Dobrovolníci Hnutí Brontosaurus loni odpracovali tisíce hodin pro přírodu. Pomohli vzniku CHKO Soutok i vzácným druhům
1.3.2026 05:38 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Hrábě
Klíčovým momentem roku se stala pomoc při zrodu CHKO Soutok. Brontosauři v terénu přímo vyznačovali hranice nové chráněné krajiné oblasti, a to i za doprovodu tehdejšího ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Pomoc ale směřovala i k mnohem nenápadnějším, přesto vzácným obyvatelům naší přírody. Na Andělských schodech dobrovolníci čistili louky pro modré květy hořců a v Českém lese doslova vybojovali prostor pro masožravé tučnice. Na jižní Moravě zase pomáhali s údržbou ohradníků pro netradiční sekáče – buvoly, kteří svou pastvou pomáhají chránit unikátní slaniska.
Významným krokem pro budoucnost dobrovolnictví v Česku je nové memorandum o spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). „Tato dohoda otevírá našim dobrovolníkům dveře do těch nejcennějších míst v republice. Budou pracovat přímo pod dohledem špičkových odborníků, což naši pomoc posouvá na profesionální úroveň,“ dodává Flíčková.
Brontosauři loni nezanechali stopu jen doma. Na 8 zahraničních táborech pomáhali českým krajanům v Srbsku, Rumunsku a Chorvatsku. Vedle oprav turistických tras a drobných památek šlo hlavně o lidské setkávání a podporu komunit, které udržují české tradice v cizině.
Kromě práce v terénu se Brontosaurus soustředil i na vzdělávání. Projekt Akce příroda loni oslovil přes 1 100 mladých lidí, kteří se učili nejen teorii, ale i praktické dovednosti – od správného řezu ovocných stromů až po hlubší pochopení klimatických změn.
Hnutí nyní vstupuje do roku 2026 s jasným cílem: zapojit do péče o planetu ještě více mladých lidí.
reklama
Dále čtěte |
Dobrovolníci staví kilometry zábran, aby zachránili obojživelníky před koly aut. ČSOP spustil veřejnou sbírku "Pozor žáby"
Studenti i dobrovolníci obnovují ve Slaném přírodní lokalitu Netovická stráň
Dobrovolníci připravili v Novém pralese bezpečné zázemí pro netopýry a sovy Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 08:47Ano důležité pečovat o historicky - činností lidí vzniklou krajinu-historickýni metodami. No nesmí to pak udělat v hlavě cvak a začít vytvářet pohádky o bezzásahu. Ten patří jen jako ta výjimka (tam kde je původní) potvrzující pravidlo obecně nutné péče o krajinu, o přírodu ovlivněnou tisíciletí a vzniklou jako následek činností lidí.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 10:25 Reaguje na Slavomil VinklerJsou lidé, jako jste vy, kteří přírodu nemají rádi, divoké přírody se bojí, a tak se snaží přesvědčovat ostatní, že nejlepší je ta uměle vytvořená, polně luční, ze které je odstraněno vše, co by mohlo nějak překážet a vadit, a kde nejsou žádná "nebezpečná" zvířata, ani stromy. Příroda sterilní a neživotaschopná, ve které život nekypí, ale naopak se z ní vytrácí.
To je ale jen jejich osobní představa, vycházející z osobních sympatií a antipatií, a s přírodou a ochranou přírody to nemá nic společného. Příroda pro udržení své komplexnosti a bohatosti potřebuje volnost a prostor, ne řízení a regulace. Volnost nejde ani nařídit, ani uměle vytvářet. Regulace už z principu nikdy nevede k bohatosti, ale k omezenosti.
Ano, lidé chtějí regulace, protože jim to vyhovuje, jenže to zase nevyhovuje přírodě, kterou regulace ničí. A že jsme tu př před dlouhým časem přírodu zcela zregulovali přece neznamená, že už to tak musí zůstat, a že v tom musíme za každou cenu pokračovat. Ostatně na mizejícím životě z krajiny můžeme zřetelně vidět, že to tak stejně ani nefunguje, a že je to špatně. Co je dobré pro lidi, není dobré pro přírodu.
Odpovědět
To je ale jen jejich osobní představa, vycházející z osobních sympatií a antipatií, a s přírodou a ochranou přírody to nemá nic společného. Příroda pro udržení své komplexnosti a bohatosti potřebuje volnost a prostor, ne řízení a regulace. Volnost nejde ani nařídit, ani uměle vytvářet. Regulace už z principu nikdy nevede k bohatosti, ale k omezenosti.
Ano, lidé chtějí regulace, protože jim to vyhovuje, jenže to zase nevyhovuje přírodě, kterou regulace ničí. A že jsme tu př před dlouhým časem přírodu zcela zregulovali přece neznamená, že už to tak musí zůstat, a že v tom musíme za každou cenu pokračovat. Ostatně na mizejícím životě z krajiny můžeme zřetelně vidět, že to tak stejně ani nefunguje, a že je to špatně. Co je dobré pro lidi, není dobré pro přírodu.
PN
Petr Novotný
1.3.2026 19:57 Reaguje na PetrPodmínkou pro prosperitu lidské společnosti je kulturní krajina. Ti co volají po nespoutané přírodě jsou téměř výhradně lidé ,co v žijí ve velkých městech a v přírodě nikdy nežili. Takoví pak chodí do přírody radit a omezovat ty co v přírodě žijí a pracují.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
1.3.2026 19:59 Reaguje na Petr NovotnýJejich úroveň interakce z přírodou je vyasfaltovaná cyklostezka
Odpovědět
EB
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
2.3.2026 10:25 Reaguje na PetrPane Petr. Velice si protiřečíte v tom co jste napsal. Pokud chceme přírodu bohatou potřebující volnost a prostor a zde si odporujete. Nač buvoli aby spásali vše co se chce prosadit, ve volné přírodě to takto nefunguje. Buvol je zavřený a spásá vše, je to tedy sekačka jak se píše. Za normální situace by u nás buvol nebyl, ale asi jelen, srnčí a ti by se zde nezdržovali, aby vše vypásli, ale teritorium mají velké. Takže by zde byli keře a časem i stromy. Keře ty potřebují ptáci k hnízdění a obrovská spousta hmyzu a pod keřem se schová koroptev, křepelka, zajíc. Podívejte se na ochranáře v Krkonoších. Likvidovali kleč, že tu byly louky, ano byly zde a to je ta péče co jím dal člověk. Kleč vytrhali. Mluvil jsem kdysi s lesníky a ti říkali , že zde docházelo k sesuvům půdy při pasení. Dobytek a ovce spásali nálety kosodřevin a pak docházelo k sesuvům. Dnes jí opět trhají aby zde byli kytičky. Tak se nezlobte , ale velice si odporujete. Unás likvidují keře podél cest, v polích , u sloupů, kde to nepřekáží. No ale ochránci řekli prý , že keře jsou bordel a to víme v některých vojenských prostorech, kde se chová skot a kůň jako divocí. Je to vše jen kšeft. Kdyby tam ti Brontosauři nelezli, ta příroda si to srovná podle sebe, ale zase je to podle člověka a nejhorší, ti co sedí v kanceláři a odtud to řídí. Možná spadli do bahna , tak se to musí udělat jinak. Ne zde se nedělá ochrana přírody, ale kšeft. Mimochodem v Havlíčkově Brodě se likviduje park okolo psichiatrie, jen tak, je zde asi v létě stín a to je dobře?
Odpovědět
EB
Pe
Petr
1.3.2026 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerJak jsem tak vypozoroval, pro vás příroda končí tam, kde začínají zuby. Cokoliv bez zubů je v pořádku a v přírodě to chcete a máme podporovat, cokoliv má zuby je nebezpečné a v přírodě to nechcete a má se odstranit. Obdobně i u rostlin. Měkké byliny v pořádku, ty nijak neuškodí, tvrdé stromy pryč, mohou spadnout na hlavu.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 11:04 Reaguje na Slavomil VinklerPokud žádáte používání historických metod, pak by možná stálo za pokus to vyzkoušet. Vzít si dřevěný rýč a malou motyku a zkusit jak moc je takováto metoda schopná změnit přírodu a biodiverzitu. Zjistil byste, že pranepatrně málo. To, co vy považujete za historicky vzniklou krajinu, je ve skutečnosti krajina vzniklá až v současnosti, se vznikem a rozmachem moderní techniky, tedy nějakých 200 let zpátky. Vše předtím, tedy opravdová historie, vypadalo úplně jinak. My bychom to nejspíš nazvali divočinou, promísenou s loukami a políčky. Rozhodně nic, co známe z dneška. Ostatně historické mapy z 18. století jsou volně k dispozici, každý se tak může sám podívat na stav a vzhled tehdejší krajiny. Sice už to byly jen zbytky původního stavu, ale i tak je ten rozdíl propastný.
Ale předpokládám, že tuto doopravdy historickou krajinu na mysli nemáte. Vy máte na mysli krajinu průmyslovou, s traktory a sekačkami.
Odpovědět
Ale předpokládám, že tuto doopravdy historickou krajinu na mysli nemáte. Vy máte na mysli krajinu průmyslovou, s traktory a sekačkami.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 14:36 Reaguje na PetrNo hrozí-li vyhynutí čehokoli, je trvání na bezzásahu jen škodlivé náboženství.
Hlavním důvodem ochrany přírody není zadržování vody, ale ochrana a udržení biodiverzity. Diverzita života je závislá na tom, zda je diverzita stanovišť. Pokud stanoviště zmizí, závislý život vyhyne. Současná stanoviště vytvořil člověk, i když v poslední době tato stanoviště mizí buď tím že se o ně nepočuje (třeba bývalé pastviny), nebo naopak jsou přetěžována (veliké lány polí). Hnutí brontosaurus se snaží aspoň některé ty plochy (neopečovávané) udržet. To je potřebné. Na rozdíl od vás.
Velkoplošná bezzásahovost prohlubuje klimatické extrémy a poškozuje udržení dalších generací
Odpovědět
Hlavním důvodem ochrany přírody není zadržování vody, ale ochrana a udržení biodiverzity. Diverzita života je závislá na tom, zda je diverzita stanovišť. Pokud stanoviště zmizí, závislý život vyhyne. Současná stanoviště vytvořil člověk, i když v poslední době tato stanoviště mizí buď tím že se o ně nepočuje (třeba bývalé pastviny), nebo naopak jsou přetěžována (veliké lány polí). Hnutí brontosaurus se snaží aspoň některé ty plochy (neopečovávané) udržet. To je potřebné. Na rozdíl od vás.
Velkoplošná bezzásahovost prohlubuje klimatické extrémy a poškozuje udržení dalších generací
Pe
Petr
1.3.2026 16:06 Reaguje na Slavomil VinklerTak to před příchodem člověka musel být život na pokraji kolapsu. Samé klimatické extrémy a žádná biodiverzita.
Zato dnes, kdy je bezzásahovost jen okrajová, je klima stále lepší a stabilnější, a biodiverzita stoupá. Krajina kypí životem, a dokonce neustále vznikají další a další druhy. Tak je na tom příroda naší zásluhou dobře :-)
Odpovědět
Zato dnes, kdy je bezzásahovost jen okrajová, je klima stále lepší a stabilnější, a biodiverzita stoupá. Krajina kypí životem, a dokonce neustále vznikají další a další druhy. Tak je na tom příroda naší zásluhou dobře :-)
Ra
Radek
1.3.2026 16:12 Reaguje na PetrZ Prány nemůžeme žít všichni , je nám ale jasné že jsou mezi námi takoví co si to myslím .
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 16:12 Reaguje na Slavomil Vinkler"Pokud stanoviště zmizí, závislý život vyhyne. Současná stanoviště vytvořil člověk"
Takže tam vznikly úplně nové druhy?
A co se stalo s těmi stanovišti, která zmizela činností člověka? A jejich životem?
Odpovím za vás. Nic nového nevzniklo, zato vyhynulo to, co člověk zničil. A toto pokračuje dál. Bravo.
Odpovědět
Takže tam vznikly úplně nové druhy?
A co se stalo s těmi stanovišti, která zmizela činností člověka? A jejich životem?
Odpovím za vás. Nic nového nevzniklo, zato vyhynulo to, co člověk zničil. A toto pokračuje dál. Bravo.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 16:48 Reaguje na PetrUž jsem vám vícekrát vysvětlovakl, že původní krajinu čtvrtohor vytvořila megafauna jako skoro všucde řídkou savanu. Megafaunu vyhubil člověk, ale následně savanu (kulturní step) svými zásahy udržoval, včetně těch savanových druhů. No a ty dnes bezzásahem navíc spojeným s intenzifikací jinde (lány kuku, řepky..) mizí.
Najděte si co říkají skuteční vědci- ekologové jako Sádlo, Storch, Konvička, Pokorný, Grim.... a nenabádejte neznalce k devastaci posledních zbytků přírody.
Odpovědět
Najděte si co říkají skuteční vědci- ekologové jako Sádlo, Storch, Konvička, Pokorný, Grim.... a nenabádejte neznalce k devastaci posledních zbytků přírody.
Pe
Petr
1.3.2026 16:59 Reaguje na Slavomil VinklerNo a proč pořád chcete udržovat nepůvodní a nepřirozené biotopy vytvořené člověkem? Já to nechápu. Škodí to přírodě i biodiverzitě, která neustále klesá. Narušuje to klimatické podmínky, které jsou stále chaotičtější a extrémnější. A přesto to chcete neustále dál vytvářet a devastovat tím zbytky přírody, která tu navzdory lidské činnosti ještě zbyla. Koukněte na černobylskou krajinu, jak po odchodu člověka kypí životem. Přijde vám to jako mizení diverzity a devastace přírody?
Jediný důvod, který jsem od vás pochopil, že se veškerého vyššího života bojíte. Ale přece nezměníme celé životní prostředí na suchou step jen proto, aby vás něco nekouslo.
Odpovědět
Jediný důvod, který jsem od vás pochopil, že se veškerého vyššího života bojíte. Ale přece nezměníme celé životní prostředí na suchou step jen proto, aby vás něco nekouslo.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
2.3.2026 10:29 Reaguje na PetrMožná proto, aby jsme měli co jíst. Bez udržované a řádně obhospodařované krajiny, nebude jídlo. Pardon vlastně jen Německé překladiště, markety, nové fabriky, staré padají, nové domy. My vlastně pole nepotřebujem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2026 10:54 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo to taky, ale pestrá, nezarostlé krajina jako stepi, pastviny, meze a řídké lesy udržují biodiverzitu, zabraňují vymírání. Jídlo se dá vyrobit a vyrábí na obřích lánech "chemicky"(ne že by se mi to líbilo).
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 17:06 Reaguje na Slavomil VinklerKlimatické a půdní podmínky střední Evropy vytvářejí jako klimaxové společenství les. Tedy žádnou savanu, ani suchou step. Každý si to může sám snadno ověřit kdekoliv na internetu.
Nevěšte neznalcům na nos vaše podivuhodné představy o tom, že tu potřebujeme step a savanu, aby bylo vše v pořádku. Ne, to potřebujete jen vy, aby vás nic nekouslo, až půjdete ven.
Odpovědět
Nevěšte neznalcům na nos vaše podivuhodné představy o tom, že tu potřebujeme step a savanu, aby bylo vše v pořádku. Ne, to potřebujete jen vy, aby vás nic nekouslo, až půjdete ven.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 17:53 Reaguje na PetrTak si ověřujte ale u ekologů. Opakuji Najděte si co říkají skuteční vědci- ekologové jako Sádlo, Storch, Konvička, Pokorný, Grim....a další odborníci, ne WIKI tvořená pomýlenými AKTIVISTY.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 18:10 Reaguje na Slavomil VinklerAle vždyt i tihle pánové úplně normálně uvádějí, že člověk změnil lesnatou krajinu na zemědělskou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 18:36 Reaguje na PetrLesnatá není neprostupný les. Je to řídký les. Úplné odlesnění jen někde, tedy obvykle v nížinách, nikoli celoplošně. A lány a plantáže je až moderní výdobytek tak tisíc, spíše třista let.
Odpovědět
Pe
Petr
1.3.2026 18:49 Reaguje na Slavomil VinklerNikoliv, řídký les je pouze vaše představa a přání.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2026 09:50 Reaguje na PetrViz https://storymaps.arcgis.com/stories/ec9d9d46b16c42f48ce32a4a2d3bd51b
Děvičky historická fotografie
Odpovědět
Děvičky historická fotografie
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
2.3.2026 10:34 Reaguje na Slavomil VinklerLesy bývaly opravdu neprostupné. On byl starý les a pod ním postupně mladý a pokud ne tak zde bývalo spodní patro a to byli keře. A lány , opravdu posledních třicet let. Předtim ještě od 50 let se lány zvětšovali, ale byly tak čtvrtinové co dnes. Ale pole louky zde byli tisíc let zpátky, co člověk začal pěstovat rostliny pro obživu a zvířata ve stádech dokázala postupně likvidovat i les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.3.2026 10:49 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKAle houby. Dokud byli tuři, zubři a koně a lovci sběrači, tak byl les řídký. No a v 6 tisíciletí bc přišli zemědělci a pastevci s dobytkem. Hustší byly pohraniční hory, ale ani ty...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.3.2026 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerPane Slavomile.Staňte se tedy lovcem a sběračem.To je diskuze.....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.3.2026 08:07 Reaguje na Emil BernardyNo asi to píšu špatně, když nerouzumíte. Já vůbec nechci zbavit přírodu lid. Pouze péči o cenná chráněná území je nutno provádět stejně tak, jak tato území vznikla v minulých staletích. Pastva, senaření...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.3.2026 08:23 Reaguje na Slavomil VinklerPro mě Vaše teze nemají spojitost s realitou.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.3.2026 08:24 Reaguje na Emil BernardyJinak.Co Vám brání v "pást a senařit".?
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
2.3.2026 10:27 Reaguje na PetrNe nemáte pravdu. Vypalování a pak následné pastvy. Tak to fungovalo, když člověk začal osidlovat hory a kopce a další krajinu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
1.3.2026 09:39Dobrovolníci Hnutí Brontosourus -
a kde jsou ti ostatní vyznavači zeleného náboženství, aby těmto dobrovolníkům pomáhali, no !
Odpovědět
a kde jsou ti ostatní vyznavači zeleného náboženství, aby těmto dobrovolníkům pomáhali, no !
MU
Michal Ukropec
1.3.2026 13:39Jsem spokojen. Petr mi potvrdil morální nadřazenost a ideovou nenávist nálepkování mm nebo osočováním ekologistů. Už abych si balil kufry do nějakého pracovně výchovného tábora.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.3.2026 16:56 Reaguje na Michal UkropecJá už nereaguji na jeho s prominutím "hlouposti". Ještě že nemá
možnost řídit ministerstvo životního prostředí, protože by se
mohlo přejmenovat na ministerstvo nicnedělání a bezzásahu. Je
to typický produkt současné ochranářské výchovy.
Odpovědět
možnost řídit ministerstvo životního prostředí, protože by se
mohlo přejmenovat na ministerstvo nicnedělání a bezzásahu. Je
to typický produkt současné ochranářské výchovy.
MK
Martin Králík
1.3.2026 19:52Bezzásahovost zde provádí soukromí vlastnící (i spousta státních - UZSVM, SPÚ, ČD, Správa železnic ...)., a to tím, že se o svůj majetek často nestarají. Tak nám krajina vesele zarůstá pajasanem, javorem jasanolistým, akátem, mahalebkou, svídou a pod. V každém kú naleznete spoustu pozemků v tomto režimu - a to bez toho, že by to někdo někomu nařizoval. Važme si každého, kdo alespoň trošku rozumně hospodaří i bez dotací.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2026 20:08 Reaguje na Martin KrálíkSouhlasím, jen varuji před bezzásahovostí jinou než píšete. A je k tomu sklon. Třeba báje o Moravské amazonii, když jde o vysetý les 300 let starý. Měl by soutok být NP, ale obhospodařovaný.
Odpovědět
ml
1.3.2026 20:05
Vyzdvihuje-li Hnutí Brontosaurus aktivní pomoc při vzniku CHKO Soutok, lze ocenit jediné: neštěstí zde nepadl emotivně zabarvený a skutečnosti neodpovídající pojem tzv. "Moravská Amazonie"...
Odpovědět
ml
BM
Břetislav Machaček
2.3.2026 09:51 Reaguje naVe všech ochranářských spolcích dělají to i to a my máme zase
názory ty a ty. V něčem se shodneme a v něčem ne a od toho jsou
diskuse a argumenty, proč s tím, nebo tím nesouhlasím. Nostalgie
z táborů Brontosaurů na Helfštýně a Orlickém Záhoří u mne stále
přetrvává, protože to nebylo bohapusté žvanění, ale smysluplná
práce, což hodnotím i dnes a že nedělají vše podle mých přestav
beru jako nutné zlo rozdílnosti názorů. Názory se mění a to i
u zarputilých zastánců, kteří po čase zjistí, že udělali chybu.
Odpovědět
názory ty a ty. V něčem se shodneme a v něčem ne a od toho jsou
diskuse a argumenty, proč s tím, nebo tím nesouhlasím. Nostalgie
z táborů Brontosaurů na Helfštýně a Orlickém Záhoří u mne stále
přetrvává, protože to nebylo bohapusté žvanění, ale smysluplná
práce, což hodnotím i dnes a že nedělají vše podle mých přestav
beru jako nutné zlo rozdílnosti názorů. Názory se mění a to i
u zarputilých zastánců, kteří po čase zjistí, že udělali chybu.
EB
BM
Břetislav Machaček
4.3.2026 09:17 Reaguje na Emil BernardySamotné CHKO by mi nevadilo, pokud by mělo moudré vedení, které by spolupracovalo se všemi zainteresovanými a nebylo
pro některé diktátorem a jiným šlo na ruku v prasárnách!
Už jsem tu popisoval zákaz tábořit po téměř 100 létech v
lomu a naopak povolili přestavbu podnikové chaty ROH na
hotel s obrovským parkovištěm a novou asfaltovou silnicí.
Na kolaudační žranici bylo celé vedení CHKO a obce. Tak
se taky "chrání" příroda v některých CHKO.
Odpovědět
pro některé diktátorem a jiným šlo na ruku v prasárnách!
Už jsem tu popisoval zákaz tábořit po téměř 100 létech v
lomu a naopak povolili přestavbu podnikové chaty ROH na
hotel s obrovským parkovištěm a novou asfaltovou silnicí.
Na kolaudační žranici bylo celé vedení CHKO a obce. Tak
se taky "chrání" příroda v některých CHKO.
EB
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2026 16:45Když Evropu vylidnila Černá smrt, mnoho vesnic úplně zmizelo a pole zarostla lesem. Přesto ale tento „návrat přírody“ vedl k rozvratu druhového bohatství rostlin. Trvalo dalších 150 let, než se biodiverzita rostlin v Evropě vrátila na úroveň před Černou smrtí. Jak je to možné?
https://www.osel.cz/14568-prekvapivy-dusledek-cerne-smrti-s-lidmi-zmizely-i-rostliny.html
Odpovědět
https://www.osel.cz/14568-prekvapivy-dusledek-cerne-smrti-s-lidmi-zmizely-i-rostliny.html
