https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/hnizdni-podlozky-na-stozarech-vysokeho-napeti-pomahaji-ohrozenemu-rarohovi-velkemu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hnízdní podložky na stožárech vysokého napětí pomáhají ohroženému rarohovi velkému

6.11.2025 05:33 | PRAHA (Ekolist.cz) | Hana Klímová
Zdroj | ČEPS
Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.
 
Ohrožený raroh velký si svá hnízda nestaví, je proto odkázán na opuštěná hnízda jiných druhů, kterých je ale v zemědělské krajině čím dál méně. Zároveň je citlivý na rušení. „Instalací podložek jsme ohroženým dravcům nabídli bezpečná, stabilní hnízdiště na stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí v polích – v místech, kde mají dostatek klidu pro hnízdění i odchov mláďat,“ říká vedoucí projektu Václav Beran z Oblastního muzea v Ústí nad Labem.

„Práce to ale rozhodně nebyla jednoduchá. Do dvaceti až čtyřicetimetrové výšky museli lezci na zádech vynést nejen kovovou podložku o rozměru 60 x 60 x 20 cm, ale i 35 litrů keramzitu a kbelík štěrku.“

Zdroj | ČEPS

Celosvětová populace raroha velkého je odhadována na 6 700 až 15 700 párů. Raroh je proto řazen mezi celosvětově ohrožené druhy a v ČR patří mezi kriticky ohrožené. Vlivem intenzifikace zemědělství v krajině ubývá jeho přirozené potravy, tedy hlodavců a ptáků. S tím je spojená menší úspěšnost a produktivita hnízdění, k rizikovým faktorům patří mimo jiné i kontaminace životního prostředí chemikáliemi. Počet v ČR hnízdících párů raroha velkého od roku 2015 znatelně klesl na dva až pět, letošních osm párů, z toho šest na hnízdních podložkách, proto představuje velký úspěch tohoto projektu.

„Jsme rádi, že naše stožáry mimo svého základního účelu mohou sloužit i k tak záslužné aktivitě, jakou je záchrana celosvětově ohroženého druhu dravce. Je to krásný příklad, jak lze technickou infrastrukturu využít ve prospěch přírody,“ uvádí Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy ČEPS.

Projekt Oblastního muzea v Ústí nad Labem byl realizován nejen s podporou provozovatele přenosové soustavy, ale i jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, která pomohla vytipovat nejvhodnější stožáry, a společnosti RPS – Ochrana dravcov na Slovensku, jež se podělila o své cenné zkušenosti, jak nejlépe podložky instalovat.

Projekt byl podpořen z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu financovaného z Norských fondů, konkrétně z výzvy Rondane, a z Dárcovského programu ČEPS.


reklama

 
Hana Klímová
Autorka je pracovnicí ČEPS

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RS

Robert Seifried

6.11.2025 07:39
Děkuji všem, kteří tento projekt vymysleli a realizovali. Děkuji!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.11.2025 19:34
I v okolí Sokolnic bylo obsazené hnízdo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2025 19:37
Asi bych z jižní strany udělal 10-15cm "stříšku", kam by se mláďata ukryla před sluníčkem, vichrem, deštěm, případně predátory (vrány, výr). Kovová podložka se bude na sluníčku nahřívat, ten stín by mláďatům dosti pomohl snášet tepelný stres.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.11.2025 07:34 Reaguje na Karel Zvářal
No sokolům se dělají polootevřené budky na komínech. No ale neslyšel jsem, že by v některé byl raroh. Asi se jim nelíbí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.11.2025 07:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ta budka by byla prakticky stejná, jen rozměry dna by se poněkud zmenšily, tj 50x60cm. Toho štěrku stačí na dně 5-7cm, vítr ho nevyfouká, což se děje třeba u slámy či řezin. A mládě se do prostoru vysokého 15cm leža napasuje - když se bude chtít ukrýt před přírodními živly.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist