https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dalsi-ostravske-stromy-se-dockaji-odborne-ochrany-pred-cizopasnym-jmelim
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Další ostravské stromy se dočkají odborné ochrany před cizopasným jmelím

15.12.2024 14:23 | OSTRAVA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ostrava pokračuje v likvidaci jmelí, nepříjemného stromového parazita, poškozujícího městskou zeleň. V rámci již třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 599 stromů na území města. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s níž byla uzavřena příslušná smlouva o dílo, se tentokrát zaměří na ošetření stromoví v městských obvodech Poruba a Radvanice a Bartovice.
 
Na vzniku prováděcí dokumentace, podle které třetí etapa probíhá, se podílely také dotčené městské části a společnost SAFE TREES. U všech napadených a zároveň ještě prosperujících stromů byla navržena konkrétní pěstební opatření, která kromě primárního odstraňování jmelí zahrnují další doporučující ošetření a opatření cílící na zlepšení celkové kondice, provozní bezpečnosti a prodloužení životnosti stromů (jsou jimi například instalace bezpečnostních vazeb, provedení obvodových redukcí či jiných speciálních řezů v korunách).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Jedná se o ekologický projekt celoměstského významu, kdy kontinuálně navazujeme na předchozí dvě etapy. V jejich průběhu došlo ke komplexnímu ošetření jmelím napadených stromů na území městských částí Jih, Hrabová, Vítkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Nová Ves, Svinov, Třebovice, Martinov, Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Polanka nad Odrou, Krásné Pole a Proskovice. Provedené etapy pokrývaly časové rozmezí od října 2022 do března 2024,“ shrnul náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.

„Jde tedy o značná území, jejichž rozsah tak třetí etapou opět zvětšujeme. Přestože v mnoha domovech je jmelí působivou vánoční dekorací, zeleni, na které parazituje, silně škodí a vede u ní k postupnému odumírání. Ošetření zeleně významně přispívá k omezování šíření jmelí a zlepšení kondice městských stromů, včetně prodloužení jejich životnosti.“

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Časový průběh třetí etapy je rozvrhnut od letošního října do prosince 2025. Náklady na její realizaci mohou činit nejvýše 5,17 milionů bez DPH (z toho přibližně 5 milionů korun v Porubě a 170 tisíc korun v Radvanicích a Bartovicích). Tato suma plně odpovídá loňským tržním cenám. Vzhledem k časovému harmonogramu třetí etapy je část finančních prostředků v rozpočtu statutárního města Ostravy alokována pro rok 2024, zbývající část pak na rok 2025.


reklama

 
foto - Pokorná Gabriela
Gabriela Pokorná
Autorka je tisková mluvčí města Ostravy.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

15.12.2024 16:25
Že by konečně a jenom ty ostravské ?

Nyní před Vánocemi by to měla být tradice s tím, že to jmelí bude město rozdávat lidem, že !
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2024 16:41 Reaguje na smějící se bestie
Tradice? Si tam lezte když fouká, sněží a mrzne, větve jsou zkřehlé a vy taky...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.12.2024 18:41 Reaguje na Petr
Tu práci/odstraňování jmelí, dělají odborníci, jinak každý, kdo by si chtěl jmelí utrhnout bez povolení a bude přitom chycen - dostane pokutu !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2024 11:16
Jsme opět u toho, že se jmelí chránilo tak dlouho, až se stalo pohromou.
Je to jako se vším, co něco chrání ti, co tomu vůbec nerozumí. Ostravsko
má smůlu v tom, že leží na tahu ptáků, kteří bobule jmelí při zastávce
konzumují a trusem se semeny ho šíří dál. Místní populace ptáků by to
tak šířit nedokázala a navíc ubývá nabídka i jiných plodů jakými byly
kdysi hojné jeřabiny a hlohy, které ničí spála růžovitých. Pokud by měli
ptáci taky jiné plody, tak by si bobulí jmelí ani nevšimli. Vše se vším
souvisí a vytrhnout jeden článek z řetězu znamená přerušit celý řetěz.
V ulici, kde bydlím bývala jeřabinová álej, kterou kvůli elektrickému
vedení nahradily aronie a dříny ve formě nízkých kultivarů. Když tam
byly ty velké jeřabiny, tak jsem míval při tahu brkoslavů a jikavců
podívanou, jakou už asi nikdy neuvidím. Přiletěly stovky ptáků a za
hodinu bylo po celé úrodě. Místní kosi se smutně dívali na to, že jim
zmizely zásoby na celou zimu za pouhou hodinu. Míval jsem ale pro ně
na půdě nasušen skoro metrák jeřabin a ty jim pak v zimě věšel na
stromy. Těch pár stromů z náletů dnes stačí ptáci očesat už na podzim
a na zimu jim už zůstanou pouze holé větve. Když jsem navrhoval sázet
i ty jeřabiny, tak mi bylo řečeno, že kvůli šíření spály růžovitých
to není žádoucí stejně, jako u hlohů, které byly navíc ideálním místem
ke hnízdění.
Odpovědět
PE

Petr Elias

16.12.2024 14:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase žvaníš. Jmelí není chráněné... jeho sběr v lesích ale omezuje lesní zákon. Aby na stromy nelezl kdejaký trotl, který by ty stromy mohl poškodit. ;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2024 16:50 Reaguje na Petr Elias
Kde píšu, že je chráněno nyní? Chráněné bylo v minulosti
a ještě v roce 2012 bylo označeno jako OHROŽENÉ( C3 )
v Červené knize cévnatých rostlin v ČR. Prostě se
chránilo tak dlouho, až se rozšířilo tak, že pozbylo své
ochrany. Je to stejné jako u jiných chráněných druhů u
kterých není nastaven cílový stav a nereguluje se počet preventivně. Hasí se požár až už naplno hoří a za více,
než když by se reguloval od samého počátku. Je to totéž
jako u kormoránů, volavek, vyder a jiných predátorů u
kterých ochranáři nenastaví cílové počty a problémy při
přemnožení přehodí na jiné. Ty kormorány bych dnes nechal povinně likvidovat ochranáře a nikoliv myslivce a rybáře.
Kdo něco zpacká, tak ať to taky vyřeší a nebo ZAPLATÍ !!!
Bohužel u nás za zpackání nakonec platíme všichni a to i
ti, co na to předem upozornili, že je to hloupost.
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.12.2024 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
V C3 je stále a chráněné není a ani nebylo. :D Ostatní tvé bláboly mě nezajímají a nech si je třeba pro exoty na novinkách - tam je jistě vmáčkneš někam mezi velebení tvého vůdce. :D
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.12.2024 12:01 Reaguje na Petr Elias
Jaképak bláboly? Pan Macháček má pravdu. Druh s velkým potenciálem k množení má mít stanovené cílové počty. Pamatuji radost ornitologů, když se na Novomlýnských nádržích objevili první 3 kormoráni. Jak se fotografové sjížděli snad z celé republiky aby si vyfotili první hnízdo na suchém topolu uprostřed vody. Docela ikonická fotka.
Ta radost, že se šíří bobři.
Ale nikde žádná úvaha, že bez predátorů musí zasáhnout člověk.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2024 16:03 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jemu to je zbytečné vysvětlovat. On si hlavně
potřebuje vždy do mne kopnout, aby měl dobrý
pocit z dobře vykonané ideologické práce.
Bez cílových stavů a regulace směřujeme pouze
k divočině Matky přírody, která prý údajně
sama vše vyřeší. Ano vyřeší v divočině, ale
nikoliv v kulturní krajině, kde je řeka
zatarasená bobry pokácenými stromy nebezpečná
a totéž bobry rozvrtané ochranné hráze a hráze
rybníků. Je neudržitelné zarybňovat horské potoky pouze pro predátory jako vydry, volavky a níže položené toky a rybníky pro kormorány.
Zaplati škody lze, ale co se zcela vyrabovaným
pstružím odchovným potokem a nebo plůdkovým rybníčkem? Odkudpak stále brát tu násadu pro
trvale zvyšující se stavy predátorů? A no v divočině vymřou i s vyžranou kořistí, ale to
budeme riskovat až zlikvidují poslední raky, pstruhy, lipany, střevle vranky a žáby?
Nemají zodpovědnost za škody svých chráněnců,
ale stále do toho mluví těm, kteří dosud
byli schopni udržet řeky plné života.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist