https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoci-kone-meli-do-krajiny-prinest-rozmanitost.necekane-ale-posiluji-i-jeji-odolnost-vuci-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divocí koně měli do krajiny přinést rozmanitost. Nečekaně ale posilují i její odolnost vůči klimatu

18.2.2020 10:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zimní pastva divokých koní v Milovicích.
Zimní pastva divokých koní v Milovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin.
 

Pravidelná pozorování vědců přitom ukázala, že pastviny divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, jsou po pěti letech teplotních a srážkových extrémů ve viditelně lepší kondici, než velká část ploch v jiných částech České republiky. „Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Nebýt této adaptace, nezůstaly by na pastvinách ani žádné porosty pro zimní pastvu zvířat, které jsou klíčové pro jejich přežití.

Přirozená pastva velkých kopytníků se tak ukázala jako účinný nástroj adaptace krajiny na změny klimatu. Odborníci přitom s podobnými výsledky předem nepočítali. „Náš projekt je zaměřený především na obnovu biologické rozmanitosti. Pastva tak pomáhá hlavně s návratem ohrožených druhů rostlin, motýlů a dalších organismů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina a navázal: „Ukázalo se ale, že pozitivní vliv velkých kopytníků na krajinu je komplexnější, než jsme předpokládali. Adaptace krajiny na změny klimatu tak patří k poněkud nečekaným, ale o to cennějším přínosům projektu.“

Podle vědců velcí kopytníci velmi výrazně pomáhají s obnovou půdy. Právě ta hraje klíčovou roli při vázání uhlíku v krajině. Oxid uhličitý jako skleníkový plyn se tak uvolňuje do ovzduší v menším množství a nepřispívá tolik ke globálnímu oteplování. „Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva, podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků nebo prostředků proti parazitům. Díky tomu trus milovických kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organizmy, které pak trus rychle odstraňují,“ popsal Miloslav Jirků důležitý proces.

Na původní, čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic se již několikátým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde rozkvétají kopretiny a šalvěje, jsou každý rok rozsáhlejší než v předchozích letech.
Na původní, čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic se již několikátým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde rozkvétají kopretiny a šalvěje, jsou každý rok rozsáhlejší než v předchozích letech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina

Na chemii v trusu jsou citliví zejména právě chrobáci, kteří jsou pro odstraňování trusu nejdůležitější. „Jako jediní totiž trus zahrabávají hluboko do půdy, kde se na něm vyvíjí jejich potomstvo. Armáda brouků odstraní hromádku trusu během několika dní. Nejde přitom jen o prostý úklid, ale o důmyslný systém recyklace živin a přirozené kultivace půdy.

Chrobáci půdu obohacují organickou hmotou obsaženou v trusu a zároveň ji provzdušňují svými chodbičkami. Nejen že tak transportují živiny ke kořenům rostlin, ale prospívají také žížalám a jiným půdním organizmům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Hmyz tak pomáhá urychlovat rozklad trusu a přesun živin, včetně uhlíku, z povrchu do půdy,“ dodal Miloslav Jirků.

Zdravá půda je podle vědců pro zpomalování klimatických změn naprosto zásadní. Půda totiž může zadržovat mnohem více uhlíku než vegetace. V porovnání s jinými ochranářskými aktivitami, jako je například sázení stromů, je ale náprava v této oblasti zatím hodně podceňovaná. Přitom stav půdy je často důležitější než to, co na ní roste. „Přírodní louka na dobré a zdravé půdě je určitě lepší než hospodářská smrčina na půdě degradované a vyšeptalé,“ upozornil Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a expert na výzkum půdy. „A naopak. Dlouhodobě kvalitní les na většině míst kvalitu půdy vylepšuje, zatímco intenzívní využívání polí a pastvin vede k degradaci půd. Nejde jenom o chemizaci, ale často zejména o využití či odnášení organické hmoty a používání minerálních hnojiv,“ doplnil Ladislav Miko.

S rostoucí intenzitou zemědělství podle jeho slov dochází k rozkladu organické hmoty v půdě bez jejího dostatečného doplňování, v důsledku tak klesá podíl půdní organické hmoty, tedy organického uhlíku. Tento negativní proces se prohlubuje při vyšších teplotách a nižších vlhkostech. „Klimatická změna tedy tento trend ještě zesiluje,“ zdůraznil Ladislav Miko.

Půda na málo intenzivních pastvinách, což je případ milovické rezervace, vytváří a udržuje si komplexní strukturu, uživí sice menší počet zvířat, ale je plně poháněná energií Slunce. Naproti tomu na intenzivních zemědělských pastvinách má půda zjednodušenou a degradovanou strukturu, krátkodobě sice uživí více zvířat, ale je závislá na velkém množství člověkem dodané fosilní energie ve formě minerálních hnojiv a provozu techniky, bez nichž si produktivitu neudrží.

V půdě na milovických pastvinách velkých kopytníků jsou přírodní živiny z trusu zvířat postupně recyklovány, takže péče o půdu je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech. Jde o soběstačný systém. Organickou hmotu není potřeba dovážet odjinud, vše co pastviny a jejich obyvatelé potřebují, vyroste a většinou také zůstane na místě.
V půdě na milovických pastvinách velkých kopytníků jsou přírodní živiny z trusu zvířat postupně recyklovány, takže péče o půdu je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech. Jde o soběstačný systém. Organickou hmotu není potřeba dovážet odjinud, vše co pastviny a jejich obyvatelé potřebují, vyroste a většinou také zůstane na místě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

V půdě na milovických pastvinách velkých kopytníků jsou přírodní živiny z trusu zvířat postupně recyklovány, takže péče o půdu je dlouhodobě udržitelná a nezávislá na lidech. Jde o soběstačný systém. Organickou hmotu není potřeba dovážet odjinud, vše co pastviny a jejich obyvatelé potřebují, vyroste a většinou také zůstane na místě. Organickou hmotu není potřeba do půdy zaorat, dostává se tam samovolně. Jde o soběstačný systém fungující díky potravní kaskádě od zdravé půdy a rostlin, které z ní rostou, přes velké kopytníky a chrobáky, až po žížaly a jiné půdní organizmy.

Díky těmto procesům je půda výrazně bohatší na organické látky, což mimo jiné umožnuje lepší zadržování vody v krajině, a lépe zachytit vodu ze stále častějších přívalových dešťů. Půda totiž může fungovat jako houba, která v případě potřeby vodu nasaje. Naopak na intenzivních hospodářských pastvinách a polích půda postupně degraduje a dochází ke ztrátě její struktury. Půda ozdravená působením velkých kopytníků má i další přednosti. Je provzdušněnější a dokáže lépe tlumit vysoké teploty během parných letních měsíců.

Význam půdy pro přírodu je podle odborníků výrazně větší, než si velká část lidí uvědomuje. „Půda tvoří základnu potravní a ekologické pyramidy. Pokud není zdravá a neobsahuje dostatek organické hmoty, výrazně se sníží množství energie, které zbude pro vyšší patra pyramidy. Vzácné druhy tak mohou zmizet a hojné sníží početnost,“ uzavřel Ladislav Miko.

Půda je tak mnohdy výrazně důležitějším úložištěm uhlíku než vegetace. Přičemž platí, že zdravá půda zadržuje uhlíku výrazně více, než půda poškozená nevhodným hospodařením.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.2.2020 11:24
Konečně dobrá zpráva ! Ještě, aby si ji přečetli na MZe ČR a také ředitel Pelc z AOPK ČR, známý vlčí fanda.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 12:25
Bravo!!!

Jak Milovicka lesostep tak postupne vznikajici dalsi takove rezervace jsou pro mne osobne jedny z nejvetsich uspechu ochrany prirody u nas.

Perlicka:
https://zoomagazin.cz/pastvina-u-milovic-cita-42-procent-ceskych-motylu/

Dodam ze vnimam i urcity spiritualni presah - navsteva v Milovicich je jako pohled na africkou savanu a setkani s nasim puvodnim evolucnim prostredim v jakem jsme se vyvinuli.

https://www.ceska-krajina.cz/
https://www.youtube.com/channel/UCc2hNm8f97hMvtI0p6CZuLA/videos
a napriklad tento prehled
https://www.youtube.com/watch?v=UsiO9yBAPnw
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 12:50
To se člověk až diví, co všechno lze objevit. Poslední dobou se objevily informace o tom, že velcí kopytníci z Milovic stěhují do dalších oblastí. Začíná jim tam být těsno. Jaksi se nepíše o tom, pokud je tam necháme přemnožený, dojde přesně k tomu, co se odehrává na všech hospodářských ekologických pastvinách , celoročně holených a jednostranně po mnoho let přehnojovaných. Tudíž dojde k likvidaci všeho živého, co tam zanechaly tanky. A k těžké degradaci půdy. Jenže, také se musejí vyrábět potraviny. A tady si dovolím tvrdit, že tzv. ekologické hospodářské pastviny jsou spíše ekologickou, krajinnou a výrobně zemědělskou tragedií.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 13:28 Reaguje na František Dvořák
To je zvlastni proc jsou z toho ti vedci i milovnici prirody tak nadseni :-)
Pokud pritomnost zhruba poloviny ceskych druhu motylu je "ekologickou, krajinnou a výrobně zemědělskou tragedií", tak jen takovych tragedii vice!
Odpovědět

18.2.2020 13:38 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Dodavam ze pokud by byl zajem si precist neco vice tak napriklad https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0053124&fbclid=IwAR3L8jm4qglbkR01zsnmluyYBTeJ3ZS21CZOhBZHgEM_YyRZ5iCeu3Dsnx0
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 15:00 Reaguje na
Nevím, proč mi toto dáváte číst. Copak tady se jedná o ty ekologický pastviny, kde jsou celoročně uzavřeny krávy, hoblují to od podzima do podzima, dnes se tam již neuživý ani v létě, kvůli těžký devastaci plochy se musí celoročně krmit.Jinak, kdyby ty krávy nebyly za tím plotem, dávno by z té ubohosti utekly. Jinak Vám napíšu poslední větu úvodu toho, co jste mi doporučil. Ochranná hodnota dříve využívaných zemí je stále více ohrožována opuštěním a ochranáři přírody by měli podporovat buď alternativní využití napodobující vojenské činnosti, nebo udržitelný režim řízení. Nad tímhle se zamyslete a garantuji Vám, že když se vydáte za těmi motýli na hospodářskou pastvinu(nezakazuji Vám to), ale motýla nepotkáte.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 15:42 Reaguje na František Dvořák
Proc cist? Protoze clanek "Conservation Potential of Abandoned Military Areas Matches That of Established Reserves: Plants and Butterflies in the Czech Republic" je presne k Milovicke situaci. Cituji:
Pragmatic options to replace the armies include various sporting activities (four-wheel driving, horse-riding etc.), or reestablishment of large herbivores, both having the potential to maintain biotic richness of the sites while supplying other public goods.

Pisete "Copak tady se jedná o ty ekologický pastviny, kde jsou celoročně uzavřeny krávy, hoblují to od podzima do podzima, dnes se tam již neuživý ani v létě, kvůli těžký devastaci plochy se musí celoročně krmit.Jinak, kdyby ty krávy nebyly za tím plotem, dávno by z té ubohosti utekly." - my asi opravdu mluvime o jinem uzemi. Jak ja, tak mnoho jinych biologu v Milovicich motyly videli a to nekolika druhu a ne jednou :-)

Pro jistotu a i pro dalsi ctenare - to slovo "pastvina" je velmi nestastne. Budi dojem podobny jaky pan Dvorak popisuje a jaky na ruznych jinych mistech existuje. Proto je podstatne pochopit (a idealne na vlastni oci uvidet) extremni rozdil v chudem hospodarskem +-travniku na kterem je spousta krav (o cemz zrejme pan Dvorak mluvi) versus ekologickem ekvivalentu savany, s roztrousenymi stromy a keri, koni/pratury/zubry v zlomkovem mnozstvi. Jaky je enviromentalni vysledek v Milovicich viz clanek vyse, viz mnohe dalsi, viz https://www.ceska-krajina.cz/novinky/ a mozna pravdu nejlepe - prijedte se podivat!
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 14:22 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Vážený pane, najděte ty motýli na těch pastvinách, které jsou strašně ekologicky 20 let. hoblovaný do sucha. Nevím v Milovicích nad tím jásáme( jsem až jeden z těch posledních, který by chtěl ten prostor využít třeba ke stavbě hotelů) teprve dva roky. Proč tedy nejásáme tolik nad těmi pastvinami, kde jsou krávy již 20 let v ohradě třeba už těch let 10. Tam těch motýlů již dávno musí poletovat.
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 14:24 Reaguje na František Dvořák
Ještě dodám, že nad těmito pastvinami jsem žádného milovníka přírody jásat neviděl. Až ho uvidíte vyvoťte ho a dejte ho sem.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 15:44 Reaguje na František Dvořák
Viz vyse a viz fotografie u meho jmena, za jine nemam pravo ji poskytovat.
Odpovědět
MK

Miroslav Knot

19.2.2020 13:19 Reaguje na František Dvořák
Milý pane Dvořáku, unikla Vám důležitá drobnost. Trus těchto ohradních zvířat bývá nasycen zbytky léčiv, která jsou při intenzivním chovatelství v případě nutnosti podávána. Proto ne zcela a vždy (ne)funguje další biologické zhodnocení trusu. A za další, počet dobytka na jednotku plochy za čas obnovy pastviny není v náležitém poměru k tomu, aby mohly narůst kytičky pro motýlky k focení. Sežerou to krávy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.2.2020 23:43 Reaguje na Miroslav Knot
Párem důležitých drobností můžou být například pojmy jako rotace nebo letnění. A co se týká těch léčiv tak máte například Moxidectin. Na koprofilní brouky má být jeho účinek podle testů minimální nebo žádný. A vůbec milovičtí kopytníci nemají parazity? Přirozená ochrana původních koní se v ohrazeném prostoru totiž jaksi ztrácí. Pokud se převážejí, tak se převážejí i s těmi parazity?
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 14:15
To se člověk až diví, co všechno lze objevit. Poslední dobou se objevily informace o tom, že velcí kopytníci z Milovic stěhují do dalších oblastí. Začíná jim tam být těsno. Jaksi se nepíše o tom, pokud je tam necháme přemnožený, dojde přesně k tomu, co se odehrává na všech hospodářských ekologických pastvinách , celoročně holených a jednostranně po mnoho let přehnojovaných. Tudíž dojde k likvidaci všeho živého, co tam zanechaly tanky. A k těžké degradaci půdy. Jenže, také se musejí vyrábět potraviny. A tady si dovolím tvrdit, že tzv. ekologické hospodářské pastviny jsou spíše ekologickou, krajinnou a výrobně zemědělskou tragedií.
Odpovědět
F

František Dvořák

18.2.2020 14:48 Reaguje na František Dvořák
Omlouvám se za opakování, kliknul jsem blbě.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 15:10 Reaguje na František Dvořák
Vidim dvakrat uverejneny stejny prispevek, chci verit ze omylem a ze jeho obsah je take reflexi neinformovanosti a ne zle vule.

Jako popis Milovicke lesostepi doporucuji cast "Preambule poněkud rozvláčná" z textu kolegy Konvicky https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-konvicka-a-jiri-benes-jak-vyrobit-problem.reakce-na-text-prilis-velka-cena-za-nahrazku-divociny (ktery je skvely entomolog a ekolog, ne tak religionista).
O stavu ceske entomofauny bohuzel stale vypovida starsi rozhovor
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/martin-konvicka-motyli-v-cr-vymiraji-ceska-ochrana-prirody-selhava
plus
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/european-butterflies-face-extinction-landcapes-lacks-large-herbivores

Vse zde na Ekolistu, o vyznamu herbivoru fungujicich co nejbliz puvodnim ekosystemovym inzenyrum (pro zajimvost, idealni jsou sloni, z dnesnich moznosti v zasade kombinace co je v Milovicich - kun/auroch/zubr) je clanku v odborne literature mnoho, popularni prehledy viz vyse.

Vyrazy jako "hoblovaný do sucha" budi dojem ze mluvime o zcela jinem uzemi. Nakonec fotografie v samotnem clanku pod kterym je tato diskuze napovida jak se veci maji.

Mozna jeste jedna vec - uspech Milovicke lesostepi inspiruje dalsi lidi takze ano, je zajem na vice lokalitach. Na Plachte, Rokycany, Kozmicke louky a nebo treba vresoviste v NP Podyji (priklad https://www.nppodyji.cz/pastvinykoni).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.2.2020 16:58
Kam a proč zmizely louky plné květů a bzučení včel a poletujících motýlů (bělásci, modrásci, otokárci, babočky, a další), které jsem znal z dětství? Divocí koně tam nikde nebyli, ba ani krávy, ale zato byla radost a dodnes nezapomenutelný zážitek pro nás kluky, jet na kole třeba kolem Svratky od Březiny do Veverské Bitýšky na zmrzlinu a zpět. Copak a kdopak asi způsobil, že něco takového už moji vnuci a pravnuci nemohou zažít, to bych se rád dověděl. Myslím, že divocí koně to nenapraví. Jinak, každá zpráva, která není o nějaké katastrofě, což je dnes obvyklý obsah zpráv, je dobrá a zasluhuje ocenit.,
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 17:55 Reaguje na Jiří Daneš
Nu, to jste mi nahral... exluzivni Maculinea/Phengaris alcon:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%A1sek_ho%C5%99cov%C3%BD_Rebel%C5%AFv
dalsi priklad:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-pastviny-u-milovic-se-vratil-ohrozeny-motyl-modrasek

zazrak, ze...

A jinak ano, pamatuji treba okolicnate rostliny obsypane vsim moznym hmyzem. Je pryc. Sice osobne hodne vinim zemedelstvi, ale asi je to smutna synergie nekolika faktoru.
Ona slavna nemecka studie je z rezervaci. Masivni pokles biomasy hmyzu je reportovan i jednou studii z rezervace v Portorickem pralese.
Urcite nepomaha to ze nase krajina je beton - hnusna monokultura smrku - hnusna monokultura repky.
S minimem variability, mezi atd. Pak je vse zive rado za cokoli, treba mistecko kolem sloupu vysokeho napeti jak nedavno psano na zde na Ekolistu.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 18:05 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Mimo rewildingu velkymi herbivory ala Milovicka lesostep, pripadne vychodni okraj Podyji - podivejte treba na
https://www.uni-hohenheim.de/uploads/media/9-Punkte_Plan_gegen_das_Insektensterben.pdf
(Google Translator vezme i pdf)
coz pak resultovalo v tomto programu:
https://www.sciencemag.org/news/2019/09/100-million-german-insect-protection-plan-will-protect-habitats-restrict-weed-killers
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.2.2020 11:47 Reaguje na Jiří Daneš
To byly extenzívní louky. Seno tehdy bylo ještě potřeba, ale tyto plochy buď nikdo nechtěl udržovat a hnojit a taky už nebyli lidi, aby ty plochy byly využívány jako pastvina. Kde by zvířata ty květy poněkud zredukovala. Případně tam nebyly podmínky, aby se to využilo jinak než extenzívní louky, třeba tam byla na kamení tak slabá vrstva půdy, že to nešlo obdělat ani jednorázově na intenzívní hnojené louky.
Tak se tam pouze sekala tráva, sušila na seno a to se bralo pryč, nic se tam nevracelo. Půda chudla, ztrácela živiny, takže mizely rychle rostoucí trávy a místo nich se objevovaly nenáročné pomalu rostoucí trávy a dvouděložné kvetoucí rostliny. Podle konkrétních podmínek na tom pozemku, půda suchá nebo vlhká, jílovitá nebo písčitá, zásaditá na třeba vápenci, kyselá na jiném podloží....
Pokud se to sekalo každý rok zhruba ve stejnou dobu, řekněme ke konci května a podruhé v srpnu, rostliny, které stihly vykvést a udělat semeno, se v prostředí louky šířily, ostatní byly potlačeny. To byly potom ty kvetoucí louky s množstvím květů.
Dnes buď budou zarostlé lesem nebo přehnojené exkrementy zvířat z intenzívní pastvy nebo obdělávané nějakou horskou technikou přizpůsobenou na svažité pozemky atd.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

18.2.2020 23:12
Jo, hezké, milé. Ale připadá mi, jako by někdo objevil Ameriku. Že jsou extenzivní a na živiny chudé pastviny, kde se nechává trochu toho přirozeného "bince" druhově bohaté, není žádné překvapení. Květnaté louky bývají na živinově chudších stanovištích. Jak skvěle se vypřádají s klimatickou změnou bych jásala až po pár dalších letech. Ale má to jeden malý háček - tahle předpokládaná odolnost vůči klimatické změně nějak nepočítá s přítomností člověka a uspokojováním jeho potřeb. Takže pokud tady hodláme jako lidstvo zůstat, musíme si hledat ještě jiné cesty.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

19.2.2020 08:40 Reaguje na Marcela Jezberová
"Ameriku" - nu tak jen aby tech Amerik bylo vice :-)

V souvislosti tez:
https://en.wikipedia.org/wiki/Allan_Savory
a treba
How to green the world's deserts and reverse climate change | Allan Savory
https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O66pI

Ad "jeste jine cesty" - ovsem, ne kazdy ekosystem stoji na pritomnosti velkych herbivoru.
Take by bylo dobre mit udrzitelnou energetiku (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.2.2020 12:23 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Zajímavé, díky za odkaz. Tenhle dokument vysvětluje podrobněji https://www.youtube.com/watch?v=q7pI7IYaJLI

Nutno asi dodat, že jde o výrazně jiné podmínky a procesy, než-li je tomu v Milovicích. Ale dává to jistou naději do budoucna. :)
Odpovědět
va

vaber

23.2.2020 11:38 Reaguje na Marcela Jezberová
člově jiné cesty nenajde, už se pokusil rostliny uměle živit,intenzivně hospodařit a výsledek je dnešní stav ,zbývá jen jedna cesta, osvědčená ,napodobovat přírodu tak jak se vyvíjela a dobře fungovale statisíce a miliony let. Člověk však zabral veškerý prostor a lidí je tolik, že pro cestu kterou šla příroda mnoho let, už není místo, na to doplatí i člověk
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.2.2020 11:29
Stačilo by udělat pastviny pro krávy a výsledek, při odpovídajícím využívání pastviny, by byl tentýž.
Mimochodem , strašně se mi líbí ona domněnka, jak prý na takových plochách dochází zpracováváním trusu koní hovnivály k vzniku půdy výrazně bohatší na živiny. Je vidět, že když se chce, tak papír snese všechno. Anebo byl autor na škole trochu slabý v počtech. Už totiž jednoduchým základním výpočtem se dojde k tomu, že buďto se půda živinami skutečně znatelně obohacuje, potom je ale na té ploše tolik koní, že pastvou dochází k výrazné redukci až zmizení rostlin fungujícíh jako pastva pro koně a dlouhodobě dochází k rozšiřování rostlin naopak pro koně nestravitelných. Anebo rostlinné společenstvo není pastvou koní znatelně měněno. Potom je ale těch koní na jednotku plochy tak málo, že množství živin dodávaných do půdy jejich trusem činí setinu nebo ještě méně množství živiny dodaných do obdělávané zemědělské půdy jedním rozhozením hnoje ( pokud ho zemědělec ještě produkuje) nebo jedním cyklem zeleného hnojení.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

19.2.2020 13:29 Reaguje na Radim Polášek
"Stačilo by udělat pastviny pro krávy a výsledek, při odpovídajícím využívání pastviny, by byl tentýž"
-> dekuji za shrnuti bezneho nedorozumeni a je pravda ze samotne puvodne uzivane slovo pastvina k nemu svadi

Jiz v tuto chvili je Milovicka lesostep hotspot biodiverzity.

Proc? Hezky shrnuto v studii nekolika autoru:
Divoký kůň(Equus ferus)a pratur (Bos primigenius):klíčové druhy pro formování české krajiny
Dostal-et-al_2014_Divoky_kun_a_pratur_Studie_Equus_Ferus_Bos_primigenius.pdf
dostupne na https://www.ceska-krajina.cz/publikace/

Zhodnoceni aktualni situace vcetne zbezneho (25 stran) zhodnoceni stavu ekosystemu a biodivezity je zde:
Zhodnocení managementu bezlesí VVP Milovice-Mladá přirozenou pastvou velkých kopytníků 2015-2019
Milovice-Report-2015-19_FINAL.pdf
dostupne na https://www.ceska-krajina.cz/publikace/

Co se tyce koprofagni fauny, detailni studie jeste neni. Nicmene jak z logiky veci tak podle dalsich skupin se situace jevi velmi nadejnou.

V zasade mi to prijde tak ze odpovidate z perspektivy jineho sveta. Nerikam ze je horsi nebo lepsi, rikam jiny. Budi to dojem zemedelstvi zamereneho na produkci velkeho mnozstvi hmoty kterou jsou schopni lide pozrit. Pokud se mylim, opravte mne.

Milovicka lesostep neni pole ale projekt k zachrane a podpore zbytku bohatstvi a rozmanitosti zivota v nasi krajine.

A pokud si mohu rypnout, tak opravdu ne na kazde "pastvine" jsou horce a na nich myrmekofilni modrasek Maculinea alcon - abych tedy uvedl znamy priklad.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.2.2020 17:27 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Já jsem na rozdíl od vás na takových pastvinách v podstatě vyrostl. Začátek předhůří Beskyd,severní okraj Štramberské pahorkatiny. Rozhraní rovinných lánů víc na sever, místy hodně úrodných, protože na sopečném podloží a podhorských polí a pastvin na svazích prvních kopců, většinou na beskydských jílovcích a pískovcích, tudíž s úrodností nic moc. Obdělávaná pole a extenzívní pastviny byly už u nás plochou tak 1:1 a směrem na jih k centrálním Beskydám, dalších cca 15 kilometrů až k Radhošti, Smrku, Kněhyni nebo Veřovským kopcům pastvin ještě výrazně přibylo. To bylo do doby, než se zemědělská družstva zmátořila a začala ve velkém přetvářet krajinu, v letech tak 1970- 1980. Nejbližší pastviny byly tak 100 - 200 metrů od baráku. Byl jsem tam hodně často a dobře si pamatuji, jaké tam bylo prostředí a jaká diverzita.
Na rozdíl od vás, který podle toho, co tady píšete, své znalosti o přírodě získává výhradně přes monitor počítače někde u stolu v paneláku, já je mám ze skutečné přírody. Z dob dospívání a potom jako včelař donedávna včelařící v místním lese, houbař, člověk sledující myslivost atd.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

23.2.2020 22:04 Reaguje na Radim Polášek
"Stačilo by udělat pastviny pro krávy a výsledek, při odpovídajícím využívání pastviny, by byl tentýž."
--> Asi zalezi co tim chcete rict.
Auroch je tak nejak "krava" a tedy ono pokud to "odpovídající využívání" zhruba odpovida Milovicim, tak ano, s tim ze kun lepsi. Take je na miste ten kondicional protoze takovych lokalit ve velice malo.
Nemene pravda je ze Milovicka lesostep ma velice vysokou biodiverzitu ke ktere se obtizne hleda konkurence (viz vyse). Ovsemze by takovych mist mohlo byt vice. V diskuzi nize je vyborny prispevek od Vladimira Mertana (20.2.2020 09:37)

"své znalosti o přírodě získává výhradně přes monitor počítače někde u stolu v paneláku"
--> neni nad vypad ze... tak jen dodam ze leta jsem se venoval koprofagnim broukum a podle toho vypadaly me cesty krajinou a volba mist.
(btw, sloni v sirokem slova smyslu nasi krajinu relativne evolucne nedavno spoluvytvareli)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.2.2020 23:23
Řekl bych, že Česká krajina bude potřebovat další pozemky. Za tím účelem upravila trochu svoji rétoriku. Vše je přímo úžasné.
Vzpomenu například na Pálavu a Kozu bezoárovou. Nejen že ta „potvora“ žrala vzácné bylinky ale nitrifikovala půdu, způsobovala její erozi, škodila sešlapem půdy i sešlapem vzácných teplomilných rostlin atd. Musela být odstraněna. Za pár let, když to začalo zarůstat se najednou začalo pást (ovce., kozy). Již žádná eroze, nitrifikace atd. Dokonce i ta koza začala žrát pouze to co smí a na vzácnou kytičku se ani nepodívá. To samé kamzík. Naše divoká zvěř (jeleni srnci) ničí krajinu, kůň a tur v ohradě ji naopak obohacují a zkvalitňují. Co se mi ale právě na takových plochách líbí je jejich vznik. Tedy intenzívní vojenský provoz. Tankodromy, střelnice. Neměly by to být naopak velice „jedovaté „prostor“. Kontaminace ropnými látkami a toho olova. Je vidět . že příroda je opravdu mocná čarodějka.
A pokud si mohu rýpnout, tak nejsevernější výskyt Kozy bezoárové ve volnosti byl právě u nás, a nejkvalitnější chov muflonů na světě také. Dokonce i ten kamzík tvoří nejzdravější populaci kamzáka alpského na světě. Samozřejmě s modráskem se to nedá srovnat.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

19.2.2020 23:41 Reaguje na Jarek Schindler
Po pravde mi neni zrejme co chcete prispevkem rict. Ceskou Krajinu mam rad a podporuji ji protoze funguje, ma vysledky a realne biodiverzite pomaha. Rewilding (i kdyz to slovo nekteri nemaji radi) je aktivne studovany, z spousty clanku treba tento (https://www.rug.nl/research/portal/publications/rewilding-with-large-herbivores(30046e9d-dc0b-4926-bab8-532dde8fd759).html), vcetne aspektu jake bych si pral aby v Milovicich byly take - napriklad recentni studie https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0226946

Ostatne, jste vitan prijit s vlastnim projektem jak bohatosti nasi prirody prospet. Prostoru je dost pro vsechny. Podelte se pak o vysledky!

To neni ironie, stavitelu skladu a podobnych uz mame dost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.2.2020 13:33 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Proč se musí vždy vytáhnout sklady či haly.? Nejsem jejich přítel. Nejsem ale ani přítelem ohrad a plotů. Navíc si myslím, že i jaderných elektráren máme již také dost.
Od České krajiny jsem zatím neslyšel odpověď na jednu zásadní otázku. Co bude až bude? Nejsem zvyklý, pokud něco chci dělat „natahovat ruku“ . Ano uznávám, v České krajině jsou na to jiní kabrňáci. Pokud to nejde podle jejich gusta tak taková poplašná správa typu:
Milovické rezervaci hrozí katastrofa. Kvůli zpoždění úředníků musí utratit třetinu vzácných zvířat
9.8.2019 16:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
situaci vyřeší, či alespoň ukáže na neschopného úředníka, který brání v rozletu. Dobře cílená poplašná zpráva je ale asi nástrojem všech eko……Než výmysly pánů z České krajiny o jediných zelených , kvetoucích pastvinách a připodobnění ostatních k Sahelu nebo o vytrávení veškerého koprofágního hmyzu, jsou mi v této věci
podstatně bližší názory panů Marhoula a Čížka.
Já zůstanu za své u dravců, kamzíků a jelenů.
Abych nezapomněl. Pokud prahnete po setkani s našim původním evolučním prostředím v jakém jsme se vyvinuli, pane Kovalovský, musíte do Afriky. A step, která byla u nás pouhým zlomkem původní krajiny musíte jít hledat dál na východ. Tam má pak i ten divoký kůň své původní kořeny..
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

20.2.2020 08:35 Reaguje na Jarek Schindler
přiznám se, že také nerozumím, co tím chcete říct..Trochu z toho cítím, že se Vám tento projekt nelíbí, tak to napiště otevřeně-) Jinak já jsem za tento projekt rád a doufám, že budou přibývat další pozemky. Jednoznačně to má smysl
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.2.2020 13:34 Reaguje na Robert Jirman
Máte rád koninu pane Jirman?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.2.2020 18:03 Reaguje na Jarek Schindler
Myslíte ten chov muflonů někde na Broumovsku, který loni nebo předloni vybili nyní chránění vlci?.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.2.2020 02:00 Reaguje na Radim Polášek
Ano myslím.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.2.2020 09:37
Ochrane a koseniu lúčnych rezervácii sa venujem od roku 1990. Môžem len povedať, že to nie je také jednoduché ako by sa mohlo zdať. Pastva koní je samozrejme super spôsob údržby, jeden z najlepších. Záleží samozrejme na lokalite, u nás v Bielych Karpatoch som napríklad doteraz vhodné mieto pre kone nenašiel, pritom máme ponuku na zvieratá. Vhodné lokality by aj boli, ale treba súhlas vlastníka a aspon aby boli tolerovaní miestnych obyvatelmi. Potom je stále riziko, čo ked ten kôň spôsobí niekomu úraz, alebo dopravnú nehodu. Momentálne pasieme len na jednom chránenom území vykastrovaných capov, je to výborné, ale nie je to celkom zadarmo. Napríklad je pomerne náročné zabezpecit vodu a funkčnost elektrického ohradníka. Ku tomu čo píšete, nie je pastva ako pastva - záleží od od druhu zvierat, intenzite a času, spôsobu pastvy. Ideálne je občas pastvu prehodiť s kosením. Najhoršie vypásajú práve daniele, či jelene - sú vyberavé, ťažko je ich usmerniť, likvidujú prirodzené zmladenie v lese, dokŕmia sa na plodinách pestovaných na ornej pôde.
Ak sa chce vrátiť biodiverzita-kvetiny motýle do krajiny, je treba hlavne vrátit drobných hospodárov do krajiny. Treba hľadať spôsoby ako ich jednoducho podporiť. Ideálne zjednodušiť pravidlá účtovania a vykazovania, byrokraciu dať na minimum a podporiť nákup drobnej horskej techniky. Samozrejme divoké kone sa môžu ďalej pásť je to výborný spôsob údržby chránených území a určite sa v budúcnosti ešte viac rozšíri na viacero lokalít.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

20.2.2020 13:47
Celý projekt se mi dlouhodobě moc líbí, je skvělé, že si koně poradí s parazity i bez léčiv. I v ekologickém zemědělství je trend odčervovat cíleně a před vypuštěním na pastvu, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění koprofágů. Přesto se mi zdá, že se v článku efekt chrobáků přeceňuje. Bez podepření kvantitativním výzkumem jsou vyvozené závěry z mého pohledu příliš silné. Můj osobní odhad je, že kroužkovci budou mít řádově vyšší efekt na zapravení biomasy do půdy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2020 14:18 Reaguje na Marek Drápal
Řekl bych, že jak koně tak i další velcí kopytníci si s parazity sami neporadí. Kde jsou pastviny, jsou o paraziti. U velkých kopytníků ale existuje přirozená prevence. Je to dáno jejich neustálým pohybem po pastvině ( stepi, savaně), Migrují a tak vlastně trusem znečištěné pastviny nechávají na dlouhou dobu za sebou. To v ohradě není možné. Na druhou stranu nízký stupeň napadení parazity dává kopytníkům určitou imunitu. A aby nedošlo k negativnímu ovlivnění koprofágů, tak se odčervuje na začátku zimy.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

25.2.2020 21:40 Reaguje na Jarek Schindler
Zeptal jsem se a mam potvrzeno ze opravdu vsichni, kone/zubri/aurochs jsou tam proste vypusteni a staraji se sami o sebe, nedostavaji jakoukoli medikaci, jakykoli prikrm, nic, zadny lidsky zasah ani pomoc (lide pouze kontroluji).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.2.2020 16:43
Jde prostě o to, že kvůli klimatické změně v naší krajině ubývá vody, proto se lépe daří stepním společenstvům, do kterých velcí kopytníci patří a jsou tam důležitým činitelem. Myslím si, že název spolku Česká krajina je silně zavádějící, výstižnější by byl Stepní krajina.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist