Hnízdní podložky na stožárech vysokého napětí pomáhají ohroženému rarohovi velkému
„Práce to ale rozhodně nebyla jednoduchá. Do dvaceti až čtyřicetimetrové výšky museli lezci na zádech vynést nejen kovovou podložku o rozměru 60 x 60 x 20 cm, ale i 35 litrů keramzitu a kbelík štěrku.“
Celosvětová populace raroha velkého je odhadována na 6 700 až 15 700 párů. Raroh je proto řazen mezi celosvětově ohrožené druhy a v ČR patří mezi kriticky ohrožené. Vlivem intenzifikace zemědělství v krajině ubývá jeho přirozené potravy, tedy hlodavců a ptáků. S tím je spojená menší úspěšnost a produktivita hnízdění, k rizikovým faktorům patří mimo jiné i kontaminace životního prostředí chemikáliemi. Počet v ČR hnízdících párů raroha velkého od roku 2015 znatelně klesl na dva až pět, letošních osm párů, z toho šest na hnízdních podložkách, proto představuje velký úspěch tohoto projektu.
„Jsme rádi, že naše stožáry mimo svého základního účelu mohou sloužit i k tak záslužné aktivitě, jakou je záchrana celosvětově ohroženého druhu dravce. Je to krásný příklad, jak lze technickou infrastrukturu využít ve prospěch přírody,“ uvádí Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy ČEPS.
Projekt Oblastního muzea v Ústí nad Labem byl realizován nejen s podporou provozovatele přenosové soustavy, ale i jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, která pomohla vytipovat nejvhodnější stožáry, a společnosti RPS – Ochrana dravcov na Slovensku, jež se podělila o své cenné zkušenosti, jak nejlépe podložky instalovat.
Projekt byl podpořen z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu financovaného z Norských fondů, konkrétně z výzvy Rondane, a z Dárcovského programu ČEPS.
reklama



Střimická výsypka se mění na ptačí ráj. Ornitologové tu obnovili ovocný sad a založili louky
Proč luňáci v Evropě stále hynou
Mláďata letos vylétla z více než 830 hnízd čápů bílých