https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/chradnoucim-smrkovym-lesum-pomuze-vychova.jen-se-musi-zahajit-vcas
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chřadnoucím smrkovým lesům pomůže "výchova". Jen se musí zahájit včas

25.3.2019 10:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013
Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou. Podle lesníků lze ale jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny, upozorňují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. A lesníkům nabízejí metodiku, která jim má pomoci.
 

Podle lesníků v výzkumného ústavu není odkládání či vynechání výchovných zásahů v mladých chřadnoucích smrkových porostech řešením problému. Je to jen odkladem do středního věku, kdy hrozí riziko rozpadu přeštíhlených porostů v důsledku sněhových a větrných kalamit.

Metodika se soustřeďuje na výchovné zásahy v chřadnoucích porostech ve fázi nárostů, mlazin a tyčkovin, kde ještě lze relevantním způsobem ovlivnit statickou stabilitu, porostní mikroklima, koloběh živin, případně druhovou skladbu.

Ve starších chřadnoucích smrkových porostech je naopak od aktivní výchovy ustupováno, neboť v současné době představuje značné riziko zrychlení rozpadu smrkových porostů zejména zvýšeným výskytem václavky v důsledku poškození kořenových systémů při vyklízení dřeva. Cílem navrhovaných pěstebních postupů je udržení příměsi smrku jako ekonomicky cenné dřeviny v porostní skladbě, nikoli pokračování v pěstování smrkových monokultur.

Těžištěm chřadnutí smrku je čtvrtý a pátý lesní vegetační stupeň, tedy oblast, která pro něj není ekologicky vhodná. Ale na druhou stranu zde má smrk své optimum produkční. Existují zde smrkové mlaziny a tyčkoviny vzniklé buď z přirozené obnovy, nebo z obnovy umělé.

Odborníci využili výsledky dlouhodobých experimentů s výchovou smrkových porostů a uplatnili také poznatky z nedávno založených experimentů v mlazinách a tyčkovinách na území severní Moravy, kde se plně projevuje chřadnutí smrku ve všech věkových kategoriích, včetně nejmladších porostů. Doporučení v této metodice se opírají o průkazně pozitivní efekt výchovy mladých smrkových porostů na akceleraci tloušťkového přírůstu, který byl jednoznačně potvrzen i v porostech s výskytem chřadnutí smrku.

„Cílem výchovy smrku v těchto oblastech je dosažení pestřejší druhové skladby, v níž však zůstane smrk stále zastoupen. Za realistické lze považovat dosažení zastoupení smrku do 10 až 20 procent ve čtvrtém a do 20 až 30 procent v pátém lesním vegetačním stupni," upřesňují členové výzkumného týmu David Dušek, Jiří Novák, Marian Slodičák a Dušan Kacálek. Výchovu přehoustlých mlazin z přirozené obnovy je třeba zahájit včas, aby při horní porostní výšce asi dva metry zůstalo v porostu 3 500 až 4 000 smrků na hektar. "Výchovu smrkových mlazin z umělé obnovy, které byly zakládány v hustotě 3 500 až 4 000 jedinců, je třeba zahájit nejpozději při horní porostní výšce 5 až 7 metrů. Vždy je třeba upřednostnit selektivní zásahy před schematickými,“ dodávají.

V porostech od stadia tyčkovin je zapotřebí porostní výchovu smrku výrazně omezit nebo dokonce zcela vyloučit, neboť dle současných poznatků zpravidla vede k zrychlení rozpadu porostů. Díky včasným výchovným zásahům se majitelům lesa výrazně sníží náklady na pěstební činnost. Nevyčíslitelný je přínos v oblasti ochrany a tvorby krajiny a zachování lesního prostředí.

Odborníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti připravili pro lesníky soubor pěstebních postupů v chřadnoucích mladých smrkových porostech v podmínkách 4. a 5. lesního vegetačního stupně. Metodika vychází z praktických zkušeností z experimentálních ploch v rámci celé České republiky.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

25.3.2019 17:42
Tohle je slovo do pranice. Smrk ano, ale jen do zhruba 40 let. Prkna budou užší, ale kůrovec to nebude chtít žrát.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.3.2019 19:22
Zjednodušeně: Na našem území bývalo cca 75% listí a jen 25% jehličí. Z tohoto jehličí bývalo 75% jedle bělokoré. Naši předci si mohli dovolit vysazovat smrky v nižších polohách zejména proto, že od 14 do 19 tého století s vrcholem v 17 tém století byla u nás takzvaná malá doba ledová. Přestože je nyní průměrná teplota stále nižší než v 13 tém století, oteplování bude pokračovat, i kdyby se nespálilo ani kilo fosilních paliv. Pro smrk je místo od 800 metrů nad mořem. Níž leda na severních svazích.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.3.2019 21:08
Pánové zaspali dobu. Smrk chce vlhko a chladno, polohy cca od 1000 m.n.m. výše.
Změny klimatu jsou tak rychlé a razantní, že to jsou "knížecí rady".
Na podzim 2018 vydal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů studii o stavu lesů
na Severní Moravě.
Cituji : "Chřadnutím smrku jsou nejvíce postiženy lesy na území krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji zasáhla kalamita do roku 2016 prakticky všechny lesy s výskytem smrkových porostů . Současná kůrovcová kalamita je v této oblasti považována za závěrečné stádium chřadnutí smrkových porostů. Typické je chřadnutí ve všech věkových stádiích, v závěrečné fázi už bez ohledu na stanoviště, způsob založení nebo pěstování.
Odpovědět
mr

27.3.2019 16:22
Kůrovci nám rozložili Sm lesnictví a vodborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti nám doporučují do budoucna si toto ekonomicko-ekologické dobrodružství zopakovat v menším měřítku, cit.:"Za realistické lze považovat dosažení zastoupení smrku do 10 až 20 procent ve čtvrtém a do 20 až 30 procent v pátém lesním vegetačním stupni". V souvislosti s tímto příkladem by mě fakt zajímalo, kdy se začne nějaká vláda už konečně zabývat účelností financování podobných institucí, jichž je tu jako hub po dešti a jejich přínos je za ty čerpané peníze značně sporný. Kdyby si tito "výzkumníci" ušetřili náklady a jednoduše by si objeli některé lokality, tak by zjistili, že sázet Sm pod 1100 m je hloupost a ty jejich navrhované stupně vždy patřily z jehličnanů hlavně Jd, jejíž dřevo lze fyz.-mech. vlastnostmi přirovnat ke Sm.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist