https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimira-marianovska-krajinne-prvky.chce-je-vubec-nekdo
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimíra Marianovská: Krajinné prvky. Chce je vůbec někdo?

12.10.2023
Co je krajinný prvek?
Co je krajinný prvek?
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
V půlce září proběhl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky kulatý stůl na téma „Krajinné prvky“. Svolán byl na popud členů odborné mezioborové pracovní skupiny pod vedením projektantky pozemkových úprav Zuzany Skřivanové a krajinářské architektky Kláry Salzmann, které iniciovaly nejen vznik pracovní skupiny, ale i kulatého stolu. Na něm se sešli zástupci politiků, státní správy a odborné veřejnosti, aby si vzájemně sdělili svůj náhled na tuto problematiku. Aktivně se zúčastnili i zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR, kteří téma krajinných prvků vnímají jako velmi důležité.
 

Proč zrovna krajinné prvky?

Odpověď se odvíjí od toho, co krajinné prvky jsou:

„Nedílnou součástí krajiny jsou různorodé drobné krajinné struktury, které ji člení a spoluvytvářejí její ráz. Jejich přítomnost má významný dopad nejen na vodní režim v krajině (zadržování vody, podpora zvýšené infiltrace vody) a s ním spojenou ochranu krajiny před povodněmi, ale také např. ovlivňují prostupnost krajiny jak pro lidi, tak pro volně žijící živočichy.

Tyto krajinné struktury plní agroenvironmentální funkci a prostorově také ovlivňují zemědělskou činnost. Neméně důležitý je i jejich podíl na zachování biodiversity a udržení/zvýšení ekologické stability území. Takové krajinné struktury v zemědělské krajině jsou jako „krajinné prvky“ předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu bez nežádoucích vlivů lidské činnosti (v případě poskytování podpor pak zemědělské výroby), a je tedy nutné věnovat jejich ochraně náležitou pozornost.

Krajinné prvky – obecná ochrana: V úvodu je třeba upozornit, že pojem „krajinný prvek“, jak je definován v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění, s ohledem na podmínky poskytování podpory na hospodaření na zemědělské půdě, je třeba odlišit od pojmu „významný krajinný prvek“, který je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále ZOPK). Odlišnost spočívá ne tolik ve věcné podstatě pojmu, ale především ve způsobu a podmínkách jejich ochrany podle příslušných zákonných předpisů, resp. v účelu, pro který se vymezují.

Významný krajinný prvek (dále též VKP), je zákonem o ochraně přírody a krajiny definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. významné krajinné prvky ze zákona). Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody (dále též OOP) - zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků.“

(Zdroj: Publikace Krajinné prvky, MZe, rok 2013-07-08)

I z této krátké citace výše je patrno několik věcí:

  • Důležitost a potřebnost krajinných prvků pro krajinu, přírodu, vodní režim i živočichy – a tedy i pro lidi, a z toho vyplývající nezbytnost ochrany i realizace nových krajinných prvků.
  • Terminologická a legislativní nejasnost a nejasné podmínky ochrany i evidence.

A jaká je realita?

Bohužel stejná jako v mnoha dalších věcech. Na úrovni politických proklamací vypadá vše „růžově“, v realitě ovšem se nejedná o téma, kterým by se někdo z politiků vážně zabýval. Podle toho vypadá i situace – protože neexistuje politické zadání, které by jasně stanovilo, co vlastně stát chce a jak si to představuje, neděje se skoro nic. Nebo ještě jinak – každý úřad, pod který tato problematika spadá, vytváří něco po své linii a tváří se, že je to takto nejen dostatečné, ale také naprosto v pořádku. A protože těch úřadů je hodně, je celá situace kolem krajinných prvků zmatená.

Problematika krajinných prvků totiž spadá hned pod čtyři ministerstva - Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí. Je tedy jasné, že pokud nebude existovat nějaké sjednocující zadání, situace se nezlepší.

Z celé široké problematiky ohledně krajinných prvků bylo záměrem na kulatém stole vyjasnit především jejich evidenci. Jednotná evidence totiž neexistuje. Část prvků je evidována pod zemědělským systémem LPIS, část pak jako ostatní plocha v katastru nemovitostí a část není evidována vůbec. Pokud však chce stát krajinné prvky podporovat opravdu a ne se jen tvářit, že je podporuje, tak by měl vědět alespoň trochu, jaké krajinné prvky již existují a kde jsou. Od toho by se pak mohla odvíjet podpora údržby a realizace nových. Zdá se to být jasné a logické, ale bohužel, ani v tomto nepanovala mezi úředníky – na rozdíl od zástupců nevládních organizací – shoda. Řešením by totiž mohlo být alespoň některé krajinné prvky – ty významnější, nebo ty, které z různých důvodů nemohou být evidovány v LPIS, evidovat v katastru nemovitostí. A ač napříč odborníky byla shoda na potřebě evidence myslím 100%, MŽP a potažmo i MZe vznik nového druhu pozemku v katastru nemovitostí nepovažuje za důležité. Naopak se domnívají, že evidence krajinných prvků v LPIS je dostatečná. Jenže – jak již bylo řečeno výše – v LPIS jsou evidovány jen některé.

V návaznosti na tento kulatý stůl a rozčarování z přístupu státní správy ke krajinným prvkům vznikl kromě jiného dopis, kterým se Hnutí DUHA obrací na zástupce Evropské komise se žádostí o stanovisko ve věci vnějších krajinných prvků a jejich započitatelnosti do neprodukčních ploch, resp. způsobilosti pro přímé platby.

Ze strany MZe zaznívají totiž rozporuplné informace ohledně pozice Evropské komise v této věci a není zcela jasné, co je skutečně problém na evropské úrovni a co je spíše problém SZIFu a MZe.

Pokud jsou totiž krajinné prvky stěžejním opatřením pro naplňování environmentálních cílů SZP, jak Evropská komise deklaruje, měli by být zemědělci co nejvíce motivováni pro jejich vytváření a zachovávání. Za současných národních podmínek lze však mluvit spíše o opaku, a ačkoli se o potřebě situaci změnit mluví, ze strany MZe často zaznívá, že problémy není možné řešit kvůli souladu s evropskou legislativou. 

Co říci na závěr?

Domníváme se, že bez politického zadání se situace příliš neposune. Možná že dílčím způsobem posune něco novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která se chystá, možná že trochu pomůže vytvoření metodiky nepoškozujících zásahů, o kterém hovořili zástupci SZIF – aby se zemědělci tolik nebáli sankcí, stále se ale jedná jen o část krajinných prvků, a to těch spojených se zemědělstvím. Co ty ostatní? A co nějaká motivace na realizaci nových?

Po kulatém stole je tedy více otázek než odpovědí. Část odpovědí může přijít z MZe, potažmo SZIF, část snad ze strany MŽP, a snad něco vyjasní i odpověď Evropské komise. Stále ale chybí jednotné řešení a politické zadání, které by jasně řeklo, jaký je v této věci vlastně zájem státu, a chybí také vytvoření podmínek pro ty, kteří budou mít zájem krajinné prvky udržovat i nově budovat, což jsou hlavně ti, kteří v místě žijí a hospodaří, tedy především soukromí zemědělci.


reklama

 
foto - Marianovská Vladimíra
Vladimíra Marianovská
Autorka je pracovnicí Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.10.2023 06:29
Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2023 07:18
Proč jenom soukromí zemědělci, no ?
Proč ne třeba i města, vesnice, když jsou majiteli pozemků, že !
A krajinné prvky nesmí být samoúčelné - musí navazovat/doplňovat současný stav pozemků/přírody a nesmí se z nich platit daň z nemovitosti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2023 07:46
Krajinné prvky by se "chtěly", ale jejich kvalitní realizace či obnova je velmi finančně náročná.
Aby existence krajinného prvku nebyl závislá na přechodných věcech, jako je zrovna vládnoucí politická strana, vlastnictví pozemků, nejasná hranice mezi okolní produkční plochou a neprodukční plochou krajinného prvku v případě stejného vlastníka okolních produkčních parcel a parcely krajinného prvku, konjunktura té které neziskovky a podobně, je třeba za prvé plochu budoucího krajinného prvku oddělit, parcelou a ideálně i vlastnictvím, neboli ideálně stát by měl tyto plochy vykoupit od soukromých vlastníků.
Za druhé na realizaci krajinného prvku má být vypracován závazný funkční projekt, jehož obsahem bude nejen jednoznačný postup stavby či vytváření toho krajinného prvku, ale i jeho dlouhodobá údržba. Počátečního období, kdy krajinný prvek bude po vytvoření v určitém nestabilním stavu i údržba v dalších období, kdy bude krajinný prvek relativně stabilní a dlouhodobě udržitelný. V předpisech údržby by měla být jednoznačně popsána neprodukční udržbová činnost i část údržbové činnosti, která je produkční, protože v rámci nezbytné údržby i takový dlouhodobě udržitelný krajinný prvek přináší určitou produkci, většinou biomasy. Pokud se za produkci takového krajinného prvku rovnou nepovažuje ulovená zvěř, která v tom krajinném prvku žije.
Za třetí práce na krajinných prvcích neboli jejich údržba musí být jednoznačně financována jako režijní nevýdělečná údržba krajiny a musí tak být jednoznačně svým financováním oddělena od provozování výdělečného zemědělství na okolních zemědělských pozemcích. To znamená ideálně jako státní zakázka nezemědělské firmě nebo neziskovce. Pokud práce na údržbě krajinného prvku získá zemědělec současně provozující na okolních pozemcích zemědělskou produkci, je třeba, aby bylo financování a realizace těch prací jednoznačně oddělena od produkčních zemědělských prací, aby nedocházelo k posunu v údržbě krajinného prvku směrem k jeho zemědělskému využívání.
Bavíme se tady o skutečně kvalitních a stabilních krajinných prvcích, které by měly fungovat beze změny nebo jen s malou postupnou změnou danou oteplováním či ochlazováním klimatu, desítky i stovky let. Ne o krátkodobých šílenostech typu dočasně neobdělávané plochy, která není prakticky k ničemu a navíc veškeré náklady na provoz tohoto téměř paskvilu je házena na krk produkčního zemědělce neboli to zaplatíme v cenách zemědělských produktů všichni.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2023 08:14 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.10.2023 16:46 Reaguje na Radim Polášek
Přehnaně rigidní technokratický přístup, který nastiňujete, bude jenom na škodu - na místě je naopak spíš benevolentňejší a pružnější přístup postavený na hodnocení dosažených výsledků.
S čím souhlasím je způsob financování.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.10.2023 12:24
Toto je tak složitý problém... Zákonodárci nejsou schopni rozumně vyřešit ani mnohem jednodušší problémy! Nejlépe v tomto směru nic nedělat/neočekávat, aby to situaci ještě nezhoršilo.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.10.2023 14:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Náhodou - nekřivděte zákonodárcům!
Jsou schopni šikovně vyřešit mnoho problémů.
Například jak skupinám občanů i všem občanům někde něco ubírat (tu a tam i hodně ubírat), aniž by ubrali SOBĚ.
Nebo aby si i hezky přidali.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.10.2023 12:26
Co takhle definovat za krajinný prvek i větrnou elektrárnu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2023 15:19 Reaguje na Jiří Svoboda
NE !
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.10.2023 14:05 Reaguje na smějící se bestie
Klid!
Von to jistě nemyslel vážně...
Odpovědět
JV

Josef Valenta

16.10.2023 17:45
Asi se píchlo do vosího hnízda. Synovi jsem nechal hospodářství ,a tak v důchodu zakládám květnaté meze , nadále / už zase/ lezu po stromech a věším budky ,aby nám myši nesežrali louku , z pozemků jsem nechal vyjmout shluk vzrostlých vrb,na pozemku mám menší mokkřádek a přemýšlím o jeho využití /né likvidaci/.Myslím si , že krajina je nás všech , nejen myslivců .soukromých zemědělců / ti se k tomu veřejně hlásí/ ale i větších zemědělců ,obcí, každého vlastníka půdy, zkrátka nás všech.Krajinné prvky by měli být ošetřeny zákonem a rozhodně ze strany SZIFU , by neměla být jejich údržba nijak sankcionována/ já mám třebas na těch vyjmutých vrbách budky a pod nimi se mi schovávají krávy před sluncem/.Na jaro jsem si domluvil v Budějicích na fakultě návštěvu botanika, rád bych znovu viděl na svých pozemcích koroptvičky a tak se snažím jim připravit vhodné prostředí .Uvítal bych , kdyby stát byl ochoten podobné snahy podpořit,aby nás bylo více , ikdyž u mne není podpora státu rozhodující . Josef Valenta
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist