https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prinesl-prvni-rok-dotaci-na-podporu-agrolesnictvi-a-jak-to-bude-dal-s-krajinnymi-prvky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co přinesl první rok dotací na podporu agrolesnictví a jak to bude dál s krajinnými prvky

4.10.2024 06:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Aleš Erber
Přibližně před rokem byl spuštěn dotační titul na něco tak přirozeného a v krajině žádoucího, jako je agrolesnictví – způsob hospodaření, kdy jsou součástí půdních bloků, tedy polí a pastvin, i dřeviny ve větším počtu. Ke vzniku tohoto dotačního titulu přispěla rovněž Asociace soukromého zemědělství ČR, která takové směrování dlouhodobě podporuje. Po roce fungování je možno říct, že zájem ze strany zemědělců převýšil očekávání Ministerstva zemědělství (v roce 2023 založeno 610 ha z 900 ha původně alokovaných na celé období Společné zemědělské politiky) a o tuto dotaci zájemci stále jsou a přibývají i letos (na 2024 ohlášeno 3029 ha).
 

První rok byl především testovací, ledacos se ještě v metodikách a v postupech ujasňovalo a doplňovalo, realizátoři sbírali zkušenosti. Ty se nyní mohou promítnout do sdílení dobré praxe na seminářích.  Jeden takový s názvem Agrolesnictví: sdílení zkušeností z 1. roku realizací dotačního titulu a podpora krajinných prvků proběhl na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na konci září.

Semináře organizuje Český spolek pro agrolesnictví na mnoha místech ČR a chcete-li se dozvědět víc, můžete se podívat na jeho web: https://agrolesnictvi.cz/projekt-vzdelavani/seminare/. Najdete zde vše – od toho, co je to agrolesnictví, přes seznam poradců až po informace o dataci.

Zajímavé je, že velká část semináře o agrolesnictví byla věnována krajinným prvkům. Zřejmě je zde již obecný pocit, že krajinné prvky jsou nejen v zemědělské krajině důležité a je třeba je ze strany státu podporovat. Dá se říct, že z tohoto hlediska se jedná o nový přístup: o potřebě a podpoře krajinných prvků se již nejen mluví, ale konečně se pro ně začíná ze strany státu i něco dělat.

Finanční podporu chystá v rámci ekoplatby Ministerstvo zemědělství a prostřednictvím dotací poskytovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i Ministerstvo životního prostředí. A to na založení nových krajinných prvků i na jejich údržbu, což jsou alespoň v rámci zemědělské politiky nevídané novinky, po kterých zemědělci dlouho volali. Velkou změnou je i to, že by nově měly být do ekoplateb zahrnuty i vnější krajinné prvky, což bylo dosud nemožné. Podmínky obou těchto dotací se nyní chystají. Zveřejněny by měly být během podzimu a platit již pro příští rok.

Sporné zůstává to, že podmínkou platby má být stále evidence krajinných prvků (jako evidovaný ekologicky významný prvek- EVP) v LPIS (zemědělský registr půdních bloků). Zkušenosti říkají, že evidence často podléhá subjektivnímu názoru a přístupu pracovníků SZIF (zemědělská platební agentura), což může být komplikace. Dobrá zpráva naopak je, že i MZe a SZIF vzaly do úvahy, že i krajinné prvky potřebují údržbu. Konečně tak i s ní počítají a netvrdí, že do krajinného prvku se nesmí zasáhnout, jako to bylo doposud. Na evidenci v LPIS je stále vázáno i osvobození krajinných prvků od daně z nemovitosti. Zde někteří vidí také problém, neboť daň z nemovitosti platí vlastník pozemku, zatímco se SZIF a LPIS je v kontaktu hospodařící subjekt, který může mít úplně jiné zájmy než vlastník. Navíc LPIS a katastr nemovitostí nemají stejný průběh hranic pozemků a velikost krajinného prvku (EVP) osvobozeného od daně z nemovitosti se v LPIS bude v čase měnit dle aktuálního vymezení.

Toto vše se zdá jako cesta dobrým směrem, byť někdy se jedná spíše o klopýtání než o chůzi. Hlavně proto, že stále poněkud vázne sdílení informací a jednotný postup mezi dvěma v této věci nejdůležitějšími resorty – MZe a MŽP.


reklama

 
foto - Marianovská Vladimíra
Vladimíra Marianovská
Autorka je pracovnicí Asociace soukromého zemědělství ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

5.10.2024 13:35
Domnívám se, že agrolesnitví je jediná budoucnost našeho hospodaření. EU by konečně měla být bez dotací, hospodářství by mělo existovat s výdělkem, nikoli podporovat nevýdělečné činnosti. Agrolenictví chrání přírodu, poskytuje zisk ze dřeva, rozlehlá pole by si na sebe měly vydělat. Po nutné liberalizaci Evropy, jinak EU nepřežije, se vstupem jiných zemí, které mají mnohem lepší podmínky pro zemědělství (Ukrajina) není možno stále neefektivní provozy podporovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 09:03 Reaguje na Honza Honza
Nevěřím, že kombinace stromů a většiny plodin ve směsi se může vyplatit. Stromy mají krátké kmeny, rostliny pod nimi málo živin, vody a světla. Sady s vysokokmeny měly málo kvalitního ovoce a rostla v nich dost ubohá tráva. Proto byly v minulosti zvlášť sady a zvlášť louky. Jen na pastvinách se nechávaly sem tam solitéry jako stínění pro dobytek.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.10.2024 13:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jsou ty vaše řídké lesy se stády původních býložravců = vysušená krajina k ničemu.
Agrolesnitví znamená pestrou krajinu se zalesněnými mezemi, remízky, mezi nimi normální (u velikostí!) pole, louky. Já bych jen toho lesa přidal víc, protože zemědělství u nás jde ke dnu (konkurenceschopnost je jen hodně omezená)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2024 09:44 Reaguje na Honza Honza
Ke každému pásu stromů mezi poli je nutno připočíst i pásy sice
oseté, ale s mizernou produkcí. Strom vyčerpá vodu a živiny i z hloubky a ty se k plodinám už nedostanou. Pokud to budou ovocné
dřeviny, tak počítejte na poli s kolejemi vyjetými při postřiku,
prořezávce a sklizni. Při použití lesních dřevin pak s tím, že
v otevřené krajině mají tendenci košatět a stínit strašně velkou
plochu, což většině plodin v našem podnebním pásmu vadí. Beru
zastínění tam, kde je množství slunečního záření až moc velké,
ale u nás? Ve stínu mnohé rostliny ani nerozkvetou a je tam tak
chladno, že postrádají nektar a opylující hmyz se chladu vyhne.
Meze bývaly hranicí cizích pozemků, stromořadí kolem cest zase
stínily koňským potahům a lidem, aby tolik netrpěli vedrem.
Solitéry v krajině měly funkci hraniční a stínící při odpočinku
při práci na poli. Dnes ani jedno člověk nepotřebuje, ba právě
naopak. Stromy vadí zemědělské technice a velkým dopravním
prostředkům a trpí olámáním větví, odřením kmenů a uoráním
kořenů. U cest trpí solením a u polí chemií cílenou na plodiny.
Dnes je propagována hromada nesmyslů pouze proto, že už jsou
vědci totálně odtržení od praxe. Stačí, aby si to vyzkoušeli
v praxi. To, že stromy nestíní a nečerpají vodu a živiny
určené pro plodiny funguje pár let a pak uvidí v jejich okolí
suchou a jalovou půdu s mizernou kvalitou plodin a samotné
stromy budou technikou zmrzačeny, nebo vyvráceny větrem,
neboť v otevřené krajině to mnohé druhy nevydrží. Každý
zahrádkář vám poví, že když zahradu zasvětí stromům, tak
se nedočká zeleniny. Tak to prostě je a jinak ani nebude.
Bud to a nebo to, ale kočkopes se ze psa a kočky nestane!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2024 21:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za tento vstup a setrvání v bludu. Kočkopes, resp "hybridní krajina" je naprosto reálná, ba co dím, lepší než než holina. Pokr příště.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2024 11:03 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto souhlasím s Macháčkem. No pokud by kočkopes něco přinášel, naši předkové by na to dávno přišli a byl by tady. Co přináší?. Dřevo skoro ne, úrodu skoro ne, biodiverzitu skoro ne. ???
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2024 15:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Biodiverzita jedinečná, úroda postačující, dřevo podružná záležitost. Sad mívali stařečci většinou zaloučený, trávu sékli pro králíky nebo kozu, vedle mívali i políčko. Naštěstí je to v ChKO, udělat z toho bezzásah, diverzita by šla do kopru.

48.8593769N, 17.4832050E
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.10.2024 07:16 Reaguje na Karel Zvářal
Já toto jako kluk pamatuji,ale dny našeho mládí se nevrátí.Trávu pro králíky nikdo neseká,skoro,koupí si balík sena.Máme na to,samozřejmě.Ono už také je problém kde sekat.Jako kluk jsem to se srpem uměl,byly rozděleny meze a příkopy mezi králíkáře,ale to Vy jistě pamatujete též.Jak by to šlo asi dohromady s dnešní "vesnicí" s několika satelity se stády podivných domků,pěstěných trávníků a se zákazem kokrhání kohoutů.Vše v blízkém okolí znám.A "pražáci"(termín zavedený Z.Svěrákem) začínají metodicky řídit starousedlíky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2024 11:19 Reaguje na Karel Zvářal
Na zahradě jsem agrolesnictví vyzkoušel už
kdysi dávno v praxi. Pokud byly stromy malé, tak budiž. To ještě zelenině nestínily a vadily pouze při orání elektrickou "terou". Později už ale stínily tak, že jsem kolem
nich ponechal pouze travnatý pás a nakonec
je zlikvidoval zcela. Půdu jsem po nich musel
znovu vyhnojit kompostem, aby se na ní něco
urodilo. Koncepci u dvou zahrad jsem změnil
tak, že jedna je k produkci zeleniny a ta
druhá ovocná a les. Už žádný kočkopes, ale
obojí oddělené od sebe. Úroda o mnoho větší
a snížila se i pracnost, když mě při orbě
nešlehají jako kdysi větve stromů a já jim
pluhem netrhám nově narostlé kořeny. Já
míval i ten sad jaký opěvujete, ale opět se
zamyslete, kdo dnes bude česat ovoce z těch
vysokokmenů, když už nelze sehnat lidi ani
na sklizeň ovoce ze zákrsků. Ono je to totiž
vše o ekonomice provozu, kde se jde cestou
specializace a využívání techniky, kdežto
agrolesnictví je návrat k ruční dřině a ke
speciální technice jakou budou minitraktory
a minikombajny. Nebo si snad dovedete
představit vysázet stromy na poli podle
šířky kombajnu a nebo traktoru? Ten bude
jezdit ve stále stejné stopě a dusat půdu
stále víc a víc. No a ty ovocnáče bude
třeba prořezávat a stříkat chemií a to jak?
To najedu do ozimého ječmene s traktorem
a budu prořezávat stromy, nebo sklízet a
stříkat ovoce a přitom válcovat ten ječmen? Zkuste se nad tím zamyslet, zda je to vůbec
v praxi možné. Já tvrdím, že nikoliv a vidím
jak dopadají současné meze a stromy a keře nyní. Podle leteckých snímků se vyplácí
dotace na hektar a z něho ukrajují metry větve, které nad pole přesahují. Jak to bude při tom agrolesnictví? Budou na to jiné dotace? Všem těm zastáncům agrolesnictví
doporučuji, aby se starali alespoň o ty dosavadní meze a stromy kolem polí a už
nefantazírovali o dalších, které nebude
mít kdo udržovat. NEJSOU LIDI ochotni
dřít rukama a vidím to u nově vysázených
alejí. Hurá akce, fotečka, ale za rok, či
dva se už nenajde nikdo, kdo by uvolnil
úvazky a odřízl ulomené větve. Ono se to
SAMO neudělá a prvotní nadšení vyprchalo
při představě pravidelné údržby.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2024 11:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě dodám, že v případě postřiků stromů
bude zasažena i ta zelenina pod stromy a
to třeba těsně před sklizní. Je to reálné?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.10.2024 12:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Také jsem v rozpacích nad souslovím agrolesnictví.To jsme nevymyslili tu v diskuzi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2024 13:07 Reaguje na Břetislav Machaček
To je drama!, to je drama!-) Když už chcete dělat mermomocí z někoho nedouka, musíte si najít někoho jiného, ne mě. 90% těch stromů jsou slívy, na výrobu domácího všeléku (doktor býval drahý). Sbírají se průběžně, jak opadávají zralé, jinde třesou větvemi vidlicí do plachty. Kamarád má domluvenou pastvu, aby nemusel trávu séct, králíky zrušil, chová jen kury.

49.8282400N, 18.1475667E
Ať to nemáte moc daleko na kontrolu. Zahrádka přímo pod stromy lesa, vedle má někdo nad záhony i stromy.

NIKDE nepropaguji cestu mezi keři, takové už většinou zanikly, a pokud ne, bývají čas od času udržovány. Agrolesnictví, tedy porost lesních i ovocných dřevin (stromů i keřů) vedle pole (s cestou) je NAPROSTO BĚŽNÝ, s čímž jistě bude souhlasit i veterinář. A tyto stromy je též potřeba někdy ořezat, tak jak to dělá ČEZ při údržbě sítě elektrovodů. Mně jde v první řadě o to, aby místo sterilních topolů a jasanů se vysazovaly duby, lípy, habry, plané ovocnáče ap., bezy, hlohy a šípky tam dopraví ptáci ve své trusu. Aby to nebylo agrohumpoláctví, nýbrž agrolesnictví.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.10.2024 07:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Ve svém okolí potvrzuji že dosavadní cesty dnešní technice nestačí,dřeviny musí být olámané a zemědělci proto přejíždějí přez pole . Přejíždějí přez pole,ne po dosavadních cestách.Jinak to nejde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2024 11:28 Reaguje na Emil Bernardy
Pokud je to pole jejich, tak budiž, ale když není, tak co? Létající kombajn? Asi těžko a tak doláme stromy kolem cesty vysázené nadšenci, kterým to nedošlo při hurá akci s jejich vysazováním. Osázet úzkou polní cestu stromy lze omezeně z jedné strany, aby byla druhá volná, ale obě strany je už naprostý nesmysl.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.10.2024 12:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Samozřejmě jejich pole,technika jde dopředu,je větší...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist