https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/chceme-pozemky-vratit-prirode-rikaji-manzele-kteri-se-prestehovali-z-mesta-na-venkov-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chceme pozemky vrátit přírodě, říkají manželé, kteří se přestěhovali z města na venkov

7.8.2021 07:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jaroslava Polívková a Radomír Studený.
Jaroslava Polívková a Radomír Studený.
Foto | Ondřej Kořínek / ČSOP Klenice
CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.
 
Jednu krásnou sobotu si manželé Polívkovi udělali čas, aby popsali svůj příběh, své ambice a prozatímní zkušenostmi, které získali stále ještě na počátku svého snažení o návrat druhové rozmanitosti a pestřejší krajinu v jejich okolí. Odbornou pomoc manželům nabídl hydrobiolog Radomír Studený, který nasbíral zkušenosti s tvorbou mokřadu a tůní nedaleko odtud. Dá se říci, že je vlastně odborným garantem a spolupracuje i na dalších projektech ČSOP Klenice. „Mojí motivací je zachovat fungující a pestrou krajinu pro další generace. Potom, co jsem se stal rodičem, je to přímo výzvou. Navíc se přitom stále učím novým věcem,“ říká Studený.

S Polívkovými jsme společně vyrazili rovnou do terénu a přitom si povídali o tom, co je vede k ambiciózním plánům. „Jsme kousíček za Libošovicemi, v Českém ráji a před námi se nachází náš pozemek, který jsme koupili na podzim loňského roku a nyní čekáme na ukončení pachtovní smlouvy. Jsou to dvě parcely, ale zajímavého tvaru připomínající ruku s nataženými prsty,“ vysvětlila Jaroslava Polívková. Dále prozradila, že přírodě chtějí navrátit asi čtyři hektary půdy i přesto, že s manželem nejsou zrovna zemědělské typy lidí.

Radomír Studený mezitím ukazuje na pole s kukuřicí, kde se jí příliš nedaří, protože na poli kolabuje meliorace a hromadí se na něm voda. V plánu je v těchto místech vytvořit mokřad. Dále pak po obvodu pozemku vysadit 75 ovocných stromů, jabloně, třešně apod. Výsadba je naplánována na podzim, kdy již bude pole sklizené.

Proč se Polívkovi rozhodli koupit pozemky a jít proti konvenčnímu užívání? „Když jsme se sem nastěhovali a vyrazili na procházku, mysleli jsme si, že CHKO je místo, kde se se vším zachází tak, jak by mělo. Šetrněji. Když jsme zjistili, že v lesích jsou vyjeté koleje, na polích obrovské lány s řepkou, která se stříká, tak jsme si říkali, že bychom to na kousku mohli dělat jinak,“ vypráví Jaroslava Polívková, civilním povoláním švadlena.

Díra zřejmě vznikla přerušením meliorace.
Díra zřejmě vznikla přerušením meliorace.
Foto | Ondřej Kořínek / ČSOP Klenice

Jenže pozemky dostupné nebyly, proto manželé hledali něco vhodného ke koupi a dokonce přímo oslovovali lidi, jestli by něco neprodali. A podařilo se. Nakonec koupili balík pozemků od lidí, kteří mají rádi přírodu, ale z tohoto místa se odstěhovali. Další úkol byl sehnat lidi, kteří rozumí krajině a umí navrhnout vhodná opatření. Manželé se spojili s ČSOP Klenice a následně také s Radomírem Studeným. Náhoda tomu chtěla, že Polívkovi se stali majiteli také pozemku, kde protéká Klenice a nedaleko jsou její prameny.

„V těchto místech jsme na podzim vysázeli 15 ovocných stromů. Pomoci nám měla ČSOP Klenice, ale koronavirus naší akci nepřál,“ podotkla Polívková.

Díra uprostřed pole

Naše průvodkyně nás mezitím dovedla přímo do kukuřičného pole, kde Radomír Studený ukázal na místo, kde budou mokřady. „Trochu to tady prohloubíme, vytvoříme val a zde bude tůň. Už zde vidím brodit třeba čejky,“ zasnil se hydrobiolog a poukázal na množství melioračních trubek, které bude třeba vydolovat ze země. Voda jimi z pole odnáší nejen zeminu, ale také pesticidy, které pak končí v potocích a v rybnících. Další tůně budou o kousek dál, počítá se s částečným zatravněním, ale rovněž s přirozenou sukcesí a květnatou vegetací. Zasívat se bude již na podzim. „Doufáme v návrat půdního života a zvýšení biodiverzity,“ zdůraznil Studený a ukázal na místo, kde bude mez s keři.

Uprostřed pole číhala díra, ze které po deštích vyvěrá voda zřejmě z přerušené meliorace. Vedle byly také vyplavené kousky meliorační trubky, které se dostaly na povrch. Hydrobiolog upozornil, že podle map stabilního katastru z roku 1842 v těchto místech byla louka. Když se tato část opět zatravní, bude místo vypadat podobně. „Doufáme, že se pak zlepší vodní režim zdejší krajiny,“ dodal Studený.

Kousky poškozených melioračních trubek.
Kousky poškozených melioračních trubek.
Foto | Ondřej Kořínek / ČSOP Klenice

Oříškem bude květnatá louka, která by měla být vhodná do zdejší oblasti a klimatu. Osivo však nepatří zrovna mezi nejlevnější. Rodina proto oslovila i nedalekou semenářskou firmu, jestli si zde nechtějí udělat vzorkové pole, avšak neuspěli. Oslovena byla také správa CHKO, která přislíbila malou finanční částku na výsadbu nebo zatravnění. V úvahu pak přicházejí dotace a sbírky, a to nejen na osivo, ale i stromy a keře a další potřeby. Založili k tomuto účelu sbírku na serveru Hithit.

Místní lidé o záměru rodiny ještě mnoho netuší. „Je důležité říct, že krajinu nikomu nezavíráme. Oplotit pozemky nechceme, chceme je vrátit tak, jak to kdysi bylo,“ říká Jaroslava Polívková s tím, že se počítá i s případným posezením a informační tabulí s jejich aktivitami.

Mezitím jsme se s průvodkyní přesunuli od lánů polí do míst, kde již obnova krajiny začala. K říčce Klenice, kde jsou vysázeny ovocné stromy. „Jsou to stromy, které jsme sázeli na jaře. Zde je Klenice pouhým potůčkem a kousek odtud je její pramen. Teď jsme to zde posekali,“ ukazuje majitelka další pozemky, jenž manželé koupili. Stoupáme do mírného kopce s obilím, který také patří rodině a Radomír Studený ukazuje, kde budou zasakovací pásy a tůně. Voda zde z kopce totiž velmi rychle stéká, a proto bude třeba na svahu vytvořit po vrstevnici minimálně čtyři zasakovací pásy, které vodu zachytí. Ještě kousek dál, za železniční tratí, je v dalších letech v plánu zatravnit pole a vysadit stromořadí.

Foto | Ondřej Kořínek / ČSOP Klenice
Do budoucna bude potřeba nejen dobrovolníků, ale také spřízněných hospodářů či přírodě blízkých zemědělců, kteří by byli schopni posekat rozlehlé plochy a odvézt biomasu. V plánu je vysázení sadu o velikosti kolem 8 tisíc m2. Nabízí se také otázka, zda by manželé koupili další pozemky. „Tuto možnost nevylučujeme, hledali jsme, ale zatím nejsou,“ konstatovala Polívková.

Mnoho práce, času i peněz vložila rodina do obnovy krajiny, ze které nebude mít užitek jen ona sama, ale také místní lidé, živočichové a vlastně celá zdejší příroda. Na otázku, zda Polívkovi nelitovali svého rozhodnutí revitalizovat krajinu, říká, že ne. „Do mých 49 let jsme bydleli ve městě, narodili jsme se ve městě, bydleli jsme ve městě, ale chtěli jsme pryč. Mě tato práce nabíjí,“ odpověděla majitelka pozemků, která žije s manželem na vesnici pět let.

„Bude to stát ještě hodně potu, opravdu hodně potu a také peněz,“ shrnul Studený. „A silného ducha,“ dodala Polívková. „Přejeme si, abychom se dožili toho, když ty stromy vyrostou a začnou plodit. Šli jsme do toho po hlavě, bez zkušeností a bez plánu, celé se to tu rodí tak trochu za pochodu,“ uzavřela Jaroslava Polívková.

Projekt lze sledovat na Facebooku.


reklama

 
foto - Kořínek Ondřej
Ondřej Kořínek
Autor studoval aplikovanou ekologii na Fakultě životního prostředí ČZU, v ČSOP se věnuje praktické ochraně přírody.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

7.8.2021 10:50
Nijak nechci hodnotit záměr, pokud je pozemek jejich, ať si na něm dělají, co chtějí. Pouze by bylo dobré zjistit, než nadšeně překopou a odstraní melioraci, zda začíná a končí pouze na jejich pozemku.V opačném případě si mohou zadělat na problémy, pokud by tímto narušili vodní režim na okolních pozemcích, které jim nepatří.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.8.2021 11:18 Reaguje na pavel peregrin
Ale živit se/vydělávat na živobytí, budou něčím jiným. Ne zemědělstvím. Nebo snad ano ? Jinak jim přeji úspěch.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.8.2021 03:19 Reaguje na smějící se bestie
můžou třeba chovat skot, koně, ovce, kozy, drůbež. třeba pro chov krůt a slepic je takový velký pozemek ideální, ovšem záleží také na ochraně proti škodné.také si vyjet po okolí v bryčce či sedle by bylo zcela jistě o.k.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.8.2021 11:35 Reaguje na radim buffalo tobias
Nezapomente - kdyz uz zminujete ten skot - na bizony. To se stava leckde u nas v poslednich letech i modou. A kdyz buffalo, tak by tam mohli nasadit i nefalsovane Indiany na tom svem pozemku :)
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.8.2021 03:16 Reaguje na pavel peregrin
dyť ta komunistická meliorace je již zanešená. to by mě trápilo nejméně.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.8.2021 14:12
A zajímalo by mě jak velká plocha a kolik hektaru se přetvoří.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.8.2021 14:54
Tak je to spravné tak to má být.Zemědělskou pudu vrátíme přírodě a přestanme ji obhospodařovat.Sice si pak budeme vařit polívku z žaludu,kopřiv,bukvic a masitou stravu nám budou tvořit žížaly ,které vyrejeme na těch přírodních pozemcích,ale to jsou nepodstatné okrajové věci
Odpovědět

Jan Škrdla

7.8.2021 15:28 Reaguje na karel krasensky
Máte přestavu na jaké ploše se pěstují plodiny jen pro to, aby se nakrmila bioplynová stanice, nebo vyrobila nekvalitní bionafta? Jakou plochu zabírají solární elektrárny na zemědělské půdě. A jaká plocha se ročně překryje asfaltem nebo betonem?
Těch 4 ha pozemků, které se navrátí přírodě, není zas tak moc.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.8.2021 18:14 Reaguje na Jan Škrdla
Nesmíte myslet při zemi.Jsen proto,aby se vratila příroda na veškerou zemědělskou pudu v čr a všechny lesy byly bezzasahové.Mate staré myšlení
Odpovědět
RS

Roman Sofín

7.8.2021 21:57 Reaguje na karel krasensky
Česká Republika už dávno není soběstačná. Pěstovat zeleninu se nevyplatí místo toho jsou všude jen sklady a řepka.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.8.2021 03:25 Reaguje na karel krasensky
nešaškuj tady !!! když zatravní 4 ha a vysadí tam různé stromy, třeba na 1ha 200 - 400 ks.ořešáků, třešní aj. nebo z nich vytvoří agrolesnický pás, tak může po letech ale spíše jejich děcka, získat hromadu cenného dřeva. na těch pásech pak můžou pěstovat léčivé byliny nebo co já vím...plantáž malin, rybízu...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.8.2021 10:08 Reaguje na radim buffalo tobias
Dřína od rána do večera mimo zimu, na sklizeń a další větší objem práce hordu brigádníků, dnes asi ukrajinců a příjem kolem životního minima.
Pokud teda nezahrají divadlo a nepoženou to do Bio a Eko produkce, kde za v podstatě stejné produkty lidi platí násobně víc. Nebo do agroturistiky.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.8.2021 19:07
Zemědělství je nejméně produktivní odvětví. Teoreticky by nebyl problém zemědělské produkty nakupovat na světových trzích a veškerou půdu navrátit přírodě, popřípadě přeměnit na parky.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.8.2021 19:14 Reaguje na Richard Vacek
Myslel jsem,že nejhloupější příspěvky tady píše ten Hanzl z Brna,ale člověk je omylný
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.8.2021 19:21 Reaguje na karel krasensky
Předpokládám, že váš názor máte podložený nějakými fakty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.8.2021 20:01 Reaguje na Richard Vacek
Pokud bychom byli Švýcarsko, tak snad. Ale každý rozumný stát si svoje, byť i dle vás nejméně produktivní zemědělství, chrání. Proč asi?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.8.2021 21:22 Reaguje na pavel peregrin
Chrání? V řadě zemí se zemědělství dokonce dotuje. Na důvod se musíte zeptat tam. Když se podíváte jak na tom jsme v soběstačnosti v různých zemědělských komoditách:
https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/potravinova-sobestacnost/r~a080f45caeed11eaa25cac1f6b220ee8/
tak zjistíte, že i tam, kde jsme silně závislí na dovozu, žádný nedostatek v obchodech není. V době globalizace totiž není žádný problém si na globálním trhu pořídit vše potřebné. Víte, že Česko je velkým exportérem banánů (za 1 mld Kč ročně)?:
https://echo24.cz/a/SuxRq/zapomente-na-jablka-ceskemu-exportu-ovoce-a-zeleniny-vladnou-banany
Odpovědět
RT

Richard Toman

7.8.2021 23:31 Reaguje na Richard Vacek
Tak zrovna ty dotace jsou prave formou te ochrany.
Odpovědět

Jirka Černý

7.8.2021 20:03 Reaguje na Richard Vacek
Myslím že váš komentář je k takovému názoru dostačující, jinak za sebe nevidím v tom co plánují njaký problém a kdyby snad do budoucna změnily názor dnešní technika z toho dokáže udělat zpět pole poměrně snadno.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.8.2021 03:26 Reaguje na karel krasensky
já myslím že Vacek.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.8.2021 23:33 Reaguje na Richard Vacek
Nevím, zda jste o tom už slyšel, ale když nakupujete (i na světových trzích), zcela nezbytně k tomu potřebujete někoho, kdo nabízí a také musíte platit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2021 15:01
Každý takový projekt (tůně, sady, meze, louka) přírodě, tj. diverzitě, pomůže. Držím palce!-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist