Dnes je Světový den mokřadů. K čemu nám jsou mokřady dobré?
2.2.2019 01:35 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Horské rašeliniště těsně po zablokování odvodňovacích kanálů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava
Jsou to právě mokřady, které se zásadní měrou podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se podílí na zadržování vody v krajině a spravuje krajinotvorné programy (př. Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny), které jsou zdrojem financí pro potenciální projekty. Evropský Operační program Životního prostředí od roku 2014 poskytl na opatření, která napomáhají v krajině zadržovat vodu, zhruba 2 miliardy Kč.
Přečtěte si také |
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?
„Zamokřená území fungují jako houba. Když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR, a dodává: „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla.“
Světový den mokřadů je mezinárodní významný den, kdy se každoročně 2. února připomíná podepsání Úmluvy o mokřadech v íránském městě Ramsar v roce 1971. Česká republika je jedním ze 170 států dodržujících tuto Úmluvu, která ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Krkonošská rašeliniště či Mokřady dolního Podyjí.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonoháOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
VK
Václav Kain
2.2.2019 08:45U nás se stovky hektarů mokřadů likvidovali vysoušením kvůli zástavbě čehokoliv.Dneska na to doplatíme.Nelze všechno svádět na komunisty.Za 30 let se tady pro zachování zdravé půdy neudělalo vůbec nic.Naopak na kvalitní půdě se staví montovny,obrovské sklady a logistická centra.
Odpovědět
ig
2.2.2019 11:06 Reaguje na Václav Kain
uznávám, není to ideální. Až někdo vymyslí, kde jinde by se ty průmyslové stavby měly (a reálně daly) stavět, zaslouží metál :-)
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
2.2.2019 11:21 Reaguje naPrimárně na místech, kde je dnes třeba brownfield, ale určitě ne na bonitní půdě....
A i to jak bude stavba provedena významně ovlivňuje negativní dopady na krajinu a vodu v ní....
Odpovědět
A i to jak bude stavba provedena významně ovlivňuje negativní dopady na krajinu a vodu v ní....
ig
2.2.2019 11:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je jasné :-) Ale kde? Abych byl konkrétní, třeba kolem D8 u Prahy. Tam se pořád něco nového staví (a zdaleka nejen tam). Firmy to chtějí mít kousek od dálnice, kousek od Prahy, tak co jim tam nabídnout?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
2.2.2019 13:06 Reaguje naNejde o plošné řešení, které jde použít všude, ale praxe je pořád taková, že se brownfieldy využívají až jako poslední možnost a né ta první.
Je jasný, že kolem D8 u Prahy bude obrovský tlak na pozemky, ale asi prostě chybí kontrola nad tvorbou územního plánování a povolováním staveb, a tak to tam probíhá na divoko. Co já vím..
Odpovědět
Je jasný, že kolem D8 u Prahy bude obrovský tlak na pozemky, ale asi prostě chybí kontrola nad tvorbou územního plánování a povolováním staveb, a tak to tam probíhá na divoko. Co já vím..
ig
2.2.2019 14:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jde o to, že tam žádné brownfieldy nejsou, aspoň jak je vidět z fotomapy. A podobná situace je u ostatních dálnic kolem Prahy. Proto přemýšlím, jak splnit ten požadavek, že nestavět na poli.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
3.2.2019 14:19 Reaguje naNevím, ale opravdu je to hlavně na územním plánování. Pokud na svém katastru nějaká obec takovou halu chce a vlastník chce půdu prodat, tak nevím jak tomuto zabránit.
Podle mě je to prostě na dané obci/vlastníkovi.
Pokud je ale jediný záměr všech zúčastněných vydělat peníze/investovat, tak se dá těžko něčemu špatnému zabránit.
Pořád ale připomínám, že i když někde nějaká hala vznikne. Dá se to udělat tak, aby se minimalizovaly dopady na ŽP. Navíc v dnešních zákonech už máte třeba nakládání s vodou, kdy likvidace dešťových vod musí být primárně řešena zadržováním/zasakováním na pozemku jenomže se to díky děravosti zákona a kreativitě a aroganci investorů často obchází...
Odpovědět
Podle mě je to prostě na dané obci/vlastníkovi.
Pokud je ale jediný záměr všech zúčastněných vydělat peníze/investovat, tak se dá těžko něčemu špatnému zabránit.
Pořád ale připomínám, že i když někde nějaká hala vznikne. Dá se to udělat tak, aby se minimalizovaly dopady na ŽP. Navíc v dnešních zákonech už máte třeba nakládání s vodou, kdy likvidace dešťových vod musí být primárně řešena zadržováním/zasakováním na pozemku jenomže se to díky děravosti zákona a kreativitě a aroganci investorů často obchází...
LK
Lukáš Kašpárek
3.2.2019 14:20 Reaguje naNevím, ale opravdu je to hlavně na územním plánování. Pokud na svém katastru nějaká obec takovou halu chce a vlastník chce půdu prodat, tak nevím jak tomuto zabránit.
Podle mě je to prostě na dané obci/vlastníkovi.
Pokud je ale jediný záměr všech zúčastněných vydělat peníze/investovat, tak se dá těžko něčemu špatnému zabránit.
Pořád ale připomínám, že i když někde nějaká hala vznikne. Dá se to udělat tak, aby se minimalizovaly dopady na ŽP. Navíc v dnešních zákonech už máte třeba nakládání s vodou, kdy likvidace dešťových vod musí být primárně řešena zadržováním/zasakováním na pozemku jenomže se to díky děravosti zákona a kreativitě a aroganci investorů často obchází...
Odpovědět
Podle mě je to prostě na dané obci/vlastníkovi.
Pokud je ale jediný záměr všech zúčastněných vydělat peníze/investovat, tak se dá těžko něčemu špatnému zabránit.
Pořád ale připomínám, že i když někde nějaká hala vznikne. Dá se to udělat tak, aby se minimalizovaly dopady na ŽP. Navíc v dnešních zákonech už máte třeba nakládání s vodou, kdy likvidace dešťových vod musí být primárně řešena zadržováním/zasakováním na pozemku jenomže se to díky děravosti zákona a kreativitě a aroganci investorů často obchází...
ig
3.2.2019 16:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na zasakování nic není, to platilo už když jsem před lety stavěl, spravila to jáma se štěrkem :-) Ale to územní plánování asi bude oříšek. Buď to dopadne tak, že nějaká obec "začne chtít" mít na svém katastru tovární halu a pak není co řešit. Nebo se tomu plošně účinně zabrání, pak si investor řekne "tak si tam teda okopávejte brambory" a půjde jinam. V původním místě pak lidi budou akorát držkovat, že mají malé platy a že bydlí v prdeli světa, protože ze zemědělství se v našich podmínkách fakt nedostane tolik jako z průmyslu...
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
2.2.2019 11:14 Reaguje na Václav KainJe to tak.
A stále to není téměř vůbec řešeno i přes upozorňování ze všech stran.... pořád je vidět, že vláda i odpovědná ministerstva (konkrétní osoby) preferují svůj osobní zájem nad zájmy společnosti a preferují spíš projekty, ve kterých se bude pohybovat hodně peněz, a kde se mohou tito lidé realizovat místo toho, aby preferovali vyžadovaná, potřebná a známá řešení přímo v celé krajině.
Přehrady a kanály místo mokřadů a přirozených funkcí zdravé krajiny a další kontroverzní plány....
Odpovědět
A stále to není téměř vůbec řešeno i přes upozorňování ze všech stran.... pořád je vidět, že vláda i odpovědná ministerstva (konkrétní osoby) preferují svůj osobní zájem nad zájmy společnosti a preferují spíš projekty, ve kterých se bude pohybovat hodně peněz, a kde se mohou tito lidé realizovat místo toho, aby preferovali vyžadovaná, potřebná a známá řešení přímo v celé krajině.
Přehrady a kanály místo mokřadů a přirozených funkcí zdravé krajiny a další kontroverzní plány....
Miroslav Vinkler
2.2.2019 11:20Naprostý souhlas.
Výsledky výzkumu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (2018) ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody.
Ale bolševik se taky vyznamenal zbytečnými melioracemi-těmi,které skutečně neměly smysl- Při zbytečně odvodněné ploše 249 617 ha činily marné náklady cca 16 miliard Kčs
Porovnání: stavba 1 km dálnice -v roce 1985 cca 12 milionů Kčs. (v cenách roku 1985)
Chtělo by to znefunkčnit či zakonzervovat co největší počet zbytečných odvodňovacích a závlahových systémů .
Významnou možností je i vytvoření (obnova) řízených mokřadů v místech vývěrů vody z poškozených drenáží, či přímý převod celé jeho části.
Odpovědět
Výsledky výzkumu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (2018) ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody.
Ale bolševik se taky vyznamenal zbytečnými melioracemi-těmi,které skutečně neměly smysl- Při zbytečně odvodněné ploše 249 617 ha činily marné náklady cca 16 miliard Kčs
Porovnání: stavba 1 km dálnice -v roce 1985 cca 12 milionů Kčs. (v cenách roku 1985)
Chtělo by to znefunkčnit či zakonzervovat co největší počet zbytečných odvodňovacích a závlahových systémů .
Významnou možností je i vytvoření (obnova) řízených mokřadů v místech vývěrů vody z poškozených drenáží, či přímý převod celé jeho části.
LK
Lukáš Kašpárek
2.2.2019 13:14 Reaguje na Miroslav VinklerNo a o to jde. Pořád se mluví jak máme zadržovat vodu v krajině, ale přitom se vůbec neřeší, že se voda aktivně a na obrovských územích z krajiny odvádí. Potom to, jak se neřeší stav půdy a lesů a kontaminace z různých splachů,...
Protierozní vyhláška nikde, relevantní reforma zemědělství a lesnictví v nedohlednu, dělání vše pro to, aby se krajina dále zničila přehradami a technickými úpravami vodotečí..
Jen tlak veřejnosti může něco zvrátit.......
Odpovědět
Protierozní vyhláška nikde, relevantní reforma zemědělství a lesnictví v nedohlednu, dělání vše pro to, aby se krajina dále zničila přehradami a technickými úpravami vodotečí..
Jen tlak veřejnosti může něco zvrátit.......
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2019 13:38Vysoušení mokřadů prostě zlepšovalo životní prostředí a likvidovalo výskyt infekčních chorob. Začala s tím v podstatě už antika (najdete zmínky třeba v Tacitovi).
Za naprosto geniální je považováno převedení mokřadů v Jižních Čechách na soustavu rybníků, které nemají tak výrazné negativní působení na životní prostředí jako mokřady a současně je z nich užitek.
Odpovědět
Za naprosto geniální je považováno převedení mokřadů v Jižních Čechách na soustavu rybníků, které nemají tak výrazné negativní působení na životní prostředí jako mokřady a současně je z nich užitek.
Miroslav Vinkler
2.2.2019 13:56 Reaguje na Jan ŠimůnekVysoušení mokřadů nezlepšovalo životní prostředí , ale poskytovalo zdroje půdy pro další obdělávání a návazně zvyšování četnosti populace.
Stejně tak kácení lesů , ale problémem je, že člověk je tvor,který nezná míru.
Překračujeme bezstarostně limity udržitelnosti a pak se ještě divíme...
Odpovědět
Stejně tak kácení lesů , ale problémem je, že člověk je tvor,který nezná míru.
Překračujeme bezstarostně limity udržitelnosti a pak se ještě divíme...
JŠ
Jan Šimůnek
3.2.2019 14:52 Reaguje na Miroslav VinklerVysoušení bažin se dělalo kvůli likvidaci malárie, za jejíž příčinu považovali zkažený vzduch od bažin. Nicméně tím zlikvidovali i komáry, takže ta malárie skutečně ustoupila.
Další možností bylo naopak zvednutí hladiny vody a vytvoření rybníku nebo jezera. V antice byly některé takto zaplavené bažiny používány i jako dopravní cesta.
Odpovědět
Další možností bylo naopak zvednutí hladiny vody a vytvoření rybníku nebo jezera. V antice byly některé takto zaplavené bažiny používány i jako dopravní cesta.
Miroslav Vinkler
3.2.2019 19:44 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslel jsem , že se bavíme o mokřadech v ČR.
K té antice- dejte mi nějaký odkaz na taková stavební díla.
Odpovědět
K té antice- dejte mi nějaký odkaz na taková stavební díla.
JŠ
Jan Šimůnek
4.2.2019 05:57 Reaguje na Miroslav VinklerTen Tacitus, kterého jsem zmiňoval výš.
Jinak malárii jsme měli i u nás a pacient se syfilidou, který se (dočasně) uzdravil poté, co dostal malárii ve vídeňské nemocnici, inspiroval Jauregga k malarioterapii této nemoci.
Komáři, schopní přenášet malárii, se u nás běžně na jihu území vyskytují.
Odpovědět
Jinak malárii jsme měli i u nás a pacient se syfilidou, který se (dočasně) uzdravil poté, co dostal malárii ve vídeňské nemocnici, inspiroval Jauregga k malarioterapii této nemoci.
Komáři, schopní přenášet malárii, se u nás běžně na jihu území vyskytují.
LK
JŠ
Jan Šimůnek
4.2.2019 17:55 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco k věci by nebylo, pane (či spíš soudruhu?) ekologu?
Odpovědět
5.2.2019 12:15 Reaguje na Jan Šimůnek
K věci? To by jste první k věci musel psát Vy.. jenomže Vy vždy přijdete s nějakou bláznivou teorií s tím, že nikdo jiný nemá pravdu, a ještě ze všech děláte fašisty nebo třeba teď soudruhy.. ale je pravda, že s tím soudruhem jste mě pobavil... :DD takto mě klasifikovat je opravdu komické :DD
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
5.2.2019 12:18 Reaguje naNavíc ani nejsem ekolog.. spíš člověk, kterému není jedno kde a jak žije...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2019 17:10Pro biodiversitu jsou jistě mokřady žádoucí. Pro člověka je však příjemnější maximum vody ze zpevněných ploch zasakovat a nechat ji pozvolna vysávat kořenovým systémem listnatých stromů, které v létě poskytují příjemný stín a zvlhčují vzduch, v zimě nestíní pasivní domy. Takový systém by si zasloužil také svůj Světový den (Světový den vsaku a listnáčů).
Odpovědět
MH
Miroslav Hruška
4.2.2019 08:41Odpověď na otázku" Kde jinde by se průmyslové stavby měly stavět" je velmi jednoduchá. A ta odpověď je buď na brownfieldech nebo nejlépe nikde. Potřebujeme je vůbec. Jdou to většinou cizí firmy, zejména německé, ale i další, které zde potřebují tyto stavby, které navrch ještě nejsou průmyslové, ale jsou to vesměs sklady nebo montovny, které odčerpávají kvalifikované pracovní síly a degradují řemeslníky na skladníky nebo řidiče vysokozdvižných vozíků. Skutečné průmyslové podniky pak nemají kvalifikované zaměstnance a tyto verbují v jiných státech, jako je Ukrajina Rumunsko, Bulharsko, ale i Mongolsko. Takže nejlepší řešení je stop dalšímu betonování a asfaltování republiky a honbě za co nejvyššími cizími zisky!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.2.2019 09:24 Reaguje na Miroslav HruškaNaprostý souhlas, místo skladů a montoven potřebujeme přidanou hodnotu vytvářet v oborech nevyžadujících zábory půdy a odlesňování, ale v oborech s vysokým podílem tvořivé duševní práce. (věda,výzkum,IT apod.)
Jen v r. 2017 bylo celosvětově odlesněno území srovnatelné s rozlohou Itálie.
Ostatně,co dokáže člověk je vidět ve Středomoří , kde došlo k odlesnění prakticky všech ploch a následnému kolapsu krajiny neschopné přírodní regenerace. A následnému zániku místních mocenských center.
A kde není les, není ani déšť. A není voda,bez které se neobejdeme.
S velice zajímavou hypotézou přišli ruští vědci- viz https://www.bioticregulation.ru
Mám takový nepříjemný pocit, že mají pravdu.
Odpovědět
Jen v r. 2017 bylo celosvětově odlesněno území srovnatelné s rozlohou Itálie.
Ostatně,co dokáže člověk je vidět ve Středomoří , kde došlo k odlesnění prakticky všech ploch a následnému kolapsu krajiny neschopné přírodní regenerace. A následnému zániku místních mocenských center.
A kde není les, není ani déšť. A není voda,bez které se neobejdeme.
S velice zajímavou hypotézou přišli ruští vědci- viz https://www.bioticregulation.ru
Mám takový nepříjemný pocit, že mají pravdu.
JS
Jiří Svoboda
4.2.2019 17:13 Reaguje na Miroslav VinklerVědu a výzkum nelze trvala ufinancovat bez praktických výstupů do průmyslu. Je dnes hodně iluzorní, že by si německé podniky zadávaly výzkumné projekty do našich výzkumných institucí. Toto zvrátit tak lehce nepůjde.
Na udělování královských rad je tato diskuse velmi bohatá!
"A kde není les, není ani déšť". Není tato věta pitomost? Na moři tudíž nezaprší?
Odpovědět
Na udělování královských rad je tato diskuse velmi bohatá!
"A kde není les, není ani déšť". Není tato věta pitomost? Na moři tudíž nezaprší?
JŠ
Jan Škrdla
4.2.2019 18:18 Reaguje na Jiří SvobodaDle některých "královských" rad by se Ekolist mohl přejmenovat na "betonolist" nebo "průmyslový list".
S tím deštěm jste to zřejmě nepochopil. Samozřejmě je to myšleno na souši. Zkuste si něco přečíst o velkém a malém vodním cyklu.
Z historie známe nejeden příklad, kdy člověk změnil odlesňováním a nevhodným užíváním zelenou krajinu v poušť.
Odpovědět
S tím deštěm jste to zřejmě nepochopil. Samozřejmě je to myšleno na souši. Zkuste si něco přečíst o velkém a malém vodním cyklu.
Z historie známe nejeden příklad, kdy člověk změnil odlesňováním a nevhodným užíváním zelenou krajinu v poušť.
JS
Jiří Svoboda
4.2.2019 21:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaSaharu zřejmě nezměnil člověk na poušť. A podle toho "moudrého výroku" by v oblastech bez lesa nemohlo pršet. Nechápu proč takový nesmysl obhajujete.
Malý vodní cyklus je jen lokální cirkulace vody, vyšší odpar a tím pádem zvýšené srážky. Ale také zvýšený odtok vodní páry z území prouděním vzduchu. Pokud by veškerá vypařená voda zase zkondenzovala ve formě deště, nemělo by to žádný energetický efekt na ochlazování. Jediný efekt tu může být navýšení oblačnosti a odraz slunečního záření od mraků. Mraky ale zase zabraňují vyzařování. Vidíte, že těch efektů je tam spousta a jenom říkat, že les zabrání vzniku pouště rozhodně není univerzálně platné. Když na území přestane proudit vlhký vzduch, stromy postupně vysají spodní vodu, les zahyne a poušť vznikne.
Klimatické změny jsou hlavním nebezpečím a ekologisté bránící JE jako nejmocnějšímu nástroji proti zintenzivňování klimatické změny budou v mnoha případech hlavními viníky přeměny zelené krajiny v poušť.
Odpovědět
Malý vodní cyklus je jen lokální cirkulace vody, vyšší odpar a tím pádem zvýšené srážky. Ale také zvýšený odtok vodní páry z území prouděním vzduchu. Pokud by veškerá vypařená voda zase zkondenzovala ve formě deště, nemělo by to žádný energetický efekt na ochlazování. Jediný efekt tu může být navýšení oblačnosti a odraz slunečního záření od mraků. Mraky ale zase zabraňují vyzařování. Vidíte, že těch efektů je tam spousta a jenom říkat, že les zabrání vzniku pouště rozhodně není univerzálně platné. Když na území přestane proudit vlhký vzduch, stromy postupně vysají spodní vodu, les zahyne a poušť vznikne.
Klimatické změny jsou hlavním nebezpečím a ekologisté bránící JE jako nejmocnějšímu nástroji proti zintenzivňování klimatické změny budou v mnoha případech hlavními viníky přeměny zelené krajiny v poušť.
JŠ
Jan Škrdla
4.2.2019 22:16 Reaguje na Jiří SvobodaS tou Saharou nemáte zas tak pravdu, člověk té změně na poušť pomohl:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2062850-sahara-byla-zelena-a-urodna-na-poust-ji-zmenily-kozy-tvrdi-provokativni-studie
Pokud byste chtěl příklad z bližšího okolí, mohl byste jít třeba do Středomoří.
Znovu doporučuji si prostudovat malý vodní cyklus.
K odpaření 1 kg vody je potřeba 2,257 MJ energie. To má za následek ochlazení povrchu (podobně jako při pocení). Proto má zelený povrch za letního slunečního dne nižší teplotu než třeba beton.
Odpařená voda kondenzuje při poklesu teploty, pravděpodobněji kondenzuje tam, kde je nižší teplota povrchu. Nižší teplota je nad územím porostlým vegetací.
Naopak nad pouští nebo holým lánem (třeba po sklizni), který má vysokou teplotu, vlhký vzduch přeletí. Zkondenzuje pak nad studenějším povrhem nebo na návětrné straně hor.
V letním horku může dojít k bouřce, která přinese přívalový déšť. Potom je rozdíl, jestli velké množství srážek za krátkou dobu spadne nad území pokryté vegetací, nebo na holou zem. Průměrně inteligentní čtenář ví jaký povrch je schopný zadržet více vody.
Klimatické změny hrají samozřejmě velkou roli, podobný vliv má také využívání krajiny.
Odpovědět
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2062850-sahara-byla-zelena-a-urodna-na-poust-ji-zmenily-kozy-tvrdi-provokativni-studie
Pokud byste chtěl příklad z bližšího okolí, mohl byste jít třeba do Středomoří.
Znovu doporučuji si prostudovat malý vodní cyklus.
K odpaření 1 kg vody je potřeba 2,257 MJ energie. To má za následek ochlazení povrchu (podobně jako při pocení). Proto má zelený povrch za letního slunečního dne nižší teplotu než třeba beton.
Odpařená voda kondenzuje při poklesu teploty, pravděpodobněji kondenzuje tam, kde je nižší teplota povrchu. Nižší teplota je nad územím porostlým vegetací.
Naopak nad pouští nebo holým lánem (třeba po sklizni), který má vysokou teplotu, vlhký vzduch přeletí. Zkondenzuje pak nad studenějším povrhem nebo na návětrné straně hor.
V letním horku může dojít k bouřce, která přinese přívalový déšť. Potom je rozdíl, jestli velké množství srážek za krátkou dobu spadne nad území pokryté vegetací, nebo na holou zem. Průměrně inteligentní čtenář ví jaký povrch je schopný zadržet více vody.
Klimatické změny hrají samozřejmě velkou roli, podobný vliv má také využívání krajiny.
JŠ
Jan Škrdla
4.2.2019 23:17 Reaguje na Jan ŠkrdlaNa závěr posílám odkaz na zajímavý rozhovor, je to tam vysvětleno snad srozumitelněji:
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/jan-pokorny-prirodovedec-sucho-civilizace-sumava-vyschly-lany-obili-oteplovani-povrchu.A180627_132838_budejovice-zpravy_khr
Odpovědět
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/jan-pokorny-prirodovedec-sucho-civilizace-sumava-vyschly-lany-obili-oteplovani-povrchu.A180627_132838_budejovice-zpravy_khr
JS
Jiří Svoboda
5.2.2019 11:58 Reaguje na Jan ŠkrdlaNic proti vašim úvahám. Ale když ta voda na chladném místě zkondenzuje, zase to teplo vydá. Takže argumentovat odparným teplem a zahodit kondenzační teplo je nesolidní.
Vaše argumentace je ale založena na sobeckém principu. Les stáhne vodu z přicházejícího vzduchu a tam kde les není, je pak o to sušeji. Podobný sobecký princip platí i pro mokřady, kam se stahuje voda z okolí, vytváří se příjemné mikrolima, ale je to na úkor zhoršení podmínek v okolí.
Pořád musím opakovat, že klimatické změny měnící převažující proudění vzduchu a extrémalizující počasí jsou z makrohlediska klíčové.
A opět je tu fakt, že čím více zadržíme vody v krajině, tím více jí odpaříme a tím méně jí zbude ve vodotečích. Je pak otázka, co chceme/nechceme.
Odpovědět
Vaše argumentace je ale založena na sobeckém principu. Les stáhne vodu z přicházejícího vzduchu a tam kde les není, je pak o to sušeji. Podobný sobecký princip platí i pro mokřady, kam se stahuje voda z okolí, vytváří se příjemné mikrolima, ale je to na úkor zhoršení podmínek v okolí.
Pořád musím opakovat, že klimatické změny měnící převažující proudění vzduchu a extrémalizující počasí jsou z makrohlediska klíčové.
A opět je tu fakt, že čím více zadržíme vody v krajině, tím více jí odpaříme a tím méně jí zbude ve vodotečích. Je pak otázka, co chceme/nechceme.
JŠ
Jan Škrdla
5.2.2019 20:29 Reaguje na Jiří SvobodaNa úvod - bioklimatologie vám asi moc neříká a ekologie je pro vás asi sprosté slovo.
Moje argumentace jsou založeny na faktech. Zkuste si o tom něco nastudovat. Taky vám nekecám do toho jak se mají stavě pasivní domy, když o tom vím méně než vy.
Zkuste se zamyslet, kde byste raději bydlel - v krajině bohaté na zeleň nebo na poušti?
To že se mění klima nepopírám, ale na klimatickou změnu je potřeba se adaptovat. Jedním z adaptačních opatření je vegetační pokryv, který snižuje teplotu vzduchu díky odparu.
Vodní pára pak kondenzuje v atmosféře, takže vaše argumenty z prvního odstavce jsou liché.
Na závěr - vodu je potřeba zadržet v krajině, aby se postupně uvolňovala (např. díky vegetaci, mokřadům, malým vodním nádržím). Pokud chcete dosáhnout maximálního odtoku, tak to bude za cenu značné rozkolísanosti průtoku, jako je tomu teď. Po dešti je té vody víc než dost, ale při delším přísušku přeskáčete řeky suchou nohou.
Jinak srovnávací studie odtokových poměrů ze zalesněného povodí a povodí bez lesa se dělala už za socialismu, takže to není nic nového.
Odpovědět
Moje argumentace jsou založeny na faktech. Zkuste si o tom něco nastudovat. Taky vám nekecám do toho jak se mají stavě pasivní domy, když o tom vím méně než vy.
Zkuste se zamyslet, kde byste raději bydlel - v krajině bohaté na zeleň nebo na poušti?
To že se mění klima nepopírám, ale na klimatickou změnu je potřeba se adaptovat. Jedním z adaptačních opatření je vegetační pokryv, který snižuje teplotu vzduchu díky odparu.
Vodní pára pak kondenzuje v atmosféře, takže vaše argumenty z prvního odstavce jsou liché.
Na závěr - vodu je potřeba zadržet v krajině, aby se postupně uvolňovala (např. díky vegetaci, mokřadům, malým vodním nádržím). Pokud chcete dosáhnout maximálního odtoku, tak to bude za cenu značné rozkolísanosti průtoku, jako je tomu teď. Po dešti je té vody víc než dost, ale při delším přísušku přeskáčete řeky suchou nohou.
Jinak srovnávací studie odtokových poměrů ze zalesněného povodí a povodí bez lesa se dělala už za socialismu, takže to není nic nového.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 10:07 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo, že jste si něco vyslechl či někde něco přečetl neznamená, že věci rozumíte, pouze to zřejmě jen papouškujete.
Já se spíše snažím doplnit, to co říkáte, argumenty založenými na fyzice. Vaše čertění je opravdu zbytečné a je zarážející, že nejste do svých úvah zahrnout podstatná fakta.
Mimochodem, jaký je rozdíl mezi vzduchem a atmosférou?
Ten sobecký princip zjevně v argumentaci neopouštíte.
Odpovědět
Já se spíše snažím doplnit, to co říkáte, argumenty založenými na fyzice. Vaše čertění je opravdu zbytečné a je zarážející, že nejste do svých úvah zahrnout podstatná fakta.
Mimochodem, jaký je rozdíl mezi vzduchem a atmosférou?
Ten sobecký princip zjevně v argumentaci neopouštíte.
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 12:50 Reaguje na Jiří SvobodaVěci rozumím, na rozdíl od vás.
Sice se snažíte doplnit argumenty založenými na fyzice, ale kazí to vaše neznalost základní přírodní zákonitosti.
Jinak ten vzduch je směs plynů tvořící atmosféru, takže spolu úzce souvisí (např. jako voda s hydrosférou).
Ten sobecký princip je vlastní vám samotnému, můžete být profesor nebo docent na ústavu fyziky, ale těžko můžete být "všeználek".
Odpovědět
Sice se snažíte doplnit argumenty založenými na fyzice, ale kazí to vaše neznalost základní přírodní zákonitosti.
Jinak ten vzduch je směs plynů tvořící atmosféru, takže spolu úzce souvisí (např. jako voda s hydrosférou).
Ten sobecký princip je vlastní vám samotnému, můžete být profesor nebo docent na ústavu fyziky, ale těžko můžete být "všeználek".
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 16:16 Reaguje na Jan ŠkrdlaRaegoval jsem na váš výrok:
"Jedním z adaptačních opatření je vegetační pokryv, který snižuje teplotu vzduchu díky odparu.
Vodní pára pak kondenzuje v atmosféře, takže vaše argumenty z prvního odstavce jsou liché." a ptal se, jaký je rozdíl mezi vzduchem a atmosfárou. Zareagoval jste takto podrážděně. Proč?
Odpovědět
"Jedním z adaptačních opatření je vegetační pokryv, který snižuje teplotu vzduchu díky odparu.
Vodní pára pak kondenzuje v atmosféře, takže vaše argumenty z prvního odstavce jsou liché." a ptal se, jaký je rozdíl mezi vzduchem a atmosfárou. Zareagoval jste takto podrážděně. Proč?
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 17:19 Reaguje na Jiří SvobodaNa některé vaše odpovědi se těžko reaguje jinak než podrážděně.
Co se vám třeba nezdá na tom, že stromy snižují teplotu vzduchu?
V případě deště neboli vertikálních srážek ta voda opravdu kondenzuje v atmosféře, respektive v troposféře. Může taky kondenzovat na podchlazeném povrchu (pak se jedná o horizontální srážky neboli rosu). Mimochodem díky horizontálním srážkám jsou stromy ve vyšších polohách schopné vyčesat z atmosféry nezanedbatelné množství vody (je to dokázané).
Odpovědět
Co se vám třeba nezdá na tom, že stromy snižují teplotu vzduchu?
V případě deště neboli vertikálních srážek ta voda opravdu kondenzuje v atmosféře, respektive v troposféře. Může taky kondenzovat na podchlazeném povrchu (pak se jedná o horizontální srážky neboli rosu). Mimochodem díky horizontálním srážkám jsou stromy ve vyšších polohách schopné vyčesat z atmosféry nezanedbatelné množství vody (je to dokázané).
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 21:24 Reaguje na Jan ŠkrdlaNikdy jsem nic nenamítal proti snižování teploty stromy. Proč mi něco takového podsouváte? Já prostě na takovou samozřejmost pouze nereeagoval. Proto propaguji, aby se v městech s bílými střechami dešťová voda zasakovala a mezi domy rostla spousta listnatých stromů, postupně vytahovala a odpařovala zasáklou vodu a v létě stínila. Toto by stabilizovalo klima města mnohem lépe než zelené střechy (proto je kritizuji a to nejen ze stavebního hlediska).
Teď chápu další aspekt malého vodního cyklu: Voda se odpaří a zchladí okolí dole, ale zkondenzuje a ohřeje vzduch v kilometrových výškách, kde nám je to jedno.
Beru též za samozřejmé, že voda kondenzuje na studených površích. Na listech ji vidíme jako rosu, ale na hlíně ji nevidíme, protože se okamžitě do vyschlé hlíny vsakuje. A takové vlhkosti může být mnohem více než na listech, protože na površích vyschlých jemně porézních látek kondenzuje voda i nad rosným bodem - viz sorpční a desorpční izotermy. Takže z hlediska získávání vody z atmosféry nemusí být povrchy rostlin zdaleka jedničkami.
Prostě mi vadí takové ty hurá akce, když se na něčem líbivém vidí jen ty klady a zápory či v něčem i lepší alternativy se i s lidmi, kteří na to poukazují, za výlevu emocí odsuzují.
Odpovědět
Teď chápu další aspekt malého vodního cyklu: Voda se odpaří a zchladí okolí dole, ale zkondenzuje a ohřeje vzduch v kilometrových výškách, kde nám je to jedno.
Beru též za samozřejmé, že voda kondenzuje na studených površích. Na listech ji vidíme jako rosu, ale na hlíně ji nevidíme, protože se okamžitě do vyschlé hlíny vsakuje. A takové vlhkosti může být mnohem více než na listech, protože na površích vyschlých jemně porézních látek kondenzuje voda i nad rosným bodem - viz sorpční a desorpční izotermy. Takže z hlediska získávání vody z atmosféry nemusí být povrchy rostlin zdaleka jedničkami.
Prostě mi vadí takové ty hurá akce, když se na něčem líbivém vidí jen ty klady a zápory či v něčem i lepší alternativy se i s lidmi, kteří na to poukazují, za výlevu emocí odsuzují.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 11:19 Reaguje na Jan ŠkrdlaTa "studie" má jednu zásadní vadu. Pokud holá země odráží více světla než zelená tráva, pak to vede k ochlazování povrchu a atmosféru odražené světlo neohřívá, protože že se v ní prakticky neabsorbuje. Pokud se tedy považujete za odborníka, tak pouze na baterky, když nejste schopen poznat tak závažnou vadu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 12:40 Reaguje na Jiří SvobodaHolá země se v horkém letním dni extrémně zahřívá. Stačí zvednou zadek z židle a podívat se ven. Zkuste si projít po horkém asfaltu nebo betonu bosou nohou. To není žádná teorie, ale fakt.
Naopak koruny stromů snižují povrch země - jednak transpirací, jednak tím, že zastiňují povrch.
Odborník na baterky jste tedy vy, alespoň v tomto směru.
Jestli chcete diskuzi prospět, přestaňte se ztrapňovat.
Odpovědět
Naopak koruny stromů snižují povrch země - jednak transpirací, jednak tím, že zastiňují povrch.
Odborník na baterky jste tedy vy, alespoň v tomto směru.
Jestli chcete diskuzi prospět, přestaňte se ztrapňovat.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 16:10 Reaguje na Jan ŠkrdlaBože, ta studie srovnávala povrch země s trávou a bez ní.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 17:08 Reaguje na Jiří SvobodaV té změti příspěvku jsem přehlédl, že reagujete na ten článek o Sahaře.
To co tvrdíte má minimálně taky jednu vadu. Jak vysvětlíte to, že se holý povrch extrémně zahřívá?
Ta tráva dokáže energii pohltit a využít ji z části k produkci biomasy a z větší části k transpiraci, kterou ochladí povrch. Navíc účinně zabraňuje erozi.
Samozřejmě porost stromů (o kterém se v té studii nepsalo) je na tom lépe, navíc dokáže akumulovat nezanedbatelné množství CO2.
Odpovědět
To co tvrdíte má minimálně taky jednu vadu. Jak vysvětlíte to, že se holý povrch extrémně zahřívá?
Ta tráva dokáže energii pohltit a využít ji z části k produkci biomasy a z větší části k transpiraci, kterou ochladí povrch. Navíc účinně zabraňuje erozi.
Samozřejmě porost stromů (o kterém se v té studii nepsalo) je na tom lépe, navíc dokáže akumulovat nezanedbatelné množství CO2.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 17:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá jen reagoval na evidentní pitomist ve "studii" a vy to takto "vědecky" dopletete. Nebojte, jsem si velmi dobře vědom všech faktů, co říkáte, znovu jen oapkuji, že se snažím váš neúplný obraz doplňovat dalšími podstatnými fakty. Některé se vám prostě nehodí, tak si hrajete na čertíka.
Když na něco praží slunce a je to tmavé, tak se to zahřívá. Když je to světlejší, zahřívá se to méně. Já na tom žádnou vadu nevidím.
Řekl bych, že když někdo o sobě veřejně prohlašuje, že něčemu rozumí a o ostatních tvrdí opak, bývá to jen nafoukaný hlupák.
Odpovědět
Když na něco praží slunce a je to tmavé, tak se to zahřívá. Když je to světlejší, zahřívá se to méně. Já na tom žádnou vadu nevidím.
Řekl bych, že když někdo o sobě veřejně prohlašuje, že něčemu rozumí a o ostatních tvrdí opak, bývá to jen nafoukaný hlupák.
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 17:52 Reaguje na Jiří SvobodaVrátil jsem se k tomu odstavci co řešíte. Dle mého to není pitomost.
Voda v atmosféře kondenzuje v momentě, kdy je dosaženo rosného bodu. Pokud je teplota vzduchu vyšší než rosný bod, tak žádný déšť není.
Část vody se může v noci zkondenzovat na podchlazeném povrchu (a na poušti ten povrch zchladne razantně a dost rychle). V tom směru má travní porost další výhodu, a to tím, že díky většímu povrchu dokáže z atmosféry dostat větší množství vody (u lesa, který má větší povrch je to ještě markantnější).
Než něco shodíte, zkuste se o tom více zamyslet.
Odpovědět
Voda v atmosféře kondenzuje v momentě, kdy je dosaženo rosného bodu. Pokud je teplota vzduchu vyšší než rosný bod, tak žádný déšť není.
Část vody se může v noci zkondenzovat na podchlazeném povrchu (a na poušti ten povrch zchladne razantně a dost rychle). V tom směru má travní porost další výhodu, a to tím, že díky většímu povrchu dokáže z atmosféry dostat větší množství vody (u lesa, který má větší povrch je to ještě markantnější).
Než něco shodíte, zkuste se o tom více zamyslet.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 21:32 Reaguje na Jan ŠkrdlaTady jsem zkopíroval tu inkriminovanou větu: "Zlatohnědá půda odrážela více světla než tráva, což lokálně ohřívalo atmosféru." Jestli je toto klíčem k vysvětlení vzniku pouště na Sahaře, tak mi nezbývá, než si klepat na čelo. Zkuste si také zaklepat!
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
6.2.2019 22:42 Reaguje na Jiří SvobodaTak nějak jsem pochopil, že je to ta věta, co myslíte.
Jediné závadné tvrzení, které bych na tom viděl, že se tak dělo díky lokálnímu ohřívání atmosféry (to by těžko přispělo ke vzniku pouště takového rozsahu jako je Sahara).
Předpokládám, že se tak dělo ve velkém měřítku, a že ten výraz "lokální" vznikl chybou překladu.
Podobně jako se děje teď v oblasti Sahelu.
Odpovědět
Jediné závadné tvrzení, které bych na tom viděl, že se tak dělo díky lokálnímu ohřívání atmosféry (to by těžko přispělo ke vzniku pouště takového rozsahu jako je Sahara).
Předpokládám, že se tak dělo ve velkém měřítku, a že ten výraz "lokální" vznikl chybou překladu.
Podobně jako se děje teď v oblasti Sahelu.
JS
Jiří Svoboda
7.2.2019 14:38 Reaguje na Jan ŠkrdlaNejde o lokálnost. Jestliže povrch zesvětlím, tak absorbuje méně světla a méně se ohřívá. O to více světla se od povrchu odrazí do kosmu. Vzduch či atmosféra se světlem neohřívá, protože se světlo v atmosféře prakticky neabsorbuje. Takže více odraženého světla nemohlo více ohřívat atmosféru, naopak povrch se tak moc světlem neohříval. Snad to už pochopíte.
Když člověk nepřistupuje k takovým článkům kriticky, pak se nedivme, že žijeme v absurdním světě.
Odpovědět
Když člověk nepřistupuje k takovým článkům kriticky, pak se nedivme, že žijeme v absurdním světě.
JŠ
Jan Škrdla
7.2.2019 17:22 Reaguje na Jiří SvobodaTady je zásadní zádrhel vašeho tvrzení. Atmosféra se totiž zahřívá. Skleníkový efekt totiž není výmysl klimalarmistů, ale přírodní jev, díky kterému tady můžeme existovat.
Kdyby se atmosféra neohřívala a veškeré záření se odrazilo do kosmu (to zde muselo být vakuum), tak bychom zde měli podobné podmínky jako třeba na měsíci.
Odpovědět
Kdyby se atmosféra neohřívala a veškeré záření se odrazilo do kosmu (to zde muselo být vakuum), tak bychom zde měli podobné podmínky jako třeba na měsíci.
JS
Jiří Svoboda
8.2.2019 13:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaTeď jste si ale hodně naběhl! Skeníkový jev se týká tepelného záření, nikoliv odraženého světelného. Bohužel, s takovými mezerami nejste partner k diskusi. Prosím o zacelení.
Nahoře jsem se vám ještě vyjádřil k vlhkosti.
Odpovědět
Nahoře jsem se vám ještě vyjádřil k vlhkosti.
JŠ
Jan Škrdla
8.2.2019 14:57 Reaguje na Jiří SvobodaA odkud se podle vás to tepelné záření vezme? Ze země?
Další pokračování v této diskuzi je pro mě ztráta času.
S tou vlhkostí je to podobné, pokud vyvinete ultrorbční materiál, tak stejně těžko budete konkurovat rostlinám v porovnání cena-výkon.
Odpovědět
Další pokračování v této diskuzi je pro mě ztráta času.
S tou vlhkostí je to podobné, pokud vyvinete ultrorbční materiál, tak stejně těžko budete konkurovat rostlinám v porovnání cena-výkon.
JS
Jiří Svoboda
10.2.2019 18:42 Reaguje na Jan ŠkrdlaAsi jsem tedy pochopil, co jste zač!
Každé těleso o nenulové absolutní teplotě vyzařuje elektromagnetické záření.
Každá hlína či jíl, beton, cihla nebo dřevo je sorpční materiál, kde v mikro- a nano-pórech kondenzuje voda i při teplotách nad rosným bodem.
Odpovědět
Každé těleso o nenulové absolutní teplotě vyzařuje elektromagnetické záření.
Každá hlína či jíl, beton, cihla nebo dřevo je sorpční materiál, kde v mikro- a nano-pórech kondenzuje voda i při teplotách nad rosným bodem.
JŠ
Jan Škrdla
10.2.2019 20:22 Reaguje na Jiří SvobodaJá pro změnu nechápu, co jste zač vy. Asi to bude tím, že nejsem pod vlivem alkoholu nebo jiné psychotropní látky.
Dle těch vašich teorií by bylo skvělé, kdybychom tady místo lesa měli poušť, v zemědělské krajině širé lány (nejlépe oseté širokořádkovými plodinami) a nebo rovnou betonové haly.
Nějak si tu vaši teorii nedovedu představit v praxi.
Raději se věnujte pasivním domům, tam můžete být prospěšný.
Vzhledem k tomu, že tuto diskuzi kromě nás dvou asi nikdo nesleduje, nemá cenu v ni pokračovat.
Howgh!
Odpovědět
Dle těch vašich teorií by bylo skvělé, kdybychom tady místo lesa měli poušť, v zemědělské krajině širé lány (nejlépe oseté širokořádkovými plodinami) a nebo rovnou betonové haly.
Nějak si tu vaši teorii nedovedu představit v praxi.
Raději se věnujte pasivním domům, tam můžete být prospěšný.
Vzhledem k tomu, že tuto diskuzi kromě nás dvou asi nikdo nesleduje, nemá cenu v ni pokračovat.
Howgh!
JS
Miroslav Vinkler
4.2.2019 20:58 Reaguje na Jiří SvobodaMluviti stříbro, mlčeti zlato. Musíte se seznámit s elementárními věcmi jako je velký a malý vodní cyklus.
Což u jádra nenajdete.
Odpovědět
Což u jádra nenajdete.
JS
Jiří Svoboda
4.2.2019 21:31 Reaguje na Miroslav VinklerPokusil vsem se již reagovat na pana Škrdlu. Tam najdete i to jádro (takže jsem vás jistě nezklamal).
Myslím, že už jste stříbrem pořádně obtěžkán.
Odpovědět
Myslím, že už jste stříbrem pořádně obtěžkán.
Miroslav Vinkler
5.2.2019 06:44 Reaguje na Jiří SvobodaPředpokládám, že jste dlouhodobě frustrován odklonem od jádra ve světě. A za viníka určil lidi mající k jádru výhrady.
Mýlíte se , ne ekologové , ale ekonomika přesvědčila politiky, že jádro není to pravé ořechové.
A s tím nesvedete nic ani vy.
Odpovědět
Mýlíte se , ne ekologové , ale ekonomika přesvědčila politiky, že jádro není to pravé ořechové.
A s tím nesvedete nic ani vy.
JŠ
Jan Šimůnek
5.2.2019 07:31 Reaguje na Miroslav VinklerM8te smůlu. Ekologové v 80. a na začátku 90. let zcela jasně prohlašovali, že je jejich cílem klást tak nesmyslné požadavky na bezpečnost JE, aby se staly v důsledku těchto vynucených nesmyslů ekonomicky nevýhodné.
A lidi nejsou hloupí a pamatují si to.
Odpovědět
A lidi nejsou hloupí a pamatují si to.
Miroslav Vinkler
5.2.2019 12:48 Reaguje na Jan ŠimůnekSnad si nemyslíte, že by si neviditelná ruka trhu nechala ukrást JE ,kdyby na ni mohla vydělat balík ?
Ani náhodou. To by šla i ekologie rychle stranou.
Odpovědět
Ani náhodou. To by šla i ekologie rychle stranou.
JS
Jiří Svoboda
6.2.2019 11:04 Reaguje na Miroslav VinklerProblém je, že díky nehorázné podpoře OZE přestal existovat trh s elektřinou.
Odpovědět
ig
4.2.2019 10:58 Reaguje na Miroslav Hruška
Nj, to už se tady řešilo. Brownfieldů je méně než kolik je potřeba plochy pro rozvoj průmyslu. A to nepočítám plochu pro bydlení, která také pořád roste.
A ty firmy potřebujeme, protože lidi si chtějí víc vydělat, třeba z tak přízemního důvodu, že by chtěli lépe bydlet. A tolik bohatých geniálních podnikatelů kteří by houfně zakládali ryze české technologické firmy tu zase nemáme :-)
Odpovědět
A ty firmy potřebujeme, protože lidi si chtějí víc vydělat, třeba z tak přízemního důvodu, že by chtěli lépe bydlet. A tolik bohatých geniálních podnikatelů kteří by houfně zakládali ryze české technologické firmy tu zase nemáme :-)
4.2.2019 11:15 Reaguje na
To jste vedle. Aby průmysl vytvořil hodnoty potřebuje silné energetické vstupy , suroviny a další plochy a mimo výrobků produkuje odpady. To je přesně to ,co nepotřebujeme navyšovat.
A m.j. zcela pomíjíte nastupující robotizaci průmyslu.
Otázka bude znít brzy jinak- co s těmi lidmi dělat- kam je sektorově přesunout ? Máte pouze tři možnosti - služby, státní sektor a věda,vývoj,technologie
Odpovědět
A m.j. zcela pomíjíte nastupující robotizaci průmyslu.
Otázka bude znít brzy jinak- co s těmi lidmi dělat- kam je sektorově přesunout ? Máte pouze tři možnosti - služby, státní sektor a věda,vývoj,technologie
ig
4.2.2019 11:27 Reaguje na
A kdo lidem vysvětlí, že průmysl má stop stav a že například to lepší bydlení nebude, ať si zvykají na 1+1 se dvěma dětmi?
Jinak materiálové a energetické vstupy průmyslu průběžně klesají (na srovnatelnou jednotku produkce), díky vyspělým technologiím. Jen díky tomu je také možné něco jako ekonomický růst :-)
Odpovědět
Jinak materiálové a energetické vstupy průmyslu průběžně klesají (na srovnatelnou jednotku produkce), díky vyspělým technologiím. Jen díky tomu je také možné něco jako ekonomický růst :-)
Miroslav Vinkler
4.2.2019 17:39 Reaguje namateriálové a energetické vstupy průmyslu průběžně klesají = pravda
Ovšem stoupá počet spotřebních předmětů - TV, mobily,domácí spotřebiče + počet aut/rodina.
A nároky na bydlení také.
Kdo má 1+1 a dvě děti je buď neschopný anebo nezodpovědný. (pomineme-li případy viz major-vyšší moci )
Ekonomický růst musí být v harmonii se sociální soudržností a životním prostředím= princip trvale udržitelného rozvoje.
Odpovědět
Ovšem stoupá počet spotřebních předmětů - TV, mobily,domácí spotřebiče + počet aut/rodina.
A nároky na bydlení také.
Kdo má 1+1 a dvě děti je buď neschopný anebo nezodpovědný. (pomineme-li případy viz major-vyšší moci )
Ekonomický růst musí být v harmonii se sociální soudržností a životním prostředím= princip trvale udržitelného rozvoje.
ig
4.2.2019 19:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím. Normální člověk si samozřejmě pořídí lepší bydlení - ale už tím, že si koupí ten byt nebo dokonce postaví domek, tak se automaticky podílí jednak na záboru půdu a za druhé na ekonomickém růstu. A to byla ta moje námitka, že kdyby někdo chtěl "udržet na uzdě" ekonomický růst, tak by musel takovému člověku klást překážky v jeho snaze si pořídit lepší bydlení.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
4.2.2019 18:11 Reaguje naBrownfieldů je více než dost:
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cesko-je-rajem-brownfieldu-nevyuzite-arealy-zabiraji-trikrat-vetsi-plochu-nez-plzen_201701301402_akottova2
stačí se jen podívat:
https://brownfieldy.czechinvest.org/Aplikace/bf-public.nsf/bfs.xsp
Kolik té plochy pro rozvoj průmyslu ještě potřebujete.
Jinak většina lidí by vás s vaším tvrzením poslala někam, a to převážnou většinu z nich bych asi těžko mohl nálepkovat jako "ekologisty".
Odpovědět
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cesko-je-rajem-brownfieldu-nevyuzite-arealy-zabiraji-trikrat-vetsi-plochu-nez-plzen_201701301402_akottova2
stačí se jen podívat:
https://brownfieldy.czechinvest.org/Aplikace/bf-public.nsf/bfs.xsp
Kolik té plochy pro rozvoj průmyslu ještě potřebujete.
Jinak většina lidí by vás s vaším tvrzením poslala někam, a to převážnou většinu z nich bych asi těžko mohl nálepkovat jako "ekologisty".
ig
4.2.2019 19:53 Reaguje na Jan Škrdla
To nerozporuju, ale když firma potřebuje desítky tisíc čtverečních metrů kousek od Prahy a zároveň kousek od určité dálnice, tak se vhodný brownfield určitě nenajde, protože pokud tam vůbec někdy byl, už je dávno zabraný.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
5.2.2019 20:50 Reaguje naJe to trochu o rozmlsanosti firem (zas na druhou stranu je chápu, proč by se zatěžovaly sanací brownfieldů, když můžou stavět na zelené louce) a taky o tom, že se nedostatečně chrání zemědělská půda.
S tím bydlením - je sice dobré bydlet v rodinném domku, ale s rozmyslem.
Takové satelitní město blízko velkoměsta je svým způsobem noclehárnou. O nějakém vesnickém životě se nedá mluvit. Pokud značně rozšíříte vesnici dál od města a prudce zvýšíte počet obyvatel, musíte počítat s problémy typu, že vám nebudou stačit místa ve školce nebo škole.
Odpovědět
S tím bydlením - je sice dobré bydlet v rodinném domku, ale s rozmyslem.
Takové satelitní město blízko velkoměsta je svým způsobem noclehárnou. O nějakém vesnickém životě se nedá mluvit. Pokud značně rozšíříte vesnici dál od města a prudce zvýšíte počet obyvatel, musíte počítat s problémy typu, že vám nebudou stačit místa ve školce nebo škole.
ig
5.2.2019 21:27 Reaguje na Jan Škrdla
Zase se musí kupovat půda plus náklady na změnu územního plánu plus poplatek za vynětí ze ZPF, takže ty brownfieldy nejsou úplně opomíjené, jen jsou někdy tak daleko, že to prakticky nejde.
Ten rd je ale pro někoho pořád lepší než byt v paneláku (i kdyby šlo o domeček v satelitu), hlavně má méně interakcí se sousedy :-) což je pro někoho (třeba pro mě) velmi cenné.
Odpovědět
Ten rd je ale pro někoho pořád lepší než byt v paneláku (i kdyby šlo o domeček v satelitu), hlavně má méně interakcí se sousedy :-) což je pro někoho (třeba pro mě) velmi cenné.
LK
