https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pribeh-jezerni-krajiny-podkrusnohori-muze-skoncit-drive-nez-zacne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příběh jezerní krajiny Podkrušnohoří může skončit dříve, než začne

17.4.2020 01:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rekultivační jezero Milada vzniklé z bývalého lomu Chabařovice.
Rekultivační jezero Milada vzniklé z bývalého lomu Chabařovice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Po uzavření hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách projde krajina proměnou. Namísto měsíční krajiny povrchových lomů má Podkrušnohoří být jezerní krajinou. Politici vyzdvihují, že zatopené lomy budou zásobárnou vody. Ministr průmyslu Karel Havlíček navíc nastínil plán, že by se na nich vybudovaly vodní elektrárny, které by měly vyrobit množství elektřiny rovné dvěma jaderným reaktorům. Jak reálné tyto plány jsou, má zhodnotit studie, kterou má mít vláda k dispozici do 30. června letošního roku.
 
„Dosud uvažované budoucí parametry zatopených zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí vycházely z historických předpokladů, byly obsaženy v souhrnných plánech sanací a rekultivací lomů a v posledním období nebyla prověřena reálnost těchto parametrů,“ komentuje stávající záměr Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. „Zejména je třeba prověřit dostatek vody pro zatopení a hlavně pro běžný provoz po zatopení a udržitelnost parametrů v budoucnosti, i s uvažováním vývoje klimatické změny,“ dodává.

Je tedy jezerní krajina, kterou jsme si na místě těžby hnědého uhlí vymysleli, reálná? Studie proveditelnosti zadaná vládou v červnu loňského roku, se má zaměřit jednak na vodohospodářskou realizaci a zároveň i na využití jezer pro energetiku a rekreaci. Palivový kombinát Ústí má studii vládě předat do 30. června, a vláda chce na jejím základě přijmout usnesení o budoucím využití krajiny do konce roku 2020.

Nová česká jezera

Z plánovaných šesti velkých jezer jsou na Ústecku již dvě, Most a Milada. Další jezero, Centrum, by mělo vzniknout z lomu ČSA, kde by těžba měla být ukončena do roku 2021 a jezero o zhruba 700 ha a s hloubkou až 150 metrů by mělo být napuštěno kolem roku 2030.

Lom ČSA, budoucí jezero Centrum.
Lom ČSA, budoucí jezero Centrum.

Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060. Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou kolem 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.

V lomu Bílina se podle platných těžebních limitů může těžit až do roku 2050, s jezerem Bílina se tedy počítá kolem roku 2070. Mohlo by mít rozlohu až 1 000 ha.

Stát by jezera rád propojil kanály, aby vznikla průtočná kaskáda s vodními elektrárnami. V plánu je, že by mohly vytvořit energetické zdroje v rozmezí 1000 až 2000 megawatt, podobně jako 2 reaktory jaderné elektrárny Temelín.

Klimatická změna může změnit plány

Jenže s těmito plány může zamíchat klimatická změna. Společnosti R-Princip Most v minulém roce zveřejnila studii, která posuzovala stávající plány napouštění lomů vodou. A u řady plánovaných jezer zřejmě bude potřeba více vody, než s jakým se počítalo na začátku. Navíc, pokud by se měla udržovat plánovaná hladina, bude některá jezera potřeba nejen napustit, ale i dotovat vodou.

Většina jezer bude plněna vodou z řeky Ohře. A přestože je pro to využíváno jen tolik vody, aby v Ohři zůstal minimální průtok, řeku to ovlivní.

„Čím více vody z povodí Ohře bude použito na zatopení nově vzniklých jezer v rámci rekultivací po těžbě, tím méně jí zbyde v řece Ohři a dále i v Labi pod soutokem s Ohří,“ potvrzuje Hana Bendová, tisková mluvčí Povodí Labe.

Soutok Labe (vlevo) a Ohře (vpravo) v Litoměřicích.
Soutok Labe (vlevo) a Ohře (vpravo) v Litoměřicích.

„Samozřejmě všechny převody vody jsou prováděny tak, aby nedošlo k ekologickým újmám ve vodních tocích, ale množství vody, která je k dispozici, je omezeno srážkami na daném území,“ doplňuje Bendová.

„Ovlivnění je možné předpokládat nejen v době, kdy budou jezera prvotně napouštěna, ale i v období provozu jezer, kdy se může v souvislosti s oteplováním stát, že odpar z vodní hladiny převýší množství srážek a vodu bude potřeba dále doplňovat, aby jezera zůstala zachována,“ upozorňuje Bendová na vliv klimatické změny.

Ve hře je proto i různá velikost jednotlivých jezer. „Každý povrchový lom bude končit s dobýváním uhlí v jiném čase, přesto se bude jejich napouštění aspoň zčásti překrývat,“ uvádí Jan Svejkovský z Povodí Ohře.

Řešení vhodné bilance vody v jezerech je podobné běžným vodohospodářským řešením, která jsou známa z přehradních nádrží. Odlišnosti jsou ale v tom, že při své velikosti jezera neleží na velkých vodních tocích a mají omezené možnosti odtoku vody v mnohdy zahloubeném území.

A samozřejmě, dna jezer tvoří bývalé lomy. Proto se řeší, jak se bude napuštěná voda vsakovat do podloží a zda a jak se do ní budou rozpouštět látky z vytěženého uhelného ložiska.

Chce to čas

Napustit lom trvá roky, protože plánovaná jezera jsou jednak velká a jednak hluboká. Napouštění jezera Milady o rozloze 252 ha a průměrné hloubce 15,5 m trvalo devět let. Most se napouštěl cca čtyři roky. A jezera, která mají teprve vzniknout, mají mít rozlohu ještě větší než Milada a Most.

Napouštění jam po bývalých lomech ale není jediný požadavek, který má Ohře naplnit.

„Dalším zásahem bude to, že voda z Ohře poslouží v rámci opatření pro eliminaci sucha na území Podbořanska a Rakovnicka. Součástí opatření bude i výstavba vodního díla Kryry, Mukoděly a dalších doprovodných staveb – přírodě blízkých opatření v povodí,“ uvádí Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře.

Kolik vody tedy v Ohři při zásobování jezer a přehrad zbude?

„V současné době je pro úsek dolní Ohře (od Nechranic až po ústí do Labe v Litoměřicích) stanoven minimální zůstatkový průtok 8 m3/s. Ten by neměl být ani v budoucnu ohrožen. Jen tento nízký průtok bude zřejmě s ohledem k napouštění jezer odpouštěn z Nechranic do Ohře po delší dobu v roce,“ dodává Svejkovský.

Možný nedostatek vody na zatopení bývalých lomů ale není jediný problém, s nímž se nově vznikající krajina potýká. Řeší se, komu bude území patřit a kdo se o něj bude starat. Zatímco příjmy z pronájmu plochy pro rekreační provozovny mohou být vítaným zdrojem příjmů, výdaje na údržbu vodních děl a pozemků už tak vítané nejsou.

Zkušenosti z jezera Milada, které bylo prvním pokusem o vytvoření rekultivačního jezera, ale ukázaly, že se musí řešit více než jen vodohospodářské a případně energetické řešení. Nově vznikající krajinu je potřeba propojit s tou starou a vytvořit mezi nimi vazby, aby nebylo jezero stejně odříznuté od okolních vesnic, jako byl uhelný lom.

A opět, ani technické řešení sítí nemusí stačit k tomu, aby jezero místní považovali za „svou“ krajinu. Území, kde byly přetrhané dlouholeté sociální a kulturní vazby, vyžaduje zvláštní pozornost a čas na to, aby si k němu lidé vztah zase vytvořili. V německé Lužici byli například obyvatelé zrušených vesnic pozváni, aby mohli truchlit nad svým ztraceným domovem. To jim má umožnit lépe přijmout novou podobu krajiny, která na místě jejich vesnic vzniká.

V tom kontextu je zajímavý záměr starosty obce Chabařovice obnovit na místě těžby zaniklou vesnici Viklice jako obec Nové Viklice. Velkou hodnotou by měla být hodnota symbolická: vrátit do potěžební krajiny osídlení za všechny zrušené obce, které musely ustoupit těžbě hnědého uhlí.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (132)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

17.4.2020 08:02
Odhady nepočítají s tím, že sama jezera ovlivní lokální klima a minimálně i lokální srážky. Úspěšnost napouštění je IMHO dána i tím, zda a jak se podaří či nepodaří svádět do jezer kalamitní vody, které by jinak vedly k záplavám. Ještě podstatnější věcí je, že rozdíl hladin jezer je docela malý na to, aby mělo smysl jejich vypouštění "na elektřinu". Daleko zajímavější možností by bylo vybudování vícera nádrží na náhorní plošině Krušných hor a jejich spojením s jezery v nížině vytvořit přečerpávací elektrárny. Mohly by do sebe nabírat energii z OZE (a hlavně neuplatnitelné přebytky této energie z Německa) a jejím prodejem v době nefunkčnosti OZE si na sebe vydělávat. V podstatě bez takovéto skladovací kapacity nemá budování OZE smysl a i současný stav na našem území představuje jen obtížně zvládnutelný zdroj výkyvů produkce a spotřeby elektřiny.

Autorka také mohla alespoň reflektovat skutečnost, že v Podkrušnohoří jezera byla, protože hnědé uhlí vznikalo z usazenin na jejich dně. Včetně ze stromů, splavených ze svahů Krušných hor při katastrofálních povodních a sesuvech půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 08:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Správná poznámka tou první větou. Jinak projekt je potřebný, i přes prognózované nižší srážky. Právě proto bude voda potřebná na závlahy suchého Podkrkonoší. Elektrárny toho možná vyrobí méně, ale i to je čistá enrgie.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2020 08:41 Reaguje na Karel Zvářal
Taky myslím, že projekt to je spíš potřebný. Ať už kvůli zvýšení vlhkosti ovzduší a tím předpokládanému zvýšení množství srážek , je to nejsušší oblast naší republiky.
I kvůli možnosti využít ty jezera jako akumulaci elektřiny z OZE elektráren. Připomínám, že Krušné hory jsou méně vhodné pro stavbu horních akumulačních nádrží přečerpávacích elektráren na jejich vrcholcích, protože oproti třeba Jeseníkům jsou ty vrcholky geologicky méně stabilní a náchylnější k vznikům sesuvů, ale snad se to podaří eliminovat. Rozhodně jsou víc vhodné než Beskydy. Stejně jako výškový rozdíl mezi údolní a horní nádrží nebude tak velký jako v Alpách nebo ve Skandinávii, takže akumulační účinnost bude menší, ale snad to nebude příliš vadit.
Každopádně je vždy určitá pravděpodobnost, že se ty věci úplně nepovedou, je tam příliš proměnných a zatím ještě neprozkoumaných činitelů, ale podle mne se to s jistotou nedovíme, dokud se to tam nepokusíme postavit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 09:04 Reaguje na Radim Polášek
Zatopení vytěženého území je jeho nejlepší využití, zejména s příchodem klimatické změny. Ta jezera se budou plnit zejména při jarním tání či přívalových letních srážkách, kdy mohou tlumit povodňové vlny (odlehčí Labi). Ta jezera jsou dosti hluboká, takže jejich retenční schopnost bude umožňovat intenzivní závlahy, narozdíl od mělkých Novomlýnů, kde to půjde asi jen po kapkách. Prostě ta závětrná strana Krušných hor si o takový projekt doslova říká, kdo to vidí jinak, nerozumí ekologii.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2020 09:26 Reaguje na Karel Zvářal
Ono tyhlety věci nejsou černobílé.
Fakt je ale, že podle mně budou mít ty jezera kladný vliv i kdyby se projekt nepovedl a ztráta vody by byla tak veká, že by je nebylo možné udržet na předpokládané hladině.
Zase druhý fakt ale může být, že můžeme zatopit něco, co bychom chtěli a potřeboval i vytěžit třeba za 50 let. Třeba nějakou jílovitou horninu se specifickými parametry.
Každopádně ale podle mně jezero bude mít kladný vliv i kdyby zůstalo poloviční, svahy kolem takového jezera budou velice vhodné pro pěstování spousta plodin. Od vinné révy přes ovocné stromy po běžnou zeleninu.
A i kdyby jezera nepřinesla žádné zvýšení srážek v tamějším regionu, v bezprostřední blízkosti takového jezera, do vzdálenosti poloměru až průměru jezera bude znát působení jezera jednak na vyčišťění vzduchu od prachu a jednak na omezení vlivu sucha vytvářením mlhy a hlavně rosy. Podle mých zkušeností právě rosa v blízkosti vodních plocha a vlhkých zamokřených území přináší velkou odolnost rostlin proti suchu i na okolní vyvýšený a při dlouhodobém suchu jinak úplně vyprahlý terén.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 09:33 Reaguje na Radim Polášek
Rosa, to je to klíčové slovo! Zejména v suchém podzimu a zimě. Ozimům zdar!
Odpovědět
MG

Milan G

17.4.2020 14:55 Reaguje na Radim Polášek
Na Sokolovsku jsou dvě jezera, Michal a Medard. Dá se říct, že zkušenost veskrze pozitivní. Klima ovlivňují v daleko větším rozsahu než vámi udávaný poloměr. A samozřejmě došlo ke zvýšení srážek.
Určitě je lepší tímto způsobem zadržovat vodu tady u nás než aby bez užitku odtekla pryč.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 17:04 Reaguje na Milan G
Jsem moc rád za tento cenný poznatek (před a po), děkuji! Jeden nejouda se mě snažil přesvědčit, že z hladiny rybníka není žádný odpar:-)) Ten Michal je vedle Medarda titěrný, ale až se zatopí jáma po Novém Sedlu, to bude teprve poznat! Protože čím víc se nakumuluje takových prvků v krajině, tím více je patrný jejich vliv. Něco mezi součtem a násobkem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 08:59 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, kolik se odpaří z vodní plochy takového Medarda, ale JE Dukovany odpaří v létě řádově 1,5 m3 za vteřinu. To bude odhadem x set kráte více, ale vliv na okolí je nulový. Mohelenská hadcová step je stále stepí, sucho je katastrofální jak všude jinde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2020 09:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Podívejte se, jak jsou ty chladicí věže JE vysoké a udělejte si jednoduchý propočet, o kolik při běžném větru tam nahoře, obvykle tam bývá několikanásobek udávané rychlosti větru u země, se zvýší vlhkost.
A kromě toho spousta příspěvků automobilistů tvrdí pravý opak, chladicí věže kolem jakékoliv provozované velké elektrárny místní klima ovlivňují na vzdálenost kilometrů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 14:01 Reaguje na Radim Polášek
Vy budete asi nejstarší bot z celého Petrohradu, mlhy kolem JE Dukovany jsou už jen hudbou minulosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte pravdu. Mohelenská hadcová step musí být průběžně uměle udržována (vysekávání nežádoucích rostlin, které tam dříve nemohly růst a dnes by vytlačily specifickou vegetaci). Je to v podstatě kompenzace antropogenního vlivu jiným antropogenním vlivem, takže mi to z principu nevadí. Kdyby se neprováděla, byla by tahle lokalita dnes už jen značkou na mapě zničených přírodních zajímavostí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 13:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Omyl, jak dycky. Ta step vznikla intenzivním pasením a když se přestalo pást, musí se sekat, s JE to nic společného nemá, ta vyjímečnost je tam daná hadcovým podložím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, ta step vznikla kombinací extrémního sucha a tepla, daného mj. konfigurací terénu (amfiteátr otevřený skoro přesně k jihu), s chemickým složením podloží (hadec, vylučující do půdy hořčík). Zarůstá vlivem srážek z dukovanské chladící páry, dílem zvýšení teploty vody v řece, nad níž je umístěna (vlivem přečerpávací elektrárny, která stojí kousek proti proudu).
Tam se nikdy ani moc nepáslo, protože v podstatě nebylo co spást.

Kdybyste si o tom něco přečetl, a pak se teprve vyjadřoval.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady máte celkem solidní popis, především v oddílu Ochrana.
"Po zastavení pastvy v 50. letech 20. stol. začala step zarůstat borovicí a zastoupení dřevinami rapidně vzrostlo (z 16 % v roce 1950 na 64 % v roce 1984)."
Píšou tam o vlivu přehrady Dalešice, ale o JE Dukovani nic.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelensk%C3%A1_hadcov%C3%A1_step
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Až na to, že z té JED tam napadá spousta vody. Při správném směru větru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 09:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Nenapadá. Přečtěte si to.
Může bot vůbec číst?
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:49 Reaguje na Pavel Hanzl
O tomto problému se diskutovalo už v době, kdy se JED stavěla, a byl to jeden z protiargumentů (zánik Mohelenské hadcové stepi) proti výstavbě JED.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 06:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, samozřejmě nic nezaniklo a dnes spíš hrozí, že úplně vyschne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 13:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud by skutečně vzniklo nějaké sucho, tak by to zrovna téhle rezervaci silně prospělo.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2020 15:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Vůbec není možné srovnávat produkci páry z chladicí věže, kde se jí v té výšce kolem 150, možná 200 m okamžitě zmocní vítr a odnese ji bůhvíkam. V případě Dukovan má z té vody prospěch trochu Rakousko, trochu Slovensko. Dost se jí asi zarazí na kopcích před Trnavou.
Odpar z vodní plochy se plazí po zemi a sedá na ni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 21:13 Reaguje na Karel Ploranský
Když se podíváte na ten prostor, tak nějaký odpar z Dukovan je jak plivnutí do moře.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2020 15:36 Reaguje na Pavel Hanzl
To máte naprostou pravdu; však jsem taky netvrdil, že ta voda odnesená větrem někam do pryč tam udělá z pouště deštný prales.
Což nic nemění na faktu, že je pryč - a že kdyby spadla na zem v okolí elektrárny, řekněme do 10 km od ní, tak pro tento prostor by to nebylo jen plivnutí do moře. Bylo by to tam znát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 17:20 Reaguje na Karel Ploranský
Tak to jistě. Kdyby spadla v povodí Jihlavky, tak by měla Jihlavka původní průtok i pod přehradou....kdyby byly v p.. ryby....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2020 10:09 Reaguje na Milan G
Ono to závisí na reliefu krajiny.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

17.4.2020 09:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Ve třetihorách zde samozřejmě panovalo úplně jiné podnebí než dnes, čili porovnávat vláhové poměry oblasti tehdy a dnes by bylo nelogické. Poznámka na okraj: hnědé uhlí zde rozhodně nevznikalo z dříví splaveného ze svahů Krušných hor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 12:56 Reaguje na Jan Hrbek
Pravděpodobně alespoň zčásti ano, protože se v některých oblastech slojí nacházely různě přes sebe naházené a promíchané stromy, což odpovídá spíš tomu, co je vidět nad jezy při povodních než nějakému pozvolnému usazování (které tam jistě mezi jednotlivými bouřlivými událostmi bylo také).
Klima bylo ve třetihorách výrazně teplejší a žádná katastrofa se z toho nekonala.
Odpovědět
ig

17.4.2020 13:39 Reaguje na Jan Hrbek
Je to už dost let a zapomněl jsem kde jsem to četl, takže se omlouvám ale nedávám sem odkaz. Šlo tam o to, že při výbuchu sopky Pinatubo byly spláchnuty stromy, které vytvořily v nově vzniklých jezerech vrstvy svým uspořádáním shodné s uspořádáním kmenů v ložiskách uhlí. Formulovali tam hypotézu, že uhlí nevznikalo ani tak pohlcením lesa bažinou, jako spíš splachem, často opakovaným, organického materiálu katastrofickými povodněmi do nějakého jezera nebo údolí.
Odpovědět
ig

17.4.2020 13:41 Reaguje na
Možná to ani nebyla Pinatubo ale jiná sopka. Jestli si někdo na ten článek vzpomenete, napište mi to sem prosím :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2020 20:12 Reaguje na
Ty katstrofální splachy by nemoly vytvořit uhelnou sloj, to bude asi ptákovina, nebo jen okrajový jev. Ta ložiska vznikaly přece statisíci (nebo milióny??) let porostlých bažin.
Odpovědět
ig

17.4.2020 20:42 Reaguje na Pavel Hanzl
V tom článku psali o desítky metrů vysoké vrstvě stromů překrytých bahnem. Škoda, že to teď nemůžu najít, vypadalo to skutečně jako jeden ze způsobů vzniku uhelných slojí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 08:52 Reaguje na
Samozřejmě že ve statisíc let stabilní bažině občas odněkud přijde záplava, ale to je okamžitý jev a nemůže přinést stamilióny stromů na rozsáhlé území! To by musel ten splach začínat u polárního kruhu a trvat tisíce let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale může vytvořit mezivrstvu mezi slojemi, ukládanými pozvolna. A v některých místech (protože to asi nebude rovnoměrně po celém jezeře / bažině) může být docela silná. A potom těch stromů stačí přiměřeně méně - co strhne z horských svahů nějaká povodeň spojená se sesuvy půd a splaví do jezera.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

17.4.2020 14:54 Reaguje na Jan Šimůnek
My, co tu máme Medard, největší zatopená plocha hnědouhelného dolu, tak tu je ještě větší sucho než bývávalo. Nás se nějaké srážky,ani malé ani ty přívalové, nebo bouřky netýkají. Když se v předpovědi hlásí přechod přeháněk, tak už vím, že u nás to rozhodně nebude. A ten stav tu trvá už tak deset let.
Na podzim žádné mlhy.
Tak jestli ten Medard by měl mít pozitivní vliv na vlhkost,
tak bez něj by tu už byla dávno poušť:-)

Jo, a ta výroba elektřiny, to mi při tom minimálním spádu taky nějak nejde do hlavy...

Ale jo, fandím tomu. I když v Ohři v letních měsících sotva
něco teče(v zimních tedy mnohem víc),tak to napouštění bude dlouhý...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 08:55 Reaguje na Jakub Brenn
Žádný Medard s klimaterm nic neudělá, na Jižní Moravě je sucho stejně jak u vás, Nové mlýny mají daleko větší plochu, navíc je tu více lesů, žádné větší betonové plochy atd. atd. prostě ten pes je zakopán v globálním klimatu.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

18.4.2020 23:55 Reaguje na Pavel Hanzl
No však právě! Když to v těch mracích není,
tak to lesy nebo vodní plocha nepřitáhne(jak se tak vágně říkává)A že Karlovarskej kraj je lesnatej poměrně dost.
Naopak třeba nad Prahou občas bývají intenzivní srážky, byť krátký...
Dneska kupříkladu šla večer od SZ oblačnost, ovšem tady nic nespadlo,stejně jako to bylo v pondělí.Ale jak koukám na radar tak JV od Prahy, tam už je poměrně pěkný pás srážek...
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:19 Reaguje na Jakub Brenn
Ono to jezero stahuje srážky do určitých konkrétních míst, částečně na úkor jiných lokalit. To samé dělá i třeba Vranovská přehrada, jejíž okolí docela znám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 13:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Píšete o minulém čase. Taky si vzpomínám, že když byla teplota kolem rosného bodu, tak nad Temelínem ležely těžké mraky, ze kterých klidně i zapršelo. To se posledních asi 5 let nestává vůbec.
Pokud sem přináší giga mega kubíků vody altatické proudění, pak se tu motá mikroklima s odparem a bouřkami z horka stále dokola, to je normální stav. Jenže to už nenatává, stratosférická "dálnice", která tohle řídí je nějaká zauzlovaná a nikdo neví, jestli se rozuzluje a kdy. Předpokládá se, že nikdy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Sorry jako, nad JE Dukovany jsem měl na mysli, okolí Temelína neznám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 09:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Na tom se ovšem velice významně podílejí termiky z ekologického kůrovcového bezlesí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Tyhle termiky se přece začaly postupně objevovat až poslední 3 roky, navíc kolem Dukovan nikdy smrky nerostly a duby se ještě nemýtí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže na návětrné straně leží kůrovcové bezlesí a už několik let se skoro každá dešťová fronta rozpadne nebo alespoň protrhne +- nad Šumavou. Protože termiky tam vynesou do výšky teplý vzduch a ten přemění vodní kapénky na páru. A přestane pršet.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 20:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, ta tragédie narůstá o pyramidové jevy.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:34 Reaguje na Jan Šimůnek
No, ona by šla udělat docela dobrá přečerpávačka, která by doplnila FV panely. Pokud by se ustřelil atomovkou vršek Milešovky, pak by tam mohla vzniknout vhodná nádrž v odpovídající výšce nad Labem, a fungovalo by to podobně jako dlouhé stráně. Dole pod tím je díky Střekovskému Jezu vody dost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 13:30 Reaguje na Daniel Višňovský
Myslím, že ty Krušné hory nad novými podkrušnohorskými jezery by byly vhodnější.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.4.2020 08:32
No, je to každopádně velký pokus, kde se může leccos zvrtnout.
Co se týká vlastních jezer, nestačí je jen napustit. Co m já mám zkušenosti, protože v blízkém okolí v době mého mládí bylo zatopeno údolí potoka a vznikla nádrž, tak ta vlasní nádrž se potom vyvíjí hodně desítel let.
Například první 2 - 4 roky velice čistá voda. Dalších cca 15 let nebo i víc vyplavování živin ze zatopené půdy, zakalení vody a rychlé zarůstání jezera, až do hloubky 2 - 4 metrů vodními rostlinami, současně s namnožením určitých druhů ryb.
Mimochodem, pro podvodní potápění velice atraktivní, rostliny místy vyrůstající ze dna a sahající až na hladinu, v rostlinách ryby, kapři a okouni....Zvlášť okouni, pokud se přestanou bát lidí, jsou pod vodou atraktivní... Současně se velice rozšířilo i pobřežní rostlinstvo, rákosí , orobince atd.
Dalších cca 15 let - nádrž je napájena hlavně lesními či přirodními potoky a prameny, v povodí nádrže není žádný dům a žádný odpad ústící do potoka plný živin, je charakterizováno evidentním úbytkem živin ve vodě. Voda se částečně vyjasnila, vodní rostliny defakto zmizely, pobřežní rostliny se zminimalizovaly na úzký pás okolo vody nebo na méně vhodných místech úplně zmizely. Evidentně došlo k tomu, že živiny z vody zmizely a pravděpodobně jsou usazeny ve rstvě bahna na dně a jediné živiny, které do vody přicházejí jsou z smyvů polí a z koupajících se lidí a to na vývoj nějakého většího množství biomasy ve vodě nestačí . A to je současný stav.
U těch jezer na méstě zatopených povrchových dolů předpokládám, protože jsou větší, tak ten vývoj bude probíhat déle.
Podle mne se dá hodně poučit z materiálů, které byly vytvořeny studiem našich velkých údolních nádrží a změnami a vývojem v nich po jejich napuštění a provozování. pokud se takové výzkumy za komunistů dělaly. Určitě nějaké materiály existují z hlediska rybářství, kdy se sledoval průběh a vývoj rybích populací v těch nádržích.
Jinak problém je u té nádrže, co znám, sucho, povodí je příliš malé a vodní kapacita vtékajících potoků je dost nedostatečná, nádrž je třeba dočerpávat z místní říčky. Což je problém financí i kapacity toho vodního toku. S tím se už ale počítalo tehdy za komunistů při výstavbě nádrže, měla to být nádrž pro technickou vodu pro místní fabriky.
Odpovědět
KK

Karel Kosek

17.4.2020 10:53 Reaguje na Radim Polášek
Váš komentář se mi líbí. Přijde mi, že se málo ví a mluví o tom, že vodní společenstva se taky vyvíjí, mnohdy docela prudce. Jak lidi vidí klidnou vodní hladinu, mají pocit, že to je něco statického.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.4.2020 10:34
Jezera v Podkrušnohoří určitě ano, zaráží mě však přístup k případné realizaci. Zdá se mi nevhodný, v podstatě " máme tady vytěžené prostory ,musí se rekultivovat a navíc je sucho, tak je zaplavíme "

K dispozici jsou plánovací nástroje typu územních plánů měst a obcí, krajské plány- zásady územního rozvoje kraje XY a nad tím Územní politika ČR. Potom možnosti konkrétních studií apod.
Schází mi krajinářský, celostní pohled - plán pro případnou tvorbu konkrétní projektové dokumentace - komplexní a koncepční
přístup k obecné ochraně krajiny a péči o ni .

Nesmí přece jít jen o technické dílo , musí se zde promítnout historie, minulost,současnost krajiny . Cíl ke kterému chceme dojít musíme hodnotit i z pohledu estetiky a krajinné ekologie, aby po letech návštěvník řekl - to se povedlo, to je krásné.
A o tom není v článku ani zmínka. Řeší se jen technické věci.
Kdo má o tuto tématiku zájem ať se podívá na práci Kláry Salzmann, dostupné zde : https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_160414_konference_voda_krajina/$FILE/2.7_K.SALZMANN_CKA_FIN.pdf

Tento typ odborníků by neměl v přípravě projektu chybět !!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 11:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, máte svým způsobem pravdu, ale já bych tomu projektu onu časovou nedokonalost nevytýkal. Jak se říká, zajíci se počítají až po honě. Co vím z tv, tak nějaké lesy v okolí vysazují. Ale nechal bych tam i volnou půdu, kde by šlo intenzivně (se závlahou) hospodařit. To vše ukáže až čas, nakolik se změní mikroklima, kolik té vody vlastně bude, jaký bude zájem o půdu zatíženou těžbou uhlí.

Ta krajina svou antropickou historii v podstatě ztratila vysídlením obcí. Dosti pochybuji, že bude větší zájem ji opět kolonizovat. Spíše bych to nechal opravdu přírodě a zemědělství, u nás ta hustota zástavby je i tak veliká, že ve volném čase není kam utéct do "divočiny".
Odpovědět
ig

17.4.2020 11:24
Nějak mi není jasná ta soustava [přečerpávacích] elektráren s 1 až 2 GW. Ne že by to vůbec nešlo, i na malém spádu se to dá při velkém průtoku dosáhnout, ale to znamená propojení obrovskými kanály při vcelku malé zásobě energie, ty gigawatty by to mohlo dodávat jen krátkou dobu. Zajímalo by mě, jak mají vymyšlené, že by to bylo ziskové?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 12:58 Reaguje na
Obávám se, že nemají. To je fyzika z 8. nebo 9. třídy, tudíž moc složité.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 23:41 Reaguje na Jan Šimůnek
:-))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 17:12 Reaguje na
Pokud je výškový rozdíl mezi zatopenými jámami 50 m i více, dá se to vymyslet tak, aby ta padající voda měla dostatečný výkon. Do Hooverovy přehrady to asi bude mít daleko, ale spolu s významem klimatickým a zavlažovacím to bude rozhodně dobrá investice.
Odpovědět
ig

17.4.2020 18:12 Reaguje na Karel Zvářal
Vyrovnání hladin s rozdílem 50 m dvou jezer o ploše 1 km2 dodá teoreticky 3.4 GWh, to je tak necelá gigawatthodina prakticky. Je to hodně, dá se to zpeněžit, ale pořád strašně málo na to, aby to ve velkém řešilo fotovoltaiku. Ale uvidíme, jestli to půjde technicky realizovat tak proč ne, každá akumulace energetice pomůže.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 18:41 Reaguje na
Jestliže se vyplatilo hloubit Dlouhé stráně, tak tady mají jámu "zadarmo". V budoucnu jich přibude. Nejsem ekonom, ani energetik, ale srovnáním uváděného příkladu s nabízenými možnostmi mi toto připadá více než rovnocené.
Odpovědět
ig

17.4.2020 20:43 Reaguje na Karel Zvářal
Uvidíme. Já jen doufám, že o tom bude rozhodnuto s rozumem a ne s ideologií v zádech :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2020 20:08 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, jestli tam mají takový rozdíl hladin, ale na ty vyýkony by museli mít vodnatost Amazonky. Pokud ta jezera vůbec za několik desetiletí napustí, což rozhodně není jasné, tak pohyb vody mezi nimi bude minimální. Jedině by se to snad využít jako přečerpávačka, ovšem s účinností asi 40% (záleží na délce potrubí), to není nic moc.
V té době už bude energetika asi úplně někde jinde. V tom nejlepším případě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 20:12 Reaguje na Pavel Hanzl
To není můj problém, jak to mají spočítané. Mě především zajímá ten význam mikroklimatický a závlahový, potažmo i rekreační.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.4.2020 20:14 Reaguje na Karel Zvářal
Toho se ale nedožijeme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.4.2020 20:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych se hlavně nechtěl dožít toho soláro- vrtulostánu:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 09:04 Reaguje na Karel Zvářal
Ten bude na západ od našich hranic tutově, možná i všude jinde, jen my budeme skanzenem uhelných rumpováků.
Otázkou je, co ostatní na to. Pokud v dědině se jeden soused chová jako prase, zamoří ji pálením pneumatik a petek, tak mu dají po rypáku. Což se nám může stát taky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
No, třeba to dopadne tak, že ty prašule vydělané v minulosti západoevropským kapitalismem pohltí koronavirová krize, takže až přijde na řadu solárovrtulostánová ekonomická žumpa, tak už nebudou mít žádné prašule, které by té žumpy mohli házet.
I když lidská blbost je nekonečná, dokážu si docela dobře představit, že OZE alarmističí šmejdi zblbnou lidi v Německu a jinde v Západní Evropě natolik, že i dobrovolně budou chudí, aby zelení šmejdi mohli být miliardáři.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2020 15:50 Reaguje na Radim Polášek
Už se stalo - podle nedávné zprávy chce prý EU k odstranění následků koronavirové krize využít Green Deal…
Lidská blbost bohužel nekonečná je...
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš to dopadne tak, že jim začnou umírat lidi na blackouty a budou rádi, když jim nějakou elektřinu tu a tam pustíme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 14:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdy mělo proboha Německo naposled nějaký blackout?? Za Hitlera?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Před pár lety, kdy museli přerušit z technických důvodů (překlad vedení) jeden z mála kabelů, spojujících sever a jich země. Rozpadli se na několik samostatných ostrovů, z nichž některé se pak hroutily na nedostatek elektřiny. Dávali to dohromady víc než týden a po celou tuto dobu byly některé části německého území bez proudu. Naštěstí jsme se od nich včas odpojili, jinak by se to bylo přeneslo i k nám.

Prostě v důsledku obrovské nerovnováhy a výkyvů, daných OZE, je německá síť extrémně křehká. Populistické vypínání jaderných elektráren (Merkelová) tuto situaci ještě zhoršilo. OZE tuto situaci zhoršují tuplem, protože jejich reálný výkon použitelný v energetice nemá prakticky nic společného ani s instalovaným výkonem OZE, ani s tím, co OZE vyprodukují a o kus dál se to pustí do země, protože se to nedá nijak použít.

Poválečný nedostatek elektřiny zastavila až výstavba velkých uhelných a jaderných zdrojů. Pokud budou odstaveny, vrátíme se na úroveň první poloviny 60. let (což ještě pamatuji), kdy se běžně cyklicky vypínaly celé čtvrti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 09:20 Reaguje na Jan Šimůnek
To byla ta zpráva, že "švýcarská firma" překopla centrální kabel?
To se stává normálně a stát se to u nás, dopadne to asi výrazně hůř.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, v důsledku rozšíření vodní cesty (opravdu nevím, jestli někde v Holandsku, nebo Belgii, ale bylo to někde u moře), museli pohnout s kabelem VN nebo VVN a ten museli na chvilku vypojit. A zbytek sítě se jim sesypal.
Odpovědět
MG

Milan G

18.4.2020 16:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkuste hodit do kotle petku a uvidíte jestli se s ní dá topit. Domnívám se, že tuhle fámu, že lidi topí naplněnými petkami mourem a olejem pustil do světa nějaký ekoterorista. Okamžitě potom začali všichni ekoteroristi vřeštět pryč s uhlím. Určitě, ale existují lidi, který bohužel neumí topit z komína se jim bude čoudit pořád, hlavně na noc když celý kotel zavřou aby to tkzv vydrželo do rána.
Víte ono zasvinit kotel a následně komín rozpálenými petkami nikdo nedělá, ostatně také proč by si ničil svůj vlastní majetek.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 23:53 Reaguje na Milan G
Závidím vám, že máte v okolí tak fajn sousedy. Já takových, kteří do kotle nacpou všechno co v něm dokáže shořet, znám dost.
Ostatně - konkrétně PETku jim tolik nezazlívám; té je sice škoda (jde recyklovat), ale shoří relativně neškodně. Horší jsou jiné odpady. A úplně nejhorší je PVC. Pokud se spaluje při teplotě menší než 1350 stupňů, vznikají hypertoxické zplodiny.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná, že budeme zaslíbenou zemí, která bude ušetřena pořádného blackoutu.
Odpovědět
ig

17.4.2020 20:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic jiného než přečerpávačka z toho být nemůže, s osmi kubíky za sekundu se moc nenadělá. Spíš než potrubí to odhaduju na pořádně široký otevřený kanál od vrchního jezera, nebo fakt hodně mohutné potrubí :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 09:06 Reaguje na
Průtoky se každoročně snižují a tak, než na stavbu dojde, může být roční průtok poloviční nebo i nižší.
Odpovědět
ig

18.4.2020 14:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě proto se nedá počítat s klasickou elektrárnou, a to ani kdybyste neměl pravdu s těmi snižujícími se průtoky, protože už teď je to málo. Ale přečerpávačka - proč ne. Záleží jen na poměru cena/výkon jestli se do ní pustit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 21:19 Reaguje na
Samozřejmě zatopit lomy je dobrý nápad už jen proto, že se udrží voda v karajině. Vše ostatní je záložitost až v době, kdy to nastane. Třeba bude v té době nutno živit Paroubkovy Marťany, čort znajet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:53 Reaguje na Pavel Hanzl
On ten zatopený lom se může negativně promítnout do kvality spodní vody, na to je nutné také dávat pozor.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 23:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Tentokrát s Vámi výjimečně souhlasím.
Účinnost každé přečerpávačky je mizerná, s tím se bohužel moc nenadělá a neznamená to, že nejsou vhodným prostředkem k vyrovnávání přebytků a deficitů. Ale u přečerpávačky s výškovým rozdílem pár metrů je prostě příliš mizerná, než abych to mohl považovat za dobrou myšlenku. Zvlášť když není jisté, jestli bude co přečerpávat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 09:08
Považuji to samozřejmě za dobrý projekt a doufám, že to neřeší takoví "odborníci", jako DOL.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2020 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Z DOL by byl srovnatelný přínos + spojení vodních cest jako bonus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 13:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Z DOL může být jen sktečně gigantický tunel, nikoliv průplav.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2020 13:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Nedávno jsem jel na kole podunajskou ztezkou z Lince až skoro do Vídně, asi 3 dny ve všední den a napočítal jsem za celou dobu 4 (slovy ČTYŘI) lodě, z nichž tři byly výletní a jeden stařičký šíf snad s uhlím. A to je snad nejvýznamější vodní cesta v našem ragionu.
Celý DOL je totální cypovina na kvadrát a hlavně, že se do její "přípravy" strká ročně snad 100 miliónů korun!!!
To je těžký tunel už dnes, stejně jako celá "parapresidentská" kancelář na houno.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 16:14 Reaguje na Jan Šimůnek
DOL zde nebudeme raději zmiňovat, neboť reálný "přínos" by z něj nikdy být nemohl - po odečtení nákladů na všecko a odečtení ztrát všeho druhu. DOL je čistokrevný Tunel a nic jiného. Ty jámy po těžbě už tady jsou a jde o jejich využívání = ty dva projekty nejde porovnávat ani náhodou, ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:26 Reaguje na Jindřich Duras
Jenže propojení evropských vodních cest ze tří nejvýznamnějších povodí tyto cesty výrazně zhodnotí. Navíc by to zabránilo Němcům odříznout továrny v Česku zablokováním Labe (na kterém pracují už delší dobu), protože bychom zboží mohli dostat na světový oceán buď přes Baltské nebo Černé moře, případně využít spojky povodí Dunaje s povodím Rýna.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 17:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud vím, Němci omezují plavbu po Labi obecně a že by jim šlo o odříznutí našich podniků, to vypadá hooodně jako konspirační vidění.
Ty odhady objemů přepravovaného zboží a vize čilé vodní dopravní tepny obvykle neobstojí při první reálné analýze. To vše oproti ztrátám na krajině a jejím fungování. Já chápu, že řadě velkých kluků vydržela vášeň, co jsem měl jako pětiletý taky - pouštět si lodičky a vytvářet pro ně vodní cesty a tak, akorát se to snaží dnes dělat nejlíp za cizí prachy, pro lidi, co o to úplně nestojí a za cenu zničení hodnot, kterých už moc nemáme. Navíc náklady a skupiny lidí, co se kolem toho motají, lži, které dokola používají, včetně vyhrožování čínským kapitálem. Víte, to už je prostě moc, ne?
Snad bude jedním z koronavirových přínosů, že tenhle projekt půjde k ledu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 18:24 Reaguje na Jindřich Duras
To jste napsal moc hezky, zejména ta stř. pasáž:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.4.2020 06:26 Reaguje na Jindřich Duras
Plzeňská škodovka je specializovaná na velká zařízení (typu reaktorových nádob), která se přepravují v jednom kuse. Po silnici a železnici to moc nejde, vysokokapacitní vzducholodě mají taky své mouchy (proto se nyní nepoužívají), takže zbývá jen ta voda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.4.2020 09:51 Reaguje na Jan Šimůnek
A z Plzně byste ty velké kusy teda vozil do Prahy po Berounce :o)?!
Víte, asi by dávalo větší smysl situovat výroby tak, aby pro ně byla v daném území odpovídající kapacita: zdrojů, vody, únosnosti prostředí vůči negativním vlivům a taky dopravní obslužnost. Vybudovat výrobní areál a pak mu přizpůsobovat krajinu, to není ani moudré ani laciné.
Jeden takový případ je třeba v Rakovníku - alespoň jím argumentovali vládní činitelé, dokonce ministr žp Brabec. Nějaká firma si tam udělala výrobu náročnou na vodu. Jenže ta voda tam není. Tak že tedy stát tu vodu k Rakovníku přivede z Ohře. To jsou ty nádrže Kryry a tak. Vidíte tu bezbřehou hloupost za peníze daňových poplatníků? Promítnou se náklady do ceny toho zboží, nebo jak?
No to jen pro ilustraci.
Píšete, že "už zbývá jen ta voda". Pane, nezbývá...
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:54 Reaguje na Jindřich Duras
Vzhledem k tomu, že se tak dopravovaly reaktorové nádoby do několika JE (ještě za socíku), tak u Plzně problém nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 21:02 Reaguje na Jindřich Duras
Fakt dobrý, další pitomost tohoto typu se chystá v Dukovanech, kde chystají výstavbu dalšího bloku a možná už letos nebude voda ani na chlazení současné JE. Navíc tam nejde vodu dovést, není odkud.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.4.2020 09:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Opakovaně vám tu vysvětlili, že vody má JED dostatek a navíc většinu vrací zpět do řeky.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenomže než se dostaví v Dukovanech další bloky, tak skončí životnost těch stávajících. To je ale pro FVe hlupáka nad schopnosti chápání tohoto.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 06:48 Reaguje na Daniel Višňovský
Tohle chápu. Vzhledem k rychlosti, s jakou výstavbu provádíme (za 10 let ještě není ani vyhlášený tendr), tak odhaduji to dokončení někdy v roce 2150 a to skutečně životnost Dukovan, která je asi jako fve panel, budou dávno v řiti.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdy se v té Plzni vyrobila poslední reaktorová nádoba :) A komu byste je chtěl vozit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 10:01 Reaguje na Daniel Višňovský
Budeme je v dohledné době potřebovat sami. Druhou věcí je, že po profláknutí zelených se nejspíš výstavba JE oživí (určité známky byly vidět už před koronakrizí). A je to, pochopitelně, velmi lukrativní činnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 08:14 Reaguje na Jindřich Duras
Pan Šímůnek je propagátor těch nejblbších ruských demagogií. Zlý Němčouř tady skoupil naše podniky a teď nám blokuje dopravu s jeho výrobky do světa.
Asi bude jen výběhový model petrohradského bota.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.4.2020 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
.o) To bude holt už chybné nastavení z výroby :o)!
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Němci tu škodili vždy, v podstatě od počátků našeho státu v předminulém tisíciletí.
A škodili i v době privatizace na přelomu minulého a tohoto století. V podstatě stáli i za likvidací významné části našich textilek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 21:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, komu nějací Němci škodili, když vůbec neexistovali, stejně jako Češi, národy se začaly skládat až v 19. století.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.4.2020 09:47 Reaguje na Pavel Hanzl
O Němcích jako takových se zmiňuje i Dalimil a středověká římská říše se jmenovala oficiálně "Svatá říše Římská národa Německého".
Obojí je učivo základní školy.

Němci napadali naše území už v době Karla Velikého, kdy ještě měli protektorát i nad severem a středem Francie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 06:56 Reaguje na Jan Šimůnek
A víte, kde bylo ve středověku centrum té Německé říše? Praha, měla za Karla IV dvojnásobek obyvatel než Paříž a byla budována jako centrum jednotícíse německé říše, která expandovala na východ, proto byla pro Karla získána koruna Uherská i Polská. (Jan Patočka - Kdo jsou Češi)
Konigreich Bohmen bylo VŽDYCKY za celou svou dobu existence pevnou součástí říše Německé, později Rakouské až do konce 1. sv. války.
Učivo základní školy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
V podstatě pouze za Karla IV. a Rudolfa II. byla Praha takovým centrem. Jinak bylo centrum této říše vždy jinde a většinou fungovalo k naší škodě.

Po roce 1648 jsme byli v podstatě okupovaná a systematicky drancovaná země.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Já bych řekl, že místní textilky nepotřebovaly nikoho, ke svému zničení. Místní textilní, jakož i obecně evropský textilní průmysl si namazala na chleba Čína.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 06:58 Reaguje na Daniel Višňovský
Přesně tak, textilky stejně jako veškerý náš průmysl dovedli ke krachu komunisti svým budováním "zářných zítřklů".
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 13:27 Reaguje na Daniel Višňovský
A kdo nám zakázal chránit svoje textilky cly, zcela oprávněnými proti produktům dětské a otrocké práce? Nebyla to "náhodou" EU (přičemž "staré" země EU taková cla měly a mají dodnes)?

A kdo ty textilky, knokautované nekalou čínskou konkurencí, hromadně likvidoval a přiváděl do krachu? Téměř ve sto procentech případů to byli Němci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Totální pitomost jako vždycky. Tento parakanál se sériemi zdymadel a minimem vody (i dle dnešního stavu) nikdy nebude mít jakoukoliv využitelnou propustnost lodí, rychlost pohybu by byla tragická atd. atd. atd.
Lodní doprava má význam pouze v gigantických objemech, ani Dunaj už není dost vhodný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Není tam o mnoho méně vody než v tom podkrušnohoří. Je tam možnost vybudovat opravdu velká umělá jezera, která by zadržela vodu v blízkosti rozvodí, se všemi pozitivními dopady (dala by se z toho zavlažovat i část Hané).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.4.2020 21:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Nedala. Tento parastát už řeší asi 30 let opravu dvou jezů na Labi s výsledkem nula.
Není schopen opravit ani D1, natož postavit svou část TGV z Prahy na hranici k Berlínu.
Už asi 8 let se jezdí po hrbaté dálnici u Ostravy, asi už nafurt.
Co chcete proboha stavět? A proč?
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.4.2020 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se eliminují ekologické spolky, půjde vše (i ty jezy na Labi a dálnice) velice rychle). To ekologové jsou škůdci státu, kvůli nimž nelze nic přínosného postavit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 07:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako ruský bot prosazující totlitní ideologii potřebujete univerzálního nepřítele. Za Hitlera to byli Židi, za komára "váleční štváči z Volstrítu", dnes "ekoteroristi".
Jenom mi uniká, co mají společného s opravou D1 nebo té Ostravské. Samozřejmě nic, ale univerzální viník může vždycky za všechno, třeba jako "Kalúsok".
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, co mají ekologové na svědomí jen po roce 1989, není třeba z nich dělat nějakého "univerzálního viníka". Stačila by pouze vláda, která by jim vystavila účet za to, co reálně nadělali.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

23.4.2020 00:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Prosímvás, zkuste specifikovat, KTERÉ továrny v česku?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 10:07 Reaguje na Daniel Višňovský
Snad ještě nějaké máme?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.4.2020 14:24
Jen pár poznámek:
1/ Odpar za teplého léta může být tak 60 cm za rok... Takže pokud nespadne za rok taky 600 mm srážek, bude hladina klesat (přilehlá povodí jsou malá a jejich vliv na objem vody minimální). Už teď bědují, že nejsou peníze na samotné dopouštění, aby byla kompenzována ztráta výparem...
2/ Nárazové dopouštění - to je sice super možnost, ale dopouštění není odněkud z jezu přivedením vody korytem, ale je to čerpání za spotřeby nějaké energie. Takže nárazově zvýšit čerpání by znamenalo mít "spící" obrovské kapacity čerpadel + potrubí, kteár půjdou třeba jednou za rom či pět na písknutí spustit. Navíc je otázka, zda voda s erozním materiálem bude pro jezero vhodná a zda vodou unášené plaveniny (větve a tak) nebudou velkočerpání vadit.
3/ S výrobou energie v jezerech je to, myslím, jinak, než diskutující uvažují. Pokud musím to horní jezero napouštět za spotřeby energie, pak toho dalším vedením vody kaskádou zase tak moc nezískám. Jasně, něco ano, ale... Tady jde o to, že by jezera sloužila sama o sobě jako přečerpávací nádrže. Ze zdrojů (fotovoltaika, větrníky...) se vede v době přebytku energie na čerpadla, která čerpají vodu z níže ležících jezer do vyšších. V době nedostatku energie se zase voda vrací přes turbiny z horních jezer do dolních. Tohle by, myslím, mělo velký smysl, protože objemy potenciálně přečerpatelné vody jsou obrovské.
Někdo tu plácl, snad z žertu, že by velké nádrže musely být nahoře na horských planinách. No, k tomu není, co dodat...
4/ Jezera a klima - aktuálně sice probíhají dobře koncipované studie, ale výsledky zatím nic moc neříkají. Ono totiž porovnávat vývoj lokálního klimatu z roku na rok prostě nejde. S jistotou jde ale říci, že po otevření těch velkolomů se klima oblasti změnilo - krajina a lidé přišli o srážky. Intenzivní stoupavé proudy vzduchu nad přehřátými doly k nám totiž nepustily přes hory srážkové mraky. Ty pak spadly v Německu, kde zase čelili nebývalým povodním. Inu, vše souvisí se vším :o).
Závěr: jakkoli nejde zatím (ne)zlepšení klimatu změřit, mám za vysoce pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu by mělo dojít ke zlepšení v celém regionu.

Rekreační potencál těch nádrží je samosebou obrovský!
Hezké dny všem :o)!
Odpovědět
ig

18.4.2020 14:54 Reaguje na Jindřich Duras
To nebylo z žertu, ale z výpočtu :-) Jestli je to dobrý nápad nebo naprosto nepřijatelná devastace krajiny, to si musí lidé rozhodnout sami, tím se fyzika nezabývá, ta jen poskytuje výsledky :-)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 15:18 Reaguje na
:) No, to je právě kouzlo těch výpočtů...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2020 15:19 Reaguje na Jindřich Duras
Vůbec bych se nerozpakoval vést potrubí od Labe, protože Ohře by to asi všechno neutáhla s plněním a doplňováním. To má tak velký energetický a ekologický potenciál, že se taková investice vrátí v nedlouhém čase. Jak to býval kraj s nejhorším životním prostředím, tímto se posune hodně nahoru.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Labe má mizernou kvalitu vody. Co jsem nenapsal je to, že čím by obměna vody v těch jezerech byla větší, tím více znečištění by přiváděná voda s sebou přinesla a brzy bychom byli v sinicích a v celkové (a bez horentních nákladů i nevratné!) degradaci těch jezer. Úpadek rekreace, rybářského využití atk dále, jak to známe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 15:27 Reaguje na Jindřich Duras
Ta jezera jsou dosti hluboká, domnívám se, že sinicím moc vyhovovat nebudou. Ony se tam i tak dostanou, i z té Ohře. A pokud by to byl opravdu velký problém, tak přes nějakou úpravnu, kde by se to filtrovalo, pokud tedy to nemůže jí napřímo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 15:36 Reaguje na Karel Zvářal
Není problém, že by se sinice někam neuměly dostat :o). Problém je, aby tam (ne)měly vhodné podmínky. A u jezer nejde o hloubku, ale o to, kolik sloučenin fosforu je v povrchové vrstvě, kde sinice rostou. A tohle množství fosforu záleží primárně na jeho přísunu s přitékající vodou.
Do přitékající vody by se muselo dávkovat činidlo, které z vody váže fosfor - síran železitý, síran hlinitý, chlorid hlinitý. Ne, zadarmo by to nebylo, i když zrovna tyhle náklady by nebyly horentní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:15 Reaguje na Jindřich Duras
Jak je kvalitní voda v nádrži z hnědého uhlí? Není tam nějaká výrazná kontaminace?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
To je dobrá otázka. Ta voda tam má na naše poměry výjimečný chemismus - obsahuje neobvykle hodně rozpuštěných minerálních látek. Nějaké nepříjemnosti se drží i v poměrně tenké vrstvě u dna, ale to nás nemusí trápit.
Kvalita vody v těch horních desítkách metrů vody je aktuálně velmi dobrá. Je to tím, že ta jezera jsou neprůtočná a velmi hluboká => znečištění s přitékající vodou je malé a co přiteče, stihne odsedimentovat na dno. Tento stav je ale třeba dokázat udržet!
Pokud bychom přijali vodárenské využívání nebo jakékoli větší zprůtočnění (ale nebude snad naštěstí energie na to čerpání), znamenalo by to přísun znečištění, zejména živin, tedy fosforu. A pak už to jde ráz na ráz: Už nepatrné zvýšení obsahu fosforu ve vodě znamená rozvoj fytoplanktonu a nevyhnutelný postupný rozvoj sinic. Zvýšená biomasa řas a sinic bude sedimentovat a bakteriální rozklad u dna spotřebuje postupně kyslík, který je v té vodě rozpuštěný. Tím se stane hluboká voda neobyvatelná pro ryby. Ze dna se pak bude uvolňovat mangan a železo a sloučeniny fosforu, hromadit se tam budou amonné ionty... Průhlednost vody bude klesat, změní se rybí obsádka. Voda bude k nepotřebě jak pro případné vodárenské využití, tak pro rekreaci či rybaření.
Já vím, zní to jak nějaká apokalyptická předpověď :o), ale jen jsem popsal, jak to chodí v přehradních nádržích, které tady máme: Hracholusky, Orlík, Vranov a naprostá většina ostatních.
Ještě dodatek. Podobné zatápěné nádrže v Německu mají obrovský problém s nízkou hodnotou pH, protože pak je rozpustná i většina kovů a .....
Hezké dny :o).
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Kousek od vsi Uhelná (nedaleko Jeseníka, blízko polských hranic) je zatopený povrchový uhelný důl. Když byly děti malé a my jezdili do těch končin na rekreaci, tak jsme se tam několikrát koupali a žádné syčení a odpadávání masa se nekonalo. A byli tam i rybáři.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.4.2020 17:46 Reaguje na Jan Šimůnek
:o) jasně že žádná charakteristika neplatí paušálně
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 17:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste skutečně kovový? To byste musel být hodně historický bot!!!
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

22.4.2020 07:08
Jeden krátký komentář. Pokud bude snaha, jezera se nakonec nějak napustí, i když to bude trvat dlouho. Protože se výzkumem důlních jezer již několik let zabývám (např. od roku 2010 sledujeme jezero Medard detailněji než je běžný monitoring podniků Povodí), obávám se, že propojení důlních jezer za účelem hydroenergetiky přinese mnohé problémy. Např kolísání hladin se musí udržet v nějakém rozumném rozpětí, protože a) opevnění břehové linie současných jezer s tím nepočítá, b) negativně ovlivní výskyt ponořených rostlin. Obecně přečerpávání vody sem a tam ovlivní kvalitu vody v těchto jezerech a již minulý rok se objevil závažný problém, se kterým jsme do té doby vůbec nepočítali, protože jsme se s ním nikde na území ČR nesetkali. Nabídli jsme odbornou pomoc při zpracování studie proveditelnosti, ale byli jsme zdvořile odmítnuti s tím, že nyní se vyhodnocuje technická proveditelnost a případné širší ekologické (ve smyslu zahrnutí vztahu organismů a jejich prostředí, nikoli ochrana přírody) souvislosti se budou řešit později. Takže asi tak .... pokud máte konkrétní dotazy na fungování důlních jezer, sem s nimy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2020 07:39 Reaguje na Petr Znachor
Když se kácí les, lítají třísky. Samozřejmě, že kolem těch jezer se objeví i nějaké negativní dopady, jen bloud by očekával opak. Ale v principu je to dobrá myšlenka, stále je to nejlepší využití pro ekologické využití vytěženého území. Vodu prostě potřebujeme.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

22.4.2020 07:44 Reaguje na Karel Zvářal
Samotné vytvoření jezer z vytěžených důlních jam je ok, z mého pohledu vzniká zajímavý ekosystém poskytující mnohé možnosti využití. Vzájemné propojení důlních jezer mi až tak dobrý nápad nepřijde, ale záleží na technických specifikacích, které zatím nejsou známy
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2020 07:59 Reaguje na Petr Znachor
V severních Čechách je dostatek menších nádrží, které v energetice využívány nebudou. Ta pro rekreaaci či rozvoj vodní flóry a fauny budou zcela postačující. Přebytky větrné W bude třeba někde spotřebovat a v časech bezvětří využít. Ta velká jezera k tomu budou když ne ideální, tak velmi vhodná.
Odpovědět
ig

22.4.2020 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
Když se ta budoucí jezera stoprocentně využijí pro přečerpávací elektrárny, bude to celkově několikanásobek kapacity elektrárny Dlouhé stráně (ale bude to technicky a stavebně mnohonásobně náročnější). Na akumulaci přebytků z OZE (aby se staly použitelnými) to zdaleka nestačí, na kompenzaci výkonu to bude vhodné.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

22.4.2020 11:42 Reaguje na
Bavíme se tu o projektu, jehož technické specifikace neznáme. Když nechám stranou různé dopady na fungování ekosystémů jezer, největší rizika vidím v budoucím nedostatku vody, v malých výškových rozdílech mezi jezery a těžko odhadnutelnými ekonomickými dopady (cost/benefit poměr).
Odpovědět
ig

22.4.2020 12:24 Reaguje na Petr Znachor
Plus ještě stabilita svahů když tam bude denně kolísat voda o desítky metrů.

Jinak to co píšu myslím jako horní odhad, kdyby byla všechna budoucí jezera do mrtě využitá pro energetiku a dolní jezero by se při akumulaci vycuclo až do nuly :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2020 14:27 Reaguje na
Nemyslím, že bude vhodné a nutné využívat všechna (i malá) jezera. Ta bych opravdu nechal přírodě. U těch velkých je záležitostí odborníků, tj. energetiků, jak to všechno pojmou a naplánují. A domnívám se, že právě v tomto případě bych uvažoval o dotování získávané energie, protože bude zachytávat přetoky z vrtulí. Vybudovat něco levného, co by v budoucnu mohlo působit problémy (nepevné hráze, vadné potrubí) - to už raději intervenci státu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist