Divocí koně měli do krajiny přinést rozmanitost. Nečekaně ale posilují i její odolnost vůči klimatu

Zimní pastva divokých koní v Milovicích.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Pravidelná pozorování vědců přitom ukázala, že pastviny divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, jsou po pěti letech teplotních a srážkových extrémů ve viditelně lepší kondici, než velká část ploch v jiných částech České republiky. „Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Nebýt této adaptace, nezůstaly by na pastvinách ani žádné porosty pro zimní pastvu zvířat, které jsou klíčové pro jejich přežití.

Přirozená pastva velkých kopytníků se tak ukázala jako účinný nástroj adaptace krajiny na změny klimatu. Odborníci přitom s podobnými výsledky předem nepočítali. „Náš projekt je zaměřený především na obnovu biologické rozmanitosti. Pastva tak pomáhá hlavně s návratem ohrožených druhů rostlin, motýlů a dalších organismů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina a navázal: „Ukázalo se ale, že pozitivní vliv velkých kopytníků na krajinu je komplexnější, než jsme předpokládali. Adaptace krajiny na změny klimatu tak patří k poněkud nečekaným, ale o to cennějším přínosům projektu.“

Podle vědců velcí kopytníci velmi výrazně pomáhají s obnovou půdy. Právě ta hraje klíčovou roli při vázání uhlíku v krajině. Oxid uhličitý jako skleníkový plyn se tak uvolňuje do ovzduší v menším množství a nepřispívá tolik ke globálnímu oteplování. „Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva, podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků nebo prostředků proti parazitům. Díky tomu trus milovických kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organizmy, které pak trus rychle odstraňují,“ popsal Miloslav Jirků důležitý proces.

Na původní, čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic se již několikátým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde rozkvétají kopretiny a šalvěje, jsou každý rok rozsáhlejší než v předchozích letech.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Česká krajina

Na chemii v trusu jsou citliví zejména právě chrobáci, kteří jsou pro odstraňování trusu nejdůležitější. „Jako jediní totiž trus zahrabávají hluboko do půdy, kde se na něm vyvíjí jejich potomstvo. Armáda brouků odstraní hromádku trusu během několika dní. Nejde přitom jen o prostý úklid, ale o důmyslný systém recyklace živin a přirozené kultivace půdy.

Chrobáci půdu obohacují organickou hmotou obsaženou v trusu a zároveň ji provzdušňují svými chodbičkami. Nejen že tak transportují živiny ke kořenům rostlin, ale prospívají také žížalám a jiným půdním organizmům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Hmyz tak pomáhá urychlovat rozklad trusu a přesun živin, včetně uhlíku, z povrchu do půdy,“ dodal Miloslav Jirků.

Zdravá půda je podle vědců pro zpomalování klimatických změn naprosto zásadní. Půda totiž může zadržovat mnohem více uhlíku než vegetace. V porovnání s jinými ochranářskými aktivitami, jako je například sázení stromů, je ale náprava v této oblasti zatím hodně podceňovaná. Přitom stav půdy je často důležitější než to, co na ní roste. „Přírodní louka na dobré a zdravé půdě je určitě lepší než hospodářská smrčina na půdě degradované a vyšeptalé,“ upozornil Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a expert na výzkum půdy. „A naopak. Dlouhodobě kvalitní les na většině míst kvalitu půdy vylepšuje, zatímco intenzívní využívání polí a pastvin vede k degradaci půd. Nejde jenom o chemizaci, ale často zejména o využití či odnášení organické hmoty a používání minerálních hnojiv,“ doplnil Ladislav Miko.

S rostoucí intenzitou zemědělství podle jeho slov dochází k rozkladu organické hmoty v půdě bez jejího dostatečného doplňování, v důsledku tak klesá podíl půdní organické hmoty, tedy organického uhlíku. Tento negativní proces se prohlubuje při vyšších teplotách a nižších vlhkostech. „Klimatická změna tedy tento trend ještě zesiluje,“ zdůraznil Ladislav Miko.

Půda na málo intenzivních pastvinách, což je případ milovické rezervace, vytváří a udržuje si komplexní strukturu, uživí sice menší počet zvířat, ale je plně poháněná energií Slunce. Naproti tomu na intenzivních zemědělských pastvinách má půda zjednodušenou a degradovanou strukturu, krátkodobě sice uživí více zvířat, ale je závislá na velkém množství člověkem dodané fosilní energie ve formě minerálních hnojiv a provozu techniky, bez nichž si produktivitu neudrží.

V půdě na milovických pastvinách velkých kopytníků jsou přírodní živiny z trusu zvířat postupně recyklovány, takže péče o půdu je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech. Jde o soběstačný systém. Organickou hmotu není potřeba dovážet odjinud, vše co pastviny a jejich obyvatelé potřebují, vyroste a většinou také zůstane na místě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Köpping / Česká krajina

V půdě na milovických pastvinách velkých kopytníků jsou přírodní živiny z trusu zvířat postupně recyklovány, takže péče o půdu je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech. Jde o soběstačný systém. Organickou hmotu není potřeba dovážet odjinud, vše co pastviny a jejich obyvatelé potřebují, vyroste a většinou také zůstane na místě. Organickou hmotu není potřeba do půdy zaorat, dostává se tam samovolně. Jde o soběstačný systém fungující díky potravní kaskádě od zdravé půdy a rostlin, které z ní rostou, přes velké kopytníky a chrobáky, až po žížaly a jiné půdní organizmy.

Díky těmto procesům je půda výrazně bohatší na organické látky, což mimo jiné umožnuje lepší zadržování vody v krajině, a lépe zachytit vodu ze stále častějších přívalových dešťů. Půda totiž může fungovat jako houba, která v případě potřeby vodu nasaje. Naopak na intenzivních hospodářských pastvinách a polích půda postupně degraduje a dochází ke ztrátě její struktury. Půda ozdravená působením velkých kopytníků má i další přednosti. Je provzdušněnější a dokáže lépe tlumit vysoké teploty během parných letních měsíců.

Význam půdy pro přírodu je podle odborníků výrazně větší, než si velká část lidí uvědomuje. „Půda tvoří základnu potravní a ekologické pyramidy. Pokud není zdravá a neobsahuje dostatek organické hmoty, výrazně se sníží množství energie, které zbude pro vyšší patra pyramidy. Vzácné druhy tak mohou zmizet a hojné sníží početnost,“ uzavřel Ladislav Miko.

Půda je tak mnohdy výrazně důležitějším úložištěm uhlíku než vegetace. Přičemž platí, že zdravá půda zadržuje uhlíku výrazně více, než půda poškozená nevhodným hospodařením.