Co přinesl první rok dotací na podporu agrolesnictví a jak to bude dál s krajinnými prvky
První rok byl především testovací, ledacos se ještě v metodikách a v postupech ujasňovalo a doplňovalo, realizátoři sbírali zkušenosti. Ty se nyní mohou promítnout do sdílení dobré praxe na seminářích. Jeden takový s názvem Agrolesnictví: sdílení zkušeností z 1. roku realizací dotačního titulu a podpora krajinných prvků proběhl na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na konci září.
Semináře organizuje Český spolek pro agrolesnictví na mnoha místech ČR a chcete-li se dozvědět víc, můžete se podívat na jeho web: https://agrolesnictvi.cz/projekt-vzdelavani/seminare/. Najdete zde vše – od toho, co je to agrolesnictví, přes seznam poradců až po informace o dataci.
Zajímavé je, že velká část semináře o agrolesnictví byla věnována krajinným prvkům. Zřejmě je zde již obecný pocit, že krajinné prvky jsou nejen v zemědělské krajině důležité a je třeba je ze strany státu podporovat. Dá se říct, že z tohoto hlediska se jedná o nový přístup: o potřebě a podpoře krajinných prvků se již nejen mluví, ale konečně se pro ně začíná ze strany státu i něco dělat.
Finanční podporu chystá v rámci ekoplatby Ministerstvo zemědělství a prostřednictvím dotací poskytovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i Ministerstvo životního prostředí. A to na založení nových krajinných prvků i na jejich údržbu, což jsou alespoň v rámci zemědělské politiky nevídané novinky, po kterých zemědělci dlouho volali. Velkou změnou je i to, že by nově měly být do ekoplateb zahrnuty i vnější krajinné prvky, což bylo dosud nemožné. Podmínky obou těchto dotací se nyní chystají. Zveřejněny by měly být během podzimu a platit již pro příští rok.
Sporné zůstává to, že podmínkou platby má být stále evidence krajinných prvků (jako evidovaný ekologicky významný prvek- EVP) v LPIS (zemědělský registr půdních bloků). Zkušenosti říkají, že evidence často podléhá subjektivnímu názoru a přístupu pracovníků SZIF (zemědělská platební agentura), což může být komplikace. Dobrá zpráva naopak je, že i MZe a SZIF vzaly do úvahy, že i krajinné prvky potřebují údržbu. Konečně tak i s ní počítají a netvrdí, že do krajinného prvku se nesmí zasáhnout, jako to bylo doposud. Na evidenci v LPIS je stále vázáno i osvobození krajinných prvků od daně z nemovitosti. Zde někteří vidí také problém, neboť daň z nemovitosti platí vlastník pozemku, zatímco se SZIF a LPIS je v kontaktu hospodařící subjekt, který může mít úplně jiné zájmy než vlastník. Navíc LPIS a katastr nemovitostí nemají stejný průběh hranic pozemků a velikost krajinného prvku (EVP) osvobozeného od daně z nemovitosti se v LPIS bude v čase měnit dle aktuálního vymezení.
Přečtěte si také |
Aleš Erber: Agrolesnictví – budoucnost českého zemědělství a výzva pro lesní školkaře?!Toto vše se zdá jako cesta dobrým směrem, byť někdy se jedná spíše o klopýtání než o chůzi. Hlavně proto, že stále poněkud vázne sdílení informací a jednotný postup mezi dvěma v této věci nejdůležitějšími resorty – MZe a MŽP.
reklama