https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-budoucna-nelze-se-smrkem-pocitat-jako-s-hlavni-hospodarskou-drevinou-shodli-se-odbornici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do budoucna nelze se smrkem jako s hlavní hospodářskou dřevinou počítat, shodli se odborníci

18.2.2019 01:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Současná kalamita v lesích staví vlastníky lesů do těžké situace. Musí se jednak vyrovnat s velkými hospodářskými ztrátami, a zároveň dělat složitá rozhodnutí, na jaké dřeviny se do budoucna zaměřit, aby v měnících se klimatických podmínkách měl les šanci obstát. Odborníci z praxe i vědci se na semináři Přírodní rozmanitost a ochrana přírody v praxi na toto téma shodli, že vzhledem ke globálním změnám klimatu, které ovlivní podnebí a počasí i v České republice, nelze do budoucna počítat se smrkem jako s hlavní hospodářskou dřevinou. Budoucnost českých lesů vidí odborníci spíše v jejich pestrosti.
 

„Ve vyšších polohách Vysočiny by se smrk v přiměřeném zastoupení mohl stále uplatňovat. Ovšem vývoj počasí v posledních letech a klimatické prognózy do budoucna ukazují, že častěji budou nastávat podmínky, v nichž smrk zřejmě nebude dobře prosperovat," říká Václav Hlaváč, ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. "Smrk ztepilý je přirozenou dřevinou chladnějších a vlhčích poloh. Ve středních a nižších nadmořských výškách není tato dřevina schopná odolávat nepříznivým vlivům jako jsou dřevokazné houby, hmyz, vítr a podobně.“

„Záchranu nepředstavuje ani často zmiňovaná douglaska tisolistá, která sice může snášet nízkou vlhkost půdy, ale není jisté, jak by reagovala na nízkou vlhkost vzduchu," dodává Libor Ekrt z Katedry botaniky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě nízká vlhkost vzduchu je totiž jeden z faktorů, se kterým musíme do budoucna počítat. "Proti douglasce tisolisté hovoří i fakt, že se jedná o nepůvodní druh evropských lesů. Navíc se místy chová dokonce invazně a ohrožuje biologickou rozmanitost přírodovědně cenných lesů," říká Ekrt. Zároveň není vyloučeno, že i ji, tak jako jiné jehličnany, mohou v budoucnu při monokulturním využití decimovat škůdci. "Zásadním argumentem je i to, že máme k dispozici naši domácí jedli bělokorou, která je k douglasce plnohodnotnou alternativou,“ říká Ekrt.

„Varováním z minulosti je negativní zkušenost s výsadbami též nepůvodního smrku pichlavého v Jizerských a Krušných horách, kde horské smrčiny hromadně usychaly v důsledku kyselých dešťů," říká Václav Hlaváč. Introdukovaný smrk pichlavý měl představovat záchranu horských lesů, avšak vysazené porosty v důsledku napadení kloubnatkou smrkovou již řadu let také předčasně usychají. "S nepůvodními dřevinami je lepší si nezahrávat, zvláště v podobě monokulturních lesů,“ říká Hlaváč.

Méně smrku bude třeba.
Méně smrku bude třeba.

„Než opakování šablonovitých výsadeb smrku a introdukovaných jehličnanů, je daleko vhodnějším postupem obnova lesa pomocí přípravných dřevin jako je bříza, jíva nebo osika," říká Luděk Čech ze Správy CHKO Žďárské vrchy. "Ty navíc dobře snášejí mikroklimatické podmínky velkoplošných holin, zvláště při horkém a suchém počasí, kterého jsme byli svědky v posledních letech. Využít je možno také další druhy přirozeně se vyskytujících náletových a výmladkových dřevin včetně křovin, jako je líska nebo mahalebka,“ dodává Čech.

„S ohledem na místní poměry a potenciál dané lokality je nezbytné na místě vytěžených holin co nejdříve obnovit důležité ekologické a mikroklimatické funkce lesa. Porosty přípravných dřevin sice budou vypadat poněkud nezvykle, ale svoji úlohu plní velmi dobře. Založením lesa přípravného ovšem práce nekončí, konečným cílem by měly vždy být druhově i strukturně pestré a stabilní porosty cílových dřevin, nikoliv opět čisté kulturní smrčiny,“ dodává Luděk Čech.

„Především v nižších polohách Vysočiny představuje alternativu k jehličnanům také dub. Už nyní je proto výhodné v lesích uvolňovat koruny stávajících dubů, aby byla podpořena fruktifikace – tvorba žaludů. Právě přirozená obnova, případně i síje dubu, představují jedno z možných řešení, a to i z ekonomického hlediska,“ říká Jan Horník, botanik z oddělení sledování stavu biodiverzity z Agentury ochrany přírody ČR.

Raději jedli.
Raději jedli.

„Pravděpodobné budoucí klima nižších nadmořských výšek v České republice si můžeme představit jako podnebí Maďarska. Proto se alternativní dřevinou k výsadbám pro budoucnost jeví dub – a to jak dub zimní, tak i dub letní," říká Jan Roleček z Masarykovy university a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Dub letní je podle něho velmi plastický druh, který snáší přísušky i otevřené porosty. "Dubové lesy navíc poskytují cenné houbařské terény, takže mohou nahradit smrk i v tomto ohledu,“ dodává Roleček.

„Ovšem k lesnímu prostředí patří i odumírající a odumřelé stromy, včetně na zemi ležícího tlejícího dřeva. Na tato mikrostanoviště jsou vázány mnohé druhy, včetně řady vzácných a ohrožený rostlin, hub a živočichů. Odumřelé stromy a tlející dřevo nepatří jen do přírodních rezervací, ale mělo by být v určité míře součástí i našich hospodářských lesů. Kůrovcová kalamita přináší ekonomické ztráty, ale pro přírodu není tragédií, pokud nám po ní nezbydou jen holé paseky bez ničeho a pokud se z ní dokážeme poučit,“ říká Vojtěch Kodet z České společnosti ornitologické.

„Průzkumy ukazují, že ponechání tlejícího dřeva v lese pozitivně působí na vznik nového lesa. Souše a pahýly vylepšují mikroklima pro nově vznikající les a v delším časovém horizontu také dodávají lesní půdě potřebné živiny,“ doplňuje Markéta Nováková z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Seminář Přírodní rozmanitost a ochrana přírody v praxi se konal 7. a 8. 2. v Telči a hostilo jej Výukové středisko ČVUT. Na 12. ročníku odborného semináře se sešlo téměř 100 odborníků, vědců, zaměstnanců státní ochrany přírody z celé ČR.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Markéta NovákováAutorka je pracovnicí Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

18.2.2019 22:38
Že je potřeba pěstovat druhově pestré lesy, které jsou odolné proti změnám klimatu, se vědělo dávno. Bohužel mnozí lidé, kteří mohli učinit krok k nápravě o tom nechtěli slyšet.

Jinak je na tom prvním obrázku opravdu smrk? Podle kůry to spíš vypadá jako douglaska.
Odpovědět
mr

21.2.2019 11:25 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, na 1. obr. je fakt SM. A krásné požerky podkorníka.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.2.2019 12:59 Reaguje na
Nevěděl jsem, že se ta fotka dá kliknutím zvětšit.
Jinak vidím tam spíše požerek lýkožrouta.
Odpovědět
mr

21.2.2019 16:40 Reaguje na Jan Škrdla
Výborně, podkorník = lýkožrout.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.2.2019 19:52 Reaguje na
Tak jsem se dozvěděl něco nového, v našem dialektu se lýkožroutům, lýkohubům a bělokazům říká kůrovci :-)
Odpovědět
ig

19.2.2019 13:14
Zajímalo by mě, o kolik bude dražší stavební řezivo. Nebo jestli se to bude dělat jako ještě v osmdesátých letech v Německu, kdy bylo levnější dovážet na stavební dřevo mahagon (abych byl spravedlivý - šlo o nepravý mahagon) než kácet a zpracovávat vlastní smrky.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.2.2019 18:44 Reaguje na
Mahagon na stavební dřevo? To slyším poprvé. Pokud vím, tak se používal na výrobo nábytku. Nepravý mahagon se možná říkalo dřevu ze smrku nebo jiné dřeviny potaženému dýhou z mahagonu.
Pro zajímavost, jako náhrada za tropická dřeva se používá jeřáb břek, který roste v našich končinách.

O kolik bude dražší stavební řezivo si netroufám odhadnout, ale je velice pravděpodobné, že se změnám v složení lesů bude muset přizpůsobit dřevozpracující průmysl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2019 19:39 Reaguje na Jan Škrdla
Myslím, že ve stavebnictví najde jako konstrukční dřevo douglaska uplatnění bez potíží, dřevo je prý zcela srovnatelné se smrkovým, dokonce i ceněnější. Na OSB desku se hodí v podstatě jakékoli měkké dřevo. Asi jediná chyba by bylo vysazovat příliš tvrdých dřevin.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.2.2019 21:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Douglasku si dovedu představit jako příměs ve středních polohách (kromě maloplošek a národních parků). Rozhodně by se neměla pěstovat v monokulturách jako doposud smrk. Rychle roste, vůči suchu je odolnější než smrk a u nás netrpí kalamitním škůdcem, ale nevíme co bude třeba za 50 let.
Pokud by se dala na OSB desky pomlet bříza nebo osika (popř. i jíva), byl by to ideální stav. Jsou to vhodné dřeviny pro obnovu velkých kalamitních holin a mnohde vyrostou samy z náletu.

Odpovědět

Jan Škrdla

19.2.2019 22:19 Reaguje na Jan Škrdla
To co jsem psal výše, platí pro střední polohy.
V nížinách bych tu douglasku viděl max. jako vtroušenou dřevinu. V cílové skladbě by mohl být dub, ale třeba takové dřeviny jako javor mléč i babyka, lípa nebo habr, ale také cenné dřeviny jako třeba jeřáb břek.
A jako přípravné dřeviny snad vše co vyroste (klidně i hloh, svída nebo líska).

Dá se předpokládat, že lepší situace bude na stanovištích ovlivněných vodou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2019 15:59 Reaguje na Jan Škrdla
Jde v postatě o jediné: z čeho v budoucnu nadělat KVH hranoly, OSB desky, překližky, palubky a prkna pro pasivní dřevodomy. V jednom domě se uplatní tak 30 kubíků z toho je 10 kubíků KVH hranolů, zbytek nemusí být pevnostní dřevo. Tvrdého dřeva se spotřebuje cca kubík. To je opravdu spíše jen doplňkové.
Odpovědět
mr

20.2.2019 13:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Tvrdé dřeviny jsou ty necennější, co nám tu vyroste. Používají se sice hlavně na nábytek, ale lze je dát kdekoliv a do čehokoliv. Chybou by bylo je nevysazovat. Jestli si to ještě dobře pamatuji, tak mahagon není nějaká dřevina, ale jedná se o několik druhů stálezelených až poloopadavých velikánů odolných záplavám i požárům z jihu USA až po Brazílii. Jenže velmi podobné dřevo roste i v Africe - pohledem na vzorek jsem nikdy neviděl rozdíl, ten uvidíme leda pod mikroskopem. A taky se pod obchodními názvy užívá stejný pojem "mahagon" - a jedná se o velké množství druhů velmi podbných dřev. Obecně se dovážel hlavně na nábytek - krájenou dýhu, ale je fakt, že kdysi byla jeho cena asi taková, že i já jsem z něho viděl podlážky a palety, ze kterých u nás prý měly vzniknout obklady pro kohosi.
Odpovědět
ig

19.2.2019 19:47 Reaguje na Jan Škrdla
Bylo to načervenalé dřevo, vzhledem podobné mahagonu, mechanicky prý lepší než smrk. Byly to trámky, fošny, prkna. Normálně z toho dělali krovy a všechno možné použití jako kdekoliv na stavbě, i podlážky lešení z toho měli.

Nejdřív mě překvapila ta barva a potom že všechno, včetně trámků na lešení bylo hoblované. Inu Němci :-) Jinak se ve dřevě moc nevyznám, tohle si pamatuju jako kuriozitu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2019 16:31 Reaguje na
V Kalifornii rostou redwoody.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist