https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ekologicka-obnova-hnedouhelnych-velkolomu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů

28.4.2021 07:24 | PRAHA (Ochrana přírody)
Obr. 1: Spontánní sukcese.
Obr. 1: Spontánní sukcese.
Zdroj | Ochrana přírody
Těžba nerostů a hornin, probíhající v České republice již po staletí, má významně negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Bezesporu k plošně největší destrukci na našem území došlo při povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Více než 400 km2 plochy bylo ovlivněno těžbou, s ní spojenou infrastrukturou a navazujícím průmyslem. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi1, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených lomů. V odborné veřejnosti je již delší dobu rozšířené povědomí o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek. Proto je nyní otázka využití ekologické obnovy pro tato postindustriální stanoviště aktuálnější než kdy jindy.
 

Pro všechny hnědouhelné velkolomy byly zpracovány plány sanací a rekultivací. Progresivnější z nich počítají s ponecháváním 10 % ploch k samovolnému vývoji (obr. 2). Na zbylém území má proběhnout nákladná technická (hydrická, zemědělská nebo lesnická) rekultivace. Lomy Most-Ležáky a Chabařovice byly tímto způsobem sanovány a rekultivovány. V dalších (např. Vršany, ČSA) již byly technicky zrekultivovány významné plochy výsypek a nové se plánují.

Obr. 2 Těžba hnědého uhlí ve velkolomu ČSA bude ukončena do pěti let. Velké plochy, zejména v severozápadní části na úpatí Krušných hor, nebyly zatím technicky zrekultivovány. AOPK ČR ve spolupráci s ČZU v nich vymezila rozsáhlé území, které by bylo vhodné ponechat ekologické obnově.
Obr. 2 Těžba hnědého uhlí ve velkolomu ČSA bude ukončena do pěti let. Velké plochy, zejména v severozápadní části na úpatí Krušných hor, nebyly zatím technicky zrekultivovány. AOPK ČR ve spolupráci s ČZU v nich vymezila rozsáhlé území, které by bylo vhodné ponechat ekologické obnově.
Foto | Markéta Hendrychová / Ochrana přírody

Přírodovědný význam území s ukončenou těžbou

V poslední dekádě probíhající přírodovědné průzkumy nerekultivovaných výsypek a aktivních lomů odhalily neobyčejný biologický potenciál tohoto území. Hnědouhelné těžební oblasti Ústeckého kraje, často nazývané měsíční krajinou, jsou ve skutečnosti velice druhově bohaté, což platí především v případě výsypek. Jednotlivá sukcesní stadia na nich představují cenné a ve volné krajině rychle mizející či již neexistující stanoviště pro řadu ohrožených nebo vymizelých druhů živočichů i rostlin. Pro uvedené druhy představují povrchové lomy refugia v pozměněné zemědělské krajině (viz např. Hendrychová et al. 2008, Vojar et al. 2012, 2018, Šálek 2012, Tichánek & Tropek 2016, Hendrychová & Bogusch 2016, Vicentiny et al. 2018, Beran et al. 2018a, 2018b).

Box 1
Box 1
Zdroj | Ochrana přírody

Dobře lze význam posttěžebních území pro biodiverzitu ilustrovat na ptácích, o kterých máme detailní poznatky; linduška úhorní (viz box 1), bělořit šedý a celá řada dalších zvláště chráněných či vzácných ptačích druhů hnízdí v těžebních prostorách, a to často ve vysokých hustotách. Početnost některých druhů dokonce jen v mosteckých velkolomech odpovídá odhadu hnízdní populace daného druhu pro celou republiku. Jiné druhy hnízdí striktně jen ve velkolomech nebo zde mají majoritní a jedinou plošnou část populace. Obecně lze říci, že pro mnoho druhů ptáků zemědělské krajiny, kteří patří celoevropsky k nejohroženější a nejrychleji ubývající skupině zmiňovaných obratlovců, představují velkolomy důležité zdrojové populace.

Box 2
Box 2
Zdroj | Ochrana přírody

K základním důvodům, proč jsou hnědouhelné povrchové lomy pro biotu tak zajímavé, patří:

  • dostatečné rozlohy jen řídce zarostlých biotopů s nízkou vegetační pokryvností či bez vegetace,
  • neustálý vznik společenstev v primární fázi sukcese,
  • absence plošného používání chemických látek a s tím spojený dostatek potravy,
  • pestrost podloží a s tím spojená mozaika substrátů s různou úživností včetně fytotoxických ploch s dlouhodobým potenciálem blokování sukcese,
  • různé stáří lokality – vzhledem k dlouhodobosti těžby je možné v jednotlivých částech lomu nalézt plochy v různé fázi sukcese,
  • zamokření lokality – díky podloží a vlivem různých technických zákroků v uvedeném typu prostředí nalézáme různou škálu zamokřených ploch – od zcela suchých až vyprahlých přes plochy dočasně podmáčené, mělké tůně i rozsáhlejší a hlubší vodní plochy.

Porovnání ploch rekultivovaných a ponechaných samovolnému vývoji

Cílem finančně náročných technických rekultivací se stává kulturní les, zemědělsky obdělávaná půda, jezero s regulovanou hladinou, plocha pro rekreaci apod. (Pecharová et al. 2011). Výsledkem je umělá krajina, z hlediska biodiverzity velmi chudá. Počítáme-li i již zatopené zbytkové jámy (jezero Most a Milada), zaujímají mimoprodukční biotopy podporující celkové fungování krajiny a upřednostňující ekologické či přírodo-ochranářské funkce (aleje, remízky, meze, lesní lemy, spontánně se vyvíjející plošky, písčiny, mokřady atd.) pouze necelých 9 % již rekultivovaných hnědouhelných lomů a výsypek Mostecké pánve (Hendrychová et al. 2020). Rekultivované krajiny přitom bývají často nestabilní, vyžadující dlouhodobé, či dokonce trvalé náklady na údržbu.

Box 3
Box 3
Zdroj | Ochrana přírody

Ekologická obnova využívající přírodní procesy umožňuje postupnou kolonizaci území po těžbě pionýrskými druhy a následně dalšími stadii ekologické sukcese, na které jsou vázány odlišné gildy druhů. Protože časový a plošný nástup jednotlivých sukcesních stadií se odvíjí od místních podmínek (geologický podklad, úživnost, svažitost, podmáčení apod.), které jsou v posttěžebním území velmi proměnlivé (viz výše), vzniká zde pestrá mozaika ploch bez vegetace, z části zarostlých bylinnou či křovinnou vegetací až po biotopy souvisle zarostlé s již vyvinutým keřovým patrem a roztroušenými stromy: navíc v obdobném prostředí najdeme řadu ekotonů. Raná stadia sukcese v kulturní krajině vyhledávají kupř. některé druhy hmyzích opylovačů (Tscharntke et al. 2002). Důležitou vlastností ekologické obnovy je její nízkonákladovost (viz box 3).

Obr. 3 Již v současnosti jsou ponechávány při rekultivacích části ploch samovolné sukcesi, jde však o pouze o drobné plochy. Na fotografii plocha ponechaná přirozené obnově na výsypce Pokrok.
Obr. 3 Již v současnosti jsou ponechávány při rekultivacích části ploch samovolné sukcesi, jde však o pouze o drobné plochy. Na fotografii plocha ponechaná přirozené obnově na výsypce Pokrok.
Foto | Markéta Hendrychová / Ochrana přírody

Dnes již máme možnost na mnoha lokalitách hodnotit a porovnávat plochy ponechané samovolnému vývoji s technicky rekultivovanými. Četné výzkumy opakovaně potvrdily, že ekologická obnova za nesrovnatelně nižších vstupních i následných udržovacích nákladů umožňuje vývoj mimořádně cenných stanovišť osidlovaných ohroženými druhy organismů (Bejček & Tyrner 1980, Hodačová & Prach 2003, Hendrychová 2008, Tropek & Řehounek 2011, Jongepierová et al. 2018). Ani z pedogenetického hlediska nejsou nerekultivované partie výsypek v kvalitativních charakteristikách ve srovnání s technicky vzniklou antropozemí nikterak pozadu, ba dokonce některé samovolně vzniklé lesní porosty vykazují vyšší biologickou aktivitu v půdě a účinnější rozklad odumřelé organické hmoty, přičemž mohou produkovat i více dřevní hmoty, a to obvykle už kolem 25. roku vývoje (Frouz et al. 2008, 2015).

Cílový způsob využívání velkolomů se hledá

Proběhlé technické hydrické, lesnické a zemědělské rekultivace (např. Most-Ležáky, dnes jezero Most) otevřely otázku jejich ekonomické efektivity. Nejde jen o to, že je jejich realizace mimořádně nákladná (hradí těžební firmy), ale drahá je i jejich následná údržba (hradí stát). Například v případě jámy Most činí průměrné roční náklady na údržbu 15 mil. korun, z toho doplňování hladiny vody snižované odparem průměrně 8–10 mil. Kč/rok. Lze předpokládat budoucí příjmy z rekreace, odprodeje části území k hospodářskému využití a k zástavbě, ale i když od rekultivace jezera již uběhla řádka let, finální řešení ekonomicky efektivního využití se stále hledá. Obdobná situace nastává také v případě jezera Milada, kde je v tuto chvíli vyhlášena architektonicko-urbanisticko-krajinářská soutěž. Tyto zkušenosti logicky vyžadují hledání udržitelnějšího řešení pro zbývající lomy.

Vláda ČR v roce 2017 konstatovala, že v České republice není pro oblasti současné intenzivní těžby hnědého uhlí stanoven cílový stav území, kde je podle souhrnných plánů sanací a rekultivací plánován vznik rozsáhlých vodních ploch. Uložila proto zabývat se efektivními způsoby jejich využití zohledňujícími náklady pro provozování a zároveň výnosy z jejich rozvojového potenciálu.

Obr. 4 Komořanské jezero, které se rozkládalo na místě lomu ČSA, začalo být systematicky odvodňováno v r. 1835 (Pecharová et al. 2011). Na dobové pohlednici zámku Jezeří je vidět stav Komořanského jezera kolem r. 1880.
Obr. 4 Komořanské jezero, které se rozkládalo na místě lomu ČSA, začalo být systematicky odvodňováno v r. 1835 (Pecharová et al. 2011). Na dobové pohlednici zámku Jezeří je vidět stav Komořanského jezera kolem r. 1880.
Zdroj | archiv Oblastního muzea v Mostě

Krajina jezer a jachet?

Na vizualizacích vypadá posttěžební nová „jezerní krajina“ úchvatně. Otázkou však je reálnost samovolného zatopení jednotlivých jam, resp. jejich napuštění čerpáním z blízkých vodotečí po ukončení těžby a reálnost následného udržení hladiny trvale snižované odparem.

Aktuálně zpracované studie2 ukázaly, že při uvažování přítoku pouze z vlastního povodí je obtížné nalézt dlouhodobě stabilizovanou hladinu jezer. Navíc již při malé změně průtoků může v budoucnosti docházet k výrazným odchylkám hladin. Posouzení bylo uskutečněno pro tři časové úrovně – současnost, rok 2050 a rok 2100, pro které byly modelovány průtoky, srážky a teploty3. Pro prvotní napouštění jezer byla jako zdroj vody uvažována řeka Ohře (tok Bílina byl vyloučen z důvodů nedostatečné kvality i kvantity vody) za podmínky dodržení minimálního zůstatkového průtoku a neohrožení odběrů níže po toku. Vodohospodářské řešení prokázalo dostatečnou kapacitu a spolehlivost tohoto zdroje pro první plnění jezer. Kolik let či desetiletí bude plnění jezer trvat, bude mj. záviset na harmonogramu ukončování těžby v jednotlivých lomech, tedy zda bude možno jezera napouštět postupně či budou plněna vodou souběžně.

Obr. 5. Z přírodo-ochranářského hlediska nejzajímavější stanoviště s blokovanou sukcesí, která budou po dlouhou dobu hostit nejvzácnější raně sukcesní druhy vyžadující holý substrát
Obr. 5. Z přírodo-ochranářského hlediska nejzajímavější stanoviště s blokovanou sukcesí, která budou po dlouhou dobu hostit nejvzácnější raně sukcesní druhy vyžadující holý substrát
Foto | Markéta Hendrychová / Ochrana přírody

Udržení hladin dosažených po prvním napuštění se, bez nutnosti dalšího čerpání vody (např. z Ohře) pro dotování odparu, ukázalo jako udržitelné v případě uvažovaných jezer v lokalitách Bílina a Libouš (možné propojení s vodním dílem Nechranice). Hladina by měla být udržitelná také v případě jezera Milada, které je dotováno zejména podzemní vodou z přelivných vrtů. Zvažované jezero v lomu ČSA studie vyhodnotila jako nevyužitelné k hospodaření s vodou, bylo by pouze součástí vodohospodářské soustavy s nároky na vyrovnávání vlastní bilance (dotace výparu). U již hydricky rekultivované lokality Most se potvrdila neudržitelnost hladiny za současných klimatických podmínek. I v budoucnosti bude muset být pro udržení současné hladiny jezero Most doplňováno čerpáním vody4. Také pro zvažované jezero v lokalitě Vršany nebylo v žádné ze zkoumaných variant nalezeno řešení zajišťující jeho ustálenou hladinu.

Osejeme posttěžební území solárními elektrárnami?

V poslední době k hydrické rekultivaci přibyla snaha využít území s ukončenou těžbou pro energetické a další účely. Důvodem je snaha a zvyšování podílu bezuhlíkatých zdrojů energie. V roce 2020 byl vyhodnocen potenciál využití rekultivovaných ploch, a to i hladin uvažovaných jezer, pro možnost instalace fotovoltaických elektráren (FVE). Bylo ověřeno, že vybudování těchto zařízení v lokalitách budoucích rekultivovaných území může poskytovat velmi významný výkonový potenciál (maximální potenciál výroby je odhadován až na 4,0–6,8 TWh/rok). Konkrétně v lokalitě ČSA činí odhadovaný instalovaný výkon FVE cca 0,66–1,04 GW5.

Diskutováno je také využití území pro vybudování přečerpávacích elektráren. I když v případě lokalit ČSA a Milada vychází ekonomické zhodnocení pozitivně, je nutno před rozhodnutím o vážnějším rozpracování těchto záměrů provést vyhodnocení dopadů na přírodu a krajinu.

Ekologická obnova je řešením

Širší využití ekologické obnovy bylo sice opakovaně ze strany AOPK ČR, vědeckých institucí i nevládních organizací v minulosti navrhováno, ale až na výjimky byly tyto návrhy zahrnuty pouze ve strategických dokumentech. Například v Implementačním plánu Strategického rámce Česká republika 2030 se uvádí potřeba zajistit ochranu ploch přírodě blízké obnovy na narušených plochách. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025 toto zpřesňuje a u silně narušených až zcela zničených ekosystémů (např. povrchové doly) konstatuje, že je ponechání samovolné, spontánní sukcesi společně s vhodnými zásahy péče velmi vhodné. Pro území Ústeckého kraje je přírodě blízká obnova konstatována i v regionálních strategiích.

Obr. 6 Ve velkolomu Vršany jsou vytipovány plochy, kde by neměly být realizovány technické rekultivace a které by měly být ponechány samovolnému vývoji či pro specifickou péči.
Obr. 6 Ve velkolomu Vršany jsou vytipovány plochy, kde by neměly být realizovány technické rekultivace a které by měly být ponechány samovolnému vývoji či pro specifickou péči.
Foto | Markéta Hendrychová / Ochrana přírody

Při plánování a realizaci konkrétních praktických opatření byla ekologická obnova uplatněna zatím jen maloplošně, experimentálně. Proto AOPK ČR v roce 2018 začala aktivně jednat s Palivovým kombinátem Ústí s. p. a energetickou skupinou Sev.en Energy AG o vymezení rozsáhlejších ploch ponechaných samovolnému vývoji v lomech ČSA a Vršany. Nakonec bylo dosaženo vzájemné shody a dohodnut další postup (viz box 2).

Prvním cílem dohody bylo vytipování ploch mimořádně cenných z hlediska biodiverzity a jejich dočasné vyloučení z plánů technických rekultivací. Po dohodě zpracuje AOPK ČR návrhy na jejich registraci jako významných krajinných prvků. Při připravované aktualizaci plánů sanace a rekultivace by pak zmiňované plochy měly být určeny k ekologické obnově či realizaci speciálního obnovního managementu (blokace určité fáze sukcese).

Druhý cíl představuje určení rozsáhlé oblasti zasažené těžbou (řádově 5–10 km2), která bude ponechána samovolnému vývoji a vyhlášena v některé z národních kategorií zvláště chráněných území se stanoveným předmětem ochrany: ochrana přirozených procesů. Nejvhodnější plocha byla z více důvodů identifikována v lomu ČSA. Předně jsou zde stále rozsáhlé plochy s probíhající spontánní sukcesí ušetřené technických rekultivací, s význačnou biodiverzitou a výskytem ohrožených druhů (viz obr. 1). Důležitým důvodem je skutečnost, že naprostou většinu pozemků v tomto velkolomu vlastní stát, takže nenastává problém s vlastnickými vztahy. Třetím důvodem je nízké procento dočasně vyňaté zemědělské a lesní půdy, protože na většině plochy lomu se kdysi rozkládalo Komořanské jezero (viz obr. 4). V úvahu bylo bráno samozřejmě také brzké ukončení těžby v lomu ČSA. Pro lom ČSA proto AOPK ČR zadala ČZU zpracovat studii proveditelnosti, která potvrdila realizovatelnost a vysokou efektivnost ekologické obnovy v lokalitě ČSA (viz box 3). Její závěry jsou přenositelné i na další lokality, např. pro velkolom Vršany.

Podklady připravené AOPK ČR ve spolupráci s partnery uplatnilo Ministerstvo životního prostředí v materiálu pro jednání vlády ČR. Ekologická obnova se tak po desetiletích diskusí stala rovnocennou variantou obnovy rozsáhlých částí posttěžební krajiny. Pro Českou republiku je to příležitost k naplnění závazků v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do r. 2030 (EC 2020, Pešout 2020) a vhodný příspěvek k Desetiletí obnovy ekosystémů, vyhlášenému v roce 2019 OSN (UN 2019, Plesník 2019). Před AOPK ČR nyní stojí úkol přesněji vymezit rozsah území obnovovaného s využitím samovolných procesů při zohlednění dalších zájmů a podmínek ve spolupráci se státními podniky PKÚ, Povodí Ohře, těžební společností Sev.en Energy AG a s dotčenými samosprávami.

Poznámky:
1) Měla by o tom rozhodnout vláda ještě v roce 2021 na základě doporučení tzv. Uhelné komise. Nejpravděpodobnější je stanovení ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v rozmezí let 2036–2038.
2) Studie komplexní vodohospodářské bilance zatápění zbytkových jam po úplném ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji (ČVUT 11/2020); Analýza a vyhodnocení variant propojené vodohospodářské soustavy dokončených hydrických rekultivací (VRV, 05/2020).
3) Studie nezahrnuly, vzhledem k nejistotám, hydrogeologické přítoky a ztráty průsakem.
4) V časovém horizontu 2050 se jedná o dotaci průměrně 810 tis. m3 ročně, k roku 2100 pak průměrně 1 331 tis. m3.
5) Analýza ověření realizovatelnosti výstavby solárních energetických parků na plánovaných plochách hydrických rekultivací a na rekultivovaných plochách (Deloitte Advisory, 05/2020).
Seznam literatury 

AOPK ČR (2019): Memorandum o spolupráci na identifikaci vhodných lokalit pro ekologickou obnovu po ukončené povrchové těžbě. AOPK ČR Praha.

https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/partneri-aopk-cr/statni-podniky/palivovy-kombinat-usti/

Bejček V. & Tyrner P. (1980): Primary succession and species diversity of avian communities on spoil banks after surface mininig of lignite in the Most Basin (NW Bohemia). Folia Zoologica 29:67–77.

Beran V., Poledníková K., Poledník L., Porteš M. & Růžička T. (2018a): Certifikovaná metodika pro plánování managementových opatření a vytváření vhodných biotopů pro bělořita šedého v aktivních těžebních oblastech. Alka Wildlife Lidéřovice. https://www.alkawildlife.eu/media/certifikovana_matodika_belorit_fin.pdf.

Beran V., Poledníková K., Poledník L., Porteš M. & Růžička T. (2018b): Certifikovaná metodika pro plánování managementových opatření a vytváření vhodných biotopů pro lidušku úhroní v aktivních těžebních oblastech. Alka Wildlife Lidéřovice. https://www.alkawildlife.eu/media/certifikovana_matodika_linduska_uhorni_fin.pdf.

Beran V. (2020):  Závěrečná zpráva z monitoringu lindušky úhorní (Anthus campestris), bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), strnada zahradního (Emberiza hortulana), konipase lučního (Motacilla flava), bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), slavíka modráčka (Luscinia svecica), břehule říční (Riparia riparia) a strnada lučního (Miliaria calandra) v těžebních prostorách Vršanské uhelné a.s. v roce 2020. Zpráva pro Krajský úřad Ústeckého kraje. Nepubl.

Briedis M., Beran V., Hahn S. & Adamík P.(2016): Annual cycle and migration strategies of a habitat specialist, the Tawny Pipit Anthus campestris, revealed by geolocators. Journal of Ornithology 157: 619-626

Briedis M., Beran V., Adamík P. & Hahn S. (2020): Integrating light-level geolocation with activity tracking reveals extraordinary nocturnal migration patterns of the Tawny pipit. Journal of Avian Biology 51 (9)

EC (2020): EU Biodiversity Strategy for 2030. Bringig nature back into our lives. COM (2020) 380 final. European Commission Brussels 27 pp.

Frouz J., Prach K., Pižl V., Háněl L., Starý J., Tajovský K., Materna J., Balík V., Kalčík J. & Řehounková K. (2008): Interactions between soil development, vegetation and soil fauna during spontaneous succession in post mining sites. European Journal of Soil Biology 44(1):109–121.

Frouz J., Dvorščík P., Vávrová A., Doušová O., Kadochová Š. & Matějíček L. (2015): Development of canopy cover and woody vegetation biomass on reclaimed and unreclaimed post-mining sites. Ecological Engineering 84: 233–239.

Hendrychová M. (2008): Reclamation success in post-mining landscapes in the Czech Republic: A review of pedological and biological studies. Journal of Landscape Studies 1: 63–68.

Hendrychová M., Šálek M. & Červenková A. (2008): Invertebrate communities in man-made and spontaneously developed forests on spoil heaps after coal mining. Journal of Landscape Studies 1: 169-187.

Hendrychová M. & Bogusch P. (2016): Combination of reclaimed and unreclaimed sites is the best practice for protection of aculeate Hymenoptera species on brown coal spoil heaps. Journal of Insect Conservation, 20(5), 807-820.

Hendrychová M., Černý Pixová K. & Zdražil V. (2020): Využití spontánní sukcese jako efektivního nástroje ekologické obnovy lomu ČSA. FŽP ČZU Praha a AOPK ČR Praha. https://knihovna.nature.cz/records/ba4fafc2-1d59-46e8-9f26-f136f41876a8.

Hendrychová M., Svobodová K. & Kabrna M. (2020): Mine reclamation planning and management: Integrating natural habitats into post-mining land use. Resources Policy 69: 101882.

Hodačová D. & Prach K. (2003): Spoil heaps from brown coal mining: Technical reclamation versus spontaneous revegetation. Restoration Ecology 11:385–391.

Jongepierová I., Pešout P. & Prach K. /eds./ (2018): Ekologická obnova v České republice II. – AOPK ČR Praha, 204 pp.

Pecharová E., Svoboda I. & Vrbová M. (2011): Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami. Lesnická práce, Kostelec n. Č. lesy, 112 pp.

Pešout P. (2020): Navrácení přírody do našeho života – strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Ochrana přírody 75 (4): 44–48.

Plesník J. (2019): OSN vyhlásilo Desetiletí obnovy ekosystémů. Ochrana přírody 74 (3):ii-iv.

Tichánek F. & Tropek R. (2016): The endangered damselfly Coenagrion ornatum in postmining streams: population size, habitat requirements and restoration. Journal of Insect Conservation 20:701–710.

Tropek R. & Řehounek J. /eds./ (2011): Bezobratlí postindustriálních stanovišť: význam, ochrana a management. Calla České Budějovice, 156 pp.

Šálek M. (2012): Spontaneous succession on opencast mining sites: implications for bird biodiversity. Journal of Applied Ecology 49:1417–1425.

Tscharntke T., Steffan-Dewenter I., Keuess A. & Thies C. (2002): Contribution of small habitat fragments to conservation of insect communities of grassland-cropland landscapes. Ecological Applications 12: 354 – 363.

UN (2019): United Nations Decade on Ecosystem Restoration (2021-2030). Resolution adopted by the General Assembly on 1 March 2019. United Nations New York, N.Y.https://undocs.org/A/RES/73/284

Vicentini F., Hendrychová M., Tajovský K., Pižl V. & Frouz J. (2020): The effect of topography on long-term spontaneous development of soil and woody cover on graded and untreated overburden. Forests 11 (5): 602.

Vojar J., Doležalová J. & Solský M. (2012): Hnědouhelné výsypky – nová příležitost (nejen) pro obojživelníky. Ochrana přírody 67 (3):8–11.

Vojar J., Doležalová J. & Solský M. (2018): Obnova, početnost a význam vodních biotopů na výsypkách Mostecka. In: Jongepierová I., Pešout P. & Prach K. /eds./ (2018): Ekologická obnova v České republice II. – AOPK ČR, Praha: 169-173.


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.
Pavel Pešout, Michal Porteš, Kateřina Černý Pixová, Markéta Hendrychová, Petr Kříž, David Lacina
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

28.4.2021 09:20
"Osejeme posttěžební území solárními elektrárnami?"

Tohle by mělo být jedno z nejdůležitějších kritérií, protože energii prostě potřebovat budeme a kde jinde máme tolik totálně zdevastovaného prostoru?? Samozřejmě vše chytře zakomponováno (třeba jen na suchých až vyprahlých lokalitách) , možná i na haldách hlušiny a hladinách jezer. A větrné lokality osadit větrníky, ta krajina už vždy bude umělá, tak ať produkuje energii.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2021 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
to je nesmysl....i na betonu vyroste strom. Příroda má mnohem větší schopnosti než si myslíme. Soláry mají smysl na budovách jako doplněk...každá stavba bude spotřebovávat energetický mix. Nebude jeden centrální zdroj, jako tomu je teď ale více menších v němž nějakým způsobem bude zakomponované jádro, jak stabilizační prvek sítě. OZ nejsou schopny vykrýt energetické návaly a v tomto smyslu by mohlo dojít ke kolapsu přenosové sítě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 09:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Soláry mají smysl na budovách jako doplněk..

Jistě, něco jako vyhlídková terasa, kavárna, nebo zajímavá barva fasády. A fve panel může sloužit jako stolek na zahrádce kavárny.....a měnič jako podprdelník.........
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.4.2021 09:23
Alespoň bude možné peníze uložené v rekultivačním fondu, využít jinak.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.4.2021 11:13
Diskutováno je také využití území pro vybudování přečerpávacích elektráren. I když v případě lokalit ČSA a Milada vychází ekonomické zhodnocení pozitivně, je nutno před rozhodnutím o vážnějším rozpracování těchto záměrů provést vyhodnocení dopadů na přírodu a krajinu. - konec citace. Vyborne, tohle budu podporovat, klidne i v kombinaci s nejakym jinym okrajovym zdrojem energie nebo JE. Krajina kolem vodnich elektraren muze byt krasna, uklizena, kulturni, vhodna pro cloveka, zver i kytky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2021 11:24 Reaguje na Jarka O.
Obávám se, že ten výkon bude ale velmi malý, možná jako přečerpávačky by to bylo lepší. Nemáte na to solidní odkaz?? jaká je vzdálenost a výškový rozdíl??
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.4.2021 12:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Citat o precerpavackach je z clanku, to je muj odkaz. Jinak se zeptejte na vlade nebo vyhledejte jeden z odkazu pod clankem. Vetsina jich je biologicka, ale jsou tam i clanky o ekologicke rekultivaci, snad v nich neco o vodnich elektrarnach bude. V situaci, do ktere nas nekdo chce dotlacit, nam bude kazdy kilowat dobry, jinak se budem zahrivat drevem a svitit loucemi. To bude emisi! CO2 ani ne, spis CO.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2021 17:50 Reaguje na Jarka O.
Ztratili jsme 8 let s totálně neschopnou vládou, takže se cítíme dotlačeni, jenže jsme pouze pozadu. Pokud bychom po volbách skutečně hrábli, šlápli do pedálů s OZE a přehodnotili nesmyslnou koncepci založenou na iluzorním jádru,tak šanci máme.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.4.2021 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vas s tim oze trochu chápu, chci vas chapat, ovsem zas chapejte vy, že nejsme sahara, a slunko nesviti 23 h denne. Tu 1 h vam dam k dobru. Potreba je zdroj E jistý, který vypnu a zapnu, kdy mám chuť, a ne cekat na prani prádla, až zasviti slunko a machat ve 4 h odpoledne v potoce, protože přišel mrak. Vy nemáte rad jistoty nebo pracujete pro siemens oddělení fve nebo co? OZE a navíc decentralizovane by byly sakra drahé, i když se prý náklady snížily na 2-5% oproti r. 2000. Ale to asi jen díky subvencím. Takže je to pěkné, ale iluzorní. Neschopna vláda - zkuste si to, budu vás volit! Umíte německy třeba?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2021 21:41 Reaguje na Jarka O.
Tohle je přece dávno 100x vyřešené, normální Evropa má už dnes asi polovinu elektřiny z OZE a nikdo na nic nečeká. Stačí to kopírovat ze zemí, kde to funguje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.4.2021 14:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Mě překvapuje ta, jak říkáte, asi polovina, tzn. 50%, energie z OZE v té, jak říkáte, normální evropě. Co jsou tedy OZE? Pokud vím, tak i srn má z vetrniku a FVE do 10 %, ostatni státy podobne. Víc % V létě než v zimě. Znáte konkrétně státy, které mají 50% E z OZE? Mluvi se o paralelnich systémech, konvencnich i obnovitelnych zdrojich vedle sebe. Ale to je právě katastrofa pro krajinu. Kdyby se postavila 1 JE, tak není vůbec o čem mluvit. Nevím opravdu, jak jim to funguje, nedávno prý greta ve švédsku nesměla luxovat, protože měli malo E. Že by tu polovinu energie z OZE dosáhli omezením spotřeby?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 12:13 Reaguje na Jarka O.
Pokud byste četla články třeba na webu oenergetice.cz, nebo tady i s odkazy, dozvíte se skoro vše potřebné. Třeba:
"V Dánsku loni (2020) vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což byl nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent".
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-obnovitelna-energie-uz-je-hlavnim-zdrojem-elektriny-v-eu

Tohle ale někdo rozporuje, my máme prý až závratných 12%.

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-letos-vyrobilo-vice-nez-50-elektriny-oze-solarni-elektrarny-dosahly-noveho-rekordu/
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2021 08:43 Reaguje na Jarka O.
dělat z toho přečerpávací nádrže je neproduktivní....v Řeži u Prahy se vytváří jaderný kotel pro 16000 domácností jehož zásadní devizou je změna systému chlazení z tlakového jako je dnes na netlakový, tedy v to, že právě změna technologie chlazení výrazně zlepší bezpečnost provozu a cesta Černobylu by byla minulostí. Zkrátka chladilo by se solným roztokem, což by mělo i na pozitivní následek, že by k technologii nebylo potřeba vody a tedy by znamenal konec chladírenských věží.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2021 08:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3041787-maly-jaderny-reaktor-vedcu-z-reze-mohl-v-budoucnu-zasobovat-odlehla-mista
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 09:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pánové asi silně zaspali dobu,
"Do deseti let by jeho funkčnost měl prověřit první experimentální modulární reaktor".

V současné době přece dávno existují SMR reaktory různých fiem ne na papíře, ale dávno ve zkušebním provozu, první (NuScale) má už první obecnou licenci a očekává se rozjetí sériové výroby.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.4.2021 11:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
P. Řezáči, proc ne. JE je nejefektivnější, i když v tvorbě cen se nevyznám. Mnohem efektivnější než voda, ale vidíte, co se kolem toho děje, i přes to, že EK udajne uznala jadernou energii za čistý zdroj a babisovi ten tendr dovolila. Důležitá je energetická bezpečnost, kterou má podle mě zajistit stát prvotne pro své území. Jestli je tak, jak píše p. Hanzl, zap. Evropa a my je jeden energetický okruh a cena se určuje na burze v rotterdamu, asi jako akcie, tak nechapu, nevím, jestli se mi zrovna to má líbit, ale asi se to musí akceptovat. Je to jiny druh mysleni a rizeni. Mozna je zbytecne obtezovat se premyslenim o zdrojich energie v cr, když máme ten rotterdam.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 12:17 Reaguje na Jarka O.
V Rotterdamu kupujeme zemní plyn, ne elektřinu.
Evropa je skutečně propojená dráty velmi solidně, ale jak se stanoví ceny, to netuším. Měmci mají energetické burzy, ale cena na trhu jde klidně na nulu, kdo ji kupuje a tím na tom nejvíc vydělává, to jsem se ani tady nedozvěděl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Sorry jako, aukce.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2021 21:13
Ty jezera nemají chybu.Jen by se do nich mělo vypustit hejno delfínu.Lidé budou plout na jachtach a podel lodí veselé vyskakovat delfíní.A na břehu ve výletní restauraci zpívat Eva a Vašek písníčky z Chorvatska a Bílou orchidej.Nevídím v tom chybu
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2021 08:45 Reaguje na karel krasensky
no ano, ono by to mělo mít citlivý přístup i po napuštění těch " děr" dá se předpokládat, že developerům se to bude taky líbit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 09:46 Reaguje na karel krasensky
Suprovka, počasí bude za chvíli jak v Egyptě a pouštní oáza na Mostecku se bude fakt hodit. Jen aby byla voda.....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2021 09:37
je tady paradox, že Karlovarský kraj vyhlášený lázeňstvím je taky vyhlášený hloubení hnědouhelných děr. To měl zrovna někdo smysl pro tragikomedii...zavírání dolu by mělo začít v tomto kraji...napouštění děr Ohří, která je kousek smysl dává, ale mít hnědouhelné doly v lázeňském kraji ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 09:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ta uhelná industrie zmizí a pokud by se na tom hráblo, rekultivatice jde rychle (v řádu desetiletí).
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.4.2021 12:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
ona byla jaksi chyba stavět lázně nad ložisky uhlí, ne těžit uhlí pod lázněmi :)
Odpovědět
JM

Joska Malý

4.5.2021 16:28
Bylo by krásné část stávajících elektráren přestavět na jaderné a přilehlá jezera využít k chlazení. Zbylé díry napojit festovně na stávající říční síť, tak aby vznikly pořádné močály, tím se zajistí dlouhodobá depozice CO2 a hnědé uhlí se stane obnovitelným zdrojem. Až dojde uran a thorium, bude se to nové uhlí hodit. Jistě to bude efektivnější než soláry a větrníky...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 19:19 Reaguje na Joska Malý
To je úžasný nápad, v těch jezerech by mohli žít krokodýlové, piraně a tropické rostlinstvo, množit by se tam mohli moskyti i hroši.
Takový nápad už proběhl, když se stavěly Dukovany, tak by se horká voda mohla vypouštět zpátky do Jihlavky a ta teče ve velmi úzkém údolí. Mikroklima by tam vytvořilo tropickou řeku až do výšky si 4 metrů nad hladinou a v délce třeba 20 km.
Nějak to tenkrát neprošlo....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2021 23:10
Velkolom i areál elektrárny pokrýt fve panely, dát tam velkou vyvíječku na vodík a moderní praoplynovou turbínu, tak můžete produkovat trvalý úplně čistý výkon srovnatelný s původní špinavou uhelnou. Když se bavíme o řádu trvalého výkonu na úrovni 200 MW.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist