Další ostravské stromy se dočkají odborné ochrany před cizopasným jmelím
„Jedná se o ekologický projekt celoměstského významu, kdy kontinuálně navazujeme na předchozí dvě etapy. V jejich průběhu došlo ke komplexnímu ošetření jmelím napadených stromů na území městských částí Jih, Hrabová, Vítkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Nová Ves, Svinov, Třebovice, Martinov, Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Polanka nad Odrou, Krásné Pole a Proskovice. Provedené etapy pokrývaly časové rozmezí od října 2022 do března 2024,“ shrnul náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.
„Jde tedy o značná území, jejichž rozsah tak třetí etapou opět zvětšujeme. Přestože v mnoha domovech je jmelí působivou vánoční dekorací, zeleni, na které parazituje, silně škodí a vede u ní k postupnému odumírání. Ošetření zeleně významně přispívá k omezování šíření jmelí a zlepšení kondice městských stromů, včetně prodloužení jejich životnosti.“
Časový průběh třetí etapy je rozvrhnut od letošního října do prosince 2025. Náklady na její realizaci mohou činit nejvýše 5,17 milionů bez DPH (z toho přibližně 5 milionů korun v Porubě a 170 tisíc korun v Radvanicích a Bartovicích). Tato suma plně odpovídá loňským tržním cenám. Vzhledem k časovému harmonogramu třetí etapy je část finančních prostředků v rozpočtu statutárního města Ostravy alokována pro rok 2024, zbývající část pak na rok 2025.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
smějící se bestie
15.12.2024 16:25Nyní před Vánocemi by to měla být tradice s tím, že to jmelí bude město rozdávat lidem, že !
Petr
15.12.2024 16:41 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
15.12.2024 18:41 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
16.12.2024 11:16Je to jako se vším, co něco chrání ti, co tomu vůbec nerozumí. Ostravsko
má smůlu v tom, že leží na tahu ptáků, kteří bobule jmelí při zastávce
konzumují a trusem se semeny ho šíří dál. Místní populace ptáků by to
tak šířit nedokázala a navíc ubývá nabídka i jiných plodů jakými byly
kdysi hojné jeřabiny a hlohy, které ničí spála růžovitých. Pokud by měli
ptáci taky jiné plody, tak by si bobulí jmelí ani nevšimli. Vše se vším
souvisí a vytrhnout jeden článek z řetězu znamená přerušit celý řetěz.
V ulici, kde bydlím bývala jeřabinová álej, kterou kvůli elektrickému
vedení nahradily aronie a dříny ve formě nízkých kultivarů. Když tam
byly ty velké jeřabiny, tak jsem míval při tahu brkoslavů a jikavců
podívanou, jakou už asi nikdy neuvidím. Přiletěly stovky ptáků a za
hodinu bylo po celé úrodě. Místní kosi se smutně dívali na to, že jim
zmizely zásoby na celou zimu za pouhou hodinu. Míval jsem ale pro ně
na půdě nasušen skoro metrák jeřabin a ty jim pak v zimě věšel na
stromy. Těch pár stromů z náletů dnes stačí ptáci očesat už na podzim
a na zimu jim už zůstanou pouze holé větve. Když jsem navrhoval sázet
i ty jeřabiny, tak mi bylo řečeno, že kvůli šíření spály růžovitých
to není žádoucí stejně, jako u hlohů, které byly navíc ideálním místem
ke hnízdění.
Petr Elias
16.12.2024 14:13 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.12.2024 16:50 Reaguje na Petr Eliasa ještě v roce 2012 bylo označeno jako OHROŽENÉ( C3 )
v Červené knize cévnatých rostlin v ČR. Prostě se
chránilo tak dlouho, až se rozšířilo tak, že pozbylo své
ochrany. Je to stejné jako u jiných chráněných druhů u
kterých není nastaven cílový stav a nereguluje se počet preventivně. Hasí se požár až už naplno hoří a za více,
než když by se reguloval od samého počátku. Je to totéž
jako u kormoránů, volavek, vyder a jiných predátorů u
kterých ochranáři nenastaví cílové počty a problémy při
přemnožení přehodí na jiné. Ty kormorány bych dnes nechal povinně likvidovat ochranáře a nikoliv myslivce a rybáře.
Kdo něco zpacká, tak ať to taky vyřeší a nebo ZAPLATÍ !!!
Bohužel u nás za zpackání nakonec platíme všichni a to i
ti, co na to předem upozornili, že je to hloupost.
Petr Elias
17.12.2024 12:59 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
19.12.2024 12:01 Reaguje na Petr EliasTa radost, že se šíří bobři.
Ale nikde žádná úvaha, že bez predátorů musí zasáhnout člověk.
Břetislav Machaček
19.12.2024 16:03 Reaguje na Jaroslav Pokornýpotřebuje vždy do mne kopnout, aby měl dobrý
pocit z dobře vykonané ideologické práce.
Bez cílových stavů a regulace směřujeme pouze
k divočině Matky přírody, která prý údajně
sama vše vyřeší. Ano vyřeší v divočině, ale
nikoliv v kulturní krajině, kde je řeka
zatarasená bobry pokácenými stromy nebezpečná
a totéž bobry rozvrtané ochranné hráze a hráze
rybníků. Je neudržitelné zarybňovat horské potoky pouze pro predátory jako vydry, volavky a níže položené toky a rybníky pro kormorány.
Zaplati škody lze, ale co se zcela vyrabovaným
pstružím odchovným potokem a nebo plůdkovým rybníčkem? Odkudpak stále brát tu násadu pro
trvale zvyšující se stavy predátorů? A no v divočině vymřou i s vyžranou kořistí, ale to
budeme riskovat až zlikvidují poslední raky, pstruhy, lipany, střevle vranky a žáby?
Nemají zodpovědnost za škody svých chráněnců,
ale stále do toho mluví těm, kteří dosud
byli schopni udržet řeky plné života.