hodnotu, vitalitu i stabilitu.
„Považujeme za důležité ukázat, že les a lesnictví nejsou jen stromy a dřevo. V rámci našich aktivit v Mongolsku se snažíme vyzdvihnout ekologické funkce lesa a zejména jeho význam pro ochranu vodních zdrojů,“ vysvětluje Jan Šebesta z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
„Když lesník, který je často i pastevec, pochopí, že les opravdu potřebuje, začne se o něj starat lépe,“ dodává Šebesta. Účastníkům exkurze proto čeští odborníci představili lesnické plánování, školkařství, pěstování a hospodářskou úpravu lesa, možnosti jeho ochrany, přidruženou lesní výrobu, zpracování dřeva, význam lesů pro rekreaci, lesnické vzdělávání a nové technologie.
Mongolští lesníci se podívali do univerzitního kampusu, Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, do Arcibiskupských lesy a statků Olomouc, České lesnické akademie Trutnov, LESCUS Cetkovice, Stora Enso Wood Products Ždírec, Kinský dal Borgo nebo Městských lesů Hradec Králové. „Nevyhýbali jsme se ani špatným příkladům v českém hospodaření, ze kterých si naši mongolští kolegové mohou vzít cenné poučení,“ dodal Šebesta.
„Největší zájem byl asi o strukturování podniků, nové technologie, lesnickou infrastrukturu a zejména lesní techniku, která může v Mongolsku do značné míry přispět k řešení problému nedostatku pracovních sil,“ říká Šebesta.
Výjezd mongolské delegace do České republiky se uskutečnil v rámci projektu STREAM (Sustainable Resilient Ecosystem and Agriculture Management in Mongolia) spolufinancovaným Evropskou unií, na kterém se Mendelova univerzita v Brně podílí. Kromě získání nových zkušeností bylo náplní mongolské mise také další posilování a prohlubování spolupráce mezi lesnickými institucemi obou zemí.
reklama
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Všechny komentáře (42)
Slavomil Vinkler
14.6.2023 06:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
14.6.2023 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.6.2023 09:04 Reaguje na PetrPetr
14.6.2023 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerAni do lesa v NP není vhodná, pokud to není přímo nelesní NP, a takové u nás nejsou. Je tam škodlivá úplně stejně, jako v produkčním lese.
Například zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%AD_pastva#/media/Soubor:Lang%C3%A5-Egeskov-egetr%C3%A6er.jpg
Toto chcete udělat z národních parků? Už tam chybí jen lavičky a cestičky a je to městský park. Jen staré stromy, které tam byly před počátkem pastvy, jinak nic. Obnova lesa zlikvidovaná, podrost a spodní patra zlikvidované. Les v podstatě skončil, po dožití starých stromů už tam nebude nic.
Jak je i v dneším článku zmíněno - pastva způsobuje posun na sestupnou křivku les - polostep - step - poušť. Toto nemá v naší krajině místo a už vůbec to nemůže být cílem v NP. Ano, je pár míst, kde se to hodí kvůli udržení něčeho jiného, ale to je vše.
Petr
14.6.2023 09:37 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
14.6.2023 09:10 Reaguje na PetrPetr
14.6.2023 09:25 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsem vám tu kdysi nabízel pokus - půlku zahrady vysekejte a půlku ne. Kde bude víc sucho?
Petr Eliáš
14.6.2023 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.6.2023 09:06 Reaguje na Petr EliášJarka O.
14.6.2023 10:12 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
14.6.2023 10:23 Reaguje na Jarka O.Petr Eliáš
14.6.2023 11:09 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
14.6.2023 11:19 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
14.6.2023 11:34 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
14.6.2023 11:47 Reaguje na Petr EliášJarka O.
14.6.2023 15:19 Reaguje na Petr EliášDalibor Motl
14.6.2023 17:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Karel Zvářal
14.6.2023 08:12Petr
14.6.2023 08:22 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
14.6.2023 09:07 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
14.6.2023 10:21 Reaguje na PetrPetr
14.6.2023 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
14.6.2023 12:21 Reaguje na PetrA protože to je TĚŽKÁ technika, tak na cestách vyjíždí za mokra koleje, ve kterých se posléze zdržuje voda, a v té vodě přebývají žabky kuňky. Ale v porostu při těžbě se harvestor chová k půdě i stromům šetrněji, protože kmeny se netahají po zemi, jak tomu bylo při manipulaci s koňmi nebo přibližování za traktorem.
Ne asi, ale určitě jste nikdy neviděl hluboké rýhy, doslova minikaňony, vytvořené při stahování dřeva koňmi. A při jejich nedostatku, potažmo nedostatku lidí pro tuto náročnou a nebezpečnou práci, je použití moderní těžké techniky jediná správná cesta, přičemž ekologické škody nejdou zdaleka tak velké, jak se tu snažíte někomu nasugerovat. Ano, vznikají, ale cesty lesáci sami ve svém zajmu opravují.
Slavomil Vinkler
14.6.2023 12:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
14.6.2023 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
14.6.2023 15:03 Reaguje na Slavomil VinklerAle pointa těchto diskusí je někde jinde. Vemte si, že podobní sebevědomí žvanilové-prášilové se dostávají na posty v ochraně, ale i ve světe, včetně unie. Pak se nestačíme divit, čím nás zásobují. Prostě lži a vytrvej! To je ta profláknutá, 100x opakovaná.
Karel Zvářal
14.6.2023 20:37 Reaguje na Vladimir MertanKarel Zvářal
14.6.2023 21:01 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
14.6.2023 13:35 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
14.6.2023 13:29 Reaguje na Karel ZvářalŽe by si harvestor dělal hatě z větví je jen vaše představa, v reálu nikdo nic takového nedělá, protože čas stojí peníze. Navíc větve zamačkané v zemi by místo organiky v podstatě znemožnily následné zalesňování, takže malér.
Těžká technika je v lese problém - právě tou váhou. Za sucha i za mokra utužuje a válcuje půdu, a s ní i vše živé, co tam je. Koleje pro kuňky už jen názorně ukazují jak velké to udusání je - voda se nevsákne, ale zůstane v kolejích, dokud nevyschne. Příležitost pro kuňky to nijak nevynahradí, to je jen dočasný a bezvýznamný benefit v celé půdní tragédii. A jako další je velikost harvestoru při jeho prodírání porostem.
Dále se nesmí zapomenout, že harvestor je jen půlka problému, za ním jede porostem druhá a stejně velká a těžká - vyvážecí souprava, která lesní půdu uválcuje a utuží podruhé. Hmyz, rostliny, nálety a semenáčky stromů, mechy, drobní obratlovci, vodní režim, pro tohle vše je uválcování lesní půdy pohroma.
Kůň nic takového nenadělá, a traktor jen částečně.
Ne, opravdu v použití těžké techniky nevidím tu jedinou správnou věc, jako vidíte vy. Těžká technika do lesa nepatří, stejně jako nepatří na pole. Patří tak leda na stavbu.
Petr
14.6.2023 13:47 Reaguje na PetrPetr
14.6.2023 14:02 Reaguje na Karel ZvářalPetr
14.6.2023 14:06 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
15.6.2023 09:06Nyní příroda kolabuje ve smyslu vykácený les = step = poušť. Je to vidět v trop. deštném pralese, v afrických savanách, kde poušť a sucho postupuje. Ale i v našich podmínkách - po vykáceném lese ve Středomoří zbudou jen kameny.
U nás les na úkor polí neustupuje, naopak přibývá. Přesto tato potřeba většího zalesnění jako boje proti vysušování krajiny je rovněž nutná z důvodu stále se zvětšujícího zastavění krajiny.
Vyžaduje to jiný pohled ekologů. Nestačí jen sledovat své zájmy, svoji odbornost, ale nutno přemýšlet komplexně s nadhledem. Ve vysušené, degradované krajině nelze uplatnit žádný ekologický záměr. Je třeba bojovat o každý strom a to zvl. na rozsáhlých polích- rozčleňovat je pásy stromů (i proto erozi), v zástavbě včetně péče o ostatní zeleň, zelené střechy, popínavé rostliny.
Stejně tak jako o stromy nutno bojovat o vodu - jakýmkoli způsobem ji zadržovat.
Je nutno ale také prosazovat jiné zájmy - diverzifikace, pestrost krajiny (jak zdůrazňuje p. Vinkler). Ztráta každého zvířecího druhu je nepříznivá, ve společenství navazuje jedno na druhé.
Právě v NP, kde jsou rozsáhlé lesy, by to bylo možné. Zde je nepříznivé to, že tisícihlavá stáda býložravců jsou pro krajinu celého světa nepřijatelná, přitom v menší populaci dochází k degradaci genetického kódu.
Vše vyžaduje jiný přístup, jiné myšlení, ohromné investice. Investice do uhlíkové neutrality nás nezachrání. K degradaci přírody- přehřívání dojde vlivem většího zastavění, vlivem potřeby půdy na zeměděl. účely.
