Jak na klíněnku jírovcovou? Ostravě se osvědčilo stromy „naočkovat“
23.6.2024 05:12 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Odborně se tomu říká endoterapie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
U ošetřených stromů nezačaly předčasně opadávat a hnědnout listy, jako se to stalo u neošetřených stromů, neprosychaly jim koruny. V návaznosti na zkušenosti byla ošetření opakována i v následujících letech 2018, 2021 a 2022, aby byly jírovce chráněny a plnily svou ekologickou i společenskou funkci v městském prostředí.
Díky injektáži se dostane insekticid až do listů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Housenky klíněnky jírovcové požírají listy, které pak předčasně hnědnou, usychají a opadávají. Stromy tak slábnou a neplní své funkce ve městě,“ vysvětlil Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.
V Ostravě jsou jírovce v populaci vzrostlých stromů zastoupeny ve významném počtu, jsou v parcích, ulicích i na sídlištích. „Jejich ochrana proti škůdcům je proto velmi důležitá. Zahájení prací bylo plánováno s ohledem na ochranu hmyzích opylovačů na dobu po odkvetení jírovců. Ošetření navazuje na předchozí injektáže, opětovně ošetříme dosud zmapované jírovce. Dosavadní výsledky injektážemi ošetřených stromů jsou nadmíru uspokojivé, což je zřejmé zejména koncem léta, kdy máme jírovce ve městě stálezelené a plně olistěné,“ říká Aleš Boháč.
List napadený klíněnkou jírovcovou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Při ošetření je do kmenů stromů pod stálým tlakem injektován koncentrát účinné látky obsahující insekticid, jde o metodu tzv. endoterapie.
Látku pak strom rozvede prostřednictvím transportních pletiv do všech jeho částí, včetně listů. Přítomnost insekticidních látek v listoví způsobuje minimální životnost škodlivých housenek a snižování celkové populace klíněnky.
Nejvíc stromů bude letos ošetřeno v Moravské Ostravě a Přívozu (589), Slezské Ostravě (400), Ostravě-Jihu (370) a v Ostravě-Porubě (259) aj.
Injektáž.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V uplynulých létech (od roku 2017 do roku 2022) bylo v souhrnu ošetřeno 3321 jírovců. Zúročením této systematické péče, opakující se ve stanovených cyklech, jsou prospívající, zelené jírovce ve městě. Díky výrazné efektivitě ošetření předpokládáme prodloužení mezidobí jednotlivých injektáží na aplikační interval v rozmezí tří až pěti let.
reklama
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Karel Zvářal
23.6.2024 06:22Jírovec maďal je jedním z mála nepůvodních dřevin, který hostí hmyz, a ten mohou konzumovat naši pěvci - tedy konkrérně larvy klíněnky zejména modřinka a koňadra, dospělce loví např. lejsek bělokrký, ale zřejmě i l. šedý aj. pěvci (rehci). Právě u lejska bělokrkého mne překvapilo odvedení vyletěných mláďat 400-500m daleko během jednoho dne do aleje s jírovci, kde se potom asi týden zdržovali až do osamostatnění mláďat. A jelikož jsou jírovce napadány každoročně a s každým jarem se stromy opět zazelenají, není přítomnost tohoto hmyzu pro strom fatální, jak tomu bývá např. u lýkožrouta smrkového. Listy sice předčasně zhnědnou i opadávají, ale tento jev lze přirovnat k dárcovství krve 2-4x za rok - vitalitu stromu to nijak viditelně nesníží.
Bylo by potřeba se zamyslet, zda podobné ekosystémové služby by se nemohly týkat regulace přemnožených pleničů ptačích hnízd, tj. koček, kuny skalní, straky či sojky, které se ve městě cítí "jako doma", mají zde klid, potravu i dostatek úkrytů či zeleně pro vyhnízdění. Potkani či holubi jsou někde hubeni, v 21. století bychom měli umět i "něco navíc".
Odpovědět
Bylo by potřeba se zamyslet, zda podobné ekosystémové služby by se nemohly týkat regulace přemnožených pleničů ptačích hnízd, tj. koček, kuny skalní, straky či sojky, které se ve městě cítí "jako doma", mají zde klid, potravu i dostatek úkrytů či zeleně pro vyhnízdění. Potkani či holubi jsou někde hubeni, v 21. století bychom měli umět i "něco navíc".
JN
Jan Novák
23.6.2024 08:17 Reaguje na Karel ZvářalJestli to nebude zrovna tím, že Jírovec maďal, jakožto třetihorní relikt, měl v ranném pleistocénu mnohem širší rozšíření, které bylo narušeno glaciály a jen se "nestihl" v současném interglaciálu rozšířit zpět, takže jde spíš o dřevinu, která zde, geologicky vzato, vymizela relativně nedávno.
Dále se musí vzít v potaz, že v jeho balkánských refugiích, kde tento druh přežil do současné doby, žijí přirozeně všechny vámi uvedeny druhy ptáků, takže pro ně jak klíněnka, tak jírovec exotickými druhy nejsou.
Odpovědět
Dále se musí vzít v potaz, že v jeho balkánských refugiích, kde tento druh přežil do současné doby, žijí přirozeně všechny vámi uvedeny druhy ptáků, takže pro ně jak klíněnka, tak jírovec exotickými druhy nejsou.
Karel Zvářal
23.6.2024 08:25 Reaguje na Jan NovákGlaciály nepamatuji, a je to v současnosti nepodstatný argument. Bývám zde napadán, že nefandím nepůvodním druhům. Ano, a to takovým, které nepodporují diverzitu - což jírovec není. Takové zde mají své místo.
Moderní člověk je zaujat chorobnou čistotou, potřebuje vše sterilní, bez škůdců, aniž by rozlišoval mezi stupni ohrožení rostlin. Jsem na straně zvířat, která musí z něčeho vyžít, něčím se krmit - jen prostou=bezhmyzí zelení se neuživí.
Odpovědět
Moderní člověk je zaujat chorobnou čistotou, potřebuje vše sterilní, bez škůdců, aniž by rozlišoval mezi stupni ohrožení rostlin. Jsem na straně zvířat, která musí z něčeho vyžít, něčím se krmit - jen prostou=bezhmyzí zelení se neuživí.
MN
Martin Nezbeda
26.6.2024 16:16 Reaguje na Karel ZvářalS tou podivnou touhou po "sterilní a nepřirozené" zahradě/přírodě/zeleni ve městě souhlasím a nechápu ji. Začíná to občas mít až bizarní rozměry, kdy lidé vymýšlí např. ... střešní zahrady na autobusové zastávce na venkově, kde je kolem místo pro deset stromů a vydávají to za ekologii. Na druhou stranu nesdílím váš pocit, jak je užitečné, když na těch stromech "něco žije v množství jako klíněnka". Příroda to má ve vlnách a při nich jedna populace překryje druhou. Nicméně jsou ty ekosystémy tak narušené, že vlny škůdců ne vždy překrývá vlna oživení, ale dost často další sekundární oslabení a nákaza. Je to příliš složité, na nějaké zobecnění typu "nechme to na přírodě".
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2024 16:37 Reaguje na Martin NezbedaTa klíněnka člověka nijak neohrožuje - ani hlasově, ani výskytem v domácnosti, ani nedělá na kapotu... Jírovec její silné napadení přežije, plodí každoročně, a každé léto pozoruji hejna ptáků, zejména sýkor, jak se věnují zahnědlým listům, odkud kutají miniaturní sousta. Hlavu na špalek za ně nedám, jen upozorňuji, že diverzitu ničíme vědomě. A ke všemu to považujeme za ekologické...
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2024 14:32 Reaguje na Karel ZvářalJá bych to viděl spíš tak, že pro město a podmínky a život v něm (nejen pro lidi) má mohutná koruna jírovce daleko větší význam a funkci zelená, než proschlá a bez listů pouze jako krmítko pro pár ptáků. Ti ptáci se v létě uživí dobře i jinak, a i oni by určitě hlasovali pro zelený chládek a úkryt, než vedro s housenkami.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.6.2024 16:06 Reaguje na PetrJírovce žijí (a prosperují) na Balkáně s klíněnkou po tisíce let. U nás je zelený v červnu a červenci, až v srpnu hnědá začíná převažovat. Čili po většinu léta stíní a chladí, stín poskytuje i s hnědým listím, má mohutnou korunu, narozdíl od moderních metliček. Snížená fotosyntéza ho chrání, nevypařuje tolik vody. Takže tento "škůdce" má i pozitivní vliv.
Tak jako se dnes vyzvedávají mimoprodukční fce lesa - proto brojím proti převaze nepůvodních/ nejedlých dřevin, stejně to vidím i ve městě. Jírovec je jeden z mála stromů, který má na sobě dostatek hmyzu jakožto letní potravy ptáků. Většina housenek (píďalka, obaleč) jsou hned zjara (duben-květen), takže toto je ve městě pro léto a krmící ptáky z druhého hnízdění vyhledávaný strom.
Odpovědět
Tak jako se dnes vyzvedávají mimoprodukční fce lesa - proto brojím proti převaze nepůvodních/ nejedlých dřevin, stejně to vidím i ve městě. Jírovec je jeden z mála stromů, který má na sobě dostatek hmyzu jakožto letní potravy ptáků. Většina housenek (píďalka, obaleč) jsou hned zjara (duben-květen), takže toto je ve městě pro léto a krmící ptáky z druhého hnízdění vyhledávaný strom.
ss
smějící se bestie
23.6.2024 08:25 Reaguje na Karel ZvářalJmenovaní predátoři, mají bohužel u zelených přednost, před zpěvným ptactvem !
A před léty, byl aplikován nějaký roztok přírodní, na tu klíněnku - ruční práce každoroční.
Odpovědět
A před léty, byl aplikován nějaký roztok přírodní, na tu klíněnku - ruční práce každoroční.
JS
Josef Sedláček
23.6.2024 11:45Klíněnka ještě žádný jírovec maďal nezahubila, zkracuje mu pouze vegetační období, což jírovci až tak zásadně nevadí, protože ve své domovině na Balkáně je vystaven letnímu suchu, které mu zkracuje vegetační období ještě víc než naše klíněnka. Místo chemických zásahgů je daleko levnější a účinnější vzít na podzim hrábě do ruky a včas shrabat spadané listí, ve kterém klíněnka přežívá zimu a lístí důkladně spálit.
Odpovědět
JS
Josef Sedláček
23.6.2024 11:45Klíněnka ještě žádný jírovec maďal nezahubila, zkracuje mu pouze vegetační období, což jírovci až tak zásadně nevadí, protože ve své domovině na Balkáně je vystaven letnímu suchu, které mu zkracuje vegetační období ještě víc než naše klíněnka. Místo chemických zásahgů je daleko levnější a účinnější vzít na podzim hrábě do ruky a včas shrabat spadané listí, ve kterém klíněnka přežívá zimu a lístí důkladně spálit.
Odpovědět
JS
Josef Sedláček
23.6.2024 11:46Klíněnka ještě žádný jírovec maďal nezahubila, zkracuje mu pouze vegetační období, což jírovci až tak zásadně nevadí, protože ve své domovině na Balkáně je vystaven letnímu suchu, které mu zkracuje vegetační období ještě víc než naše klíněnka. Místo chemických zásahgů je daleko levnější a účinnější vzít na podzim hrábě do ruky a včas shrabat spadané listí, ve kterém klíněnka přežívá zimu a lístí důkladně spálit.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.6.2024 11:55 Reaguje na Josef SedláčekPřesně tak, Mnoho povyku pro nic. Napadené stromy plodí - a co je zajímavé - každoročně. Nakonec i na přiložených fotkách je vidět, že se jedná o muhutné stromy, kterým nějaký minimotýlek je poměrně volný. Bylo kolem toho kdysi slávy, jak jeden gymnazista z Brna s tím pálením listí přišel ("zázračné dítě"-), ale moc se to neujalo. Lidem by ten čmoud asi vaděl víc, než to zahnědlé listí.
Odpovědět
JG
Jan G
23.6.2024 15:01Jsem z Ostravy. Toto jsem nikde neviděl. Minulý rok již v červenci měly stromy hnědé listy. Nejhorší je to u mladých stromků, které tím velmi trpí. Vedení města, namísto toho, aby nechalo sesbírat napadené spadané listí, problém neřeší. Tedy, dle článku údajně ano - ale nejde to vidět.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 19:39 Reaguje na Jan GOsobně jsem zvědav, jak se ty jírovce vypořádají s těmi děrami
po injektáži. Ona ne každá rána se snadno zacelí a může být
vstupní branou houbám a hnilobě. Dnes je totiž móda zjišťovat
zdravotní stav stromu sondou do jeho dřeva, kterou lze houby
naopak šířit i do zdravých jedinců.
Odpovědět
po injektáži. Ona ne každá rána se snadno zacelí a může být
vstupní branou houbám a hnilobě. Dnes je totiž móda zjišťovat
zdravotní stav stromu sondou do jeho dřeva, kterou lze houby
naopak šířit i do zdravých jedinců.
MK
Michal Kindl
23.6.2024 19:09Už jsem to tady jednou psal.
Nemám to sice vědecky ověřené, ale dle mých zkušeností to funguje:
Na jírovce a v jejich okolí věšíme sýkorníky a rozdíl v napadení listů je viditelný.
Osobně si však myslím, že významněji poškozují stromy zemní práce (viz nové chodníky snad v každé vesnici), zhutnování půdy, solení, sucho, atd.
Odpovědět
Nemám to sice vědecky ověřené, ale dle mých zkušeností to funguje:
Na jírovce a v jejich okolí věšíme sýkorníky a rozdíl v napadení listů je viditelný.
Osobně si však myslím, že významněji poškozují stromy zemní práce (viz nové chodníky snad v každé vesnici), zhutnování půdy, solení, sucho, atd.
Karel Zvářal
24.6.2024 04:30 Reaguje na Michal KindlSýkory potřebují na krmení větší housenky, tj. nejčastěji obaleče nebo píďalky (duben-květen), sbírají i pavouky, můry ap. Klíněnka je příliš drobná, navíc má pozdní vývoj (červen-srpen), využijí ji až (vyletění) ptáci potulující se městem v průběhu léta. Jsou-li v okolí i jiné stromy (dub, lípa, bříza, ovocnáče), sýkory budou v době hnízdění navštěvovat spíše je, na jírovce se dostane později. Ten má chem. obranu, zmíněné houseny odpuzuje, klíněnka je čistý specialista na tento (živný) strom.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.6.2024 06:23 Reaguje na Michal KindlMáte pravdu, jen bych k těm chodníkům a cestám uvedl. Ne jen zhutnění, rozšíření znamená přetrhání kořenů, potrubí, ale co jsem nejhůře vIděl bylo asfaltování, kde to obrovský teplo ničí kořen, do toho nešetrné zakrácení stromů, tyto stromy mají dávno růst do výšky zastavený, nic neroste do nebe. Ale zakrácením naopak zahušťují korunu a jednou může dojít k její rozlomení. Vidim to snad ve všech městech, co to je za bezohlednost. A ty zalitý kořeny to je možná pomalý konec stromu. Ona klíněnka, když kdysi začala vyděsila mnoho lidí a slyšel jsem, že někde chtěli kácet, naštěstí lidi se postavili proti, ale když se pak kácely lípy svobody tak již nemohli dělat nic. U ná jí chtěli taky skácet, praštil do ní blesk, ale žije.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 10:23 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKVíte jako včelař jsem kdysi za staré velké lípy ve městě
bojoval, ale časem jsem usoudil, že dnešní města pro ně
prostě už nejsou vhodné a ony pro ta města. Lidé na nich
vidí mnoho chyb u kterých chápu, proč je považují za problém. Jedním je extrémní zastínění třeba oken, což
lidem vadí. Dalším je křehkost větví, které se lámou i
bez větru při zatížení po dešti, či sněhem a padají na lidi a hlavně auta. Dalším problémem je medovice na všem, co pod
lípami je od laviček, po ta auta. Taky zvedání cest a dlažby
kořeny se lidem nelíbí. Vadí i mohutné množství listí na
podzim a po páteční bouři vám o tom své poví občané Třince
a Č.Těšína. Pouze se štěstím si pád stromů ve městech vyžádal pouze 1 lidský život, ale škod na autech a jiném
majetku je za miliony. Takže se už představitelům měst
nedivím nahradit naše krásné košaté stromy kultivary
nepůvodních druhů, ale ve městech bezpečnější a méně
problematické. Města dnes prostě nemohou být jako kdysi
stejná, jako se mění zemědělství a lesnictví. Lpět na
staré lípě po ořezu, kterou pak rozlomí vítr, je jako
lpět na zetlení stromů v hospodářském lese. Ona je
nutná obměna za mladé a často i jiné druhy stromů včas,
než budou problematické a nedej bože zaviní neštěstí.
Vyzývám proto ke zdravému rozumu, kdy zarputilá ochrana
nějakého nemocného přestárlého stromu brání nové výsadbě
stromu mladého a zdravého. Tomu starému se prodlouží o
pár let živoření, ale tem mladý už mohl pár let vykonávat
jeho funkci a byl zdravý, krásný a bezpečnější, než torzo přestárlého stromu. Ano i estetika hraje svoji roli.
Odpovědět
bojoval, ale časem jsem usoudil, že dnešní města pro ně
prostě už nejsou vhodné a ony pro ta města. Lidé na nich
vidí mnoho chyb u kterých chápu, proč je považují za problém. Jedním je extrémní zastínění třeba oken, což
lidem vadí. Dalším je křehkost větví, které se lámou i
bez větru při zatížení po dešti, či sněhem a padají na lidi a hlavně auta. Dalším problémem je medovice na všem, co pod
lípami je od laviček, po ta auta. Taky zvedání cest a dlažby
kořeny se lidem nelíbí. Vadí i mohutné množství listí na
podzim a po páteční bouři vám o tom své poví občané Třince
a Č.Těšína. Pouze se štěstím si pád stromů ve městech vyžádal pouze 1 lidský život, ale škod na autech a jiném
majetku je za miliony. Takže se už představitelům měst
nedivím nahradit naše krásné košaté stromy kultivary
nepůvodních druhů, ale ve městech bezpečnější a méně
problematické. Města dnes prostě nemohou být jako kdysi
stejná, jako se mění zemědělství a lesnictví. Lpět na
staré lípě po ořezu, kterou pak rozlomí vítr, je jako
lpět na zetlení stromů v hospodářském lese. Ona je
nutná obměna za mladé a často i jiné druhy stromů včas,
než budou problematické a nedej bože zaviní neštěstí.
Vyzývám proto ke zdravému rozumu, kdy zarputilá ochrana
nějakého nemocného přestárlého stromu brání nové výsadbě
stromu mladého a zdravého. Tomu starému se prodlouží o
pár let živoření, ale tem mladý už mohl pár let vykonávat
jeho funkci a byl zdravý, krásný a bezpečnější, než torzo přestárlého stromu. Ano i estetika hraje svoji roli.
PD
Petr Dubský
6.7.2024 19:43Každoroční předčasné ukončení vegetační sezóny jírovce samozřejmě poškozuje, i když nám dožívajícím se nižšího věku to tak nepřipadá. Jírovec plodí každoročně bez ohledu na kondici, naopak stromy v očekávání konce plodívají z posledních sil více, aby po nich zbylo potomstvo, na to by se nemělo zapomínat. Stejně na to, že nejenom jírovce, ale i další stromy přivítají dostatek prostoru pro své kořeny a zároveň vsákavou půdu. I to má vliv na jejich kondici. I z toho důvodu a pro plody se jírovce nehodí do alejí, ale do parků a i v nich by cesty měly vést mimo jejich koruny a dalších stromů. Když už nám, jak je zjevné, na stromech moc nezáleží, mohlo by nám záležet na zdraví jednoho živočišného druhu, i když je rozlezlý všude a přemnožený (protože oslabený strom je pro něho nebezpečný). A Balkán rozhodně není oblastí s pravidelným střídáním, aspoň zatím, období sucha a dešťů, takže jírovec (v místech, kde se zachoval roste ve společnosti borovice černé, buku lesního a tamních dubů) není adoptován na shazování listů z důvodu sucha, protože jím netrpí.
Odpovědět
